| Source | Target | | Bez ohledu na čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení se v této oblasti nadále uplatňují veškeré lhůty v délce nepřesahující osmnáct měsíců, o nichž bylo rozhodnuto podle článku 36 směrnice 2006/123/ES s ohledem na správní spolupráci podle kapitoly VI zmíněné směrnice. | Olenemata käesoleva määruse artikli 14 lõikest 1 jätkatakse kõnealuses valdkonnas kõikide maksimaalselt 18 kuu pikkuste ajavahemike kohaldamist, mille kohta on tehtud otsus direktiivi 2006/123/EÜ artikli 36 alusel seoses nimetatud direktiivi VI peatüki kohase halduskoostööga. |
| Ve Štrasburku dne 25. října 2012. | Strasbourg, 25. oktoober 2012 |
| Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. září 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4. října 2012. | Euroopa Parlamendi 11. septembri 2012. aasta seisukoht (Euroopa Liidu Teatajas seni avaldamata) ja nõukogu 4. oktoobri 2012. aasta otsus. |
| USTANOVENÍ O SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCI V AKTECH UNIE UVEDENÁ V ČLÁNKU 3, KTERÁ JSOU PROVÁDĚNA PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU IMI | ARTIKLIS 3 OSUTATUD LIIDU ÕIGUSAKTIDE HALDUSKOOSTÖÖALASED SÄTTED, MILLE RAKENDAMISEKS KASUTATAKSE IMID |
| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu [1]: kapitola VI, čl. 39 odst. 5 a případně čl. 15 odst. 7, není-li v souladu se směrnicí 98/34/ES učiněno oznámení stanovené v uvedeném článku. | Euroopa Parlamendi ja nõukogu 12. detsembri 2006. aasta direktiiv 2006/123/EÜ (teenuste kohta siseturul): [1]VI peatükk, artikli 39 lõige 5 ning artikli 15 lõige 7, kui ei toimu viimases artiklis sätestatud teavitamist kooskõlas direktiiviga 98/34/EÜ. |
| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací [2]: článek 8, čl. 50 odst. 1, 2 a 3 a článek 56. | Euroopa Parlamendi ja nõukogu 7. septembri 2005. aasta direktiiv 2005/36/EÜ (kutsekvalifikatsioonide tunnustamise kohta): [2]artikkel 8, artikli 50 lõiked 1, 2 ja 3 ning artikkel 56. |
| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči [3]: čl. 10 odst. 4. | Euroopa Parlamendi ja nõukogu 9. märtsi 2011. aasta direktiiv 2011/24/EL (patsiendiõiguste kohaldamise kohta piiriüleses tervishoius):[3]artikli 10 lõige 4. |
| Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1214/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny [4]: čl. 11 odst. 2. | Euroopa Parlamendi ja nõukogu 16. novembri 2011. aasta määrus (EL) nr 1214/2011 (euro sularaha professionaalse piiriülese maanteeveo kohta euroala liikmesriikide vahel): [4]artikli 11 lõige 2. |
| Doporučení Komise ze dne 7. prosince 2001 o zásadách využívání sítě SOLVIT – sítě pro řešení problémů vnitřního trhu [5]: kapitoly I a II. | Komisjoni 7. detsembri 2001. aasta soovitus (siseturu probleemide lahendamise võrgustiku „SOLVIT” kasutamise põhimõtete kohta): [5]I ja II peatükk. |
| Sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 s názvem „Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – „Společně pro nový růst““ zdůrazňuje význam systému IMI pro posílení spolupráce mezi zúčastněnými stranami, a to i na místní úrovni, čímž se přispěje k lepší správě jednotného trhu. | Komisjoni 13. aprilli 2011. aasta teatises „Ühtse turu akt: kaksteist vahendit majanduskasvu edendamiseks ja usalduse suurendamiseks – „Üheskoos uue majanduskasvu eest”” rõhutatakse IMI olulisust asjaosalistevahelise koostöö tugevdamisel, sealhulgas kohalikul tasandil, parandades niiviisi ühtse turu juhtimist. |
| Je proto nezbytné vytvořit solidní právní rámec systému IMI a soubor společných pravidel, které zajistí jeho efektivní fungování. | IMI tõhusa toimimise tagamiseks tuleb seepärast kehtestada sellekohane kindel õigusraamistik ja ühtsed eeskirjad. |
