| Source | Target | | Rozhodnutí 2008/49/ES se zrušuje. | Beslutning 2008/49/EF ophæves. |
| Účinné uplatňování | Effektiv anvendelse |
| Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily účinné uplatňování tohoto nařízení svými subjekty IMI. | Medlemsstaterne træffer alle nødvendige foranstaltninger for at sikre, at denne forordning anvendes effektivt af deres IMI-aktører. |
| Výjimky | Undtagelser |
| Bez ohledu na článek 4 tohoto nařízení může pilotní projekt systému IMI zahájený dne 16. května 2011, jehož cílem je vyzkoušet vhodnost systému IMI pro provádění článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb [12], nadále probíhat na základě postupů stanovených před vstupem tohoto nařízení v platnost. | Uanset artikel 4 i denne forordning kan det IMI-pilotprojekt, der blev iværksat den 16. maj 2011 for at teste IMI's egnethed til at gennemføre artikel 4 i Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 96/71/EF af 16. december 1996 om udstationering af arbejdstagere som led i udveksling af tjenesteydelser [12], fortsætte på grundlag af de ordninger, der blev fastsat inden denne forordnings ikrafttræden. |
| Aby se prostřednictvím systému IMI provedla ustanovení o správní spolupráci obsažená v doporučení SOLVIT, může bez ohledu na čl. 8 odst. 3 a čl. 12 první pododstavec písm. a) a b) tohoto nařízení a na základě postupů stanovených před vstupem tohoto nařízení v platnost pokračovat zapojení Komise do postupů správní spolupráce a fungování stávajícího nástroje pro vnější subjekty. | Uanset artikel 8, stk. 3, og artikel 12, stk. 1, litra a) og b), og for så vidt angår gennemførelsen af bestemmelserne om administrativt samarbejde i SOLVIT-henstillingen via IMI, kan Kommissionens inddragelse i de administrative samarbejdsprocedurer og den eksisterende facilitet for eksterne aktører fortsætte på grundlag af de ordninger, der blev fastsat inden denne forordnings ikrafttræden. |
| Lhůta uvedená v čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení pro osobní údaje zpracovávané v systému IMI pro účely doporučení SOLVIT činí osmnáct měsíců. | Den periode, der er nævnt i denne forordnings artikel 14, stk. 1, er på 18 måneder for personoplysninger behandlet i IMI med henblik på anvendelsen af SOLVIT-henstillingen. |
| Bez ohledu na čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení se v této oblasti nadále uplatňují veškeré lhůty v délce nepřesahující osmnáct měsíců, o nichž bylo rozhodnuto podle článku 36 směrnice 2006/123/ES s ohledem na správní spolupráci podle kapitoly VI zmíněné směrnice. | Uanset denne forordnings artikel 14, stk. 1, fortsætter eventuelle perioder på højst 18 måneder, der er vedtaget på grundlag af artikel 36 i direktiv 2006/123/EF for så vidt angår administrativt samarbejde i henhold til nævnte direktivs kapitel VI, med at finde anvendelse på dette område. |
| Ve Štrasburku dne 25. října 2012. | Udfærdiget i Strasbourg, den 25. oktober 2012. |
| Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. září 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4. října 2012. | Europa-Parlamentets holdning af 11.9.2012 (endnu ikke offentliggjort i EUT) og Rådets afgørelse af 4.10.2012. |
| Úř. věst. L 13, 16.1.2008, s. 18. | EUT L 13, 16.1.2008, s. 18. |
| USTANOVENÍ O SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCI V AKTECH UNIE UVEDENÁ V ČLÁNKU 3, KTERÁ JSOU PROVÁDĚNA PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU IMI | BESTEMMELSER OM ADMINISTRATIVT SAMARBEJDE I EU-RETSAKTER, DER GENNEMFØRES VED HJÆLP AF IMI, JF. ARTIKEL 3 |
| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu [1]: kapitola VI, čl. 39 odst. 5 a případně čl. 15 odst. 7, není-li v souladu se směrnicí 98/34/ES učiněno oznámení stanovené v uvedeném článku. | Europa-Parlamentets og Rådets Direktiv 2006/123/EF af 12. december 2006 om tjenesteydelser i det indre marked [1]: kapitel VI, artikel 39, stk. 5, samt artikel 15, stk. 7, medmindre der er givet meddelelse i overensstemmelse med direktiv 98/34/EF. |
| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací [2]: článek 8, čl. 50 odst. 1, 2 a 3 a článek 56. | Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 2005/36/EF af 7. september 2005 om anerkendelse af erhvervsmæssige kvalifikationer [2]: artikel 8, artikel 50, stk. 1, 2 og 3, og artikel 56. |
| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči [3]: čl. 10 odst. 4. | Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 2011/24/EU af 9. marts 2011 om patientrettigheder i forbindelse med grænseoverskridende sundhedsydelser [3]: artikel 10, stk. 4. |
| Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1214/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny [4]: čl. 11 odst. 2. | Europa-Parlamentets og Rådets forordning (EU) nr. 1214/2011 af 16. november 2011 om erhvervsmæssig grænseoverskridende landevejstransport af eurokontanter mellem medlemsstaterne i euroområdet [4]: artikel 11, stk. 2. |
| Doporučení Komise ze dne 7. prosince 2001 o zásadách využívání sítě SOLVIT – sítě pro řešení problémů vnitřního trhu [5]: kapitoly I a II. | Kommissionens henstilling af 7. december 2001 om principper for anvendelsen af »SOLVIT«— problemløsningsnettet for det indre marked [5]: kapitel I og II. |
| Je proto nezbytné vytvořit solidní právní rámec systému IMI a soubor společných pravidel, které zajistí jeho efektivní fungování. | Det er derfor nødvendigt at fastsætte en solid retlig ramme for IMI og fælles regler for at sikre, at IMI fungerer effektivt. |
| o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES | om europæisk standardisering, om ændring af Rådets direktiv 89/686/EØF og 93/15/EØF og Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 94/9/EF, 94/25/EF, 95/16/EF, 97/23/EF, 98/34/EF, 2004/22/EF, 2007/23/EF, 2009/23/EF og 2009/105/EF og om ophævelse af Rådets beslutning 87/95/EØF og Europa-Parlamentets og Rådets afgørelse nr. 1673/2006/EF |
| vzhledem k těmto důvodům: | og ud fra følgende betragtninger: |
| Hlavním cílem normalizace je vymezit dobrovolné technické nebo kvalitativní specifikace, jež mohou současné nebo budoucí výrobky, výrobní postupy nebo služby splňovat. | Det vigtigste formål med standardisering er fastlæggelsen af frivillige tekniske specifikationer eller kvalitetsspecifikationer, som nuværende eller fremtidige produkter, produktionsprocesser eller tjenesteydelser kan være i overensstemmelse med. |
| Normalizace se může týkat různých otázek, například normalizace jednotlivých jakostních tříd či rozměrů konkrétního výrobku nebo technických specifikací na trzích výrobků nebo služeb, kde jsou nezbytné slučitelnost a interoperabilita s jinými výrobky nebo systémy. | Standardisering kan vedrøre forskellige områder, såsom standardisering af et bestemt produkts forskellige kvaliteter eller størrelser eller tekniske specifikationer på produkt- eller tjenesteydelsesmarkeder, hvor driftskompatibilitet med andre produkter eller systemer er væsentlig. |
| Evropská normalizace rovněž pomáhá zlepšit konkurenceschopnost podniků tím, že usnadňuje zejména volný pohyb zboží a služeb, interoperabilitu sítí, využívání komunikačních prostředků, technický rozvoj a inovace. | Europæisk standardisering er også med til at forbedre virksomhedernes konkurrenceevne, især ved at fremme fri bevægelighed for varer og tjenesteydelser, netværks interoperabilitet, kommunikationsmidler, teknologisk udvikling og innovation. |
| Evropská normalizace posiluje celosvětovou konkurenceschopnost evropského průmyslu, a to především, pokud je zaváděna v koordinaci s mezinárodními normalizačními orgány, a to s Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO), Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) a Mezinárodní telekomunikační unií (ITU). | Europæisk standardisering styrker europæisk erhvervslivs globale konkurrenceevne, især når den fastlægges i samarbejde med de internationale standardiseringsorganer, dvs. Den Internationale Standardiseringsorganisation (ISO), Den Internationale Elektrotekniske Kommission (IEC) og Den Internationale Telekommunikationsunion (ITU). |
| Normy přinášejí značné pozitivní hospodářské účinky, například tím, že přispívají k vzájemnému hospodářskému pronikání na vnitřním trhu a podporují vývoj nových a zdokonalených výrobků nebo trhů a lepší dodací podmínky. | Standarder har betydelige positive økonomiske virkninger, f.eks. ved at fremme den økonomiske integration i det indre marked og udviklingen af nye og bedre produkter eller markeder og bedre forsyningsbetingelser. |
