| Source | Target | | V této souvislosti bylo zjištěno, že se čínský vývoz v zásadě uskutečňuje na velkoobchodní úrovni, zatímco ve srovnatelné zemi se prodej uskutečňuje i na maloobchodní úrovni. | I den henseende blev det konstateret, at den kinesiske eksport primært sker på grossistniveau, mens salget i referencelandet også sker på detailniveau. |
| Při šetření bylo dále zjištěno, že na obou trzích ovlivňují výši cen, a tudíž i spravedlivé srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty, různé distribuční kanály. | Undersøgelsen fastslog yderligere, at de forskellige distributionskæder på begge markeder påvirkede prisniveauet og dermed den rimelige sammenligning af eksportprisen og den normale værdi. |
| Šetření taktéž prokázalo, že se většina čínského vývozu uskutečňuje ve velkých objemech, zatímco se většina domácího prodeje ve srovnatelné zemi uskutečnila v menším množství, což mělo na těchto dvou relevantních trzích za následek cenové rozdíly na stejné obchodní úrovni. | Undersøgelsen viste også, at størstedelen af den kinesiske eksport fandt sted i store mængder, mens størstedelen af hjemmemarkedssalget i referencelandet fandt sted i mindre mængder, hvilket resulterede i prisforskelle i samme omsætningsled på de pågældende to markeder. |
| Za účelem spravedlivého srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty byla proto běžná hodnota upravena na základě cenových rozdílů na stejné obchodní úrovni ve srovnatelné zemi a případných cenových rozdílů, které byly zjištěny s ohledem na množství prodávané na každé obchodní úrovni. | For at sikre en rimelig sammenligning mellem den normale værdi og eksportprisen blev den normale værdi derfor justeret på grundlag af prisforskellene i samme omsætningsled i referencelandet og i givet fald på grundlag af de konstaterede prisforskelle, for så vidt angår solgte mængder i hvert omsætningsled. |
| Za druhé se ověřovalo, zda je odůvodněna úprava s ohledem na rozdíly ve fyzických vlastnostech podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení. | Dernæst blev det undersøgt, om en justering for forskelle i fysiske egenskaber, jf. grundforordningens artikel 2, stk. 10, litra a), var berettiget. |
| V této souvislosti bylo šetřením zjištěno, že čínští vyvážející výrobci zařazují své výrobky do pěti různých jakostních tříd od A do E se značnými cenovými rozdíly. | I den henseende fastslog undersøgelsen, at kinesiske eksporterende producenter inddeler deres varer i op til fem forskellige klasser fra A til E med betydelige prisforskelle. |
| Velká většina vývozu do Unie se však týká výrobků v jakostní třídě A, B nebo C či jejich kombinace. | Størstedelen af eksporten til Unionen består dog af klasse A-, B- eller C-varer eller en kombination heraf. |
| Tato klasifikace však není univerzální ani není založena na obecných odvětvových normách, nýbrž je spíše specifická pro jednotlivé společnosti a umožňuje rozdíly v cenách. | Denne klasseinddeling er dog hverken universel eller baseret på generelle industristandarder, men er i stedet virksomhedsspecifik og muliggør prisdifferentiering. |
| Výrobce ve srovnatelné zemi prodává na druhou stranu na domácím brazilském trhu pouze výrobky odpovídající jakostní třídě A, a bylo tudíž zjištěno, že je tím dotčena srovnatelnost cen. | Producenten i referencelandet sælger kun varer svarende til klasse A på hjemmemarkedet i Brasilien, og det blev følgelig vurderet, at prisernes sammenlignelighed blev berørt. |
| Vývozní cena byla proto upravena na úroveň čínské jakostní třídy A, aby byla srovnatelná s výrobkem, který výrobce ve srovnatelné zemi prodává na brazilském trhu. | I overensstemmelse hermed blev eksportprisen opjusteret til niveauet for kinesiske klasse A-varer for at være sammenlignelig med den vare, der sælges af referenceproducenten på det brasilianske marked. |
| Při šetření bylo za třetí zjištěno, že brazilský výrobce prodává na brazilském trhu pouze značkové výrobky, zatímco čínští vyvážející výrobci neprodávají značkové výrobky, nýbrž tzv. výrobky „soukromých značek“ nebo neznačkové keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní. | Undersøgelsen fastslog for det tredje, at den brasilianske producent kun sælger mærkevarer på det brasilianske marked, mens de kinesiske eksporterende producenter ikke sælger mærkevarer, men i stedet varer under eget mærke (»private label«) eller generisk bordservice og generiske køkkenartikler af keramisk materiale. |
| Značkové výrobky pokládají zákazníci obvykle za výrobky, které mají určitou prestiž, zaručenou kvalitu a design, a vyžadují proto vyšší tržní ceny, zatímco neznačkové výrobky (výrobky soukromých značek) mají sice stejné fyzické a technické vlastnosti, obvykle se však prodávají za podstatně nižší ceny. | Mærkevarer opfattes normalt af kunderne som varer kendetegnet ved deres design og en vis prestige og kvalitet, og de kan derfor opnå højere markedspriser, mens generiske (eget mærke) varer normalt sælges til betydeligt lavere priser, selv om de har samme fysiske og tekniske egenskaber. |
| Ačkoliv přidanou hodnotu značkového výrobku nelze obvykle přesně vyčíslit, jelikož závisí na mnoha různých činitelích, jako je vnímání spotřebitelů, rozpoznání značky a jiné nevyčíslitelné faktory, brazilský výrobce v tomto konkrétním případě potvrdil, že jeho značkové keramické výrobky mohou být na brazilském trhu prodávány za podstatně vyšší ceny než ostatní neznačkové výrobky. | Merværdien ved en mærkevare kan generelt ikke kvantificeres præcist, da den afhænger af mange forskellige faktorer, som f.eks. kundeopfattelse, varemærkegenkendelse og andre ikkekvantificerbare faktorer, men den brasilianske producent har dog i dette særlige tilfælde bekræftet, at vedkommendes mærkevarer af keramisk materiale kan sælges til betydeligt højere priser på det brasilianske marked end andre generiske varer uden mærke. |
| Byla proto provedena další úprava běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení. | I overensstemmelse hermed blev der fortaget en yderligere justering af den normale værdi i overensstemmelse med grundforordningens artikel 2, stk. 10, litra k). |
| Případně byly provedeny další úpravy s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, jakož i náklady spojené s balením, úvěry, bankovními poplatky a provizemi ve všech případech, kdy bylo zjištěno, že jsou přiměřené, správné a podložené důkazy. | Der blev foretaget yderligere passende justeringer for transport-, forsikrings- og håndteringsomkostninger og dermed forbundne omkostninger, emballerings- og kreditomkostninger, bankgebyrer og provisioner i alle tilfælde, hvor dette blev anset for at være berettiget, korrekt og kunne dokumenteres. |
| Dumpingová rozpětí pro vyvážející výrobce, kterým bylo uděleno individuální zacházení, byla v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení určena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty stanovené pro srovnatelnou zemi, která byla upravena, s váženou průměrnou vývozní cenou každé společnosti, která byla upravena, a byla vyjádřena jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením. | I overensstemmelse med grundforordningens artikel 2, stk. 11 og 12, blev dumpingmargenerne for samarbejdsvillige eksporterende producenter, der blev indrømmet individuel behandling, fastsat på grundlag af en sammenligning af det vejede gennemsnit af den justerede normale værdi for referencelandet og det vejede gennemsnit af hver enkelt virksomheds justerede eksportpris for den pågældende vare udtrykt som en procentdel af cif-prisen Unionens grænse,ufortoldet. |
| Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, byl vypočítán vážený průměr dumpingových rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. | Der blev beregnet et vejet gennemsnit af dumpingmargenerne for de eksporterende producenter i stikprøven for de samarbejdsvillige eksporterende producenter, der ikke indgik i stikprøven. |
| Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí pro vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením 26,6 %. | På det grundlag blev den midlertidige dumpingmargen for de eksporterende producenter uden for stikprøven, udtrykt i procent af cif-prisen Unionens grænse, ufortoldet, fastsat til 26,6 %. |
| Za účelem vypočtení celostátního dumpingového rozpětí použitelného na nespolupracující nebo neznámé vyvážející výrobce v ČLR byla nejprve stanovena úroveň spolupráce tím, že se objem vývozu do Unie, jak jej uvedli spolupracující vyvážející výrobci, porovnal s odpovídajícími statistikami Eurostatu. | For at beregne den landsdækkende dumpingmargen for ikke samarbejdsvillige eller ukendte eksporterende producenter i Kina blev graden af samarbejdsvilje først beregnet på grundlag af en sammenligning af den eksportmængde til Unionen, som den samarbejdsvillige eksporterende producent havde oplyst, og Eurostats tilsvarende statistikker. |
| V tomto šetření se úroveň spolupráce ze strany ČLR považovala u tak roztříštěného výrobního odvětví za vysokou, jelikož vyvážející výrobci, kteří se přihlásili, představovali více než 60 % celkového vývozu dotčeného výrobku z ČLR do Unie. | I denne undersøgelse var graden af samarbejdsvilje fra Kina høj for en fragmenteret industri, idet de eksporterende producenter, der gav sig til kende, repræsenterer over 60 % af den samlede eksport af den pågældende vare fra Kina til Unionen. |
| Celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vyvážející výrobce bylo proto určeno na základě váženého průměru nejvyšších dumpingových rozpětí, která byla stanovena u reprezentativních typů výrobku, a objemu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. | Den landsdækkende margen for alle andre eksporterende producenter blev derfor beregnet ved hjælp af det vejede gennemsnit af de højeste dumpingmargener, der var fastlagt for repræsentative varetyper og -mængder for de stikprøveudvalgte eksporterende producenter. |
| Na tomto základě bylo prozatímní celostátní dumpingové rozpětí stanoveno ve výši 58,8 % ceny CIF na hranice Unie před proclením. | På dette grundlag blev det landsdækkende dumpingniveau foreløbigt fastsat til 58,8 % af cif-prisen Unionens grænse, ufortoldet. |
| Na tomto základě činí prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením: | På det grundlag blev de midlertidige dumpingmargener, udtrykt i procent af cif-prisen, Unionens grænse, ufortoldet, fastsat til følgende: |
| Prozatímní dumpingové rozpětí | Midlertidig dumpingmargen |
| Hunan Hualian China Industry Co., Ltd; Hunan Hualian Ebillion Industry Co., Ltd; Hunan Liling Hongguanyao China Industry Co., Ltd a Hunan Hualian Yuxiang China Industry Co., Ltd | Hunan Hualian China Industry Co., Ltd, Hunan Hualian Ebillion Industry Co., Ltd, Hunan Liling Hongguanyao China Industry Co., Ltd og Hunan Hualian Yuxiang China Industry Co., Ltd |
| Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku | Samarbejdsvillige eksporterende producenter uden for stikprøven |
| Celostátní dumpingové rozpětí | Landsdækkende dumpingmargen |
| D. ÚJMA | D. SKADE |
| Výroba v Unii a výrobní odvětví Unie | EU-produktion og EU-erhvervsgren |
| Ke zjištění celkové výroby v Unii byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobců v Unii, včetně údajů uvedených v podnětu a následných podáních, pokud jde o výrobce, kteří se v tomto šetření nepřihlásili. | Alle tilgængelige oplysninger om EU-producenterne, herunder oplysninger anført i klagen og efterfølgende indsendelser vedrørende producenter, der ikke gav sig til kende i denne undersøgelse, blev anvendt til at fastsætte den samlede EU-produktion. |
| Celková výroba obdobného výrobku v Unii byla odhadnuta pomocí extrapolace údajů, které poskytla evropská a vnitrostátní sdružení a které byly porovnány s údaji předloženými jednotlivými výrobci a rovněž s výzkumnými a statistickými zdroji. | Den samlede EU-produktion af den samme vare blev anslået ved at ekstrapolere data fra de europæiske og nationale sammenslutninger, som blev krydstjekket med data fra producenterne samt videnskabelige og statistiske kilder. |
| Během období šetření vyrábělo v Unii obdobný výrobek více než 200 výrobců. | I løbet af UP blev den samme vare fremstillet af mere end 200 EU-producenter i Unionen. |
| Na základě uvedeném v předchozím bodě odůvodnění byla celková výroba v Unii během období šetření odhadnuta přibližně na 240200 tun. | På det grundlag, som er omtalt i foregående betragtning, blev den samlede EU-produktion anslået til ca. 240200 tons i UP. |
| Výrobci v Unii, kteří představují celkovou výrobu v Unii, tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení a dále se na ně odkazuje jako na „výrobní odvětví Unie“. | De EU-producenter, der tegner sig for den samlede produktion i Unionen, udgør EU-erhvervsgrenen, jf. grundforordningens artikel 4, stk. 1, og benævnes i det følgende »EU-erhvervsgrenen«. |
| Výrobní odvětví Unie bylo rozděleno na dva segmenty: malé a střední podniky a větší společnosti. | EU-erhvervsgrenen blev opdelt i to segmenter: SMV'er og store virksomheder. |
| Na malé a střední podniky připadalo v tomto období 42 % celkové výroby v Unii. | SMV'er tegnede sig for 42 % af den samlede EU-produktion i undersøgelsesperioden. |
| Výroba v Unii je velmi roztříštěná, třebaže se soustředí v České republice, Francouzské republice (Francii), Německu, Itálii, Polské republice (Polsku), Portugalské republice (Portugalsku), Rumunsku, Španělském království (Španělsku) a Spojeném království Velké Británie a Severního Irska (Spojené království). | EU-produktionen er særdeles fragmenteret, men er koncentreret i Tjekkiet, Frankrig, Tyskland, Italien, Polen, Portugal, Rumænien, Spanien og Det Forenede Kongerige. |
| Spotřeba v Unii byla stanovena na základě dovozních statistik Eurostatu pro výrobek, jehož se týká toto šetření, a informací o prodeji výrobního odvětví Unie na trhu Unie. | EU-forbruget blev fastsat på grundlag af importoplysninger fra Eurostat for den pågældende vare og indsendte oplysninger om EU-erhvervsgrenens salgsmængder på EU-markedet. |
| Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto: | På dette grundlag udviklede EU-forbruget sig således: |
| Tabulka 1 | Tabel 1 |
| Objem (v tunách) | Mængde (tons) |
| V posuzovaném období se spotřeba keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní v Unii celkově snížila o 12 %. | Forbruget af bordservice og køkkenartikler af keramisk materiale i Unionen faldt i den betragtede periode generelt med 12 %. |
| K největšímu poklesu o 17 % došlo mezi rokem 2008 a 2009. | Det største fald på 17 % fandt sted mellem 2008 og 2009. |
| Objem, cena a podíl dumpingového dovozu z dotčené země na trhu | Mængde, pris og markedsandel for dumpingimporten fra det pågældende land |
| Podle údajů Eurostatu se objem, podíl na trhu a průměrné ceny dovozu dotčeného výrobku vyvíjely takto: | I henhold til Eurostat-data udviklede mængde, markedsandel og gennemsnitspriser for import af den pågældende vare sig som følger: |
| Dovoz z ČLR | Import fra Kina |
| Objem dovozu (v tunách) | Importmængde (tons) |
| Podíl na trhu | Markedsandel |
| Průměrná dovozní cena (v EUR/t) | Gennemsnitlig importpris (EUR/ton) |
| Objem celkového dovozu z Číny během posuzovaného období klesl o 9 % a v období šetření činil 485814 tun. | Mængden af den samlede import fra Kina faldt med 9 % i løbet af den betragtede periode og udgjorde ca. 485814 tons i UP. |
| Pokud však jde o procentní vyjádření, je třeba podotknout, že se dovoz z Číny snížil méně než celková spotřeba v EU. | Det bør dog bemærkes, at importen fra Kina i procent faldt mindre end det samlede EU-forbrug. |
| Při analýze z hlediska celého posuzovaného období vzrostl podíl čínského dovozu na trhu z 64,8 % v roce 2008 na 66,9 % v období šetření. | Set over hele den betragtede periode steg markedsandelen for importen fra Kina således fra 64,8 % i 2008 til 66,9 % i UP. |
| Dovozní cena během posuzovaného období vzrostla o 17,7 %, a to z 1274 EUR/t na 1499 EUR/t. | Importprisen steg med 17,7 % i den betragtede periode fra 1274 EUR/ton til 1499 EUR/ton. |
| Jedná se o průměrnou cenu veškerého dovozu dotčeného výrobku za tunu, a trend mohl být proto ovlivněn změnami v sortimentní skladbě. | Dette er den gennemsnitlige importpris pr. ton for al import af den pågældende vare, og tendensen kan derfor blive påvirket af ændringer i varesortimentet. |
| Pro účely stanovení cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, tj. po odečtení přepravních nákladů v Unii a slev z ceny a rabatů, porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami spolupracujících vývozců z ČLR účtovanými prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, tj. očištěnými od slev a v případě potřeby upravenými na cenu CIF na hranice Unie, které byly upraveny rovněž s ohledem na stávající cla, náklady na celní odbavení a náklady po dovozu. | Det vejede gennemsnit af de stikprøveudvalgte EU-producenters salgspriser over for ikke forretningsmæssigt forbundne kunder på EU-markedet, justeret til prisen ab fabrik, dvs. uden transportomkostninger i EU og efter fradrag af rabatter, blev for at analysere prisunderbud sammenlignet med det tilsvarende vejede gennemsnit af de priser, som de samarbejdsvillige eksportører fra Kina anvendte over for den første uafhængige kunde på EU-markedet, dvs. med fradrag af rabatter og eventuelt justeret til cif-prisen EU's grænse og endvidere for gældende told, omkostninger ved toldbehandling og omkostninger efter import. |
| Ceny výrobků v nižších jakostních třídách byly upraveny na ceny v jakostní třídě A, jelikož se zjistilo, že z hlediska spotřebitele soutěží výrobky v nižších jakostních třídách s výrobky jakostní třídy A, jak bylo uvedeno rovněž v (61). bodě odůvodnění. | Priser for varer af lavere kvalitet blev justeret til priser for varer i klasse A, da varer af lavere kvalitet fra forbrugernes synspunkt blev vurderet at konkurrere med varer i klasse A, jf. betragtning 60 ovenfor. |
| Ceny výrobního odvětví Unie byly upraveny o rozdíly v obchodní úrovni a případně tak, aby se vyrovnaly rozdíly v ceně spojené se značkami. | EU-erhvervsgrenens priser blev også justeret for forskelle i omsætningsled og for at udligne priselementet i forbindelse med mærkevarer. |
| Srovnání prokázalo, že během období šetření byly ceny dotčených dumpingových výrobků pocházejících z ČLR a prodávaných v Unii nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie, v procentním vyjádření ve vztahu k těmto cenám, o 26,3 % až 47,6 %. | Sammenligningen viste, at dumpingimporten af den pågældende vare med oprindelse i Kina i undersøgelsesperioden blev solgt i EU til priser, som lå 26,3 % til 47,6 % under EU-erhvervsgrenens priser, udtrykt som en procentdel heraf. |
| Obecně | Generelt |
| V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie. | I overensstemmelse med grundforordningens artikel 3, stk. 5, undersøgte Kommissionen alle relevante økonomiske faktorer og forhold, der har indflydelse på EU-erhvervsgrenens situation. |
