Source | Target | 17 Pokud po konci účetního období, ale před schválením účetní závěrky ke zveřejnění účetní jednotka deklaruje dividendu rozdělením nepeněžního aktiva, potom zveřejní: | 17 Kui (majandus)üksus kuulutab pärast aruandeperioodi lõppu, kuid enne finantsaruannete avaldamiseks heakskiitmist välja dividendid, mis jaotatakse mitterahalise varana, avalikustab ta: |
reálnou hodnotu aktiva určeného k rozdělení ke konci účetního období, je-li odlišná od jeho účetní hodnoty, a dále informace o metodě (metodách) použité ke stanovení reálné hodnoty požadované odst. 93 písm. b), d), g) a i) a odstavcem 99 IFRS 13. | jaotatava vara õiglase väärtuse aruandeperioodi lõpu seisuga, kui see erineb selle bilansilisest (jääk)maksumusest, ja teabe nende meetodite kohta, mida kasutati õiglase väärtuse mõõtmiseks kooskõlas IFRS 13 lõike 93 punktidega b, d, g ja i ning lõikega 99. |
D144 Vkládá se nový odstavec 20, který zní: | D144 Lõige 20 lisatakse järgmiselt: |
20 IFRS 13, vydaný v květnu 2011, změnil odstavec 17. | 20 IFRS 13-ga, välja antud mais 2011, muudeti lõige 17. |
Vypořádání finančních závazků kapitálovými nástroji (ve znění novely ze září 2010) | Finantskohustiste kustutamine omakapitaliinstrumentidega (muudetud septembris 2010) |
D145 [Nevztahuje se na požadavky] | D145 [Ei ole nõuete suhtes rakendatav] |
D146 Pod nadpis „Odkazy“ se vkládá odkaz na IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou. | D146 Pealkirja „Viited” järele lisatakse viide IFRS 13-le Õiglase väärtuse mõõtmine. |
D147 Odstavec 7 se mění takto: | D147 Lõige 7 muudetakse järgmiselt: |
D148 Vkládá se nový odstavec 15, který zní: | D148 Lõige 15 lisatakse järgmiselt: |
VÝKLAD IFRIC 20 | IFRIC TÕLGENDUS 20 |
Náklady na odklízení skrývky v produkční fázi povrchového dolu | Paljanduskulud pealmaakaevanduse tootmisetapis |
ODKAZY | VIITED |
Koncepční rámec pro účetní výkaznictví | Finantsaruandluse kontseptuaalne raamistik |
IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky | IAS 1 Finantsaruannete esitamine |
IAS 2 Zásoby | IAS 2 Varud |
IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení | IAS 16 Materiaalne põhivara |
IAS 38 Nehmotná aktiva | IAS 38 Immateriaalsed varad |
SOUVISLOSTI | TAUST |
1 V povrchových dolech mohou účetní jednotky shledat nezbytným odstranění odpadového důlního materiálu (skrývky) s cílem získat přístup k vrstvám nerostné rudy. | 1 Pealmaakaevandamisel võib (majandus)üksus pidada vajalikuks eemaldada kaevandamisjäätmed (nn katend), et saada juurdepääs maagimaardlale. |
Toto odstranění odpadu je známé jako „odklízení skrývky“. | Jäätmete eemaldamist nimetatakse paljandamiseks. |
2 Během vývojové fáze dolu (před zahájením produkce) jsou obvykle náklady na odklízení skrývky kapitalizovány jako součást odpisových nákladů stavby, vývoje a konstrukce dolu. | 2 Kaevanduse arendusetapis (enne tootmise alustamist) kapitaliseeritakse paljanduskulud tavaliselt karjääri rajamise ja arendamise amortiseeritava maksumuse osana. |
Uvedené odpisové náklady se odepisují nebo umořují systematicky, obvykle používáním jednotek produkční metody, po zahájení produkce. | Tootmise alustades kõnealused kapitaliseeritud kulud amortiseeritakse süstemaatiliselt, kasutades tavaliselt tootmisühiku meetodit. |
3 Důlní účetní jednotka může během produkční fáze dolu nadále odstraňovat skrývku a mohou jí vznikat náklady na odklízení skrývky. | 3 Kaevandusettevõte võib jätkata karjääri tootmisetapis katendi eemaldamist ja sel juhul on tal paljanduskulud. |
4 Materiál odstraněný při odklízení skrývky v produkční fázi nebude nezbytně představovat 100 % odpad; často se bude jednat o kombinaci rudy a odpadu. | 4 Tootmisetapis toimuva paljandamise ajal eemaldatav materjal ei kujuta endast tingimata 100 % ulatuses jäätmeid; sageli on see maagi ja jäätmete segu. |
Poměr rudy k odpadu se může pohybovat od neekonomicky nízkého stupně k ziskovému vysokému stupni. | Maagi sisaldus jäätmetes võib olla erinev: alates ebamajanduslikult väikesest kuni tulusalt suureni. |
Odstraněním materiálu s nízkým poměrem rudy k odpadu se může produkovat určitý využitelný materiál, který lze použít k vytváření zásob. | Vähese maagisisaldusega materjali eemaldades võidakse saada kasulikku materjali, mida saab kasutada varude tootmiseks. |
Tímto odstraněním by také mohl být získán přístup k hlubším vrstvám materiálu, které mají vyšší poměr rudy k odpadu. | Materjali eemaldamine võib anda ka juurdepääsu sügavamal asetsevatele materjalikihtidele, mille puhul on maagi sisaldus jäätmetes suurem. |
Účetní jednotce tudíž může z odklízení skrývky vzniknout dvojí prospěch: využitelný nerost, který lze využít k vytváření zásob, a zlepšení přístupu k dalším množstvím materiálu, která budou těžena v budoucích obdobích. | (Majandus)üksus võib saada seega paljandamisel kasu kahel viisil: kasutatav maak, mida saab kasutada varude tootmiseks, ja parem juurdepääs täiendavatele materjalikogustele, mida kaevandatakse tulevastel perioodidel. |
5 Tento výklad se zabývá otázkou, kdy a jak samostatně účtovat o těchto dvou druzích prospěchu vznikajících z odklízení skrývky, a dále tím, jak zpočátku i následně tento obojí prospěch ocenit. | 5 Käesolevas tõlgenduses kaalutakse seda, millal ja kuidas kajastada eraldi sellist paljandamisest tulenevat kaht liiki kasu, ning samuti seda, kuidas mõõta seda kasu nii esmasel kajastamisel kui ka hiljem. |
6 Tento výklad se použije na náklady na odstraňování odpadu, které vznikají při činnosti povrchového dolu během produkční fáze dolu (dále jen „náklady na odklízení skrývky v rámci produkce“). | 6 Käesolevat tõlgendust rakendatakse jäätmete eemaldamise kulude suhtes, mis tekivad pealmaakaevandamisel karjääri tootmisetapis (nn tootmisetapi paljanduskulud). |
OTÁZKY | KÜSIMUSED |
7 Tento výklad upravuje tyto otázky: | 7 Käesolevas tõlgenduses käsitletakse järgmisi küsimusi: |
vykázání nákladů na odklízení skrývky v rámci produkce jako aktiva, | tootmisetapi paljanduskulude kajastamine varana; |
počáteční ocenění aktivovaného odklízení skrývky a | paljandamisest tuleneva vara esmane mõõtmine ja |
následná ocenění aktivovaného odklízení skrývky. | paljandamisest tuleneva vara edasine mõõtmine. |
KONSENSUS | KONSENSUS |
Vykázání nákladů na odklízení skrývky v rámci produkce jako aktiva | Tootmisetapi paljanduskulude kajastamine varana |
8 V rozsahu, v němž je prospěch z odklízení skrývky realizován ve formě vytvořených zásob, účtuje účetní jednotka o nákladech na uvedené odklízení skrývky v souladu se zásadami IAS 2 Zásoby. | 8 Sellisel määral, nagu paljandamisest saadav kasu realiseerub toodetud varuna, kajastab (majandus)üksus paljanduskulud kooskõlas IAS 2 Varud põhimõtetega. |
V rozsahu, v němž prospěch spočívá ve zlepšení přístupu k rudě, vykáže účetní jednotka uvedené náklady jako dlouhodobé aktivum, pokud jsou splněna kritéria v odstavci 9 níže. | Sellisel määral, nagu kasu seisneb paremas juurdepääsus maagile, kajastab (majandus)üksus need kulud põhivarana, kui on täidetud allpool paragrahvis 9 sätestatud tingimused. |
Tento výklad označuje toto dlouhodobé aktivum jako „aktivované odklízení skrývky“. | Käesolevas tõlgenduses osutatakse kõnealusele põhivarale kui paljandamisest tulenevale varale. |
9 Účetní jednotka vykáže aktivované odklízení skrývky tehdy a pouze tehdy, pokud jsou splněny všechny následující podmínky: | 9 (Majandus)ettevõte kajastab paljandamisest tulenevat vara siis ja ainult siis, kui on täidetud kõik järgmised tingimused: |
je pravděpodobné, že účetní jednotce vyplyne v souvislosti s odklízením skrývky budoucí ekonomický prospěch (zlepšení přístupu k rudnému ložisku); | paljandamisega seotud tulevane majanduslik kasu (parem juurdepääs maagilasundile) kuulub tõenäoliselt (majandus)üksusele; |
účetní jednotka může identifikovat složku rudného ložiska, k níž byl zlepšen přístup, a | (majandus)üksus saab teha kindlaks maagilasundi komponendi, millele juurdepääs on paranenud; ja |
náklady související s odklízením skrývky v souvislosti s uvedeným komponentem lze spolehlivě ocenit. | selle komponendiga seostatava paljandamisega seotud kulusid saab usaldusväärselt mõõta. |
10 Aktivované odklízení skrývky se zaúčtovává jako zvýšení nebo zlepšení stávajícího aktiva. | 10 Paljandamisest tulenev vara kajastatakse täiendavalt olemasolevale varale või olemasoleva vara suurendamisena. |
Jinak vyjádřeno, o aktivovaném odklízení skrývky se účtuje jako o součásti stávajícího aktiva. | Teisisõnu kajastatakse paljandamisest tulenev vara olemasoleva vara osana. |
11 Klasifikace aktivovaného odklízení skrývky jako hmotného nebo nehmotného aktiva je stejná jako stávajícího aktiva. | 11 Paljandamisest tulenev vara liigitatakse materiaalseks või immateriaalseks varaks sarnaselt olemasoleva varaga. |
Jinak vyjádřeno, povaha tohoto stávajícího aktiva určí, zda účetní jednotka klasifikuje aktivované odklízení skrývky jako aktivum hmotné, nebo nehmotné. | Teisisõnu määrab kõnealuse olemasoleva vara olemus selle, kas (majandus)üksus liigitab paljandamisest tuleneva vara materiaalse või immateriaalse varana. |
Počáteční ocenění aktivovaného odklízení skrývky | Paljandamisest tuleneva vara esmane mõõtmine |
12 Účetní jednotka zpočátku ocení aktivované odklízení skrývky pořizovací cenou, kterou tvoří souhrn nákladů přímo vzniklých z provedení odklízení skrývky, jímž se zlepší přístup k identifikované složce rudy, plus přiřazení přímo přiřaditelných režijních nákladů. | 12 (Majandus)üksus mõõdab paljandamisest tulenevat vara esmalt soetusmaksumuses – s.o kindlakstehtud maagikomponendile juurdepääsu parandava paljandamisega otseselt seotud kogukulud, millele lisanduvad sellega otseselt seostatavad üldkulud. |
Při odklízení skrývky v rámci produkce může zároveň dojít k některým vedlejším úkonům, jež ale nejsou nezbytné k tomu, aby odklízení skrývky v rámci produkce pokračovalo podle plánu. | Tootmisetapis toimuva paljandamisega samal ajal võidakse teostada teatavaid ettenägematuid tegevusi, mis ei ole vajalikud tootmisetapis toimuva paljandamise kavakohaseks jätkamiseks. |
Náklady spojené s těmito vedlejšími úkony se nezahrnují do nákladů na aktivované odklízení skrývky. | Selliste ettenägematute tegevustega seostatavaid kulusid ei arvata paljandamisest tuleneva vara maksumuse hulka. |
13 Když náklady na aktivované odklízení skrývky a na vyprodukované zásoby nelze identifikovat samostatně, přiřadí účetní jednotka náklady na odklízení skrývky v rámci produkce k vytvořeným zásobám i k aktivovanému odklízení skrývky, a to za použití přiřazení, jež vychází z relevantního opatření produkce. | 13 Kui paljandamisest tuleneva vara maksumust ja toodetud varude maksumust ei saa eraldi kindlaks teha, jaotab (majandus)üksus tootmisetapi paljanduskulud toodetud varude ja paljandamisest tuleneva vara vahel, kasutades asjakohasel tootmismääral põhinevat jaotamisalust. |
Opatření produkce se vypočítá pro určenou složku rudného ložiska a použije se jako srovnávací standard k určení rozsahu, v němž došlo k další činnosti vytváření budoucího prospěchu. | Kõnealune tootmismäär arvutatakse maagilasundi kindlakstehtud komponendi kohta ja seda kasutatakse võrdlusalusena, et määrata kindlaks, millises ulatuses on toimunud tulevase kasu loomisega seonduv täiendav tegevus. |
Příklady těchto opatření zahrnují: | Sellise määra võib arvutada muu hulgas järgmiselt: |
náklady na vytvořené zásoby oproti očekávaným nákladům; | toodetud varude maksumus võrreldes eeldatava maksumusega; |
objem vytěženého odpadu oproti očekávanému objemu, a to u daného objemu produkce, a | kaevandatud jäätmete kogus võrreldes eeldatava kogusega teatava maagitootmise koguse kohta ja |
podíl nerostu ve vytěžené rudě oproti očekávanému podílu nerostu, který má být vytěžen u daného množství vyprodukované rudy. | kaevandatud maagi mineraalisisaldus võrreldes kaevandatava maagi eeldatava mineraalisisaldusega teatava toodetud maagi koguse kohta. |
Následné ocenění aktivovaného odklizování skrývky | Paljandamisest tuleneva vara edasine mõõtmine |
14 Po počátečním vykázání se odklízení skrývky vykazuje buďto v pořizovací ceně nebo svou přehodnocenou částkou, od níž se odečtou odpis nebo umoření a ztráty ze znehodnocení, a to stejně jako u stávajícího aktiva, jehož je součástí. | 14 Pärast esmast kajastamist kajastatakse paljandamisest tulenevat vara sarnaselt olemasoleva varaga, mille osa see on, kas soetusmaksumuses või ümberhinnatud maksumuses, millest lahutatakse kulum või amortisatsioon ja (vara) väärtuse langusest tulenevad kahjumid. |