Czech to Estonian European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Na druhou stranu, pokud soud členského státu vykonávající pravomoc podle tohoto nařízení nebo podle vnitrostátního práva rozhodl, že rozhodčí dohoda je neplatná, neúčinná nebo nezpůsobilá k použití, nemělo by to bránit tomu, aby bylo rozhodnutí soudu ve věci samé uznáno a případně vykonáno v souladu s tímto nařízením.Teiselt poolt, kui käesoleva määruse või siseriikliku õiguse kohaselt pädev liikmesriigi kohus on otsustanud, et vahekohtu kokkulepe on tühine, mitte toimiv või seda ei ole võimalik täita, ei tohiks see välistada asja sisulise osa kohta tehtud kohtuotsuse tunnustamist ning – olenevalt juhtumist – selle täitmist vastavalt käesolevale määrusele.
Tím by neměla být dotčena pravomoc soudů členských států rozhodnout o uznání a výkonu rozhodčích nálezů v souladu s Úmluvou o uznávání a výkonu cizích rozhodčích nálezů podepsanou v New Yorku dne 10. června 1958 (dále jen „Newyorská úmluva z roku 1958“), která se uplatní přednostně před tímto nařízením.See ei tohiks piirata liikmesriikide kohtute pädevust teha otsuseid vahekohtuotsuste tunnustamise ja täitmise kohta kooskõlas 10. juunil 1958 New Yorgis sõlmitud välisriigi vahekohtu otsuste tunnustamise ja täitmise konventsiooniga (edaspidi „1958. aasta New Yorgi konventsioon”), mis on käesoleva määruse suhtes ülimuslik.
Toto nařízení by se nemělo vztahovat na žaloby nebo související řízení týkající se zejména ustavení rozhodčího soudu, pravomoci rozhodců, vedení rozhodčího řízení nebo jakýchkoli jiných aspektů takového řízení, ani na žalobu či rozhodnutí týkající se zrušení, přezkumu, odvolání, uznání nebo výkonu rozhodčího nálezu.Käesolevat määrust ei tuleks kohaldada ühegi hagi ega jätkumenetluse suhtes, mis puudutab eelkõige vahekohtu asutamist, vahekohtunike volitusi, vahekohtumenetluse läbiviimist või kõnealuse menetluse mis tahes muid aspekte, ega vahekohtuotsuse tühistamise, läbivaatamise, edasikaebamise, tunnustamise või täitmise nõude või kohtuotsuse suhtes.
Je nezbytné, aby existoval vztah mezi řízeními, na něž se toto nařízení uplatňuje, a územím členských států.Menetluste, mille suhtes käesolevat määrust kohaldatakse, ja liikmesriigi territooriumi vahel peab olema seos.
Proto by se společná pravidla pro určení příslušnosti měla v zásadě uplatňovat v případech, kdy má žalovaný bydliště v členském státě.Järelikult tuleks kohtualluvuse ühiseeskirju kohaldada põhimõtteliselt siis, kui kostja alaline elukoht on liikmesriigis.
Žalovaný, který nemá bydliště v některém členském státě, by měl podléhat vnitrostátním pravidlům pro určení příslušnosti použitelným na území členského státu, kde se koná řízení.Kostja suhtes, kellealaline elukoht ei ole liikmesriigis, tuleks üldiselt kohaldada siseriiklikke kohtualluvuse eeskirju, mis kehtivad selle liikmesriigi territooriumil, kelle kohtusse pöörduti.
Některá pravidla pro určení příslušnosti by se však měla uplatnit bez ohledu na místo bydliště žalovaného, aby se zajistila ochrana spotřebitelů a zaměstnanců, aby se zachovala soudní příslušnost soudů členských států v situacích, kdy mají výlučnou příslušnost, a aby byla respektována smluvní volnost stran.Tarbijate ja töötajate kaitse tagamiseks, liikmesriikide kohtute pädevuse kindlustamiseks olukordades, kus neil on erandlik kohtualluvus, ning poolte autonoomia austamiseks tuleks siiski käesoleva määruse teatavaid kohtualluvuse eeskirju kohaldada kostja alalisest elukohast olenemata.
