Czech to Estonian European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Proto je třeba, aby normalizační rámec podněcoval malé a střední podniky k tomu, aby se na normalizační činnosti aktivně podílely a aby k ní přispívaly svými inovativními technickými řešeními.Seepärast on tähtis, et standardimisraamistik innustaks VKEsid aktiivselt osalema ja andma standardimistegevuse jaoks uuenduslikke tehnoloogilisi lahendusi.
K tomu je mimo jiné třeba, aby se zlepšilo jejich zapojení na vnitrostátní úrovni, kde mohou působit účinněji díky nižším nákladům a neexistujícím jazykovým překážkám.See hõlmab nende osalemist riiklikul tasandil, kus nad võivad väiksemate kulude ja keelebarjääri puudumise tõttu teistest tulemuslikumalt tegutseda.
Toto nařízení by tak mělo zlepšit zastoupení malých a středních podniků jak ve vnitrostátních, tak v evropských technických komisích, a mělo by usnadnit jejich přístup k normám a jejich povědomí o normách.Seetõttu peaks käesolev määrus suurendama VKEde esindatust ja osalemist nii riiklikes kui ka Euroopa tasandi tehnilistes komiteedes, muutma standardid VKEdele kättesaadavamaks ja suurendama nende sellealast teadlikkust.
Evropské normy mají zásadní význam pro konkurenceschopnost malých a středních podniků, které jsou však v některých případech v evropských normalizačních činnostech nedostatečně zastoupeny.Euroopa standardid on VKEde konkurentsivõime seisukohast eluliselt olulised, kuid samas on VKEd mõnel juhul Euroopa standardimistegevuses alaesindatud.
Toto nařízení by tudíž mělo podporovat a usnadňovat přiměřené zastoupení a účast malých a středních podniků v procesu evropské normalizace prostřednictvím subjektu, který je skutečně v kontaktu s malými a středními podniky a s organizacemi zastupujícími tyto podniky na vnitrostátní úrovni a který je náležitě zastupuje.Seega peaks käesolev määrus hõlbustama ja ergutama VKEde asjakohast esindatust ja osalemist Euroopa standardimisprotsessis üksusega, mis on VKEde ja VKEsid riigi tasandil esindavate organisatsioonidega tulemuslikult kontaktis ja neid nõuetekohaselt esindab.
Normy mohou mít značný vliv na společnost, zejména na bezpečnost a blaho občanů, účinnost sítí, životní prostředí, bezpečnost práce a pracovní podmínky, přístupnost a další oblasti veřejného zájmu.Standardid võivad avaldada laialdast mõju ühiskonnale, eelkõige kodanike turvalisusele ja heaolule, võrkude tõhususele, keskkonnale, tööohutusele ja töötingimustele, juurdepääsule ja muudele üldistele poliitikavaldkondadele.
Je proto nezbytné zajistit posílení úlohy a přínosu zúčastněných společenských subjektů při tvorbě norem, a to prostřednictvím vyšší podpory organizací zastupujících zájmy spotřebitelů, životního prostředí a sociální zájmy.Seepärast on oluline tagada, et ühiskondlike sidusrühmade rolli ja panust standardite väljatöötamisel tugevdatakse, toetades jõuliselt organisatsioone, kes esindavad tarbijaid ning keskkonna ja ühiskondlikke huve.
Povinnost evropských normalizačních organizací podporovat a usnadňovat zastoupení a účinné zapojení všech příslušných zúčastněných stran těmto zúčastněným stranám nepřiznává hlasovací práva, pokud jim taková práva neposkytují vnitřní jednací řády evropských normalizačních organizací.Euroopa standardiorganisatsioonide ülesanne toetada ja hõlbustada kõigi asjaomaste sidusrühmade esindatust ja tulemuslikku osalemist ei tähenda sidusrühmadele hääleõiguse andmist, kui see ei ole just ette nähtud Euroopa standardiorganisatsioonide töökorras.
Evropský systém normalizace by měl rovněž plně zohlednit Úmluvu Organizace spojených národů o právech zdravotně postižených osob [10].Euroopa standardimissüsteem peab täiel määral arvesse võtma ka ÜRO puuetega inimeste õiguste konventsiooni [10].
Proto je důležité, aby organizace zastupující zájmy spotřebitelů dostatečně zastupovaly a zohledňovaly zájmy osob se zdravotním postižením.Seepärast on tähtis, et tarbijate huve esindavad organisatsioonid piisavalt esindaksid ja hõlmaksid ka puuetega isikute huve.
Dále je třeba všemi dostupnými prostředky usnadnit účast osob se zdravotním postižením na procesu normalizace.Lisaks tuleks kõigi kättesaadavate vahenditega hõlbustada puuetega inimeste osalemist standardimisprotsessis.
