| Source | Target | | Veškeré výměny s vybranými odborníky, včetně uzavírání smluv a jejich případných změn, lze provádět prostřednictvím systémů elektronické výměny, jež orgán zřídí. | Igasugune teabevahetus valitud ekspertidega, sealhulgas lepingute sõlmimine ja neis mis tahes muudatuste tegemine, võib toimuda institutsiooni loodud elektrooniliste teabevahetussüsteemide kaudu. |
| Dokument, jenž je prostřednictvím takového systému zasílán či oznamován, je pokládán za rovnocenný dokumentu v papírové podobě, je přípustný jako důkaz v právních řízeních, je pokládán za originál dokumentu a platí pro něj právní předpoklad pravosti a integrity za předpokladu, že neobsahuje dynamické prvky, které by jej mohly automaticky měnit. | Dokumenti, mis on saadetud või millest on teavitatud sellisesüsteemi kaudu, loetakse samaväärseks paberkandjal dokumendiga, see on vastuvõetav tõendina kohtumenetlustes, seda käsitatakse originaaldokumendina ja selle suhtes kehtib õiguslik eeldus, mille kohaselt see on autentne ja terviklik, tingimusel et see ei sisalda dünaamilisi elemente, mis võivad seda automaatselt muuta. |
| Elektronické podpisy podle druhého pododstavce písm. b) mají právní účinek rovnocenný účinku ručních podpisů. | Teise lõigu punktis b osutatud elektroonilistel allkirjadel on käsitsi kirjutatud allkirjadega samaväärne õiguslik toime. |
| Seznam odborníků a předmět jejich úkolů je jednou ročně zveřejňován. | Ekspertide nimekiri ja ülesannete sisu avaldatakse igal aastal. |
| Jejich odměna je zveřejňována v případě, překročí-li 15000 EUR za vykonávaný úkol. | Tasu avaldatakse juhul, kui see ületab täidetud ülesande puhul 15000 eurot. |
| Odstavec 5 se nepoužije v případě rizika, že by byla u příslušných jednotlivců ohrožena práva a svobody chráněné Listinou základních práv Evropské unie nebo že by byly poškozeny obchodní zájmy odborníků. | Lõiget 5 ei kohaldata juhul, kui selline avaldamine võib seada ohtu asjaomaste isikute õigused ja vabadused, mida kaitstakse Euroopa Liidu põhiõiguste hartaga, või kahjustada ekspertide ärihuve. |
| ČÁST TŘETÍ | KOLMAS OSA |
| ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ | LÕPP- JA ÜLEMINEKUSÄTTED |
| Část první hlava VI nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 se může nadále používat na grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu, jež byly podepsány, resp. oznámeny do 31. prosince 2013 v rámci souhrnných závazků v rozpočtu na rok 2012 nebo roky předchozí, rozhodne-li tak příslušná schvalující osoba při zohlednění zásad rovného zacházení a transparentnosti. | Määruse (EÜ, Euratom) nr 2342/2002 esimese osa VI jaotise kohaldamist võib jätkata selliste toetuslepingute suhtes, mis on alla kirjutatud, ja selliste toetuse andmise otsuste suhtes, millest on teavitatud 31. detsembriks 2013. aastal ning mis kuuluvad 2012. aasta eelarves või varasemate aastate eelarves ette nähtud üldiste kulukohustuste raamesse, kui vastutav eelarvevahendite käsutaja võrdse kohtlemise ja läbipaistvuse põhimõtet nõuetekohaselt arvesse võttes nii otsustab. |
| Nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 se zrušuje. | Määrus (EÜ, Euratom) nr 2342/2002 tunnistatakse kehtetuks. |
| Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze. | Viiteid kehtetuks tunnistatud määrusele käsitatakse viidetena käesolevale määrusele ja loetakse lisas esitatud vastavustabeli kohaselt. |
| Články 216 až 226 se však použijí ode dne 1. ledna 2014. | Artikleid 216–226 kohaldatakse siiski alates 1. jaanuarist 2014. |
| Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48. | EÜT C 316, 27.11.1995, lk 48. |
| Nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 | Määrus (EÜ, Euratom) nr 2342/2002 |
| Článek 85b | Artikkel 85b |
| Článek 125b | Artikkel 125b |
| Článek 125c | Artikkel 125c |
| Článek 134b | Artikkel 134b |
| Článek 160e | Artikkel 160e |