Pravidla pro určení příslušnosti by měla být vysoce předvídatelná a měla by vycházet ze zásady, podle které je příslušnost obecně založena na místě bydliště žalovaného.Kohtualluvuse eeskirjad peaksid olema hästi prognoositavad ning lähtuma põhimõttest, et tavaliselt on kohtualluvus seotud kostja alalise elukohaga.
Příslušnost by měla být na tomto základě vždy určitelná, kromě několika přesně vymezených případů, kdy předmět sporu nebo smluvní volnost stran opravňuje k použití odlišného spojujícího prvku.Seepärast peaks alati olema tagatud kohtualluvus kostja elukoha alusel, välja arvatud teatavatel täpselt määratletud juhtudel, kui vaidluse sisu või poolte autonoomia eeldab teistsugust seost.
Sídlo právnické osoby musí být v nařízení samostatně vymezeno tak, aby společná pravidla byla přehlednější a zamezilo se sporům o příslušnost.Selleks et ühiseeskirjad oleksid läbipaistvamad ja et vältida vastuolulist kohtualluvust, peab juriidilise isiku alaline asukoht olema autonoomselt kindlaks määratud.
Kromě místa bydliště žalovaného by měla existovat i jiná kritéria pro určení příslušnosti, založená na úzké vazbě mezi soudem a podanou žalobou nebo usnadňující řádný výkon spravedlnosti.Lisaks kostja alalisele elukohale peaks kohtualluvuse määramisel olema ka muid aluseid, mis toetuksid tihedale seosele kohtu ja menetluse vahel või aitaksid kaasa tõrgeteta õigusemõistmisele.
Existence této úzké vazby by měla posílit právní jistotu a předejít možnosti, aby žalovaný byl žalován v řízení před soudem členského státu, jehož příslušnost nemohl rozumně předpokládat.Tihe seos peaks tagama õiguskindluse ja hoidma ära võimaluse, et kostja vastu esitatakse hagi liikmesriigi kohtusse, mida ta ei saanud mõistlikult ette näha.
To je důležité zejména ve sporech týkajících se mimosmluvních závazků, které vyplývají z porušení práva na soukromí a práv na ochranu osobnosti, včetně pomluvy.See on oluline eelkõige lepinguväliste võlasuhete puhul, mis tulenevad eraelu puutumatuse ja isikuõiguste rikkumisest, sealhulgas laimust.
Vlastník kulturních statků podle čl. 1 odst. 1 Směrnice Rady 93/7/EHS ze dne 15. března 1993 o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu [10]by podle tohoto nařízení měl mít možnost zahájit občanskoprávní řízení o navrácení kulturních statků z titulu jeho vlastnictví u soudu místa, kde se kulturní statky nacházejí v okamžiku zahájení řízení.Nõukogu 15. märtsi 1993. aasta direktiivi 93/7/EMÜ (liikmesriigi territooriumilt ebaseaduslikult väljaviidud kultuuriväärtuste tagastamise kohta) [10]artikli 1 lõikes 1 määratletud kultuuriväärtuse omanikul peaks käesoleva määruse alusel olema võimalik esitada omandiõigusest tulenev tsiviilõiguslik väljaandmisnõue kultuuriväärtuse tagasisaamiseks selle paiga kohtutesse, kus kultuuriväärtus asub kohtusse pöördumise ajal.
Tímto řízením by neměla být dotčena řízení zahájená podle směrnice 93/7/EHS.Niisugusedmenetlused ei tohiks piirata direktiivi 93/7/EMÜ alusel algatatud menetluste kohaldamist.
Pokud se týče pojištění, spotřebitelských a pracovních smluv, měla by být slabší strana chráněna pravidly pro určení příslušnosti, která jsou pro ni příznivější než obecná pravidla.Kindlustus-, tarbija- ja töölepingute puhul tuleks nõrgemat poolt kaitsta soodsamate kohtualluvuse eeskirjadega kui üldised eeskirjad.