| Využívání systému IMI pro technickou podporu sítě SOLVIT by nemělo mít dopad na neformální povahu postupu v rámci této sítě, jehož základem je dobrovolný závazek členských států v souladu s doporučením Komise ze dne 7. prosince 2001 o zásadách využívání sítě SOLVIT – sítě pro řešení problémů vnitřního trhu [5](dále jen „doporučení SOLVIT“). | IMI kasutamine SOLVITi võrgustiku tehniliseks toetamiseks ei tohiks mõjutada SOLVITi menetluse mitteametlikku olemust, sest see menetlus põhineb liikmesriikide vabatahtlikul kohustusel kooskõlas komisjoni 7. detsembri 2001. aasta soovitusega siseturu probleemide lahendamise võrgustiku „SOLVIT” kasutamise põhimõtete kohta (SOLVITit käsitlev soovitus) [5]. |
| V zájmu dalšího fungování sítě SOLVIT na základě stávajících pracovních postupů může být jeden nebo více úkolů národního koordinátora IMI souvisejících s činností středisek SOLVIT uložen přímo těmto střediskům, aby mohla fungovat nezávisle na něm. | SOLVITi võrgustiku jätkuvaks toimimiseks olemasoleva töökorra alusel võib ühe või rohkem riikliku IMI koordinaatori ülesandeid määrata SOLVITi keskustele seoses nende tööga, nii et nad saaksid tegutseda riiklikust IMI koordinaatorist sõltumatult. |
| Zpracování osobních údajů a důvěrných informací jako součást postupů v rámci sítě SOLVIT by mělo využívat všech záruk stanovených v tomto nařízení, aniž je dotčen nezávazný charakter doporučení SOLVIT. | Isikuandmete ja konfidentsiaalse teabe töötlemisel SOLVITi menetluste osana tuleks kohaldada kõiki käesolevas määruses sätestatud tagatisi, mõjutamata SOLVITit käsitleva soovituse mittesiduvat olemust. |
| o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES | mis käsitleb Euroopa standardimist ning millega muudetakse nõukogu direktiive 89/686/EMÜ ja 93/15/EMÜ ning Euroopa Parlamendi ja nõukogu direktiive 94/9/EÜ, 94/25/EÜ, 95/16/EÜ, 97/23/EÜ, 98/34/EÜ, 2004/22/EÜ, 2007/23/EÜ, 2009/23/EÜ ja 2009/105/EÜ ning millega tunnistatakse kehtetuks nõukogu otsus 87/95/EMÜ ning Euroopa Parlamendi ja nõukogu otsus nr 1673/2006/EÜ |
| po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, | olles edastanud seadusandliku akti eelnõu liikmesriikide parlamentidele, |
| Hlavním cílem normalizace je vymezit dobrovolné technické nebo kvalitativní specifikace, jež mohou současné nebo budoucí výrobky, výrobní postupy nebo služby splňovat. | Standardimise esmane eesmärk on määratleda vabatahtlikud tehnilised kirjeldused või kvaliteedinõuded, millele võiksid vastata praegused või tulevased tooted, tootmisprotsessid ja teenused. |
| Normalizace se může týkat různých otázek, například normalizace jednotlivých jakostních tříd či rozměrů konkrétního výrobku nebo technických specifikací na trzích výrobků nebo služeb, kde jsou nezbytné slučitelnost a interoperabilita s jinými výrobky nebo systémy. | Standardimine võib hõlmata mitmesuguseid valdkondi, näiteks konkreetse toote eri kvaliteediklasside või suuruste standardimine või tehniliste kirjelduste standardimine toote- või teenuseturgudel, kus on olulised kokkusobivus ja koostalitlusvõime teiste toodete või süsteemidega. |
| Evropská normalizace rovněž pomáhá zlepšit konkurenceschopnost podniků tím, že usnadňuje zejména volný pohyb zboží a služeb, interoperabilitu sítí, využívání komunikačních prostředků, technický rozvoj a inovace. | Euroopa standardimine aitab parandada ettevõtete konkurentsivõimet, hõlbustades eelkõige kaupade ja teenuste vaba liikumist, võrkude koostalitlusvõimet, kommunikatsiooni, tehnika arengut ja innovatsiooni. |
| Evropská normalizace posiluje celosvětovou konkurenceschopnost evropského průmyslu, a to především, pokud je zaváděna v koordinaci s mezinárodními normalizačními orgány, a to s Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO), Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) a Mezinárodní telekomunikační unií (ITU). | Euroopa standardimine tugevdab Euroopa tööstuse konkurentsivõimet maailmas, eriti kui see toimub kooskõlastatult rahvusvaheliste standardiorganisatsioonidega, nimelt Rahvusvahelise Standardiorganisatsiooni (ISO), Rahvusvahelise Elektrotehnikakomisjoni (IEC) ja Rahvusvahelise Telekommunikatsiooni Liiduga (ITU). |