Vzhledem k významu normalizace jako nástroje, který má podporovat právní předpisy a politiky Unie, a s cílem zabránit následně vznášeným námitkám proti harmonizovaným normám a jejich úpravám je důležité, aby byly orgány veřejné správy zapojeny do všech fází tvorby těchto norem, na nichž mohou být zainteresovány, zejména pak v oblastech, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie pro výrobky.Standardimise kui liidu õigusakte ja poliitikat toetava abivahendi tähtsuse tõttu ja vältimaks hilisemaid vastuväiteid harmoneeritud standarditele ja nende tagantjärele muutmist, on tähtis, et avaliku sektori asutused osaleksid nende standardite väljatöötamise kõigil etappidel, kus nad seda teha saavad, eriti tooteid käsitlevate liidu ühtlustamise õigusaktidega hõlmatud valdkondades.
Normy by měly zohledňovat environmentální dopady po celou dobu životního cyklu výrobků a služeb.Standardites tuleks arvestada sellega, milline on toote või teenuse keskkonnamõju kogu tema olelusringi jooksul.
Společné výzkumné středisko Komise (dále jen „JRC“) vyvinulo důležité a veřejně přístupné nástroje pro hodnocení těchto dopadů po celou dobu životního cyklu.Komisjoni Teadusuuringute Ühiskeskus on välja töötanud olulised ja üldsusele kättesaadavad vahendid sellise mõju hindamiseks kogu olelusringi kestel.
Toto nařízení by proto mělo zajistit, že JRC bude moci v evropském normalizačním systému hrát aktivní úlohu.Seepärast tuleks käesoleva määrusega tagada, et Teadusuuringute Ühiskeskus saab täita Euroopa standardimissüsteemis aktiivset rolli.
Životaschopnost spolupráce mezi Komisí a evropským systémem normalizace závisí na pečlivém plánování budoucích žádostí o vypracování norem.Komisjoni ja Euroopa standardimissüsteemi vahelise koostöö elujõulisus eeldab tulevaste standardite koostamise taotluste hoolikat kavandamist.
Toto plánování lze zlepšit, zejména prostřednictvím přínosu zainteresovaných stran, včetně vnitrostátních orgánů pro dozornad trhem, a to zavedením mechanismů pro získávání stanovisek a usnadňování výměny informací mezi všemi zainteresovanými stranami.Sellist kavandamist saaks parandada eelkõige huvitatud isikute, sealhulgas riikide turujärelevalve asutuste panuse kaudu, võttes kasutusele mehhanismid arvamuste kogumiseks ja hõlbustades teabevahetust kõigi huvitatud isikute vahel.
Jelikož směrnice 98/34/ES již stanoví možnost požádat evropské normalizační organizace o vypracování evropských norem, je vhodné zavést do praxe lepší a transparentnější plánování v rámci ročního pracovního programu, který by měl obsahovat přehled všech žádostí o normy, jež Komise hodlá předložit evropským normalizačním organizacím.Direktiiviga 98/34/EÜ on juba ette nähtud võimalus taotleda Euroopa standardiorganisatsioonidelt Euroopa standardite väljatöötamist ja seega on otstarbekas parandada kõnealust kavandamist ja muuta see selgemaks aastase töökavaga, mis peaks sisaldama ülevaadet kõigist standardite koostamise taotlustest, mille komisjon kavatseb Euroopa standardiorganisatsioonidele esitada.
Při sestavování každoročního pracovního programu Komise pro oblast evropské normalizace a při přípravě žádostí o normy je nezbytné zajistit vysokou míru spolupráce mezi evropskými normalizačními organizacemi a evropskými organizacemi zúčastněných stran oprávněných čerpat finanční prostředky z Unie v souladu s tímto nařízením a Komisí, aby bylo možné vyhodnotit význam navrženého tématu pro trh a politické cíle stanovené zákonodárcem a umožnit evropským normalizačním organizacím rychleji reagovat na žádosti týkající se normalizačních činností.Tuleb tagada tihe koostöö Euroopa standardiorganisatsioonide ja vastavalt käesolevale määrusele liidu toetust saavate Euroopa sidusrühmade organisatsioonide ja komisjoni vahel komisjoni iga-aastase liidu standardimise töökava koostamisel ja standardimistaotluste ettevalmistamisel, et analüüsida ettepanekute asjakohasust turgude jaoks ja seadusandja püstitatud poliitika eesmärke ning võimaldada Euroopa standardiorganisatsioonidel standardimistegevuse taotlustele kiiremini reageerida.