Pokud jde o volbu příslušného soudu, měla by být respektována smluvní volnost stran s výjimkou smluv týkajících se pojištění, spotřebitelských a pracovních smluv, u kterých je možnost volby příslušných soudů omezena, aniž by tím byla dotčena výlučná kritéria pro určení příslušnosti stanovená tímto nařízením.Kui tegemist ei ole kindlustus-, tarbija- või töölepinguga, mille puhul on pädeva kohtu kindlaksmääramise vabadus piiratud, tuleks austada poolte lepinguvabadust, kui käesolevas määruses sätestatud erandliku kohtualluvuse alustest ei tulene teisiti.
Vyvstane-li otázka, zda je dohoda o volbě příslušného soudu ve prospěch soudu či soudů členského státu neplatná z hlediska své věcné platnosti, je nutné o tom rozhodnout v souladu s právem členského státu soudu nebo soudů uvedených v této dohodě, včetně kolizních norem tohoto členského státu.Kui tõusetub küsimus, kas liikmesriigi kohtu või kohtute kasuks sõlmitud kohtualluvuse kokkuleppe on sisu poolest tühine, tuleks kõnealune küsimus otsustada kokkuleppes määratud kohtu või kohtute asukoha liikmesriigi õiguse, sealhulgas kõnealuse liikmesriigi kollisiooninormide alusel.
V zájmu harmonického výkonu spravedlnosti je nezbytné minimalizovat možnost souběžných řízení a zajistit, aby v různých členských státech nebyla vydána vzájemně neslučitelná rozhodnutí.Harmoonilise õigusemõistmise huvides tuleb samaaegsete menetluste võimalust vähendada miinimumini ja tagada, et eri liikmesriikides ei tehta vastuolulisi kohtuotsuseid.
Měl by existovat jasný a účinný mechanismus pro řešení souběžně probíhajících řízení, a rovněž pro zamezení obtíží vyplývajících z rozdílů mezi jednotlivými členskými státy, pokud jde o stanovení doby, kdy se věc považuje za projednávanou.Paralleelsete menetluste ja seotud hagide lahendamiseks ning selleks, et ennetada probleeme, mis tulenevad siseriiklikest erinevustest seoses ajaga, mille jooksul saab kohtuasja pidada pooleliolevaks, peaks olema selge ja tõhus süsteem.
Pro účely tohoto nařízení by měla být tato doba stanovena samostatně.Käesoleva määruse kohaldamiseks tuleks see aeg autonoomselt kindlaks määrata.
Pro posílení účinnosti dohod o výlučné volbě soudu a zabránění nekalým praktikám při vedení sporu je třeba stanovit výjimku z obecného ustanovení o litispendenci, aby bylo možné uspokojivě řešit konkrétnísituace, v něž mohou vyústit souběžná řízení.Selleks et suurendada erandlike kohtualluvuse kokkulepete tõhusust ja et hoida ära menetlustaktika kuritarvitamist, tuleb siiski näha ette erand üldisest paralleelsete kohtumenetluste eeskirjast, et tegeleda rahuldavalt eriolukorraga, kus võivad esile kerkida samaaegsed menetlused.
Tak je tomu v situaci, kdy u soudu, který nebyl určen v dohodě o výlučné volbě soudu, bylo zahájeno řízení a později bylo u takto určeného soudu zahájeno řízení v téže věci mezi týmiž stranami.Niisuguse olukorraga on tegemist, kui on pöördutud erandliku kohtualluvuse kokkuleppes määramata kohtu poole ning seejärel on pöördutud kokkuleppes määratud kohtu poole samal alusel ja samade poolte vahel esitatud hagiga.
V takovém případě je soud, u něhož bylo řízení zahájeno jako první, povinen přerušit řízení, jakmile určený soud zahájil řízení a dokud takto určený soud neprohlásí, že podle dohody o výlučné volbě soudu není příslušný.Niisugusel juhul peaks kohus, kuhu esimesena pöörduti, olema kohustatud peatama menetluse kohe, kui on pöördutud määratud kohtu poole, senikauaks kuiviimati mainitud kohus teatab, et tal puudub pädevus erandliku kohtualluvuse kokkuleppe kohaselt.