| Článek 160f | Artikkel 160f |
| Článek 172c | Artikkel 172c |
| VNĚJŠÍ AKCE | VÄLISTEGEVUS I |
| KAPITOLA I | PEATÜKK |
| Akce, jež lze financovat | Meetmed, mida võib rahastada |
| Z prostředků na akce uvedené v části druhé hlavě IV kapitole 1 finančního nařízení lze financovat zejména veřejné zakázky, granty včetně úrokových subvencí, zvláštní půjčky, záruky za půjčky, finanční pomoc, rozpočtovou podporu a jiné specifické formy rozpočtové pomoci. | Finantsmääruse teise osa IV jaotise 1. peatükis osutatud meetmete jaoks ette nähtud assigneeringutega võib eelkõige rahastada hankelepinguid ja toetusi, kaasa arvatud intressitoetusi, samuti erilaene, laenutagatisi ja finantsabi, eelarvetoetusi ja muid eelarvelise abi erivorme. |
| Na závazky přijaté do 31. prosince 2013 se nadále použijí články 35 až 43 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002. | Määruse (EÜ, Euratom) nr 2342/2002 artiklite 35–43 kohaldamist jätkatakse kulukohustuste suhtes, mis on võetud kuni 31. detsembrini 2013. |
| Články 33 až 44 tohoto nařízení se použijí až na závazky přijaté počínaje 1. lednem 2014. | Käesoleva määruse artikleid 33–44 kohaldatakse üksnes kulukohustuste suhtes, mis on võetud alates 1. jaanuarist 2014. |
| kterým se na základě částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 mění prováděcí nařízení (EU) č. 585/2012, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících mimo jiné z Ruska | millega muudetakse määrust (EL) nr 585/2012, millega kehtestatakse pärast määruse (EÜ) nr 1225/2009 artikli 11 lõike 3 kohast aegumise läbivaatamist lõplik dumpinguvastane tollimaks muu hulgas Venemaalt pärit teatavate rauast või terasest õmblusteta torude impordi suhtes |
| s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1](dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 a čl. 11 odst. 3, 5 a 6 uvedeného nařízení, | võttes arvesse nõukogu 30. novembri 2009. aasta määrust (EÜ) nr 1225/2009 kaitse kohta dumpinguhinnaga impordi eest riikidest, mis ei ole Euroopa Ühenduse liikmed [1](edaspidi „algmäärus”), eriti selle artikli 9 lõiget 4 ning artikli 11 lõikeid 3, 5 ja 6, |
| Nařízením (ES) č. 954/2006 [2]Rada v návaznosti na šetření(dále jen „původní šetření“) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny. | Pärast uurimist (edaspidi „esialgne uurimine”) on nõukogu määrusega (EÜ) nr 954/2006 [2]kehtestanud lõpliku dumpinguvastase tollimaksu teatavate Horvaatiast, Rumeeniast, Venemaalt ja Ukrainast pärit rauast või terasest õmblusteta torude impordi suhtes. |
| Opatření měla podobu valorického antidumpingového cla v sazbě 24,1 % uloženého na dovoz od jednotlivě vyjmenovaných vyvážejících výrobců z Ruska, se zbytkovou celní sazbou 35,8 % na dovoz od všech ostatních společností z Ruska. | Meetmetega kehtestati 24,1 protsendine väärtuseline dumpinguvastane tollimaks individuaalselt nimetatud Venemaa eksportivate tootjate impordi suhtes, kõikide teiste Venemaa äriühingute impordi suhtes kehtestati jääktollimaksumäär 35,8 %. |
| Konečné antidumpingové clo pro skupinu, která je předmětem tohoto přezkumného šetření, OAO TMK (dále jen „skupina TMK“ nebo „žadatel“), složenou ze společností OAO Volzhsky Pipe Plant, OAO Taganrog Metallurgical Works, OAO Sinarsky Pipe Plant a OAO Seversky Tube Works, bylo uloženo v sazbě 35,8 %, což odpovídá zbytkové celní sazbě. | Praeguse läbivaatamise uurimise käigus vaadeldava äriühingute grupi OAO TMK (edaspidi „TMK grupp” või „taotluse esitaja”), kuhu kuuluvad äriühingud OAO Volzhsky Pipe Plant, OAO Taganrog Metallurgical Works, OAO Sinarsky Pipe Plant ja OAO Seversky Tube Works, suhtes kehtestatud lõplik dumpinguvastane tollimaks oli 35,8 %(st jääktollimaks). |