Před projednáním záležitosti týkající se žádostí o evropské normy nebo o evropské produkty normalizace či námitek proti harmonizovaným normám ve výboru ustaveném v souladu s tímto nařízením by Komise měla vést konzultace s odborníky z členských států, například prostřednictvím zapojení výborů ustavených příslušnými právními předpisy Unie nebo jinými formami konzultací s odborníky z odvětví, v nichž takové výbory nebyly vytvořeny.Enne Euroopa standardimistaotluste või Euroopa standardimisdokumentide taotluste või harmoneeritud standarditele esitatavate vastuväidete esitamist käesoleva määruse kohaselt moodustatavale komiteele peaks komisjon konsulteerima liikmesriikide ekspertidega, näiteks kaasates vastavate liidu õigusaktidega moodustatavaid komiteesid või selliste komiteede puudumise korral valdkondlike ekspertidega muul viisil konsulteerides.
Několik směrnic, které harmonizují podmínky uvádění výrobků na trh, stanoví, že Komise může požádat, aby evropské normalizační organizace přijaly harmonizované normy, na základě kterých se předpokládá soulad s platnými základními požadavky.Mitmes direktiivis toodete turuleviimise tingimuste ühtlustamise kohta on täpsustatud, et komisjon võib taotleda, et Euroopa standardiorganisatsioonid võtaksid vastu harmoneeritud standardid, millele toetudes võib eeldada, et toode vastab kehtivatele olulistele nõuetele.
Mnohé z těchto směrnic však obsahují širokou škálu ustanovení o námitkách proti těmto normám, pokud tyto nepokrývají všechny příslušné požadavky nebo je nepokrývají v plné míře.Mitu sellist direktiivi sisaldab ka hulka sätteid neid standardeid puudutavate vastuväidete kohta juhul, kui standardid ei hõlma või ei hõlma täielikult kõikikohaldatavaid nõudeid.
Rozdílná ustanovení, která vedou k nejistotě u hospodářských subjektů a evropských normalizačních organizací, jsou zejména obsažena ve směrnici Rady 89/686/EHS ze dne 21. prosince 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se osobních ochranných prostředků [11], směrnici Rady 93/15/EHS ze dne 5. dubna 1993 o harmonizaci předpisů týkajících se uvádění na trh a dozoru nad výbušninami pro civilní použití [12], směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES ze dne 23. března 1994 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu [13], směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ze dne 16. června 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel [14], směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/16/ES ze dne 29. června 1995 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výtahů [15], směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/23/ES ze dne 29. května 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se tlakových zařízení [16], směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES ze dne 31. března 2004 o měřicích přístrojích [17], směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES ze dne 23. května 2007 o uvádění pyrotechnických výrobků na trh [18], směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/23/ES ze dne 23. dubna 2009 o vahách s neautomatickou činností [19]a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/105/ES ze dne 16. září 2009 týkající se jednoduchých tlakových nádob [20].Ettevõtjate ja Euroopa standardiorganisatsioonide jaoks ebakindlust tekitavaid vastuolulisi sätteid sisaldavad eelkõige järgmised õigusaktid: nõukogu 21. detsembri 1989. aasta direktiiv 89/686/EMÜ isikukaitsevahendeid käsitlevate liikmesriikide õigusaktide ühtlustamise kohta, [11]nõukogu 5. aprilli 1993. aasta direktiiv 93/15/EMÜ tsiviilotstarbeliseks kasutamiseks mõeldud lõhkematerjalide turuletoomist ja järelevalvet käsitlevate sätete ühtlustamise kohta, [12]Euroopa Parlamendi ja nõukogu 23. märtsi 1994. aasta direktiiv 94/9/EÜ plahvatusohtlikus keskkonnas kasutatavaid seadmeid ja kaitsesüsteeme käsitlevate liikmesriikide õigusaktide ühtlustamise kohta, [13]Euroopa Parlamendi ja nõukogu 16. juuni 1994. aasta direktiiv 94/25/EÜ väikelaevu käsitlevate liikmesriikide õigus- ja haldusnormide ühtlustamise kohta, [14]Euroopa Parlamendi ja nõukogu 29. juuni 1995. aasta direktiiv 95/16/EÜ lifte käsitlevate liikmesriikide õigusaktide ühtlustamise kohta, [15]Euroopa Parlamendi ja nõukogu 29. mai 1997. aasta direktiiv 97/23/EÜ surveseadmeid käsitlevate liikmesriikide õigusaktide ühtlustamise kohta, [16]Euroopa Parlamendi ja nõukogu 31. märtsi 2004. aasta direktiiv 2004/22/EÜ mõõtevahendite kohta, [17]Euroopa Parlamendi ja nõukogu 23. mai 2007. aasta direktiiv 2007/23/EÜ pürotehniliste toodete turule laskmise kohta, [18]Euroopa Parlamendi ja nõukogu 23. aprilli 2009. aasta direktiiv 2009/23/EÜ mitteautomaatkaalude kohta [19]ning Euroopa Parlamendi ja nõukogu 16. septembri 2009. aasta direktiiv 2009/105/EÜ lihtsate surveanumate kohta [20].