Tím se má zajistit, aby v takových případech byla dána určenému soudu přednost v rozhodování o platnosti dohody a o rozsahu uplatnění dohody na spory probíhající u tohoto soudu.Eesmärgiks on tagada, et niisuguses olukorras on kokkuleppes määratud kohtul eelisõigus otsustada kokkuleppe kehtivuse üle ja selle üle, millises ulatuses kohaldatakse kokkulepet selle kohtu menetluses oleva vaidluse suhtes.
Určený soud by měl mít možnost zahájit soudní řízení bez ohledu na to, zda jiný než určený soud již rozhodl o přerušení řízení.Kokkuleppes määratud kohtul peaks olema võimalik jätkata menetlust sõltumata sellest, kas määramata kohus on juba teinud otsuse menetluse peatamise kohta või mitte.
Tato výjimka by se neměla vztahovat na situace, kdy strany uzavřely vzájemně si odporující dohody o výlučné volbě soudu nebo pokud soud určený v dohodě o výlučné volbě soudu zahájil řízení jako první.Kõnealune erand ei peaks kehtima olukorras, kus pooled on sõlminud vastuolulised erandliku kohtualluvuse kokkulepped või kus esimesena on pöördutud erandliku kohtualluvuse kokkuleppes määratud kohtu poole.
V takových případech se použije obecné ustanovení tohoto nařízení o litispendenci.Sellistel juhtudel tuleks kohaldada käesoleva määruse üldist paralleelsete kohtumenetluste eeskirja.
Toto nařízení by mělo vytvořit flexibilní nástroj, který by umožnil soudům v členských státech zohlednit řízení, která byla zahájena u soudů v třetích státech, a to především s ohledem na to, zda lze rozhodnutí vydané v třetím státě uznat a vykonat v daném členském státě podle jeho práva a s ohledem na řádný výkon spravedlnosti.Käesoleva määrusega tuleks näha ette paindlik kord, mis võimaldaks liikmesriikide kohtutel arvestada kolmandates riikides pooleliolevate menetlustega, pidades silmas eelkõige seda, kas kolmandas riigis tehtud kohtuotsust on võimalik asjaomases liikmesriigis selle liikmesriigi õiguse alusel tunnustada ja täita, ning nõuetekohast õigusemõistmist.
Při zohledňování řádného výkonu spravedlnosti by měl soud daného členského státu posoudit všechny okolnosti konkrétního případu.Nõuetekohase õigusemõistmise arvessevõtmisel peaks asjaomase liikmesriigi kohus hindama menetluses oleva kohtuasja kõiki asjaolusid.
Mezi tyto okolnosti může patřit souvislost mezi skutečnostmi případu a mezi stranami a dotčeným třetím státem, fáze, do které řízení ve třetím státě dospělo v okamžiku, kdy je řízení zahájeno u soudu členského státu a zdalze očekávat, že soud třetího státu bude moci vydat rozhodnutí v přiměřené době.Sellised asjaolud võivad hõlmata kohtuasja faktiliste asjaolude, poolte ja asjaomase kolmanda riigi vahelisi seoseid, staadiumit, kuhu kolmandas riigis läbiviidav menetlus on jõudnud selleks ajaks, kui menetlust liikmesriigi kohtus alustatakse, ning seda, kas võib eeldada, et kolmanda riigi kohus teeb kohtuotsuse mõistliku aja jooksul või mitte.
Toto posouzení by mohlo rovněž zahrnovat úvahu o tom, zda je soud třetího státu v tomto konkrétním případě výlučně příslušný za okolností, kdy by mohl mít výlučnou příslušnost soud členského státu.Kõnealusel hindamisel võib kaaluda ka küsimust, kas kolmanda riigi kohtul on konkreetses kohtuasjas erandlik pädevus olukorras, kus liikmesriigi kohtul oleks selles asjas erandlik pädevus.
Pojem předběžného nebo zajišťovacího opatření by měl zahrnovat například zajišťovací příkazy, jejichž účelem je získat informace nebo předložit důkazy, včetně příkazů k prohlídce a opatření k zajištění důkazů podle článků 6 a 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví [11].Ajutiste meetmete, sealhulgas kaitsemeetmete mõiste peaks sisaldama näiteks kaitsemeetmeid, mille eesmärk on hankida teavet või säilitada tõendeid, millele on osutatud Euroopa Parlamendi ja nõukogu 29. aprilli 2004. aasta direktiivi 2004/48/EÜ (intellektuaalomandi õiguste jõustamise kohta) [11]artiklites 6 ja 7.
