| Source | Target | | Po prvotním vykázání účetní jednotka ocení finanční aktivum v souladu s odstavci 4.1.1–4.1.5 reálnou hodnotou nebo zůstatkovou hodnotou (viz odstavce 9 a AG5–AG8 IAS 39). | Pärast esmast kajastamist mõõdab (majandus)üksus finantsvara õiglases väärtuses või amortiseeritud soetusmaksumuses kooskõlas lõigetega 4.1.1–4.1.5 (vt lõige 9 ja IAS 39 lõiked AG5–AG8). |
| D33 Nadpis nad odstavcem 5.4.1 a odstavci 5.4.1–5.4.3 se zrušuje. | D33 Lõike 5.4.1 ees olev pealkiri ja lõiked 5.4.1–5.4.3 jäetakse välja. |
| D34 Odstavce 5.6.2, 7.2.5, 7.2.11 a 7.2.12 se mění takto: | D34 Lõiked 5.6.2, 7.2.5, 7.2.11 ja 7.2.12 muudetakse järgmiselt: |
| Pokud v souladu s odstavcem 4.4.1, účetní jednotka reklasifikuje finanční aktivum tak, že je oceněno reálnou hodnotou, jeho reálná hodnota je stanovena ke dni reklasifikace. | Kui (majandus)üksus liigitab kooskõlas lõikega 4.4.1 finantsvara ümber nii, et seda mõõdetakse õiglases väärtuses, mõõdetakse selle õiglast väärtust ümberliigitamise kuupäeva seisuga. |
| Pokud účetní jednotka oceňuje hybridní smlouvu reálnou hodnotou v souladu s odstavcem 4.1.4 nebo odstavcem 4.1.5, ale reálná hodnota hybridní smlouvy nebyla ve srovnávacích vykazovaných obdobích stanovena, reálná hodnota hybridní smlouvy ve srovnávacích vykazovaných obdobích bude představovat součet reálných hodnot jednotlivých komponent (tj. nederivátové hostitelské smlouvy a vloženého derivátu), na konci každého srovnávacího vykazovaného období. | Kui (majandus)üksus mõõdab hübriidlepingut õiglases väärtuses kooskõlas lõikega 4.1.4 või lõikega 4.1.5, kuid hübriidlepingu õiglast väärtust ei ole võrreldavatel aruandeperioodidel mõõdetud, on hübriidlepingu õiglane väärtus võrreldavatel aruandeperioodidel komponentide (st mittetuletisinstrumendist põhilepingu ja varjatud tuletisinstrumendi) õiglase väärtuse summa iga võrreldava aruandeperioodi lõpus. |
| Pokud účetní jednotka dříve vykazovala derivátový závazek, který je vázán na dodání kapitálového nástroje, jenž nemá kótovanou cenu na aktivním trhu pro stejný nástroj (tj. vstup na úrovni 1), a musí být dodáním tohoto kapitálového nástroje vypořádán), v pořizovací ceně v souladu s IAS 39, ocení tento derivátový závazek reálnou hodnotou k datu prvotní aplikace. | Kui (majandus)üksus arvestas varem kohustisena käsitatavat tuletisinstrumenti, mis on seotud sellise omakapitaliinstrumendiga ja mis tuleb arveldada selle omakapitaliinstrumendi üleandmise teel, millega identsel instrumendil puudub noteeritud hind aktiivsel turul (st 1. taseme sisend), soetusmaksumuses kooskõlas IAS 39-ga, mõõdab ta seda kohustisena käsitatavat tuletisinstrumenti õiglases väärtuses esmase rakendamise kuupäeval. |
| D35 Vkládá se nový odstavec 7.1.3, který zní: | D35 Lõige 7.1.3 lisatakse järgmiselt: |
| IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou, vydaný v květnu 2011, změnil odstavce 3.2.14, 4.3.7, 5.1.1, 5.2.1, 5.4.1, 5.6.2, 7.2.5, 7.2.11, 7.2.12, změnil definici reálné hodnoty v dodatku A, změnil odstavce B3.2.11, B3.2.17, B5.1.1, B5.2.2, B5.4.8, B5.4.14, B5.4.16, B5.7.20, C3, C11, C26, C28, C30, C49 a C53, zrušil odstavce 5.4.2, B5.4.1–B5.4.13 a vložil nové odstavce 5.1.1A, B5.1.2A a B5.2.2A. | IFRS 13-ga Õiglase väärtuse mõõtmine, välja antud mais 2011, muudeti lõiked 3.2.14, 4.3.7, 5.1.1, 5.2.1, 5.4.1, 5.6.2, 7.2.5, 7.2.11 ja 7.2.12, muudeti õiglase väärtuse mõiste lisas A, muudeti lõiked B3.2.11, B3.2.17, B5.1.1, B5.2.2, B5.4.8, B5.4.14, B5.4.16, B5.7.20, C3, C11, C26, C28, C30, C49 ja C53, jäeti välja lõiked 5.4.2 ja B5.4.1–B5.4.13 ning lisati lõiked 5.1.1A, B5.1.2A ja B5.2.2A. |
| D36 V dodatku B se odstavce B3.2.11, B3.2.17, B5.1.1 a B5.2.2 mění takto: | D36 Lisa B lõiked B3.2.11, B3.2.17, B5.1.1 ja B5.2.2 muudetakse järgmiselt: |
| Při oceňování reálných hodnot části, která bude nadále vykazována, a části, která je odúčtována, pro účely odstavce 3.2.13 použije účetní jednotka, kromě odstavce 3.2.14, požadavky týkající se oceňování reálnou hodnotou v IFRS 13. | Hinnates edasikajastatava osa ja mittekajastatava osa õiglast väärtust lõike 3.2.13 rakendamise eesmärgil, rakendab (majandus)üksus lisaks lõikele 3.2.14 IFRS 13 nõudeid õiglase väärtuse mõõtmise kohta. |
| Tento odstavec znázorňuje využití přístupu trvající spoluodpovědnosti, má-li účetní jednotka trvající spoluodpovědnost v části finančního aktiva. | Käesolevas lõikes kirjeldatakse jätkuva osalemise meetodi rakendamist, kui (majandus)üksuse jätkuv osalemine on seotud finantsvara ühe osaga. |
| Předpokládejme, že účetní jednotka má portfolio úvěrů s možností předčasného splacení Reálná hodnota úvěrů v den transakce je 10100 MJ a reálná hodnota zbytkového úroku ve výši 0,5 procenta je 40 MJ. | Oletagem, et (majandus)üksusel on ennetähtaegselt tagastatavate laenude portfell … Laenude õiglane väärtus tehingupäeval on 10100 RÜd ja 0,5-protsendise intressivahe ülejäägi hinnanguline õiglane väärtus on 40 RÜd. |
| Účetní jednotka vypočítá zisk nebo ztrátu při prodeji 90 % podílu peněžních toků. | (Majandus)üksus arvutab kasumi või kahjumi, mis saadakse rahavoogudest 90-protsendise osa müügist. |
| Pokud budeme předpokládat, že oddělené reálné hodnoty 90 % převedené části a 10 % zadržené části nejsou k datu převodu dostupné, účetní jednotka rozdělí účetní hodnotu aktiva v souladu s odstavcem 3.2.14 následovně: | Eeldades, et üleantud 90-protsendise osa õiglane väärtus ja allesjäänud 10-protsendise osa õiglane väärtus ei ole üleandmise kuupäeval kättesaadavad, jaotab (majandus)üksus vara bilansilise (jääk)maksumuse kooskõlas lõikega 3.2.14 järgmiselt: |
| Reálná hodnota | Õiglane väärtus |
| V procentech | Protsent |
| Rozdělená účetní hodnota | Jaotatud bilansiline (jääk)maksumus |
| Převedená část | Üleantud osa |
| Zadržená část | Allesjäänud osa |
| Reálná hodnota finančního nástroje při prvotním vykázání je obvykle transakční cena (tj. reálná hodnota přijatého nebo poskytnutého protiplnění, viz také odstavec B5.1.2A a IFRS 13). | Finantsinstrumendi õiglane väärtus esmasel kajastamisel on tavaliselt tehinguhind (s.o makstud või saadud tasu õiglane väärtus; vt ka lõige B5.1.2A ja IFRS 13). |