| Normy tedy běžně posilují hospodářskou soutěž a snižují výrobní a prodejní náklady, což prospívá celému hospodářství, a zvláště pak spotřebitelům. | Standarder skærper normalt konkurrencen og mindsker produktions- og salgsomkostningerne og gavner dermed økonomien som helhed og forbrugerne i særdeleshed. |
| Normy mohou udržovat a zvyšovat kvalitu, poskytovat informace a zajišťovat interoperabilitu a slučitelnost, čímž zvyšují bezpečnost a hodnotu pro spotřebitele. | Standarder kan opretholde og forbedre kvaliteten, give oplysninger og sikre interoperabilitet og kompatibilitet og derved øge sikkerheden og værdien for forbrugerne. |
| Evropské normy jsou přijímány evropskými normalizačními organizacemi, kterými jsou CEN, Cenelec a ETSI. | Europæiske standarder vedtages af de europæiske standardiseringsorganisationer, dvs. CEN, Cenelec og ETSI. |
| Evropské normy hrají velmi důležitou úlohu v rámci vnitřního trhu, například prostřednictvím využití harmonizovaných norem, pokud je zde předpoklad shody výrobků, jež mají být dodány na trh, se základními požadavky na tyto výrobky stanovenými v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie. | Europæiske standarder spiller en meget vigtig rolle i det indre marked, f.eks. gennem anvendelsen af harmoniserede standarder ved formodning om overensstemmelse for produkter, der bringes i omsætning, med de væsentlige krav vedrørende disse produkter som fastlagt i den relevante EU-harmoniseringslovgivning. |
| Tyto požadavky by měly být přesně vymezeny, aby nebyly evropskými normalizačními organizacemi mylně interpretovány. | Disse krav bør være nøjagtigt fastlagt for at undgå misforståelser hos de europæiske standardiseringsorganisationer. |
| Normalizace sehrává stále důležitější úlohu v mezinárodním obchodu a při otevírání trhů. | Standardisering spiller en stadig vigtigere rolle i den internationale samhandel og for åbningen af markederne. |
| Unie by měla usilovat o posílení spolupráce mezi evropskými normalizačními organizacemi a mezinárodními normalizačními orgány. | Unionen bør bestræbe sig på at fremme samarbejde mellem de europæiske standardiseringsorganisationer og internationale standardiseringsorganer. |
| V zájmu koordinace normalizačního úsilí a prosazování evropských norem by Unie měla rovněž posilovat dvoustranné přístupy se třetími zeměmi, například při vyjednávání dohod či při vysílání odborníků v oblasti normalizace do třetích zemí. | Unionen bør endvidere fremme bilaterale tilgange over for tredjelande til samordning af standardiseringsbestræbelserne og fremme europæiske standarder, f.eks. i forbindelse med forhandling af aftaler eller ved udstationering af standardiseringseksperter til tredjelande. |
| Unie by dále měla podporovat kontakt evropských normalizačních organizací se soukromými fóry a konsorcii, aniž by bylo ohroženo přednostní postavení evropské normalizace. | Endvidere bør Unionen tilskynde til, at der skabes kontakt mellem europæiske standardiseringsorganisationer og private fora og konsortier, samtidig med at europæisk standardiserings forrang opretholdes. |
| Evropskou normalizaci upravuje zvláštní právní rámec, který je tvořen třemi různými právními akty, jmenovitě směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti [3], rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES ze dne 24. října 2006 o financování evropské normalizace [4]a rozhodnutím Rady 87/95/EHS ze dne 22. prosince 1986 o normalizaci v oblasti informačních technologií a telekomunikací [5]. | Europæisk standardisering er reguleret inden for en særlig retlig ramme, der består af tre forskellige retsakter, nemlig Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 98/34/EF af 22. juni 1998 om en informationsprocedure med hensyn til tekniske standarder og forskrifter samt forskrifter for informationssamfundets tjenester [3], Europa-Parlamentets og Rådets afgørelse nr. 1673/2006/EF af 24. oktober 2006 om finansiering af europæisk standardisering [4]og Rådets beslutning 87/95/EØF af 22. december 1986 om standardisering inden for informationsteknologi og telekommunikation [5]. |
| Současný právní rámec však již není aktuální s ohledem na vývoj evropské normalizace v posledních desetiletích. | De nuværende retlige rammer er imidlertid ikke længere ajourførte med den udvikling, der har fundet sted inden for europæisk standardisering i de seneste årtier. |
| Současný právní rámec by proto měl být zjednodušen a upraven, aby pokrýval nové aspekty normalizace a odrážel tak tento nejnovější vývoj a budoucí výzvy v oblasti evropské normalizace. | De gældende retlige rammer bør derfor forenkles og tilpasses for at dække de nye aspekter i forbindelse med standardisering for at tage hensyn til den seneste udvikling og fremtidige udfordringer inden for europæisk standardisering. |
| To se týká zejména zvýšení tvorby norem pro služby a vývoje i jiných produktů normalizace než pouze formálních norem. | Dette vedrører især den øgede udvikling af standarder for tjenesteydelser og udviklingen af andre standardiseringspublikationer end formelle standarder. |
| V usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2010 o budoucnosti evropské normalizace [6], jakož i ve zprávě panelu odborníků pro přezkum evropského systému normalizace (Express) z února 2010 nazvané „Normalizace pro konkurenceschopnou a inovativní Evropu: vize pro rok 2020“ byla stanovena řada strategických doporučení týkajících se přezkumu evropského normalizačního systému. | Såvel af Europa-Parlamentets beslutning af 21. oktober 2010 om fremtiden for europæisk standardisering [6]som af rapporten fra ekspertpanelet for undersøgelse af det europæiske standardiseringssystem (Express) fra februar 2010 med titlen »Standardization for a competitive and innovative Europe: a vision for 2020« fremgår en række vigtige strategiske anbefalinger vedrørende revisionen af det europæiske standardiseringssystem. |
| Za účelem zajištění efektivity norem a normalizace jako politických nástrojů pro Unii je nutné mít k dispozici efektivní a účinný systém normalizace, který poskytuje pružnou a transparentní platformu pro budování konsenzu mezi všemi účastníky a který je finančněúnosný. | For at sikre, at standarder og standardisering er effektive politiske redskaber for Unionen, er det nødvendigt at have et virkningsfuldt og effektivt standardiseringssystem, som giver en fleksibel og gennemskuelig platform for konsensusdannelse mellem alle deltagere, og som er økonomisk levedygtigt. |
| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu [7]stanoví obecná ustanovení k usnadnění výkonu svobody usazování pro poskytovatele služeb a volného pohybu služeb při zachování vysoké kvality služeb. | I Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 2006/123/EF af 12. december 2006 om tjenesteydelser i det indre marked [7]fastsættes generelle bestemmelser, der letter udøvelse af etableringsfriheden for tjenesteydere og den fri bevægelighed for tjenesteydelser, samtidig med at der opretholdes et højt kvalitetsniveau for tjenesteydelser. |
| Zavazuje členské státy, aby ve spolupráci s Komisí podporovaly vypracovávání dobrovolných evropských norem s cílem usnadnit slučitelnost služeb dodávaných poskytovateli v různých členských státech, poskytování informací příjemcům a kvalitu poskytování služeb. | Det forpligter medlemsstaterne til i samarbejde med Kommissionen at tilskynde til udviklingen af frivillige europæiske standarder med det formål at fremme kompatibiliteten mellem tjenesteydelser leveret af udbydere i forskellige medlemsstater, fremlæggelse af oplysninger til modtagerne og kvaliteten af tjenesteydelserne. |
| Směrnice 98/34/ES se však vztahuje pouze na normy pro výrobky, zatímco na normy pro služby se výslovně nevztahuje. | Direktiv 98/34/EF finder dog kun anvendelse på produkter, mens standarder for tjenesteydelser ikke udtrykkeligt er omfattet heraf. |
| Rozlišení mezi službami a zbožím je kromě toho v realitě vnitřního trhu stále méně významné. | Endvidere er skillelinjen mellem tjenesteydelser og varer ved at blive mindre relevant i virkeliggørelsen af det indre marked. |
| V praxi není vždy možné normy pro výrobky jasně odlišit od norem pro služby. | I praksis er det ikke altid muligt at skelne klart mellem standarder for produkter og standarder for tjenesteydelser. |
| Mnohé normy pro výrobky mají složku týkající se služeb, zatímco normy pro služby se často týkají částečně i výrobků. | Mange standarder for produkter har en tjenesteydelsesbestanddel, mens standarder for tjenesteydelser ofte også vedrører produkter. |
| Proto je nezbytné přizpůsobit současný právní rámec těmto novým okolnostem rozšířením jeho působnosti na normy pro služby. | Det er derfor nødvendigt at tilpasse de gældende retlige rammer til disse nye omstændigheder ved at udvide deres dækningsområde til standarder for tjenesteydelser. |
| Podobně jako ostatní normy jsou i normy pro služby dobrovolné a jejich vypracovávání by mělo probíhat podle potřeb trhu, kdy jsou určující potřeby hospodářských subjektů a zúčastněných stran, jichž se tyto normy přímo nebo nepřímo týkají, přičemž normy by měly brát v úvahu základní zásady včetně konsenzu. | Standarder for tjenesteydelser er ligesom andre standarder frivillige og bør være markedsdrevne, hvorved de økonomiske aktørers og interessenters behov, der direkte eller indirekte berøres af sådanne standarder, er fremherskende, og bør tage hensyn til samfundets interesser og være baseret på de grundlæggende principper, herunder konsensus. |
| Měly by se především zaměřovat na služby spojené s výrobky a postupy. | Standarderne bør først og fremmest fokusere på tjenesteydelser i tilknytning til produkter og processer. |
| Právní rámec, jenž Komisi umožňuje požádat jednu nebo několik evropských normalizačních organizací, aby navrhly evropskou normu nebo produkt evropské normalizace pro služby, by se měl uplatňovat tak, aby bylo plně dodrženo rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy, jež stanoví Smlouvy. | De retlige rammer, der gør det muligt for Kommissionen at anmode en eller flere europæiske standardiseringsorganisationer om at udarbejde en europæisk standard eller en europæisk standardiseringspublikation for tjenesteydelser, bør anvendes under nøje overholdelse af den fordeling af kompetencer mellem Unionen og medlemsstaterne, som er fastlagt i traktaterne. |
| To se týká zejména článků 14, 151, 152, 153, 165, 166 a 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a protokolu č. 26 o službách obecného zájmu, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvě o fungování EU, podle nichž mají členské státy výlučnou pravomoc vymezovat základní zásady sociálního zabezpečení, odborného vzdělávání a zdravotnictví a vytvářet rámcové podmínky pro řízení, financování, organizaci a poskytování služeb těchto systémů, včetně vymezení požadavků, kvality a bezpečnostních norem, které se na ně vztahují, aniž jsou dotčena ustanovení čl. 168 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací [8]. | Dette vedrører navnlig artikel 14, 151, 152, 153, 165, 166 og 168 i traktaten om Den Europæiske Unions funktionsmåde (TEUF) og protokol (nr. 26) om tjenesteydelser af almen interesse knyttet som bilag til traktaten om Den Europæiske Union (TEU) og TEUF, hvoraf det følger, at medlemsstaterne har enekompetence til at fastsætte de grundlæggende principper for deres sociale sikringsordninger, erhvervsuddannelser og sundhedssystemer og til at opstille rammebetingelserne for forvaltning, finansiering, organisering og ydelse af de tjenesteydelser, som disse systemer leverer, herunder, med forbehold af artikel 168, stk. 4, i TEUF og Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 2005/36/EF af 7. september 2005 om anerkendelse af erhvervsmæssige kvalifikationer [8], fastsættelsen af de krav, kvalitets- og sikkerhedsstandarder, der gælder herfor. |
| Komise by vznesením takové žádosti neměla ovlivnit právo vyjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy ani právo na protestní akce zaměstnanců podle vnitrostátních právních předpisů a postupů, které jsou v souladu s právem Unie. | Kommissionen bør ikke i form af en sådan anmodning påvirke retten til at forhandle, indgå og håndhæve kollektive aftaler eller retten til at gennemføre faglige aktioner i overensstemmelse med national ret og praksis, som overholder EU-retten. |
| Evropské normalizační organizace podléhají právu hospodářské soutěže do té míry, že je lze považovat za podnik nebo sdružení podniků ve smyslu článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU. | De europæiske standardiseringsorganisationer er undergivet konkurrencereglerne, for så vidt som de kan betragtes som en virksomhed eller en sammenslutning af virksomheder som omhandlet i artikel 101 og 102 i TEUF. |