Neměl by se vztahovat na opatření, jež nemají zajišťovací povahu, jako je opatření nařizující výslech svědka.See ei peaks hõlmama meetmeid, mis ei ole kaitsva iseloomuga, nagu meetmed, millega nähakse ette tunnistaja ärakuulamine.
Tím by nemělo být dotčeno uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech [12].See ei tohiks piirata nõukogu 28. mai 2001. aasta määruse (EÜ) nr 1206/2001 (liikmesriikide kohtute vahelise koostöö kohta tõendite kogumisel tsiviil- ja kaubandusasjades) [12]kohaldamist.
Vzájemná důvěra při výkonu spravedlnosti v Unii odůvodňuje zásadu, že rozhodnutí vydaná v některém členském státě by měla být uznána ve všech členských státech, aniž by bylo vyžadováno zvláštní řízení.Vastastikune usaldus õigusemõistmise vastu liidus õigustab põhimõtet, mille kohaselt tuleks ühes liikmesriigis tehtud kohtuotsuseid tunnustada ilma erimenetluseta kõigis liikmesriikides.
Dále snaha o menší časovou náročnost a finanční nákladnost přeshraničních sporů odůvodňuje zrušení prohlášení vykonatelnosti před výkonem rozhodnutí v dožádaném členském státě.Lisaks õigustab kohtuotsuse täitmisele eelneva täidetavaks tunnistamise menetluse kaotamist liikmesriigis, kus kohtuotsusele tuginetakse või täitmist taotletakse, eesmärk muuta piiriüleste kohtuvaidluste lahendamine kiiremaks ja odavamaks.
V důsledku toho by mělo být rozhodnutí vydané soudy členského státu považováno za rozhodnutí vydané v dožádaném členském státě.Sellest tulenevalt tuleks liikmesriigi kohtu tehtud kohtuotsust kohelda kui otsust, mis on tehtud taotluse saanud liikmesriigis.
Pro účely volného pohybu rozhodnutí by rozhodnutí vydané v členském státě mělo být uznáno a vykonáno v jiném členském státě, i když je vydáno proti osobě, jež nemá bydliště v některém členském státě.Kohtuotsuste vaba liikumise eesmärgi saavutamiseks tuleks liikmesriigis tehtud kohtuotsust tunnustada ja täita muus liikmesriigis isegi juhul, kui see on tehtud isiku suhtes, kellel ei ole üheski liikmesriigis alalist elukohta.
Pokud je v rozhodnutí obsaženo opatření či příkaz, jež není známé v právudožádaného členského státu, toto opatření nebo příkaz, včetně jakéhokoli práva v něm uvedeného, se v největší možné míře upraví na ekvivalent v rámci práva tohoto členského státu, se kterým jsou spojeny rovnocenné účinky a který sleduje obdobný účel a zájem.Kui kohtuotsus sisaldab meedet või määrust, mida taotluse saanud liikmesriigi õiguses ei tunta, tuleks seda meedet või korraldust, sealhulgas mis tahes selles esitatud õigust võimaluse korral kohandada meetmeks või korralduseks, millel on asjaomase liikmesriigi õiguse kohaselt samaväärne mõju ning sarnased eesmärgid.
Členský stát určí, kdo a jakým způsobem tuto úpravu provede.Kohandamise viisi ja teostaja peaks kindlaks määrama iga liikmesriik ise.
Přímý výkon v dožádaném členském státě rozhodnutí vydaného v jiném členském státě bez prohlášení vykonatelnosti by neměl ohrozit respektování práv na obhajobu.Taotluse saanud liikmesriigis muus liikmesriigis tehtud kohtuotsuse vahetu täitmine ilma täidetavaks tunnistamiseta ei tohiks seada ohtu kaitseõiguste järgimist.