| Normy přinášejí značné pozitivní hospodářské účinky, například tím, že přispívají k vzájemnému hospodářskému pronikání na vnitřním trhu a podporují vývoj nových a zdokonalených výrobků nebo trhů a lepší dodací podmínky. | Standardid avaldavad majandusele tavaliselt märkimisväärselt soodsat mõju, soodustades näiteks siseturu majanduslikku põimumist, uute ja täiustatud toodete või turgude väljaarendamist ning parandades tarnetingimusi. |
| Normy tedy běžně posilují hospodářskou soutěž a snižují výrobní a prodejní náklady, což prospívá celému hospodářství, a zvláště pak spotřebitelům. | Standardite kasutamine suurendab seega tavaliselt konkurentsi ning vähendab toodangu ja müügiga seotud kulusid, tuues kasu majandusele tervikuna ja eelkõige tarbijatele. |
| Normy mohou udržovat a zvyšovat kvalitu, poskytovat informace a zajišťovat interoperabilitu a slučitelnost, čímž zvyšují bezpečnost a hodnotu pro spotřebitele. | Standarditega saab hoida ja parandada kvaliteeditaset, anda teavet ning tagada koostalitlusvõime ja kokkusobivuse, suurendades seeläbi ohutust ja väärtust tarbijate jaoks. |
| Evropské normy jsou přijímány evropskými normalizačními organizacemi, kterými jsou CEN, Cenelec a ETSI. | Euroopa standardeid võtavad vastu Euroopa standardiorganisatsioonid: CEN, Cenelec ja ETSI. |
| Evropské normy hrají velmi důležitou úlohu v rámci vnitřního trhu, například prostřednictvím využití harmonizovaných norem, pokud je zde předpoklad shody výrobků, jež mají být dodány na trh, se základními požadavky na tyto výrobky stanovenými v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie. | Euroopa standardid mängivad siseturul väga olulist rolli, kuna näiteks eeldatakse, et tänu harmoneeritud standardite kasutamisele vastavad turustatavad tooted asjaomaste liidu ühtlustamise õigusaktidega nende suhtes kehtestatud olulistele nõuetele. |
| Tyto požadavky by měly být přesně vymezeny, aby nebyly evropskými normalizačními organizacemi mylně interpretovány. | Need nõuded peaksid olema täpselt sõnastatud, et vältida väärtõlgendamist Euroopa standardiorganisatsioonide poolt. |
| Normalizace sehrává stále důležitější úlohu v mezinárodním obchodu a při otevírání trhů. | Standardimine muutub rahvusvahelises kaubanduses ja turgude avamisel järjest tähtsamaks. |
| Unie by měla usilovat o posílení spolupráce mezi evropskými normalizačními organizacemi a mezinárodními normalizačními orgány. | Liit peaks püüdma edendada Euroopa ja rahvusvaheliste standardiorganisatsioonide vahelist koostööd. |
| V zájmu koordinace normalizačního úsilí a prosazování evropských norem by Unie měla rovněž posilovat dvoustranné přístupy se třetími zeměmi, například při vyjednávání dohod či při vysílání odborníků v oblasti normalizace do třetích zemí. | Samuti peaks liit edendama kahepoolseid suhteid kolmandate riikidega, et kooskõlastada standardimistegevust ja edendada Euroopa standardeid, näiteks lepingute sõlmimiseks peetavatel läbirääkimistel või standardimisekspertide lähetamisel kolmandatesse riikidesse. |
| Unie by dále měla podporovat kontakt evropských normalizačních organizací se soukromými fóry a konsorcii, aniž by bylo ohroženo přednostní postavení evropské normalizace. | Lisaks peaks liit ergutama Euroopa standardiorganisatsioonide kontakte erafoorumite ja konsortsiumitega, säilitades aga seejuures Euroopa standardimise esmatähtsuse. |
| Evropskou normalizaci upravuje zvláštní právní rámec, který je tvořen třemi různými právními akty, jmenovitě směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisůa předpisů pro služby informační společnosti [3], rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES ze dne 24. října 2006 o financování evropské normalizace [4]a rozhodnutím Rady 87/95/EHS ze dne 22. prosince 1986 o normalizaci v oblasti informačních technologií a telekomunikací [5]. | Euroopa standardimist reguleerib konkreetne õigusraamistik, mis koosneb kolmest õigusaktist: Euroopa Parlamendi ja nõukogu 22. juuni 1998. aasta direktiiv 98/34/EÜ, millega nähakse ette tehnilistest standarditest ja eeskirjadest ning infoühiskonna teenuste eeskirjadest teatamise kord, [3]Euroopa Parlamendi ja nõukogu 24. oktoobri 2006. aasta otsus nr 1673/2006/EÜ Euroopa standardimise rahastamise kohta [4]ja nõukogu 22. detsembri 1986. aasta otsus 87/95/EMÜ standardimise kohta infotehnoloogia ja telekommunikatsiooni valdkonnas [5]. |
| Současný právní rámec však již není aktuální s ohledem na vývoj evropské normalizace v posledních desetiletích. | Praegune õigusraamistik ei ole viimastel aastakümnetel Euroopa standardimises toimunud arenguga kaasas käinud. |
| Současný právní rámec by proto měl být zjednodušen a upraven, aby pokrýval nové aspekty normalizace a odrážel tak tento nejnovější vývoj a budoucí výzvy v oblasti evropské normalizace. | Seepärast tuleks praegust õigusraamistikku lihtsustada ja kohandada, et võtta arvesse standardimise uusi aspekte ning selle kaudu ka eelnimetatud Euroopa standardimise viimaseid arengusuundi ja edasisi ülesandeid. |
| To se týká zejména zvýšení tvorby norem pro služby a vývoje i jiných produktů normalizace než pouze formálních norem. | Eelkõige puudutab see teenusestandardite koostamist ja lisaks ametlikele standarditele ka muude standardimisdokumentide arengut. |
| V usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2010 o budoucnosti evropské normalizace [6], jakož i ve zprávě panelu odborníků pro přezkum evropského systému normalizace (Express) z února 2010 nazvané „Normalizace pro konkurenceschopnou a inovativní Evropu: vize pro rok 2020“ byla stanovena řada strategických doporučení týkajících se přezkumu evropského normalizačního systému. | Euroopa Parlamendi 21. oktoobri 2010.aasta resolutsioonis Euroopa standardimise tuleviku kohta [6]ning Euroopa standardimissüsteemi läbivaatamise ekspertide rühma 2010. aasta veebruari aruandes pealkirjaga „Standardimine konkurentsivõimelise ja innovaatilise Euroopa heaks: visioon aastaks 2020” on esitatud suur hulk strateegilisi soovitusi Euroopa standardimissüsteemi läbivaatamise kohta. |
| Za účelem zajištění efektivity norem a normalizace jako politických nástrojů pro Unii je nutné mít k dispozici efektivní a účinný systém normalizace, který poskytuje pružnou a transparentní platformu pro budování konsenzu mezi všemi účastníky a který je finančně únosný. | Standardite ja standardimise kui liidu poliitika elluviimise vahendite tõhususe tagamine eeldab tulemuslikku ja tõhusat standardimissüsteemi, mis moodustaks paindliku ja läbipaistva raamistiku kõigi osaliste vahelise konsensuse saavutamiseks ja mis oleks ka rahaliselt jätkusuutlik. |
| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu [7]stanoví obecná ustanovení k usnadnění výkonu svobody usazování pro poskytovatele služeb a volného pohybu služeb při zachování vysoké kvality služeb. | Euroopa Parlamendi ja nõukogu 12. detsembri 2006. aasta direktiiviga 2006/123/EÜ teenuste kohta siseturul [7]on kehtestatud üldsätted, mis lihtsustavad teenuseosutajate asutamisvabaduse teostamist ja teenuste vaba liikumist, säilitades samas teenuste kõrge kvaliteedi. |
| Zavazuje členské státy, aby ve spolupráci s Komisí podporovaly vypracovávání dobrovolných evropských norem s cílem usnadnit slučitelnost služeb dodávaných poskytovateli v různých členských státech, poskytování informací příjemcům a kvalitu poskytování služeb. | Direktiiv kohustab liikmesriike koostöös komisjoniga edendama vabatahtlike Euroopa standardite väljatöötamist, et hõlbustada eri liikmesriikides teenuseosutajate pakutavate teenuste vastavust ning edendada teenuse kasutajatele teabe andmist ja teenuste osutamise kvaliteeti. |
| Směrnice 98/34/ES se však vztahuje pouze na normy pro výrobky, zatímco na normy pro služby se výslovně nevztahuje. | Direktiiv 98/34/EÜ kehtib siiski ainult toodete suhtes ega hõlma otsesõnu teenusestandardeid. |
| Rozlišení mezi službami a zbožím je kromě toho v realitě vnitřního trhu stále méně významné. | Samas ei ole teenuste ja kaupade vahele selge piiri tõmbamine siseturul enam nii oluline. |
| V praxi není vždy možné normy pro výrobky jasně odlišit od norem pro služby. | Tegelikult ei ole alati võimalik tootestandardeid teenusestandarditest selgelt eristada. |
| Mnohé normy pro výrobky mají složku týkající se služeb, zatímco normy pro služby se často týkají částečně i výrobků. | Paljud tootestandardid sisaldavad teenusekomponenti ning teenusestandardid hõlmavad tihti osaliselt ka tooteid. |
| Proto je nezbytné přizpůsobit současný právní rámec těmto novým okolnostem rozšířením jeho působnosti na normy pro služby. | Seega tuleb praegust õiguslikku raamistikku uute oludega kohandada ja laiendada selle reguleerimisala ka teenusestandarditele. |
| Podobně jako ostatní normy jsou i normy pro služby dobrovolné a jejich vypracovávání by mělo probíhat podle potřeb trhu, kdy jsou určující potřeby hospodářských subjektů a zúčastněných stran, jichž se tyto normy přímo nebo nepřímo týkají, přičemž normy by měly brát v úvahu základní zásady včetně konsenzu. | Teenusestandardid on sarnaselt teiste standarditega vabatahtlikud ja peaksid lähtuma turust, seadma esikohale nende ettevõtjate ja sidusrühmade vajadused, keda kõnealused standardid otseselt või kaudselt mõjutavad, arvestama üldsuse huvidega ja põhinema aluspõhimõtetel, sealhulgas konsensusel. |
| Měly by se především zaměřovat na služby spojené s výrobky a postupy. | Need peaksid peamiselt keskenduma toodete ja protsessidega seotud teenustele. |
| Právní rámec, jenž Komisi umožňuje požádat jednu nebo několik evropských normalizačních organizací, aby navrhly evropskou normu nebo produkt evropské normalizace pro služby, by se měl uplatňovat tak, aby bylo plně dodrženo rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy, jež stanoví Smlouvy. | Tuleks kohaldada sellist õigusraamistikku, mis võimaldab komisjonil taotleda ühelt või mitmelt Euroopa standardiorganisatsioonilt teenuste jaoks Euroopa standardi või Euroopa standardimisdokumentide väljatöötamist, tunnustades täiel määral aluslepingutes sätestatud pädevuse jagunemist liidu ja liikmesriikide vahel. |
| To se týká zejména článků 14, 151, 152, 153, 165, 166 a 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a protokolu č. 26 o službách obecného zájmu, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvě o fungování EU, podle nichž mají členské státy výlučnou pravomoc vymezovat základní zásady sociálního zabezpečení, odborného vzdělávání a zdravotnictví a vytvářet rámcové podmínky pro řízení, financování, organizaci a poskytováníslužeb těchto systémů, včetně vymezení požadavků, kvality a bezpečnostních norem, které se na ně vztahují, aniž jsou dotčena ustanovení čl. 168 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací [8]. | See puudutab eriti Euroopa Liidu toimimise lepingu (ELi toimimise leping) artikleid 14, 151, 152, 153, 165, 166 ja 168 ning Euroopa Liidu lepingule (ELi leping) ja ELi toimimise lepingule lisatud protokolli nr 26 (üldhuviteenuste kohta), mille kohaselt kuulub liikmesriikide ainupädevusse nende sotsiaalkindlustus-, kutseharidus- ja tervishoiusüsteemide aluspõhimõtete määratlemine ning nende süsteemide pakutavate teenuste haldamise, rahastamise, korraldamise ja osutamise raamtingimuste seadmine koos nende kvaliteedi-, ohutus- ja muude nõuete määratlemisega, ilma et see piiraks ELi toimimise lepingu artikli 168 lõike 4 ning Euroopa Parlamendi ja nõukogu 7. septembri 2005. aasta direktiivi 2005/36/EÜ (kutsekvalifikatsioonide tunnustamise kohta) [8]kohaldamist. |
| Komise by vznesením takové žádosti neměla ovlivnit právo vyjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy ani právo na protestní akce zaměstnanců podle vnitrostátních právních předpisů a postupů, které jsou v souladu s právem Unie. | Komisjon ei tohiks mõjutada kõnealuse taotluse abil õigust pidada läbirääkimisi kollektiivlepingute üle, neid sõlmida ja täita ning õigust osaleda töövaidlustes vastavalt siseriiklikule õigusele ja tavadele, mis on kooskõlas liidu õigusega. |
| Evropské normalizační organizace podléhají právu hospodářské soutěže do té míry, že je lze považovat za podnik nebo sdružení podniků ve smyslu článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU. | Euroopa standardiorganisatsioonide suhtes kohaldatakse konkurentsiõigust, kuivõrd neid võib lugeda ettevõtjaks või ettevõtjate ühenduseks ELi toimimise lepingu artiklite 101 ja 102 tähenduses. |
| V rámci Unie jsou národní normy přijímány národními normalizačními orgány, což by mohlo vést ke vzniku konfliktních norem a technických překážek na vnitřním trhu. | Liidus võtavad riiklikke standardeid vastu riikide standardiorganisatsioonid, mille tagajärjeks võib olla omavahel vastuolus olevate standardite kehtimine ja tehnilised takistused siseturul. |
| Proto je pro vnitřní trh a pro efektivitu normalizace v rámci Unie nezbytné potvrdit stávající pravidelnou výměnu informací mezi národními normalizačními orgány, evropskými normalizačními organizacemi a Komisí o jejich současných a budoucích normalizačních činnostech a rovněž o zásadě týkající se pozastavení prací, jež se použije pro národní normalizační orgány v rámci evropských normalizačních organizací a jež stanovuje, že po zveřejnění nové evropské normy budou zrušeny národní normy. | Seetõttu on siseturu ja liidus toimuva standardimise tõhususe huvides vaja säilitada riikide standardiorganisatsioonide, Euroopa standardiorganisatsioonide ja komisjoni vahel senine korrapärane teabevahetus nende praeguse ja edaspidise standardimistegevuse üle, mis hõlmab Euroopa standardiorganisatsioonide raames riikide standardiorganisatsioonide suhtes kohaldatavat status quo säilitamise põhimõtet käsitlevaid sätteid, mille kohaselt riiklikud standardid kaotavad kehtivuse pärast uue Euroopa standardi avaldamist. |
| Národní normalizační orgány a evropské normalizační organizace by rovněž měly dodržovat ustanovení o výměně informací obsažená v příloze 3 Dohody o technických překážkách obchodu [9]. | Riikide ja Euroopa standardiorganisatsioonid peaksid ka järgima teabevahetust puudutavaid sätteid tehniliste kaubandustõkete lepingu [9]3. lisas. |
| Splnění povinnosti členských států oznámit Komisi existenci národních normalizačních orgánů by nemělo vyžadovat přijetí specifických vnitrostátních právních předpisů za účelem uznání těchto orgánů. | Seoses liikmesriikide kohustusega teavitada komisjoni oma riikide standardiorganisatsioonidest ei tohiks nõuda eraldi siseriiklike seaduste vastuvõtmist nende organisatsioonide tunnustamiseks. |
| Pravidelná výměna informacímezi národními normalizačními orgány, evropskými normalizačními organizacemi a Komisí by neměla národním normalizačním orgánům bránit v dodržování jiných povinností a závazků, a zejména v dodržování přílohy 3 Dohody o technických překážkách obchodu. | Riikide standardiorganisatsioonide, Euroopa standardiorganisatsioonide ja komisjoni vaheline korrapärane teabevahetus ei tohiks takistada riikide standardiorganisatsioone täitmast muid kohustusi ja ülesandeid ega järgimast tehniliste kaubandustõkete lepingu 3. lisa sätteid. |
| Zastoupením společenských zájmů a zúčastněných společenských subjektů v evropských normalizačních činnostech se rozumí činnosti organizací a stran zastupujících zájmy s vysokým významem pro společnost, jako jsou například zájmy v oblasti životního prostředí či zájmy spotřebitelů a zaměstnanců. | Ühiskondlike huvide esindamise ja ühiskondlike sidusrühmade Euroopa standardimistegevuses osalemise all peetakse silmas selliste organisatsioonide ja poolte tegevust, kes esindavad laiema sotsiaalse kõlapinnaga, näiteks keskkonnakaitsjate, tarbijate ja töövõtjate huve. |
| Zastoupením sociálních zájmů a zúčastněných stran v sociální oblasti v evropských normalizačních činnostech se však současně rozumí zejména činnosti organizací a stran hájících základní práva zaměstnanců a pracovníků, například odborové organizace. | Teisest küljest osutab ühiskondlike huvide esindamine ja sotsiaalsete sidusrühmade Euroopa standardimistegevuses osalemine eriti töövõtjate ja töötajate põhiõigusi esindavate organisatsioonide, näiteks ametiühingute tegevusele. |
| V zájmu urychlení rozhodovacího procesu by národní normalizační orgány a evropské normalizační organizace měly usnadnit přístup k informacím o svých činnostech prostřednictvím podpory využívání informačních a komunikačních technologií (IKT) v rámci jejich příslušných systémů normalizace, například poskytnutím snadno použivatelného internetového konzultačního mechanismu, jenž by všem příslušným zúčastněným stranám umožnil vyjadřovat se k návrhům norem a organizovat virtuální schůze technických komisí, mimo jiné pomocí online konferencí či videokonferencí. | Otsustusprotsesside kiirendamiseks tuleks riikide ja Euroopa standardiorganisatsioonidel levitada kergesti kättesaadavat teavet oma tegevuse kohta, edendades selleks oma asjaomastes standardimissüsteemides info- ja kommunikatsioonitehnoloogia (IKT) kasutamist, näiteks pakkuma kõigile asjaomastele sidusrühmadele kergestikasutatavat veebipõhist võimalust avaldada arvamust standardieelnõude kohta ning korraldama tehniliste komisjonide virtuaalseid koosolekuid, sealhulgas veebi- või videokonverentside kujul. |
| Normy mohou politice Unie pomoci řešit závažné společenské otázky, jako jsou změna klimatu, udržitelné využívání zdrojů, inovace, stárnutí populace, integrace zdravotně postižených osob, ochrana spotřebitelů, bezpečnost práce a pracovní podmínky. | Standardid aitavad liidu poliitikal tulla toime selliste oluliste ühiskondlike ülesannetega nagu kliimamuutus, ressursside säästev kasutamine, innovatsioon, elanikkonna vananemine, puuetega inimeste kaasamine, tarbijakaitse ning töötingimused ja tööohutus. |
| Tím, že podněcuje tvorbu evropských nebo mezinárodních norem pro zboží a technologie v expandujících trzích v těchto oblastech, by mohla Unie vytvořit konkurenční výhodu pro své podniky a usnadnit obchod, zejména pro malé a střední podniky, které představují velkou část evropských podniků. | Edendades kõnealustes valdkondades laienevatel turgudel toodete ja tehnoloogiate Euroopa ja rahvusvahelisi standardeid, võib liit luua oma ettevõtjate jaoks konkurentsieelise ja soodustada kaubavahetust, eelkõige VKEde jaoks, kes moodustavad suure osa Euroopa ettevõtjatest. |
| Normy jsou důležitým nástrojem pro konkurenceschopnost podniků, a zejména malých a středních podniků, jejichž zapojení do postupu normalizace je významné pro technický pokrok v Unii. | Standardid on ettevõtjate, eriti VKEde konkurentsivõime seisukohalt oluline töövahend, ning nende osalemine standardimisprotsessis on liidu tehnoloogilise progressi jaoks ülioluline. |