| Pokud je však část poskytnutého nebo přijatého protiplnění za něco jiného než za finanční nástroj, účetní jednotka stanoví reálnou hodnotu finančního nástroje. | Juhul kui makstud või saadud tasu osa on siiski millegi muu kui finantsinstrumendi eest, mõõdab (majandus)üksus finantsinstrumendi õiglast väärtust. |
| D37 Vkládají se nové odstavce B5.1.2A a B5.2.2A, které znějí: | D37 Lõiked B5.1.2A ja B5.2.2A lisatakse järgmiselt: |
| Nejlepším důkazem reálné hodnoty finančního nástroje při prvotním vykázání je obvykle transakční cena, (tj. reálná hodnota poskytnutého nebo přijatého protiplnění, viz také IFRS 13). | Finantsinstrumendi õiglase väärtuse parimaks tõendiks esmasel kajastamisel on tavaliselt tehinguhind (st antud või saadud tasu õiglane väärtus; vt samuti IFRS 13). |
| Pokud účetní jednotka zjistí, že se reálná hodnota při prvotním vykázání liší od transakční ceny uvedené v odstavci 5.1.1A, účetní jednotka vykáže tento nástroj k tomuto datu následovně: | Kui (majandus)üksus teeb kindlaks, et õiglane väärtus esmasel kajastamisel erineb lõikes 5.1.1A nimetatud tehinguhinnast, arvestab (majandus)üksus seda instrumenti asjaomasel kuupäeval järgmiselt: |
| při oceňování požadovaném podle odstavce 5.1.1, v případě, že je reálná hodnota doložena kótovanou cenou pro stejné aktivum nebo závazek na aktivním trhu (tj. vstupem na úrovni 1) nebo založena na technice ocenění, která používá pouze údaje z pozorovatelných trhů. | lõikes 5.1.1 nõutud mõõtmise alusel, kui selle õiglase väärtuse tõendiks on identse vara või kohustise noteeritud hind aktiivsel turul (st 1. taseme sisend) või kui õiglane väärtus põhineb hindamistehnikal, milles kasutatakse üksnes jälgitavate turgude andmeid. |
| Účetní jednotka vykáže rozdíl mezi reálnou hodnotou při prvotním vykázání a transakční cenou jako zisk nebo ztrátu. | (Majandus)üksus kajastab esmasel kajastamisel mõõdetud õiglase väärtuse ja tehinguhinna vahelise erinevuse kasumi või kahjumina; |
| ve všech ostatních případech, při oceňování požadovaném podle odstavce 5.1.1, bude tento údaj upraven o odložení rozdílu mezi reálnou hodnotou při prvotním vykázání a transakční cenou. | kõikidel muudel juhtudel lõikes 5.1.1 nõutud mõõtmise alusel, mida on korrigeeritud, et lükata edasi esmasel kajastamisel mõõdetud õiglase väärtuse ja tehinguhinna vahelist erinevust. |
| Po prvotním vykázání účetní jednotka vykáže tento odložený rozdíl jako zisk nebo ztrátu pouze tehdy, pokud vyplývá ze změny určitých faktorů (včetně času), které by účastníci trhu brali v úvahu při stanovení ceny aktiva nebo závazku. | Pärast esmast kajastamist kajastab (majandus)üksus edasilükatud erinevust kasumi või kahjumina üksnes ulatuses, milles see tuleneb muus teguris (k.a aeg) toimunud muutusest, mida turuosalised võtaksid arvesse vara või kohustise hinna määramisel. |
| Následné ocenění finančního aktiva nebo finančního závazku a následné uznání zisků a ztrát uvedených v odstavci B5.1.2A musí být v souladu s požadavky tohoto IFRS. | Finantsvara või –kohustise edasine mõõtmine ning lõikes B5.1.2A kirjeldatud kasumi ja kahjumi edasine kajastamine peab vastama käesoleva IFRSi nõuetele. |
| D38 Odstavce B5.4.1–B5.4.13 a související nadpisy se zrušují. | D38 Lõiked B5.4.1–B5.4.13 ja nendega seotud pealkirjad jäetakse välja. |