| Nařízením (ES) č. 812/2008 [3]Rada po zahájení prozatímního přezkumu, o které požádala skupina TMK podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, (dále jen „přezkumné šetření“) změnila konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pro skupinu TMK na 27,2 %. | Pärast seda kui TMK grupi puhul korraldati algmääruse artikli 11 lõike 3 kohaselt vahepealne läbivaatamine (edaspidi „läbivaatamisega seotud uurimine”) muutis nõukogu määrusega (EÜ) nr 812/2008 [3]Venemaalt pärit teatavate rauast või terasest õmblusteta torude impordi suhtes kehtinud lõplikku dumpinguvastast tollimaksu TMK grupi jaoks 27,2 protsendile. |
| Prováděcím nařízením (EU) č. 585/2012 [4]Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti“) zachovala opatření uložená nařízením (ES) č. 954/2006 na dovoz bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny. | Pärast aegumise läbivaatamist (edaspidi „aegumise läbivaatamisega seotud uurimine”) jättis nõukogu rakendusmäärusega (EL) nr 585/2012 [4]jõusse määrusega (EÜ) nr 954/2006 Venemaalt ja Ukrainast pärit rauast ja terasest õmblusteta torude impordi suhtes kehtestatud meetmed. |
| Opatřeními platnými v současné době jsou proto opatření uložená prováděcím nařízením (EU) č. 585/2012. | Seega kehtivad praegu rakendusmäärusega (EL) nr 585/2012 kehtestatud meetmed. |
| Na skupinu TMK složenou ze společností OAO Volzhsky Pipe Plant, OAO Taganrog Metallurgical Works, OAO Sinarsky Pipe Plant a OAO Seversky Tube Works se vztahuje antidumpingové clo v sazbě 27,2 %. | TMK grupi, kuhu kuuluvad äriühingud OAO Volzhsky Pipe Plant, OAO Taganrog Metallurgical Works, OAO Sinarsky Pipe Plant ja OAO Seversky Tube Works, suhtes kehtiv dumpinguvastane tollimaks on 27,2 %. |
| Zahájení částečného prozatímního přezkumu | Osalise vahepealse läbivaatamise algatamine |
| Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) [5]Komise dne 14. října 2011 informovala o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. | 14. oktoobril 2011 avaldas komisjon vastavalt algmääruse artikli 11 lõikele 3 Euroopa Liidu Teatajas teate (edaspidi „algatamisteade”) [5]Venemaalt pärit teatavate rauast ja terasest õmblusteta torude impordi suhtes kohaldatavate dumpinguvastaste meetmete osalise vahepealse läbivaatamise algatamise kohta. |
| Přezkum, jehož rozsah je omezen na posouzení dumpingu, byl zahájen na základě odůvodněné žádosti podané skupinou TMK. | Läbivaatamine, mis piirdus dumpingu uurimisega, algatati pärast seda, kui TMK grupp esitas selleks põhjendatud taotluse. |
| V žádosti poskytl žadatel důkazy prima facie o tom, že k vyrovnání účinků dumpingu působícího újmu není nutno nadále zachovávat současnou úroveň opatření. | Taotluses esitas taotluse esitaja esmapilgul usutavaid tõendeid selle kohta, et meetmete jätkuv kohaldamine praegusel tasemel ei ole kahjustava dumpingu korvamiseks enam vajalik. |
| Dotčené strany | Huvitatud isikud |
| Komise o zahájení částečného prozatímního přezkumu oficiálně informovala žadatele, orgány země vývozu a výrobní odvětví v Unii. | Komisjon teavitas ametlikult taotluse esitajat, eksportiva riigi ametiasutusi ning liidu tootmisharu osalise vahepealse läbivaatamise algatamisest. |
| Zúčastněné strany dostaly možnost předložit písemně svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. | Huvitatud isikutele anti võimalus teha oma seisukohad kirjalikult teatavaks ja taotleda ärakuulamist algatamisteates määratud tähtaja jooksul. |
| Aby Komise získala informace potřebné pro své šetření, zaslala žadateli dotazník, na který odpověděl v dané lhůtě. | Uurimiseks vajaliku teabe saamiseks saatis komisjon taotluse esitajale küsimustiku, millele taotluse esitaja vastas ettenähtud tähtaja jooksul. |
| Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro zjištění úrovně dumpingu. | Komisjon kogus ja kontrollis kogu teavet, mida ta pidas vajalikuks dumpingu ulatuse kindlakstegemiseks. |
| Období přezkumného šetření | Läbivaatamise uurimisperiood |
| Šetření úrovně dumpingu se týkalo období od 1. října 2010 do 30. září 2011 (dále jen „období přezkumného šetření“). | Dumpingu ulatuse uurimine hõlmas ajavahemikku 1. oktoobrist 2010 kuni 30. septembrini 2011 (edaspidi „läbivaatamisega seotud uurimisperiood”). |
| Dotčený výrobek je tentýž jako výrobek vymezený v prováděcím nařízení (EU) č. 585/2012, jímž byla uložena v současnosti platná opatření, tj. bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli, kruhového průřezu, s vnějším průměrem nejvýše 406,4 mm, s hodnotou uhlíkového ekvivalentu (CEV) nejvýše 0,86 podle vzorce a chemického rozboru Světového svářečského institutu (IIW) [6], pocházející z Ruska, v současnosti kódů KN ex73041100, ex73041910, ex73041930, ex73042200, ex73042300, ex73042400, ex73042910, ex73042930, ex73043180, ex73043958, ex73043992, ex73043993, ex73045189, ex73045992 a ex73045993 (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „bezešvé trubky a duté profily“). | Vaatlusalune toode on sama, mis on määratletud rakendusmääruses (EL) nr 585/2012, millega kehtestati praegu kohaldatavad meetmed, st Venemaalt pärit rauast või terasest ümmarguse ristlõikega õmblusteta torud, mille välisdiameeter on kuni 406,4 mm ning mis on rahvusvahelise keevitusinstituudi (International Institute of Welding – IIW) valemi ja keemilise analüüsi kohaselt süsinikekvivalentväärtusega kuni 0,86 [6]ning mis praegu kuuluvad CN-koodide ex73041100, ex73041910, ex73041930, ex73042200, ex73042300, ex73042400, ex73042910, ex73042930, ex73043180, ex73043958, ex73043992, ex73043993, ex73045189, ex73045992 ja ex73045993 alla (edaspidi „vaatlusalune toode” või „õmblusteta torud”). |
| Shodně s tím, co bylo zjištěno během původního šetření, jakož i během šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, potvrdilo stávající šetření, že výrobek vyráběný v Rusku a vyvážený do Unie, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu Ruska a výrobek, který v Unii vyrábějí a prodávají výrobci z Unie, má stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejná konečná použití. | Nagu esialgse uurimise ja aegumise läbivaatamisega seotud uurimise käigus kindlaks tehti, kinnitas ka käesolev uurimine, et Venemaal toodetud ja liitu eksporditud tootel, Venemaal toodetud ja omamaisel turul müüdaval tootel ja liidus liidu tootjate toodetud ja nende müüdaval tootel on samad füüsikalised ja tehnilised põhiomadused ning kasutusviisid. |
| Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. | Neid tooteid käsitatakse seepärast samasuguste toodetena algmääruse artikli 1 lõike 4 tähenduses. |
| Prodej na domácím trhu se uskutečňoval prostřednictvím společností ve spojení, ZAO TMK Trade House a TMK Warehouse, které bezešvé trubky a duté profily následně dále prodávaly nezávislým odběratelům v Rusku. | Kodumaisel turul toimus müük seotud äriühingute ZAO TMK Trade House ja TMK Warehouse kaudu, kes müüsid toodet edasi Venemaa sõltumatutele klientidele. |
| V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo nejdříve u každého vyvážejícího výrobce posuzováno, zda byl celkový objem jeho domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům reprezentativní ve srovnání s celkovým objemem jeho vývozu do Unie, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie. | Vastavalt algmääruse artikli 2 lõikele 2 uuriti esmalt iga eksportiva tootja puhul, kas tema vaatlusaluse toote omamaine kogumüük sõltumatutele klientidele ontüüpiline, võrreldes tema liitu toimuva ekspordi müügi kogumahuga, st kas vaatlusaluse toote sellise müügi kogumaht esindas vähemalt 5 % liitu toimunud ekspordi müügi kogumahust. |
| Šetření prokázalo, že domácí prodeje byly u všech vyvážejících výrobců reprezentativní. | Uurimise käigus tehti kindlaks, et omamaine müük oli tüüpiline kõigi eksportivate tootjate puhul. |
| Dále bylo posuzováno, zda byl prodej každého typu obdobného výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem na jeho domácím trhu dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. | Lisaks uuriti seda, kas iga eksportivate tootjate omamaisel turul müüdava samasuguse toote tooteliigi müük on piisavalt tüüpiline algmääruse artikli 2 lõike 2 tähenduses. |
| Prodej konkrétního typu výrobku na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem tohoto typu výrobku prodaného žadatelem na domácím trhu nezávislým odběratelům v období přezkumného šetření představoval alespoň 5 % celkového objemu jeho prodeje srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. | Konkreetse tooteliigi omamaist müüki käsitati piisavalt tüüpilisena, kui taotleja kõnealuse tooteliigi müügi kogumaht sõltumatutele klientidele omamaisel turul moodustas läbivaatamisega seotud uurimisperioodil vähemalt 5 % liitu eksporditud võrreldava tooteliigi müügi kogumahust. |
| Podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení bylo následně posuzováno, zda lze domácí prodej každého typu výrobku, jenž byl prodáván v reprezentativním množství, považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku. | Vastavalt algmääruse artikli 2 lõikele 4 uuriti seejärel, kas iga tooteliigi puhul, mida müüdi omamaisel turul tüüpilistes kogustes, võib öelda, et seda tehti tavapärase kaubandustegevuse käigus. |
| Za tímto účelem se u každého vyváženého typu výrobku určil podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu za období přezkumného šetření. | Selleks tehti kindlaks, kui suur osa vaatlusaluse eksporditava toote igast liigist müüdi läbivaatamisega seotud uurimisperioodi jooksul kasumlikult sõltumatutele klientidele omamaisel turul. |
| V případě těch typů výrobku, u nichž se více než 80 % objemu prodeje na domácím trhu uskutečnilo za cenu vyšší než náklady a jejichž vážená průměrná prodejní cena byla rovna výrobním nákladům na jednotku nebo vyšší, byla běžná hodnota jednotlivých typů výrobku určena jako vážený průměr skutečných cen veškerého prodeje daného typu na domácím trhu bez ohledu na to, zda šlo o prodej ziskový, či nikoli. | Nende tooteliikide puhul, mille müügist riigi siseturul rohkem kui 80 % toimus kuludest kõrgema hinnaga ja mille keskmine kaalutud müügihind oli võrdne ühiku keskmiste kaalutud tootmiskuludega või ületas neid, arvutati normaalväärtus tooteliigi kohta kõnealuse tooteliigi kogu omamaise müügi tegelike hindade kaalutud keskmisena, olenemata sellest, kas selline müük oli kasumlik või mitte. |
| Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku nepřesahoval 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku nebo pokud vážená průměrná cena daného typu výrobku nedosahovala výrobních nákladů na jednotku, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla určena jako vážená průměrná cena pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku uskutečněného během období přezkumného šetření. | Kui tooteliigi kasumlik müük moodustas seda liiki toote müügi kogumahust kuni 80 % või kui kõnealuse tooteliigi kaalutud keskmine müügihind oli ühiku tootmiskuludest väiksem, määrati normaalväärtus kindlaks tegeliku omamaise hinna põhjal, mida väljendati kõnealuse tooteliigi üksnes kasumliku omamaise müügi kaalutud keskmise hinnana läbivaatamisega seotud uurimisperioodil. |
| Běžná hodnota pro nereprezentativní typy (tj. ty, jejichž domácí prodej představoval méně než 5 % prodeje na vývoz do Unie, nebo ty, jež nebyly na domácím trhu prodávány vůbec) byla vypočtena na základě výrobních nákladů na typ výrobku, k nimž byla přičtena částka za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky. | Muude kui tüüpilistes kogustes müüdavate tooteliikide (st nende, mille omamaine müük jäi alla 5 % liitu suunatud ekspordi müügist või mida omamaisel turul ei müüdudki) normaalväärtus arvutati tooteliigi tootmiskulude alusel, millele lisati müügi-, üld- ja halduskulud ning kasum. |