Proto je nezbytné zapracovat do tohoto nařízení jednotný postup stanovený v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh [21], odstranit příslušná ustanovení z uvedených směrnic a rozšířit právo Evropského parlamentu vznést námitku proti harmonizované normě v souladu s tímto nařízením.Seepärast peaks käesolevasse määrusesse lisama Euroopa Parlamendi ja nõukogu 9. juuli 2008. aasta otsuses 768/2008/EÜ toodete turustamise ühise raamistiku kohta [21]sätestatud ühtse korra, kustutama kõneluste direktiivide asjaomased sätted ja andma Euroopa Parlamendile õiguse esitada vastavalt käesolevale määrusele harmoneeritud standardi suhtes vastuväiteid.
Orgány veřejné správy by měly co nejlépe využít příslušné technické specifikace při nákupu hardwaru, softwaru a IT služeb, například volbou technických specifikací, které mohou být uplatněny všemi zúčastněnými dodavateli, což umožní větší hospodářskou soutěž a sníží riziko patové situace.Riiklikud ametiasutused peaksid kõiki asjakohaseid tehnilisi spetsifikatsioone võimalikult palju ära kasutama riistvara, tarkvara ja infotehnoloogia teenuste ostmisel, valides näiteks tehnilised spetsifikatsioonid, mida saavad rakendada kõik asjast huvitatud tarnijad; sellega suurendatakse konkurentsi ja vähendatakse seotust ainult ühe tarnijaga.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb [22], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby [23], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti [24]a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství [25]stanoví, že technické specifikace při zadávání veřejných zakázek by měly být formulovány odkazem na národní normy přejímající evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiné technické referenční systémy vypracované evropskými normalizačními organizacemi nebo – pokud neexistují – na národní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a provádění staveb a použití výrobků, případně na rovnocenné dokumenty.Euroopa Parlamendi ja nõukogu 31. märtsi 2004. aasta direktiivis 2004/17/EÜ, millega kooskõlastatakse vee-, energeetika-, transpordi- ja postiteenuste sektoris tegutsevate ostjate hankemenetlused, [22]ning Euroopa Parlamendi ja nõukogu 31. märtsi 2004. aasta direktiivis 2004/18/EÜ ehitustööde riigihankelepingute, asjade riigihankelepingute ja teenuste riigihankelepingute sõlmimise korra kooskõlastamise kohta, [23]Euroopa Parlamendi ja nõukogu 13. juuli 2009. aasta direktiivis 2009/81/EÜ, millega kooskõlastatakse teatavate kaitse- ja julgeolekuvaldkonnas ostjate poolt sõlmitavate ehitustööde ning asjade ja teenuste riigihankelepingute sõlmimise kord, [24]ning komisjoni 23. detsembri 2002. aasta määruses (EÜ, Euratom) nr 2342/2002, millega kehtestatakse Euroopa ühenduste üldeelarve suhtes kohaldatavat finantsmäärust käsitleva nõukogu määruse (EÜ, Euratom) nr 1605/2002 üksikasjalikud rakenduseeskirjad, [25]on sätestatud, et riigihangete puhul määratletakse tehnilised spetsifikatsioonid, tuginedes Euroopa standardid ülevõtnud riiklikele standarditele, Euroopa tehnilistele kinnitustele, ühistele tehnilistele spetsifikatsioonidele, rahvusvahelistele standarditele, muudele Euroopa standardiorganisatsioonide kehtestatud tehnilistele kontrollisüsteemidele, või juhul, kui need puuduvad, projekteerimise, arvestusmeetodi ning tööde teostamise ja toodete kasutamisega seotud riiklikele standarditele, riiklikele tehnilistele kinnitustele või riiklikele tehnilistele spetsifikatsioonidele või samaväärsetele materjalidele.
Technické specifikace IKT jsou však často vypracovávány jinými organizacemi, které vytvářejí normy, a nepatří do žádné z kategorií norem a schválení stanovených ve směrnicích 2004/17/ES, 2004/18/ES nebo 2009/81/ES či v nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.IKT tehnilisi spetsifikatsioone koostavad sageli aga hoopis teised standardite koostamisega tegelevad organisatsioonid ning need ei kuulu ühtegi direktiivides 2004/17/EÜ, 2004/18/EÜ või 2009/81/EÜ ega määruses (EÜ, Euratom) nr 2342/2002 sätestatud standardite või kinnituste kategooriasse.
Proto je nezbytné stanovit možnost, aby technické specifikace pro zadávání veřejných zakázek mohly odkazovat na technické specifikace IKT, aby tak bylo možno reagovat na rychlý vývoj v oblasti IKT, bylo usnadněno poskytování přeshraničních služeb a byla podpořena hospodářská soutěž, interoperabilita a inovace.Seepärast tuleb ette näha võimalus, et riigihangete tehnilised spetsifikatsioonid võiksid viidata IKT tehnilistele spetsifikatsioonidele, et käia kaasas IKT valdkonna kiire arenguga, soodustada piiriüleste teenuste pakkumist, julgustada konkurentsi ja edendada koostalitlusvõimet ja innovatsiooni.
Technické specifikace, které nebyly přijaty evropskými normalizačními organizacemi, nemají stejný status jako evropské normy.Tehnilistel spetsifikatsioonidel, mida ei ole võtnud vastu Euroopa standardiorganisatsioonid, ei ole Euroopa standarditega samaväärset staatust.
Některé technické specifikace IKT nejsou vytvořeny v souladu se základními zásadami.Mõningate IKT tehniliste spetsifikatsioonide väljatöötamisel ei lähtuta aluspõhimõtetest.
Proto by toto nařízení mělo stanovit postup pro určení technických specifikací IKT, na které by se mohlo odkazovat při zadávání veřejných zakázek, zahrnující všeobecnou konzultaci s širokou škálou zúčastněných stran včetně evropských normalizačních organizací, podniků a orgánů veřejné správy.Seepärast tuleks käesolevas määruses sätestada nende IKT tehniliste spetsifikatsioonide valimise kord, millele võib riigihangetes viidata, kaasates sellesse protsessi ulatuslike konsultatsioonide käigus mitmesuguseid sidusrühmi, sh Euroopa standardiorganisatsioone, ettevõtteid ja riigiasutusi.
Toto nařízení by mělo také stanovit požadavky, v podobě seznamu kritérií, pro tyto technické specifikace a související postupy jejich tvorby.Samuti tuleks käesoleva määrusega näha kriteeriumide loetelu kujul ette nõuded sellistele tehnilistele spetsifikatsioonidele ja nendega seotud arendusprotsessidele.
Požadavky na určení technických specifikací IKT by měly zajistit respektování cílů veřejné politiky a sociálních potřeb a měly by být založeny na zásadních zásadách.IKT tehniliste spetsifikatsioonide valimise nõudeid käsitlevad kriteeriumid peaksid tuginema aluspõhimõtetele ning tagama üldiste poliitiliste eesmärkide ja ühiskondlike vajaduste arvessevõtu.
V zájmu podpory inovací a hospodářské soutěže by určení konkrétní technické specifikace nemělo vést k tomu, že by nesměla být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení určena jiná konkurenční technická specifikace.Innovatsiooni ja konkurentsi toetamise huvides ei tohiks ühe konkreetse tehnilise spetsifikatsiooni väljavalimine tähendada seda, et konkureerivat tehnilist spetsifikatsiooni ei saa käesoleva määruse sätete kohaselt välja valida.
Veškerá určení by měla být podmíněna splněním kritérií a dosažením vysoké úrovně přijetí technické specifikace na trhu.Valimisel tuleks lähtuda sellest, kas kriteeriumid on täidetud ja kas tehniline spetsifikatsioon on saavutanud märkimisväärse turul kasutuselevõtu taseme.
Určené technické specifikace IKT by mohly přispět k provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA) [26], které na období let 2010 až 2015 stanoví program řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy a orgány a instituce Unie, jenž poskytuje společná a sdílená řešení usnadňující interoperabilitu.Valitud IKT tehnilised spetsifikatsioonid võivad aidata rakendada Euroopa Parlamendi ja nõukogu 16. septembri 2009. aasta otsust nr 922/2009/EÜ Euroopa haldusasutuste koosvõimealaste lahenduste (ISA) kohta, [26]millega on aastateks 2010–2015 kehtestatud Euroopa haldusasutuste ja liidu institutsioonide ja organite koosvõimealaste lahenduste programm, mille raames töötatakse välja koostalitlusvõimet soodustavad üldised ja ühised lahendused.
V oblasti IKT může docházet k situacím, kdy bude vhodné podpořit používání příslušných norem na úrovni Unie nebo vyžadovat soulad s nimi, aby byla zajištěna interoperabilita na jednotném trhu a zlepšena možnost výběru pro uživatele.IKT valdkonnas võib tekkida olukord, kus on otstarbekas toetada liidu tasandil asjaomaste standardite kasutamist või nõuda nende täitmist, et tagada ühtsel turul koostalitlusvõime ja suurendada kasutajate valikuvabadust.
Rovněž mohou nastat okolnosti, za kterých již určité evropské normy nebudou vyhovovat potřebám spotřebitelů nebo budou stát v cestě technickému rozvoji.Samuti võib juhtuda, et konkreetsed Euroopa standardid ei vasta enam tarbijate vajadustele või takistavad tehnoloogia arengut.
Z těchto důvodů umožňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací [27]Komisi, aby v případě potřeby požádala evropské normalizační organizace o vypracování norem, vytvořila a zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie seznam norem nebo specifikací na podporu jejich používání, nebo nařídila jejich uplatňování, nebo normy či specifikace z uvedeného seznamu vyňala.Seepärast on Euroopa Parlamendi ja nõukogu 7. märtsi 2002. aasta direktiivis 2002/21/EÜ elektrooniliste sidevõrkude ja -teenuste ühise reguleeriva raamistiku kohta [27]sätestatud, et komisjon võib vajaduse korral paluda Euroopa standardiorganisatsioonidel koostada standardeid, panna kokku standardite või spetsifikatsioonide nimekiri ja avaldada see Euroopa Liidu Teatajas, et soodustada nende kasutamist või muuta nende rakendamine kohustuslikuks, või kõrvaldada standardeid või spetsifikatsioone sellisest nimekirjast.
Toto nařízení by nemělo evropským normalizačním organizacím bránit v tom, aby pokračovaly v tvorbě norem v oblasti IKT a zvýšily svou spolupráci s dalšími orgány, jež vytvářejí normy, zejména v oblasti IKT, s cílem zajistit soudržnost a zabránit roztříštěnosti či duplicitě při zavádění norem a specifikací.Käesolev määrus ei tohiks takistada Euroopa standardiorganisatsioone ka edaspidi koostamast IKT valdkonna standardeid ning tihendamast koostööd muude standardite väljatöötamisega tegelevate organitega eelkõige IKT valdkonnas, et tagada standardite ja spetsifikatsioonide kohaldamisel järjepidevus ning vältida killustatust ja dubleerimist.
Postup pro určení technických specifikací IKT stanovený tímto nařízením by neměl narušit soudržnost evropského systému normalizace.Käesolevas määruses sätestatud IKT tehniliste spetsifikatsioonide valimise kord ei tohiks vähendada Euroopa standardimissüsteemi sidusust.
Proto by toto nařízení mělo rovněž určit podmínky, za nichž lze stanovit, že technická specifikace není v rozporu s ostatními evropskými normami.Seepärast tuleks käesolevas määruses näha ette ka tingimused, mille põhjal saab väita, et tehniline spetsifikatsioon ei ole teiste Euroopa standarditega vastuolus.
Než budou určeny technické specifikace IKT, na něž je možné odkazovat při zadávání veřejných zakázek, měla by být jako konzultační fórum evropských a vnitrostátních zúčastněných stran, evropských normalizačních organizací a členských států využita mnohostranná platforma zřízená rozhodnutím Komise ze dne 28. listopadu 2011 [28], aby se zajistila legitimita tohoto postupu.Enne IKT tehniliste spetsifikatsioonide väljavalimist, millele saaks avalikel hangetel viidata, tuleks komisjoni 28. novembri 2011. aasta otsusega [28]loodud sidusrühmade platvormi kasutada foorumina, et menetluse õiguspärasuse tagamiseks konsulteerida üleeuroopaliste ja riikide sidusrühmade, Euroopa standardiorganisatsioonide ja liikmesriikidega.
Rozhodnutí č. 1673/2006/ES stanoví pravidla ohledně příspěvku Unie na financování evropské normalizace, aby bylo zajištěno vypracovávání a revidování evropských norem a jiných produktů evropské normalizace na podporu cílů, legislativní činnosti a politik Unie.Otsusega 1673/2006/EÜ on kehtestatud eeskirjad, mis käsitlevad liidu osalemist Euroopa standardimise rahastamises, et seeläbi tagada Euroopa standardite ja muude Euroopa standardimisdokumentide väljatöötamine ja läbivaatamine liidu eesmärke, õigusakte ja poliitikat toetaval moel.
Za účelem správního a rozpočtového zjednodušení je vhodné začlenit ustanovení uvedeného rozhodnutí do tohoto nařízení a použít za všech vhodných okolností nejméně zatěžující postupy.Haldusliku ja eelarvelise lihtsustamise seisukohast on otstarbekas lisada nimetatud otsuse sätted käesolevasse määrusesse ja kasutada igal võimalusel kõige vähem koormavaid menetlusi.
S ohledem na velice rozsáhlé pole působnosti evropské normalizace v rámci podpory právních předpisů a politik Unie a různé druhy normalizační činnosti je nezbytné nastavit i různé způsoby financování.Kuna Euroopa standardimine pakub liidu õigusaktidele, poliitikale ja eri liiki standardimistegevusele väga laiaulatuslikku tuge, tuleks ette näha erinevad rahastamise menetlused.
Pokud evropské normalizační organizace trvale podporují činnosti Unie, měly by mít účinné a výkonné ústřední sekretariáty.Kuivõrd Euroopa standardiorganisatsioonid toetavad jätkuvalt liidu tegevust, peaksid neil olema tõhusalt ja tulemuslikult toimivad peasekretariaadid.
Komise by proto měla mít pravomoc udělovat granty těmto organizacím, které sledují cíle v obecném evropském zájmu, aniž by v případě grantů na provozní náklady uplatňovala zásadu postupného každoročního snižování stanovenou v čl. 113 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.Sellest tulenevalt peaks komisjonil olema lubatud anda kõnealustele Euroopa üldistes huvides tegutsevatele organisatsioonidele toetusi, rakendamata tegevustoetuste eraldamisel määruse (EÜ, Euratom) nr 1605/2002 artikli 113 lõikes 2 sätestatud iga-aastase vähendamise põhimõtet.
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) [30], rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1926/2006/ES ze dne 18. prosince 2006, kterým se zavádí akční program Společenství v oblasti spotřebitelské politiky (2007–2013) [31], a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 614/2007 ze dne 23. května 2007 o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE+) [32]již stanoví možnost finanční podpory evropských organizací, které zastupují zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů a životního prostředí při normalizaci, zatímco zvláštní granty jsou vypláceny evropským organizacím zastupujícím sociální zájmy při normalizaci.Euroopa Parlamendi ja nõukogu 24. oktoobri 2006. aasta otsusega nr 1639/2006/EÜ, millega kehtestatakse konkurentsivõime ja uuendustegevuse raamprogramm (2007–2013), [30]Euroopa Parlamendi ja nõukogu 18. detsembri 2006. aasta otsusega nr 1926/2006/EÜ, millega kehtestatakse ühenduse tarbijapoliitika tegevusprogramm aastateks 2007–2013, [31]ja Euroopa Parlamendi ja nõukogu 23. mai 2007. aasta määrusega (EÜ) nr 614/2007 keskkonna rahastamisvahendi (LIFE+) kohta [32]on juba ette nähtud võimalus pakkuda rahalist toetust Euroopa organisatsioonidele, kes esindavad standardimises VKEsid, tarbijaid ja keskkonnahuve, ning eritoetust organisatsioonidele, kes esindavad standardimises ühiskondlikke huve.
Tyto organizace sledují cíl v obecném evropském zájmu a představují na základě zvláštního pověření, jež jim udělily vnitrostátní neziskové organizace, evropskou síť zastupující neziskové organizace činné v členských státech, která podporuje zásady a politiky slučitelné s cíli Smluv.Sellised organisatsioonid tegutsevad Euroopa üldistes huvides ning moodustavad tänu konkreetsetele volitustele, mille riikide mittetulundusorganisatsioonid on neile andnud, Euroopa võrgustiku, mis esindab liikmesriikides tegutsevaid mittetulundusorganisatsioone ning toetab aluslepingute eesmärkidele vastavaid põhimõtteid ja poliitikat.
V důsledku prostředí, v němž působí, a na základě svých statutárních cílů mají evropské organizace zastupující zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů, životního prostředí a sociální zájmy v evropské normalizaci trvalou úlohu, která je nezbytná pro cíle a politiky Unie.Euroopa standardimises VKEsid, tarbijaid, ühiskondlikke ja keskkonnahuve esindavatel Euroopa organisatsioonidel on tulenevalt oma tegutsemiskeskkonnast ja põhikirjalistest eesmärkidest liidu eesmärkides ja poliitikas alaline ja oluline roll.
Komise by proto měla mít pravomoc udělovat granty těmto organizacím, aniž by v případě grantů na provozní náklady uplatňovala zásadu postupného každoročního snižování stanovenou v čl. 113 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.Seetõttu peaks komisjonil olema võimalik anda kõnealustele organisatsioonidele ka edaspidi toetust, rakendamata tegevustoetuste eraldamisel määruse (EÜ, Euratom) nr 1605/2002 artikli 113 lõikes 2 sätestatud iga-aastase vähendamise põhimõtet.
Financování normalizačních činností by mělo být schopno pokrýt i přípravné a doplňkové činnosti při vytváření evropských norem či evropských produktů normalizace pro výrobky a služby.Standardimistegevuse rahastamine peaks katma ka Euroopa standardite või toodete ja teenuste Euroopa standardimisdokumendiga seotud ettevalmistus- ja lisatöö raames tehtud kulutusi.
To je nutné zejména u výzkumné činnosti, vypracovávání přípravných dokumentů pro právní předpisy, provádění mezilaboratorních zkoušek a validace či hodnocení norem.See on vajalik peamiselt uurimistegevuse, õigusakte ettevalmistavate dokumentide, laboritevaheliste katsete ning standardite valideerimise ja hindamise puhul.
Kromě toho by podpora normalizace na evropské a mezinárodní úrovni měla pokračovat prostřednictvím programů týkajících se technické pomoci třetím zemím a spolupráce s nimi.Lisaks peaks standardimise edendamine nii Euroopa kui ka rahvusvahelises plaanis jätkuma läbi koostöö- ja tehnilise abi programmide kolmandate riikidega.
Za účelem zlepšení přístupu natrhy a posílení konkurenceschopnosti podniků z Unie by mělo být možno udělovat granty i jiným subjektům prostřednictvím výzev k předkládání návrhů nebo, v případě potřeby, prostřednictvím zadávání zakázek.Selleks, et hõlbustada juurdepääsu turgudele ja tõsta liidu ettevõtete konkurentsivõimet, peaks olema võimalik anda toetusi muudele asutustele, mis valitakse välja pakkumiskutsega või vajaduse korral lepingute sõlmimise teel.
Financování Unií by mělo být zaměřeno na vytváření evropských norem a evropských produktů normalizace pro výrobky a služby a mělo by usnadňovat podnikům jejich používání prostřednictvím větší podpory překladů do různých úředních jazyků Unie, aby mohly mít malé a střední podniky plný prospěch z porozumění evropským normám a jejich uplatňování; mělo by rovněž posílit soudržnost evropského systému normalizace a zajistit spravedlivý a transparentní přístup k evropským normám pro všechny účastníky trhu v celé Unii.Liidu rahastamise eesmärgiks peaks olema Euroopa standardite või toodete ja teenuste Euroopa standardimisdokumentide väljatöötamine, nende kasutamise hõlbustamine ettevõtetele nende liidu ametlikesse keeltesse tõlkimise jõulisema toetamise kaudu, et võimaldada VKEdelEuroopa standardite mõistmisest ja kohaldamisest täit kasu saada, Euroopa standardimissüsteemi ühtsuse suurendamine ning kõigile liidu turul tegutsevatele isikutele õiglase ja läbipaistva juurdepääsu tagamine Euroopa standarditele.
To je důležité zejména v případech, kdy využití norem umožňuje soulad s příslušnými právními předpisy Unie.See on eriti tähtis juhtudel, mil standardite kasutamine võimaldab järgida asjaomaseid liidu õigusakte.
Aby bylo zajištěno účinné uplatňování tohoto nařízení, mělo by být umožněno využití potřebných odborných znalostí, zejména v oblasti auditu a finančního řízení, prostředků správní podpory, které by mohly usnadnit jeho provádění, a pravidelného hodnocení významnosti činností financovaných Unií, aby byly zajištěny jejich užitečnost a dopad.Käesoleva määruse tõhusa kohaldamise tagamiseks peaks olema võimalik kasutada sobivat ekspertabi, eelkõige auditite ja finantsjuhtimise alal, aga ka haldustuge kohaldamise hõlbustamiseks, ning hinnata regulaarselt liidu toetust saanud tegevuse asjakohasust, et olla kindel sellise tegevuse kasulikkuses ja mõjus.
Měla by být rovněž přijata přiměřená opatření k zabránění podvodům a nesrovnalostem a ke zpětnému získání neoprávněně vyplacených finančních prostředků podle nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství [33], nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem [34]a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) [35].Samuti tuleks võtta asjakohaseid meetmeid, et vältida pettust ja eeskirjade eiramist ning nõuda tagasi summad, mis on makstud alusetult vastavalt nõukogu 18. detsembri 1995. aasta määrusele (EÜ, Euratom) nr 2988/95 Euroopa ühenduste finantshuvide kaitse kohta, [33]11. novembri 1996. aasta määrusele (Euratom, EÜ) nr 2185/96, mis käsitleb komisjoni tehtavat kohapealset kontrolli ja inspekteerimist, et kaitsta Euroopa ühenduste finantshuve pettuste ja igasuguse muu eeskirjade eiramiste eest, [34]ning Euroopa Parlamendi ja nõukogu 25. mai 1999. aasta määrusele (EÜ) nr 1073/1999 Euroopa Pettustevastase Ameti (OLAF) juurdluste kohta [35].

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership