| Source | Target | | Makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita a velikost dumpingových rozpětí) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie. | Makroøkonomiske indikatorer (produktion, produktionskapacitet, kapacitetsudnyttelse, salgsmængde, markedsandel, beskæftigelse, produktivitet og dumpingmargenernes størrelse) blev analyseret for hele EU-erhvervsgrenen. |
| Posouzení se zakládalo na informacích, které poskytla evropská a vnitrostátní sdružení a které byly srovnány s údaji předloženými výrobci v Unii a s dostupnými oficiálními statistikami. | Vurderingen blev baseret på oplysninger fra europæiske og nationale sammenslutninger, som blev krydstjekket med data fra EU-producenter og tilgængelige officielle statistikker. |
| Analýza mikroekonomických ukazatelů (zásoby, prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost získat kapitál, mzdy a výrobní náklady) byla provedena na úrovni výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. | Analysen af mikroøkonomiske indikatorer (lagre, salgspriser, rentabilitet, likviditet, investeringer, investeringsafkast, evne til at skaffe kapital, lønninger og produktionsomkostninger) blev foretaget for de EU-producenter, der indgik i stikprøven. |
| Posouzení se zakládalo na jejich údajích, které byly řádně ověřeny. | Analysen blev baseret på deres oplysninger, som blev behørigt efterprøvet. |
| U některých mikroekonomických ukazatelů (prodejní cena, ziskovost, návratnost investic a výrobní náklady) byly výsledky společností z určitého segmentu, které byly zařazeny do vzorku, váženy podle podílu tohoto segmentu na celkové výrobě v Unii (s použitím specifické váhy s ohledem na objemy výroby každého segmentu v celém odvětví keramického stolního nádobí a náčiní – 42 % u malých a středních podniků, 58 % u ostatních společností). | For nogle mikroøkonomiske indikatorer (salgspris, rentabilitet, investeringsafkast og produktionsomkostninger) blev resultaterne for de stikprøveudvalgte virksomheder i det specifikke segment vægtet i overensstemmelse med det pågældende segments andel af den samlede EU-produktion (ved hjælp af den specifikke vægtning med hensyn til produktionsmængde for hvert segment i forhold til den samlede sektor for bordservice af keramisk materiale – 42 % for SMV'er og 58 % for ikke-SMV'er). |
| Takto bylo zajištěno, že výsledky velkých společností nenarušují analýzu újmy, nýbrž že byla pokud možno náležitě zohledněna situace menších společností, na něž společně připadá velká část výroby v Unii. | Det blev således sikret, at de store virksomheders resultater ikke dominerede skadesanalysen, med henblik på korrekt at afspejle de mindre virksomheders situation, da de tilsammen tegner sig for stor andel af EU-produktionen. |
| Makroekonomické ukazatele | Makroøkonomiske indikatorer |
| V posuzovaném období se výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobního odvětví Unie vyvíjely takto: | I den betragtede periode udviklede EU-erhvervsgrenens produktion, produktionskapacitet og kapacitetsudnyttelse sig på følgende måde: |
| Objem výroby (v tunách) | Produktionsmængde (tons) |
| Výrobní kapacita (v tunách) | Produktionskapacitet (tons) |
| Využití kapacity | Kapacitetsudnyttelse |
| V posuzovaném období se výroba výrobního odvětví Unie snížila o 15 %. | EU-erhvervsgrenens produktion faldt med 15 % i den betragtede periode. |
| Celkově byl pokles výraznější než snížení spotřeby v Unii v témže období. | Generelt er reduktionen mere markant end faldet i EU's forbrug i samme periode. |
| V roce 2010 se výroba nezvyšovala stejným tempem jako spotřeba. | Produktionen begyndte ikke at stige igen på samme måde som forbruget i 2010. |
| Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila o 13 %. | EU-erhvervsgrenens produktionskapacitet faldt med 13 % i den betragtede periode. |
| Navzdory tomuto poklesuse míra využití kapacity výrobního odvětví v posuzovaném období dále snižovala, a to celkem o 2 % na 74,1 %. | På trods af dette faldt erhvervsgrenens udnyttelsesgrad yderligere i den betragtede periode med samlet set 2 % til 74,1 %. |
| V posuzovaném období klesal prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, rychlejším tempem (o 8 % více) než spotřeba. | EU-erhvervsgrenens salg på EU-markedet til ikke forretningsmæssigt forbundne kunder faldt med en højere sats (8 % mere) end faldet i forbruget i den betragtede periode. |
| Podotýká se, že mezi rokem 2009 a 2010 se objem prodeje dále snižoval, zatímco spotřeba v Unii vzrostla o 8 %. | I perioden 2009-2010 faldt salgsmængden fortsat, mens EU-forbruget dog steg med 8 %. |
| Prodej v Unii | Salg i Unionen |
| Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období snížil o 9 % neboli o 2,1 procentního bodu. | EU-erhvervsgrenens markedsandel faldt med 9 % i den betragtede periode svarende til 2,1 procentpoint. |
| Podíl na trhu v Unii | Markedsandel i EU |
| Zaměstnanost a produktivita | Beskæftigelse og produktivitet |
| Zaměstnanost se v celém posuzovaném období snižovala a celkem klesla o 21 %. | I den betragtede periode faldt beskæftigelsen med 21 %. |
| Tato tendence odpovídala poklesu objemu prodeje na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení. | Tendensen følger det samme mønster som faldet i salgsmængde på EU-markedet til ikke forretningsmæssigt forbundne kunder. |
| Počet zaměstnanců | Antal ansatte |
| Produktivita pracovníků výrobního odvětví Unie, měřená jako výstup na zaměstnance za rok, v posuzovaném období vzrostla o 8 %. | Produktiviteten i EU-erhvervsgrenens arbejdsstyrke, målt som output pr. ansat pr. år, steg med 8 % i den betragtede periode. |
| To je částečně způsobeno snahou výrobního odvětví Unie reagovat na tlak, který vyvíjel dumpingový dovoz z Číny. | Dette skyldes delvist EU-erhvervsgrenens indsats for at modvirke presset fra dumpingimporten fra Kina. |
| Produktivita (v tunách na zaměstnance) | Produktivitet (tons/ansat) |
| Dumpingová rozpětí jsou uvedena výše v oddíle týkajícím se dumpingu. | Ovenstående afsnit om dumping indeholder nærmere oplysninger om dumpingmargenerne. |
| Všechna zjištěná dumpingová rozpětí jsou podstatně vyšší než nepatrná. | De fastslåede margener ligger alle væsentligt over bagatelgrænsen. |
| Vzhledem k objemům a cenám dumpingového dovozu nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí považovat za zanedbatelný. | I betragtning af omfanget af og priserne på dumpingimporten kan virkningerne af den faktiske dumpingmargen endvidere ikke anses for at være ubetydelige. |
| Mikroekonomické ukazatele | Mikroøkonomiske indikatorer |
| Zásoby | Lagerbeholdninger |
| Konečný stav zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období v absolutním vyjádření snížil o 14 %. | EU-erhvervsgrenens slutlagre faldt med 14 % i absolutte tal i den betragtede periode. |
| Šetření ukázalo, že u tohoto druhu výrobního odvětví, které obvykle pracuje na zakázku, se nejedná o rozhodující ukazatel. | I henhold til undersøgelsen er dette ikke en afgørende faktor for denne type erhvervsgren, som generelt arbejder efter ordre. |
| Prodejní ceny | Salgspriser |
| Prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období snížily o 12 %. | EU-erhvervsgrenens salgspriser på EU-markedet faldt med 12 % i løbet af den betragtede periode. |
| Průměrná cena v EU při prodeji odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v EUR/t) | Gennemsnitlig salgspris i EU ved salg til ikke forretningsmæssigt forbundne kunder (EUR/ton) |
| Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost získat kapitál a mzdy | Rentabilitet, likviditet, investeringer, investeringsafkast, evne til at rejse kapital og lønninger |
| V posuzovaném období se ziskovost, peněžní tok, návratnost investic, schopnost získat kapitál, investice a mzdy ve výrobním odvětví Unie vyvíjely takto: | Rentabilitet, likviditet, investeringer, investeringsafkast, evne til at rejse kapital og lønninger i EU-erhvervsgrenen udviklede sig på følgende måde i den betragtede periode: |
| Čistý zisk při prodeji v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % z čistého obratu z prodeje) | Nettofortjeneste ved EU-salg til ikke forretningsmæssigt forbundne kunder (% af nettosalg) |
| Návratnost investic (čistý zisk v % čisté účetní hodnoty investic) | Investeringsafkast (nettofortjenesten i % af den bogførte nettoværdi af investeringerne) |
| Index (2008 = 100) | Indeks (2008 = 100) |
| Roční mzdové náklady na zaměstnance | Årlige arbejdskraftomkostninger pr. ansat |
| Ziskovost výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila o 0,7 procentního bodu. | EU-erhvervsgrenens rentabilitet faldt med 0,7 procentpoint i løbet af den betragtede periode. |
| Ziskovost byla nejnižší v roce 2010, kdy pokles mezi rokem 2008 a 2010 dosáhl 4,1 procentního bodu. | Rentabiliteten var lavest i 2010, idet faldet nåede op på 4,1 procentpoint fra 2008 til 2010. |
| Vzhledem k tomuto vývoji před posuzovaným obdobím nelze zisk, jehož bylo dosaženo na počátku posuzovaného období, považovat za běžný zisk. | I lyset af denne udvikling før den betragtede periode kan den fortjeneste, der blev opnået ved begyndelsen af perioden, ikke betragtes som den sædvanlige fortjeneste. |
| Jelikož v této souvislosti nebyly obdrženy žádné informace, usuzuje se, že jako vhodné srovnávací měřítko může předběžně sloužit běžná úroveň zisku u jiného široce používaného a důležitého spotřebního výrobku, který byl předmětem antidumpingového šetření, a to usňové obuvi. | Idet der ikke foreligger oplysninger herom, vurderes det, at det sædvanlige fortjenstniveau for en anden almindeligt anvendt og vigtig forbrugervare, som har været genstand for en antidumpingundersøgelse, nemlig fodtøj af læder, i stedet midlertidigt kan anvendes som gyldigt benchmark. |
| Tato úroveň zisku činí 6 % [7]. | Fortjenstniveauet er 6 % [7]. |
| Je tudíž zřejmé, že celkově nebylo výrobní odvětví Unie během celého posuzovaného období schopno dosáhnout úrovně zisku, kterou lze u tohoto výrobku považovat za přijatelnou. | Det er derfor klart, at EU-erhvervsgrenen som helhed i den betragtede periode aldrig kunne opnå et fortjenstniveau, der kan betegnes som rimeligt for denne vare. |
| Peněžní tok výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období značně zvýšil. | EU-erhvervsgrenens likviditet steg samlet set betydeligt i løbet af den betragtede periode. |
| To však lze přičíst některým větším a zavedeným společnostem, u malých a středních podniků tomu tak nebylo. | Dette kan dog tilskrives enkelte større og veletablerede virksomheder, da dette ikke var tilfældet for SMV'erne. |
| Výše čistých investic klesla o 33 %. | Nettoinvesteringsniveauet faldt med 33 %. |
| Je však třeba podotknout, že do konce posuzovaného období investice u malých a středních podniků téměř neexistovaly. | Det skal dog bemærkes, at investeringsniveauet forSMV'er ved udgangen af den betragtede periode blev næsten ikkeeksisterende. |
| Pouze dvě společnosti, které nepatří k malým a středním podnikům, si mohly dovolit uskutečnit v posuzovaném období významné investice. | Kun to ikke-SMV'er havde råd til at foretage betydelige investeringer i den betragtede periode. |
| V průběhu celého posuzovaného období se návratnost investic snižovala více než ziskovost. | Faldet i investeringsafkast oversteg faldet i rentabilitet i hele den betragtede periode. |
| Mezi rokem 2008 a obdobím šetření vzrostla průměrná mzda na zaměstnance o 2 %. | Mellem 2008 og undersøgelsesperioden steg gennemsnitslønnen pr. ansat med 2 %. |
| Tento růst mzdových nákladů je podstatně nižší než celkový vývoj mzdových nákladů v Unii v průběhu posuzovaného období, což naznačuje, že se výrobní odvětví Unie snažilo zachovat mzdy na co nejnižší úrovni. | Denne stigning i lønomkostninger er betydeligt lavere end stigningen i lønomkostninger i EU som helhed i den betragtede periode, hvilket viser, at EU-erhvervsgrenen forsøgte at holde lønningerne på et så lavt niveau som muligt. |
| Výrobní náklady | Produktionsomkostninger |
| V posuzovaném období se výrobní náklady snížily o 10 %. | I den betragtede periode faldt produktionsomkostningerne med 10 %. |