| D39 Nadpis nad odstavcem B5.4.14 a odstavce B5.4.14, B5.4.16 a B5.7.20 se mění takto: | D39 Lõike B5.4.14 ees olev pealkiri ja lõiked B5.4.14, B5.4.16 ja B5.7.20 muudetakse järgmiselt: |
| Pokud takové relevantní faktory existují, mohou naznačovat, že pořizovací cena nemusí vyjadřovat reálnou hodnotu. | Selliste asjakohaste tegurite olemasolu korral võivad need viidata sellele, et soetusmaksumus ei pruugi kajastada õiglast väärtust. |
| Stejně jako u všech ocenění reálnou hodnotou, musí metoda oceňování použitá účetní jednotkou ke zjištění té části změny reálné hodnoty závazku, která vyplývá ze změn úvěrového rizika, využívat v co nejvyšší míře relevantní pozorovatelné vstupy a v co nejnižší míře nepozorovatelné vstupy. | Nagu kõigi õiglase väärtuse mõõtmiste puhul, tuleb (majandus)üksuse mõõtmismeetodis, mille abil määratakse kindlaks see osa kohustise õiglase väärtuse muutusest, mis on seotud muutustega tema krediidiriskis, kasutada maksimaalselt olulisi jälgitavaid sisendeid ja minimaalselt mittejälgitavaid sisendeid. |
| D40 V dodatku C, v odstavci C3 se změny odstavců D15 a D20 IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví mění takto: | D40 Lisa C lõikes C3 muudetakse IFRS 1 Rahvusvaheliste finantsaruandlusstandardite esmakordne kasutuselevõtt lõigete D15 ja D20 muudatused järgmiselt: |
| D20 Bez ohledu na požadavky odstavců 7 a 9 může účetní jednotka použít požadavky uvedené v odstavci B5.1.2A(b) IFRS 9 jedním z těchto způsobů: | D20 Hoolimata lõigete 7 ja 9 nõuetest, võib (majandus)üksus rakendada IFRS 9 lõike B5.1.2A punkti b nõudeid ühel kahest alljärgnevast viisist: |
| D41 V odstavci C11 se změny odstavce 28 IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování mění takto: | D41 Lõikes C11 muudetakse IFRS 7 Finantsinstrumendid: avalikustatav teave lõike 28 muudatused järgmiselt: |
| 28 V některých případech účetní jednotka neuzná zisk nebo ztrátu při prvotním vykázání finančního aktiva nebo finančního závazku, protože reálná hodnota není doložena kótovanou cenou na aktivním trhu pro stejné aktivum nebo závazek (tj. vstupem na úrovni 1), ani založena na technice ocenění, která používá pouze údaje z pozorovatelných trhů (viz odstavec B5.1.2A IFRS 9). | 28 Mõnikord ei kajasta (majandus)üksus kasumit või kahjumit finantsvara või –kohustise esmasel kajastamisel, sest õiglast väärtust ei tõenda identse vara või kohustise noteeritud hind aktiivsel turul (st 1. taseme sisend) ja see ei põhine hindamistehnikal, milles kasutatakse üksnes jälgitavate turgude andmeid (vt IFRS 9 lõige B5.1.2A). |
| jakými účetními pravidly se řídila při účtování rozdílu mezi reálnou hodnotou při prvotním vykázání a transakční cenou do nákladů nebo výnosů, aby promítla změnu faktorů (včetně času), které by účastníci trhu brali v úvahu při stanovení ceny aktiva nebo závazku (viz odstavec B5.1.2A(b) IFRS 9). | tema arvestusmeetod esmasel kajastamisel kajastatud õiglase väärtuse ja tehinguhinna vahelise erinevuse kajastamiseks kasumiaruandes, et kajastada sellistes tegurites (k.a aeg) toimunud muutust, mida turuosalised võtaksid arvesse vara või kohustise hinna määramisel (vt IFRS 9 lõike B5.1.2A punkt b); |