Proto by osoba, vůči níž je výkon navrhován, měla mít možnost podat návrh na odepření uznání a výkonu rozhodnutí, domnívá-li se, že je dán některý z důvodů pro jeho odepření.Seetõttu peaksisikul, kelle suhtes taotletakse kohtuotsuse täitmist, olema võimalik taotleda kohtuotsuse tunnustamisest või täitmisest keeldumist, kui tema arvates esineb vähemalt üks tunnustamisest keeldumise alus.
Mezi tyto důvody by měla být zahrnuta okolnost, že se tato osoba nemohla připravit na svou obhajobu, jelikož rozhodnutí v občanskoprávním řízení vztahujícím se k trestnímu řízení bylo vydáno v její nepřítomnosti.See peaks hõlmama alust, mille kohaselt ei olnud tal võimalust end kaitsta, kui kohtuotsus tehti kriminaalmenetlusega seotud tsiviilasjas tagaselja.
Rovněž by měly být zahrnuty důvody, které mohly být uznány na základě dohody uzavřené mezi dožádaným členským státem a třetím státem podle článku 59 Bruselské úmluvy z roku 1968.See peaks hõlmama ka aluseid, millele saaks tugineda taotluse saanud liikmesriigi ja kolmanda riigi vahel Brüsseli konventsiooni artikli 59 kohaselt sõlmitud kokkuleppe alusel.
Strana, která napadá výkon rozhodnutí vydaného v jiném členském státě, by měla být v co největší míře a v souladu s právním řádem dožádaného členského státu oprávněna uplatnit v rámci stejného řízení kromě důvodů pro odepření stanovených v tomto nařízení i důvody pro odepření stanovené ve vnitrostátním právu a to ve lhůtách stanovených tímto právem.Pool, kes vaidlustab muus liikmesriigis tehtud kohtuotsuse täitmise, peaks võimaluse korral ja kooskõlas taotluse saanud liikmesriigi õigussüsteemiga saama tugineda samas menetluses lisaks käesolevas määruses sätestatud täitmisest keeldumise alustele ka siseriiklikus õiguses sätestatud keeldumise alustele selles õiguses sätestatud tähtaja jooksul.
K odepření uznání rozhodnutí by však mělo dojít pouze v případě, že je dán jeden nebo více důvodů stanovených v tomto nařízení.Kohtuotsuse tunnustamisest tuleks siiski keelduda üksnes juhul, kui esineb üks või mitu käesolevas määruses sätestatud keeldumise alust.
Je-li proti výkonu rozhodnutí podán opravný prostředek, soudy v dožádaném členském státě by měly mít možnost během celého řízení o tomto opravném prostředku povolit výkon rozhodnutí, pokud tento výkon omezí nebo podmíní složením jistoty.Kohtuotsuse täitmise vaidlustamise korral peaks taotluse saanud liikmesriigi kohtutel olema kogu vaidlustamismenetluse, sealhulgas edasikaebamise jooksul võimalik jätkata täitmist tingimustel, et täitmist piiratakse või määratakse kautsjoni tasumine.
S cílem informovat osobu, vůči níž je výkon navrhován, o výkonu rozhodnutí vydaného v jiném členském státě, by mělo osvědčení vydané podle tohoto nařízení a doplněné v případě potřeby uvedeným rozhodnutím být doručeno této osobě v přiměřené době před přijetím prvního opatření v rámci výkonu.Selleks et teavitada isikut, kelle suhtes täitmist taotletakse, teises liikmesriigis tehtud kohtuotsuse täitmisest, tuleks käesoleva määruse alusel väljastatud tunnistus, millele on vajaduse korral lisatud kohtuotsus, toimetada kõnealusele isikule kätte mõistliku aja jooksul enne esimese täitemeetme võtmist.
V této souvislosti se takovým opatřením rozumí první opatřením v rámci výkonu provedené po takovém doručení.Sellega seoses peaks esimene täitemeede tähendama esimest täitemeedet pärast kõnealust kättetoimetamist.
Pokud předběžná nebo zajišťovací opatření nařídil soud příslušný k rozhodování ve věci samé, měl by být podle tohoto nařízení zajištěn jejich volný pohyb.Kui ajutised meetmed, sealhulgas kaitsemeetmed, kehtestab kohus, kelle pädevusse kuulub asja sisuline lahendamine, tuleks tagada nende vaba liikumine käesoleva määruse alusel.