| V rámci Unie jsou národní normy přijímány národními normalizačními orgány, což by mohlo vést ke vzniku konfliktních norem a technických překážek na vnitřním trhu. | Inden for Unionen vedtages nationale standarder af nationale standardiseringsorganer, hvilket kan føre til modstridende standarder og tekniske hindringer i det indre marked. |
| Proto je pro vnitřní trh a pro efektivitu normalizace v rámci Unie nezbytné potvrdit stávající pravidelnou výměnu informací mezi národními normalizačními orgány, evropskými normalizačními organizacemi a Komisí o jejich současných a budoucích normalizačních činnostech a rovněž o zásadě týkající se pozastavení prací, jež se použije pro národní normalizační orgány v rámci evropských normalizačních organizací a jež stanovuje, že po zveřejnění nové evropské normy budou zrušeny národní normy. | Det er derfor nødvendigt for det indre marked og for effektiviteten af standardiseringen i Unionen at bekræfte den nuværende regelmæssige udveksling af oplysninger mellem de nationale standardiseringsorganer, de europæiske standardiseringsorganisationer og Kommissionen om deres igangværende og fremtidige standardiseringsaktiviteter, såvel som det stilstandsprincip, som gælder for de nationale standardiseringsorganer inden for rammerne af de europæiske standardiseringsorganisationer, som fastsætter tilbagetrækningen af nationale standarder efter offentliggørelsen af en ny europæisk standard. |
| Národní normalizační orgány a evropské normalizační organizace by rovněž měly dodržovat ustanovení o výměně informací obsažená v příloze 3 Dohody o technických překážkách obchodu [9]. | De nationale standardiseringsorganer og europæiske standardiseringsorganisationer bør også efterleve bestemmelserne om udveksling af oplysninger i bilag 3 til aftalen om tekniske handelshindringer [9]. |
| Splnění povinnosti členských států oznámit Komisi existenci národních normalizačních orgánů by nemělo vyžadovat přijetí specifických vnitrostátních právních předpisů za účelem uznání těchto orgánů. | Medlemsstaternes forpligtelse til at underrette Kommissionen om deres nationale standardiseringsorganer bør ikke indebære krav om vedtagelse af særlig national lovgivning til anerkendelse af disse organer. |
| Pravidelná výměna informací mezi národními normalizačními orgány, evropskými normalizačními organizacemi a Komisí by neměla národním normalizačním orgánům bránit v dodržování jiných povinností a závazků, a zejména v dodržování přílohy 3 Dohody o technických překážkách obchodu. | Den regelmæssige udveksling af oplysninger mellem de nationale standardiseringsorganer, de europæiske standardiseringsorganisationer og Kommissionen bør ikke forhindre nationale standardiseringsorganerne i at opfylde andre krav og forpligtelser, herunder navnlig opfyldelsen af bilag 3 i aftalen om tekniske handelshindringer. |
| Zastoupením společenských zájmů a zúčastněných společenských subjektů v evropských normalizačních činnostech se rozumí činnosti organizací a stran zastupujících zájmy s vysokým významem pro společnost, jako jsou například zájmy v oblasti životního prostředí či zájmy spotřebitelů a zaměstnanců. | Repræsentationen af samfundsmæssige interesser og samfundsmæssige interessenter i forbindelse med de europæiske standardiseringsaktiviteter henviser til det arbejde, der udføres af organisationer og parter, der repræsenterer interesser af større samfundsmæssig relevans, f.eks. miljø, forbrugerinteresser eller arbejdstagerinteresser. |
| Zastoupením sociálních zájmů a zúčastněných stran v sociální oblasti v evropských normalizačních činnostech se však současně rozumí zejména činnosti organizací a stran hájících základní práva zaměstnanců a pracovníků, například odborové organizace. | Repræsentationen af sociale interesser og sociale interessenter i forbindelse med de europæiske standardiseringsaktiviteter henviser derimod især til det arbejde, der udføres af organisationer og parter, der repræsenterer ansatte og arbejdstageres grundlæggende rettigheder, f.eks. fagforeninger. |