| D42 V odstavci C26 se změny odstavce 1 IAS 28 Investice do přidružených podniků mění takto: | D42 Lõikes C26 muudetakse IAS 28 Investeeringud sidusettevõtetesse lõike 1 muudatused järgmiselt: |
| které jsou oceňovány reálnou hodnotou vykazovanou do hospodářského výsledku v souladu s IFRS 9 Finanční nástroje. | mida mõõdetakse õiglases väärtuses kasumiaruande kaudu kooskõlas IFRS 9-ga Finantsinstrumendid. |
| D43 V odstavci C28 se změny odstavce 1 IAS 31 Účasti ve společném podnikání mění takto: | D43 Lõikes C28 muudetakse IAS 31 Osalemine ühisettevõtetes lõike 1 muudatused järgmiselt: |
| D44 V odstavci C30 se změny odstavce 23 IAS 32 Finanční nástroje: zveřejňování mění takto: | D44 Lõikes C30 muudetakse IAS 32 Finantsinstrumendid: esitamine lõike 23 muudatused järgmiselt: |
| 23 … Příkladem je například závazek účetní jednotky podle forwardové smlouvy koupit vlastní kapitálové nástroje výměnou za hotovost. | 23 … Üheks näiteks on (majandus)üksuse tärminlepingust tulenev kohustus osta raha eest enda omakapitaliinstrumente. |
| D45 V odstavci C49 se změny odstavce A8 IFRIC 2 Členské podíly v družstevních účetních jednotkách a podobné nástroje mění takto: | D45 Lõikes C49 muudetakse IFRIC 2 Liikmete osad ühistulistes (majandus)üksustes ja sarnased instrumendid lõike A8 muudatused järgmiselt: |
| A8 Členské podíly převyšující zákaz zpětného odkupu jsou finančními závazky. | A8 Liikmete osad, mis ei kuulu tagasiostmise keelu alla, on finantskohustised. |
| Družstevní účetní jednotka při prvotním vykázání oceňuje tento finanční závazek reálnou hodnotou. | Ühistuline (majandus)üksus mõõdab seda finantskohustist esmasel kajastamisel õiglases väärtuses. |
| Protože jsou tyto podíly zpětně vykupitelné na požádání, stanoví družstevní účetní jednotka reálnou hodnotu takového finančního závazku dle požadavků odstavce 47 IFRS 13, který uvádí: „Reálná hodnota finančního závazku splatného na požádání (např. vklady na požádání) není nižší než částka dluhu splatného na požádání.“ Proto tedy tato družstevní jednotka klasifikuje jako finanční závazky maximální částku dluhu splatného na požádání podle ustanovení o zpětném odkupu. | Kuna need osad on nõudmisel tagasiostetavad, siis mõõdab ühistuline (majandus)üksus selliste finantskohustiste õiglast väärtust kooskõlas IFRS 13 lõikega 47, milles on sätestatud, et „[n]õudetunnusega finantskohustise (nt nõudmiseni hoius) õiglane väärtus ei ole madalam kui nõudmisel tasumisele kuuluv summa […]”. Ühistuline (majandus)üksus liigitab seega finantskohustisteks maksimumsumma, mis kuulub vastavalt tagasiostmise sätetele nõudmise korral tasumisele. |
| D46 V odstavci C53 se změny odstavce 7 IFRIC 19 Vypořádání finančních závazků kapitálovými nástroji mění takto: | D46 Lõikes C53 muudetakse IFRIC 19 Finantskohustiste kustutamine omakapitaliinstrumentidega lõike 7 muudatused järgmiselt: |
| 7 Nelze-li reálnou hodnotu vydaných kapitálových nástrojů spolehlivě stanovit, musí být kapitálové nástroje oceněny tak, aby odrážely reálnou hodnotu zaniklého finančního závazku. | 7 Kui emiteeritud omakapitaliinstrumentide õiglast väärtust ei saa usaldusväärselt mõõta, mõõdetakse omakapitaliinstrumente kustutatud finantskohustise õiglases väärtuses. |
| Při stanovení reálné hodnoty zaniklého finančního závazku, který obsahuje prvek na požádání (např. vklad splatný napožádání), se nepoužije odstavec 47 IFRS 13. | Kui mõõdetakse nõudetunnusega kustutatud finantskohustise (nt nõudmiseni hoius) õiglast väärtust, siis IFRS 13 lõiget 47 ei rakendata. |
| D47 Odstavce 128 a 133 se mění takto: | D47 Lõiked 128 ja 133 muudetakse järgmiselt: |
| 128 Zveřejnění podle odstavce 125 se nepožaduje u aktiv a závazků, u nichž je podstatné riziko, že se jejich účetní hodnota během příštího finančního roku významně změní, jsou-li na konci účetního období oceněny reálnou hodnotou založenou na kótované ceně na aktivním trhu pro stejné aktivum nebo závazek. | 128 Lõike 125 kohaselt avalikustatav teave ei ole nõutav selliste varade ja kohustiste puhul, millel on suur risk, et nende bilansilised (jääk)maksumused võivad järgmisel majandusaastal oluliselt muutuda, kui neid mõõdetakse aruandeperioodi lõpus õiglases väärtuses, mis põhineb identse vara või kohustise noteeritud hinnal aktiivsel turul. |
| Tyto reálné hodnoty se mohou významně měnit během příštího finančního roku, ale tyto změny nevyplývají z předpokladů nebo jiných zdrojů nejistoty v odhadech na konci účetního období. | Sellised õiglased väärtused võivad järgmisel majandusaastal oluliselt muutuda, kuid neid muutusi ei põhjusta kasutatud eeldused või muud hindamisega seotud ebakindluse allikad aruandeperioodi lõpus. |
| 133 Zveřejnění některých předpokladů, která by jinak byla požadována odstavcem 125, jsou požadována jinými IFRS. | 133 Teiste IFRSidega nõutakse teatavate eelduste avalikustamist, mida muul juhul nõutakse kooskõlas lõikega 125. |
| Například IAS 37 požaduje za specifikovaných okolností zveřejnění hlavních předpokladů vztahujících se k budoucím událostem ovlivňujícím třídy rezerv. | Näiteks nõutakse IAS 37-s teatud tingimustel eraldiste liike mõjutavate tulevaste sündmustega seotud peamiste eelduste avalikustamist. |
| IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou požaduje zveřejnění významných předpokladů (včetně technik a vstupů ocenění), které účetní jednotka používá při stanovení reálné hodnoty aktiv a závazků, které jsou vedeny v reálné hodnotě. | IFRS 13-ga Õiglase väärtuse mõõtmine nõutakse selliste oluliste eelduste avalikustamist (k.a hindamistehnika(d) ja sisendid), mida (majandus)üksus kasutab õiglases väärtuses kajastatavate varade ja kohustiste õiglaste väärtuste mõõtmisel. |
| D48 Vkládá se nový odstavec 139I, který zní: | D48 Lõige 139I lisatakse järgmiselt: |
| IFRS 13, vydaný v květnu 2011, změnil odstavce 128 a 133. | IFRS 13-ga, välja antud mais 2011, muudeti lõiked 128 ja 133. |
| D49 Odstavec 7 se mění takto: | D49 Lõige 7 muudetakse järgmiselt: |
| 7 Čistá realizovatelná hodnota je čistá částka, kterou účetní jednotka očekává, že získá z prodeje zásob za normální situace. | 7 Neto realiseerumisväärtus viitab netosummale, mida (majandus)üksus loodab saada varude müügist tavapärase äritegevuse käigus. |