Předběžná nebo zajišťovací opatření, jež byla nařízena, aniž by byl žalovaný předvolán k soudu, by však podle tohoto nařízení neměla být uznána a vykonána, ledaže bylo uvedené rozhodnutí o opatření před jeho výkonem doručeno žalovanému.Ajutisi meetmeid, sealhulgas kaitsemeetmeid, mis kehtestati kõnealuse kohtu poolt, ilma et kostjalt oleks nõutud kohtusse ilmumist, ei tuleks siiski käesoleva määruse alusel tunnustada ega täita, välja arvatud juhul, kui meedet sisaldav otsus toimetatakse kostjale kätte enne täitmisele pööramist.
Nemělo by to bránit tomu, aby byla tato opatření vykonána podle vnitrostátního práva.See ei tohiks välistada kõnealuste meetmete tunnustamist ja täitmist siseriikliku õiguse alusel.
Byla-li však tato předběžná nebo zajišťovací opatření nařízena soudem členského státu, který není příslušný rozhodovat ve věci samé, účinky těchto opatření by měly být podle tohoto nařízení omezeny pouze na území tohoto členského státu.Kui ajutised meetmed, sealhulgas kaitsemeetmed, kehtestab liikmesriigi kohus, kelle pädevusse ei kuulu asja sisuline menetlemine, peaks nende mõju piirduma käesoleva määruse alusel kõnealuse liikmesriigi territooriumiga.
Měla by být zajištěna kontinuita mezi Bruselskou úmluvou z roku 1968, nařízením (ES) č. 44/2001 a tímto nařízením a za tímto účelem by měla být přijata přechodná ustanovení.Tuleks tagada 1968. aasta Brüsseli konventsiooni, määruse (EÜ) nr 44/2001 ja käesoleva määruse vaheline järjepidevus ning selleks tuleks ette näha üleminekusätted.
Stejná potřeba kontinuity trvá, i pokud jde o výklad Bruselské úmluvy z roku 1968 a nařízení, která ji nahrazují, Soudním dvorem Evropské unie.Järjepidevust on vaja ka Euroopa Liidu Kohtu tõlgendustes 1968. aasta Brüsseli konventsiooni ja seda asendavate määruste kohta.
Z povinnosti členských států dodržovat své mezinárodní závazky vyplývá, že by tímto nařízením neměly být dotčeny úmluvy upravující specifické oblasti, jichž jsou členské státy smluvní stranou.Austus liikmesriikide rahvusvaheliste kohustuste vastu tähendab seda, et käesolev määrus ei tohiks mõjutada konkreetseid küsimusi käsitlevaid konventsioone, mille osalised liikmesriigid on.
Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle Smluv, nemělo by být tímto nařízením dotčeno uplatňování dvoustranných úmluv a dohod mezi třetím státem a členským státem uzavřených přede dnem vstupu nařízení (ES) č. 44/2001 v platnost, které se týkají otázek upravovaných tímto nařízením.Ilma et see piiraks aluslepingutest tulenevaid liikmesriikide kohustusi, ei tohiks käesolev määrus mõjutada kolmanda riigi ja liikmesriigi vahel enne määruse (EÜ) nr 44/2001 jõustumise kuupäeva sõlmitud kahepoolsete konventsioonide ja lepingute kohaldamist, mis käsitlevad käesoleva määrusega reguleeritud küsimusi.
Za účelem zajištění aktualizace osvědčení používaných v souvislosti s uznáním a výkonem rozhodnutí, veřejných listin a soudních smírů podle tohoto nařízení, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny příloh I a II tohoto nařízení.Selleks et tagada käesoleva määruse kohaselt kohtuotsuste, ametlike dokumentide ja kohtulike kokkulepete tunnustamise või täitmisega seoses kasutatavate tunnistuste ajakohastamine, tuleks komisjonile anda ELi toimimise lepingu artikli 290 kohaselt õigus võtta vastu delegeeritud õigusakte käesoleva määruse I ja II lisa muutmiseks.
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.Eriti oluline on, et komisjon viiks oma ettevalmistava töö käigus läbi asjakohaseid konsultatsioone, sealhulgas ekspertide tasandil.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership