Czech to Estonian European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
V tomto ohledu je proto vhodné stanovit odchylku od ustanovení čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 1122/2009.Seepärast on vaja teha erand määruse (EÜ) No 1122/2009 artikli 12 lõikest 1.
Jelikož se odchylky týkají roku 2012, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.Kuna kõnealused erandid käsitlevad aastat 2012, peaks käesolev määrus jõustuma selle Euroopa Liidu Teatajas avaldamise päeval.
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby,Käesoleva määrusega ettenähtud meetmed on kooskõlas otsetoetuste korralduskomitee arvamusega,
Odchylka od nařízení (ES) č. 73/2009Erand määrusest (EÜ) nr 73/2009
Odchylně od čl. 68 odst. 8 nařízení (ES) č. 73/2009 může Portugalsko do [dne následujícího po dni vyhlášení v Úředním věstníku, datum vloží Úřad pro publikace]přezkoumat rozhodnutí přijaté podle čl. 69 odst. 1 uvedeného nařízení a s účinkem pro rok 2012 upravit zvláštní podporu podle čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu v) uvedeného nařízení.Erandina määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 68 lõikest 8 võib Portugal [järgmiseks päevaks pärast ELTs avaldamist, Väljaannete Talitusel märkida kuupäev]läbi vaadata sama määruse artikli 69 lõike 1 kohaselt tehtud otsuse ja muuta 2012. aastaks sama määruse artikli 68 lõike 1 punktide a ja i ning artikli 68 lõike 1 punktide a ja v kohaselt antavat eritoetust.
Odchylně od čl. 50 odst. 3 prvního pododstavce nařízení Komise (ES) č. 1120/2009 bude Portugalsko informovat Komisi do [pátého pracovního dne po dni vyhlášení v Úředním věstníku, datum vloží Úřad pro publikace]o opatření zvláštní podpory, které hodlá uplatňovat podle čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu v) v souladu s čl. 1 tohoto nařízení.Erandina komisjoni määruse (EÜ) nr 1120/2009 artikli 50 lõikest 3 teatab Portugal komisjonile [viiendaks tööpäevaks pärast ELTs avaldamist, Väljaannete Talitusel märkida kuupäev]eritoetusmeetme, mida ta kavatseb rakendada artikli 68 lõike 1 punktide a ja v kohaselt vastavalt käesoleva määruse artiklile 1.
Odchylně od čl. 44 odst. 2 nařízení (ES) č. 1120/2009 se prahové hodnoty uvedené v čl. 27 odst. 4 nařízení (ES) č. 1974/2006 v souvislosti s podporou podle čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu v) nařízení (ES) č. 73/2009 nepoužijí pro rok 2012 na skot plemen Alentejana a Mertolenga, ovce plemen Serra deEstrela a Churros a kozy plemene Serrana.Erandina määruse (EÜ) nr 1120/2009 artikli 44 lõikest 2 ei kohaldata määruse (EÜ) nr 1974/2006 artikli 27 lõikes 4 osutatud künnist 2012. aastal nende toetuse suhtes, mis on ette nähtud määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 68 lõike 1 punktide a ja v kohaselt veisetõugudele „Alentejena” ja „Mertolenga”, lambatõugudele „Serra de Estrela” ja „Churros” ning kitsetõule „Serrana”.
Odchylně od čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 1122/2009 se žádosti o podporu podle čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (ES) č. 73/2009 podané v kalendářním roce 2012 související s plemeny uvedenými v čl. 2 odst. 2 mohou považovat za žádosti o podporu podle čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu v) nařízení pro stejný kalendářní rok.Erandina määruse (EÜ) nr 1122/2009 artikli 12 lõikest 1 võib määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 68 lõike 1 punktide a ja i kohaselt 2012. aastal esitatud avaldusi artikli 2 lõikes 2 osutatud tõugudele toetuse saamiseks käsitada avaldustena, mis on esitatud sama määruse artikli 68 lõike 1 punktide a ja v kohaselt toetuse saamiseks samal kalendriaastal.
Portugalsko informovalo Komisi o zhoršení situace zemědělců v portugalském odvětví mléka a mléčných výrobků v roce 2012.Portugal on komisjonile teatanud, et 2012. aastal halvenes Portugali piimatootjate olukord.
Toto zhoršení bylo způsobeno trvalým zvyšováním cen krmiva v důsledku nepříznivých klimatických podmínek, které postihly některé z nejdůležitějších unijních i světových dodavatelů obilovin, a poklesem cen z důvodu snížení poptávky na vnitřním trhu v souvislosti s hospodářskou krizí, která Portugalsko zasáhla.Sellise halvenemise põhjuseks on nii söödahindade pidev tõus halbade ilmastikutingimuste tõttu, mis mõjutavad liidu ja maailma mõnda suuremat teraviljatarnijat, kui ka hindade langus, mille põhjustas sisenõudluse vähenemine Portugali tabanud majanduskriisi tõttu.
Zvýšení cen krmiva, které tvoří významnou část výrobních nákladů, mělo bezprostřední dopad na portugalské odvětví mléka a mléčných výrobků, zejména protože vedlo ke snížení marží a finančním potížím podniků na konci roku 2012.Söödahinnad moodustavad olulise osa tootmiskuludest ning nende tõus mõjutab Portugali piimandussektorit otseselt, eelkõige vähendab see marginaali ja põhjustab ettevõtetele finantsraskusi 2012. aasta lõpus.
To následně vyvolalo v odvětví mléka a mléčných výrobků výjimečný stav, který způsobil producentům mléka vážné praktické a zvláštní problémy, které nebylo možné předvídat v době, kdy bylo v roce 2012 v souladu s čl. 68 odst. 8 nařízení (ES) č. 73/2009 možné přezkoumat rozhodnutí o poskytnutí podpory podle článku 68 uvedeného nařízení.See omakorda on põhjustanud erakorralise seisukorra piimandussektoris, mille tagajärjel on piimakarjakasvatajatel tõsiseid praktilisi ja eriomaseid probleeme, mida ei saanud ette näha sel ajal, kui oli aeg läbi vaadata 2012. aastaks nõukogu määruse (EÜ) 73/2009 artikli 68 kohase toetuse saamiseks tehtud otsuseid vastavalt sama määruse artikli 68 lõikele 8.
kterým se stanoví odchylka od některých ustanovení nařízení (ES) č. 1122/2009, pokud jde o možnosti podání žádostí o podporu v rámci režimu jednotné platby pro rok 2012 a o přiznání platebních nároků z vnitrostátní rezervy v roce 2012 nebo zvýšení jejich jednotkové hodnoty a pokud jde o obsah jednotné žádosti, nařízení (ES) č. 1120/2009, pokud jde o ohlášení platebních nároků v roce 2012, a nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o ověření podmínek pro poskytnutí podpory před provedením plateb a den, ke kterému musí zemědělci disponovat pozemkymillega tehakse erand määruse (EÜ) nr 1122/2009 teatavatest sätetest seoses võimalusega 2012. aastaks ühtse otsemaksete kava raames abitaotluste esitamiseks ning riigireservist toetusõiguste jaotamiseks või nende ühikuväärtuse suurendamiseks, samuti seoses ühtse taotluse sisuga, ning määrusest (EÜ) nr 1120/2009 seoses toetusõiguste deklareerimisega 2012. aastal ning nõukogu määrusest (EÜ) nr 73/2009 seoses toetuskõlblikkuse kontrolliga enne maksete tegemist ning seoses kuupäevaga, millal maatükid peavad olema põllumajandusettevõtjate käsutuses
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 [1], a zejména na čl. 142 písm. c) a r) uvedeného nařízení,võttes arvesse nõukogu 19. jaanuari 2009. aasta määrust (EÜ) nr 73/2009, millega kehtestatakse ühise põllumajanduspoliitika raames põllumajandustootjate suhtes kohaldatavate otsetoetuskavade ühiseeskirjad ja teatavad toetuskavad põllumajandustootjate jaoks, muudetakse määruseid (EÜ) nr 1290/2005, (EÜ) nr 247/2006, (EÜ) nr 378/2007 ning tunnistatakse kehtetuks määrus (EÜ) nr 1782/2003), [1]eriti selle artikli 142 punkte c ja r,
V čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 je stanovena možnost členských států, které nepoužijí čl. 68 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení, použít za určitých podmínek vnitrostátní rezervu.Määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 41 lõikega 3 on liikmesriikidele, kes ei kohalda kõnealuse määruse artikli 68 lõike 1 punkti c, antud võimalus kasutada teatavatel tingimustel riikliku reservi vahendeid.
Při použití uvedeného článku mohou členské státy zvýšit jednotkovou hodnotu a počet platebních nároků přiznaných zemědělcům.Kõnealuse artikli kohaldamisel võivad liikmesriigid suurendada põllumajandustootjatele määratavate toetusõiguste ühikuväärtust ja/või arvu.
V souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 [2]musí být žádosti o přiznání nebo zvýšení platebních nároků v rámci režimu jednotné platby pro účely článku 41 nařízení (ES) č. 73/2009 podány do dne stanoveného členskými státy.Vastavalt komisjoni määruse(EÜ) nr 1122/2009 [2]artikli 15 lõikele 1 tuleb määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 41 kohaldamisel esitada taotlused toetusõiguste jaotamiseks või suurendamiseks ühtse otsemaksete kava alusel liikmesriikide määratavaks kuupäevaks.
Tím musí být nejpozději 15. květen, nebo v případě Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska a Švédska nejpozději 15. červen.See kuupäev ei või olla hilisem kui 15. mai, Eesti, Läti, Leedu, Soome ja Rootsi puhul mitte hilisem kui 15. juuni.
Podle čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 1122/2009 smí zemědělec, který žádá o podporu v rámci některého z režimů podpory na plochu, podat pouze jednu jednotnou žádost ročně.Vastavalt määruse (EÜ) nr 1122/2009 artikli 11 lõikele 1 võib põllumajandustootja, kes taotleb toetust mis tahes pindalatoetuse kava alusel, esitada üksnes ühe ühtse taotluse aastas.
Podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 musí být jednotná žádost podána v termínu stanoveném členskými státy, kterým smí být nejpozději 15. květen, nebo v případě Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska a Švédska nejpozději 15. červen.Vastavalt määruse (EÜ) nr 1122/2009 artikli 11 lõikele 2 tuleb ühtne taotlus esitada liikmesriikide määratavaks kuupäevaks, mis ei ole hilisem kui 15. mai, või Eesti, Läti, Leedu, Soome ja Rootsi puhul mitte hilisem kui 15. juuni.
V důsledku neustálého zvyšování cen krmiva z důvodu nepříznivých klimatických podmínek ovlivňujících některé nejvýznamnější dodavatele obilovin čelí několik členských států zhoršení hospodářské situace zemědělských podniků, které se na konci roku 2012 potýkají s vážnými finančním obtížemi.Mõnesid suuremaid teraviljatarnijaid mõjutanud halbadest ilmastikutingimustest tuleneva pideva söödahindade tõusu tõttu on mitmes liikmesriigis halvenenud põllumajandusettevõtete majanduslik olukord ja 2012. aasta lõpus on neil tekkinud tõsised finantsraskused.
Vzhledem k tomu, že zhoršení hospodářské situace zemědělských podniků by rovněž mohlo mít dlouhodobé a širší důsledky, by se mělo členským státům umožnit použít pro rok 2012 čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009.Arvestades, et põllumajandusettevõtete majandusliku olukorra halvenemisel võivad olla ka pikaajalised ja laiaulatuslikumad tagajärjed, tuleks võimaldada liikmesriikidel kohaldada 2012. aasta suhtes määruse (EÜ) 73/2009 artikli 41 lõiget 3.
Vzhledem k tomu, že lhůta pro přiznání platebních nároků z vnitrostátní rezervy nebo pro zvýšení jejich jednotkové hodnoty podle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1122/2009 pro rok 2012 již skončila, je vhodné, aby ty členské státy, které si přejí použít pro rok 2012 čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, mohly stanovit novou lhůtu pro podávání žádostí o přiznání platebních nároků z vnitrostátní rezervy nebo zvýšení jejich jednotkové hodnoty.Kuna määruse (EÜ) nr 1122/2009 artikli 15 lõike 1 kohaste taotluste esitamise tähtaeg toetusõiguste jaotamiseks või nende ühikuväärtuse suurendamiseks 2012. aastal riigireservist on juba möödas, siis on asjakohane võimaldada neil liikmesriikidel, kes soovivad kohaldada 2012. aasta suhtes määruse (EÜ) 73/2009 artikli 41 lõiget 3, kehtestada toetusetaotluste esitamiseks uus tähtaeg või suurendada toetusõiguste ühikuväärtust riigireservi arvelt.
Kromě toho je vhodné stanovit pro zemědělce v těchto členských státech odchylku od povinnosti podat pouze jednu jednotnou žádost ročně uvedené v čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 1122/2009.Samuti on asjakohane teha asjaomaste liikmesriikide põllumajandustootjatele erand määruse (EÜ) nr 1122/2009 artikli 11 lõikest 1, mille kohaselt saab esitada üksnes ühe ühtse taotluse aastas.
Dále je pro zemědělce, kteří si přejí výhodu stanovenou v čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 využít, nezbytná odchylka od lhůty podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009.Samuti on vaja teha erand määruse (EÜ) nr 1122/2009 artikli 11 lõikest 2 neile põllumajandustootjatele, kes soovivad kasutada määruse (EÜ) 73/2009 artikli 41 lõiget 3.
V souladu s čl. 12 odst. 5 nařízení (ES) č. 1122/2009 se členské státy v prvním roce režimu jednotné platby nebo v prvním roce zavedení nových odvětví do režimu jednotné platby mohou odchýlit od ustanovení článku 12 nařízení (ES) č. 1122/2009 týkajících se platebních nároků, pokud platební nároky dosud nebyly k poslednímu dni pro podání jednotné žádosti definitivně stanoveny.Vastavalt määruse (EÜ) nr 1122/2009 artikli 12 lõikele 5 võivad liikmesriigid ühtse otsemaksete kava esimesel taotlusaastal või uute sektorite ühtsesse otsemaksete kavasse lisamise aastal teha määruse (EÜ) nr 1122/2009 artiklis 12 toetusõiguste kohta sätestatust erandeid, kui ühtse taotluse esitamiseks määratud viimaseks kuupäevaks ei ole toetusõigused veel lõplikult kehtestatud.
Je nutné stanovit obdobnou odchylku týkající se platebních nároků, které budou přiznány nebo jejichž jednotková hodnota bude zvýšena na základě čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, pokud toto přiznání nebo zvýšení dosud nebylo definitivně stanoveno.On vaja sätestada samasugune erand seoses toetusõigustega, mida jaotatakse või mille ühikuväärtust suurendatakse määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 41 lõike 3 põhjal, kui toetusõigused ei ole veel lõplikult kehtestatud.
Podle čl. 8 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1120/2009 [3]může platební nároky k výplatě ohlásit pouze jednou ročně zemědělec, který je jejich držitelem k poslednímu dni lhůty pro jednotné podání.Vastavalt komisjoni määruse (EÜ) nr 1120/2009 [3]artikli 8 lõikele 1 võib toetusõigusi toetusteks deklareerida üksnes kord aastas põllumajandustootja, kelle valduses need on ühtse taotluse esitamise tähtpäeval.
Je vhodné stanovit odchylku od tohoto požadavku.On asjakohane teha erand kõnealusest nõudest.
Podle čl. 35 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 musí zemědělec disponovat pozemky odpovídajícími ploše hektarů, na které lze poskytnout podporu a k nimž se podle ohlášení váže platební nárok, ke dni stanovenému členským státem.Vastavalt määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 35 lõikele 1 peavad deklareeritavad põllud, mis vastavad toetusõigusega seotud toetuskõlblikele hektaritele, olema põllumajandustootja kasutuses liikmesriigi määratud kuupäeval.
Toto datum nesmí být pozdější než datum stanovené v uvedeném členském státě pro změnu žádosti o podporu.See kuupäev ei või olla hilisem kui kõnealuses liikmesriigis toetusetaotluse muutmiseks määratud kuupäev.
Pokud jde o platební nároky, které budou přiznány nebo jejichž jednotková hodnota bude zvýšena na základě použití čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, je nutné stanovit odchylku od povinnosti zemědělců týkající se data stanoveného v čl. 35 odst. 1 uvedeného nařízení.Seoses toetusõigustega, mida jaotatakse või mille ühikuväärtust suurendatakse määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 41 lõike 3 kohaldamisest tulenevalt, on vaja teha erand põllumajandustootjate kohustusest seoses kõnealuse määruse artikli 35 lõikes 1 sätestatud kuupäevaga.
Podle čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 se platby v rámci režimů podpor uvedených v příloze I uvedeného nařízení neuskuteční, dokud nebude dokončeno ověření podmínek požadovaných pro poskytnutí podpory, které podle článku 20 uvedeného nařízení provádí členský stát.Vastavalt määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 29 lõikele 3 ei tehta I lisas loetletud toetuskavade alusel makseid enne, kui liikmesriigi poolt kõnealuse määruse artikli 20 kohaselt teostatav toetuskõlblikkuse tingimuste kontroll on lõpule viidud.
Podmínky pro poskytnutí podpory ověřované členskými státy, které se týkají přiznání platebních nároků nebo zvýšení jejich jednotkové hodnoty podle čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 na základě jedné nebo několika odchylek stanovených v tomto nařízení, se mohou lišit od podmínek pro poskytnutí podpory, která se v současné době poskytuje v rámci režimu jednotné platby.Liikmesriigi kontrollitavad toetuskõlblikkuse tingimused, mis on seotud määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 41 lõike 3 kohase toetusõiguste jaotamise või ühikuväärtuse suurendamisega ühe või mitme käesolevas määruses sätestatud erandi põhjal, võivad erineda neist toetuskõlblikkuse tingimustest, mida praegu kohaldatakse ühtse otsemaksete kava raames.
V takovém případě by ověřování nových podmínek pro poskytnutí podpory podle čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 bylo překážkou provádění plateb u režimů podpor, které se nevztahují k použití čl. 41 odst. 3 uvedeného nařízení a které mají být provedeny před ověřením těchto nových podmínek pro poskytnutí podpory.Sellisel juhul takistaks uute toetuskõlblikkuse tingimuste kontrollimine määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 29 lõike 3 kohaselt maksete tegemist toetuskavade alusel, mis ei ole seotud kõnealuse määruse artikli 41 lõike 3 kohaldamisega, enne kui kõnealused uued toetuskõlblikkuse tingimused on kontrollitud.
Aby se této situaci zabránilo, je třeba stanovit odchylku od čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 týkající se přiznávání platebních nároků nebo zvýšení jejich jednotkové hodnoty podle čl. 41 odst. 3 uvedeného nařízení.Sellise olukorra vältimiseks on vaja teha erand määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 29 lõikest 3 seoses kõnealuse määruse artikli 41 lõike 3 kohase toetusõiguste jaotamise või ühikuväärtuse suurendamisega.
Kromě toho je podle čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 nutné provést platby během období, které začíná 1. prosince a končí 30. června následujícího kalendářního roku.Vastavalt määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 29 lõikele 2 tehakse makseid ajavahemikus 1. detsembrist kuni järgmise kalendriaasta 30. juunini.
Odchylně od tohoto ustanovení může Komise stanovit před 1. prosincem zálohy.Komisjon võib teha erandi kõnealusest sättest ja lubada teha ettemakseid enne 1. detsembrit.
Odchylně od čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1122/2009 mohou členské státy pro rok 2012 povolit zemědělcům podávat žádosti o přidělení platebních nároků nebo zvýšení jejich jednotkové hodnoty v souladu s čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 do 31. ledna 2013.Erandina määruse (EÜ) nr 1122/2009 artikli 15 lõikest 1 võivad liikmesriigid lubada põllumajandustootjatel esitada 2012. aastaks taotlusi toetusõiguste jaotamiseks või ühikuväärtuse suurendamiseks vastavalt määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 41 lõikele 3 hiljemalt enne 31. jaanuari 2013.
Odchylně od čl. 11 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1122/2009 mohou pro rok 2012 zemědělci, kteří podali jednotnou žádost o podporu v rámci některého z režimů podpory na plochu do data stanoveného členskými státy v souladu s čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení a kteří podle odstavce 1 tohoto článku podali žádost o přiznání platebních nároků nebo zvýšení jejich jednotkové hodnoty, podat do 31. ledna 2013 samostatnou žádost o podporu pro účely čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009.Erandina määruse (EÜ) nr 1122/2009 artikli 11 lõike 1 esimesest lõigust võivad põllumajandustootjad, kes esitasid 2012. aastaks ühtse taotluse mis tahes pindalatoetuse kava alusel liikmesriikide määratud kuupäevaks vastavalt kõnealuse määruse artikli 11 lõikele 2, ning need, kes esitasid käesoleva artikli lõike 1 kohase taotluse toetusõiguste jaotamiseks või ühikuväärtuse suurendamiseks, esitada eraldi taotluse vastavalt määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 41 lõikele 3 hiljemalt enne 31. jaanuari 2013.
Odchylně od čl. 11 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1122/2009 mohou pro rok 2012 členské státy povolit zemědělcům, kteří podle odstavce 1 tohoto článku podali žádost o přiznání platebních nároků nebo zvýšení jejich jednotkové hodnoty a kteří nepodali jednotnou žádost uvedenou v odstavci 2 tohoto článku, aby do 31. ledna 2013 podali jednotnou žádost o podporu podle čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009.Erandina määruse (EÜ) nr 1122/2009 artikli 11 lõikest 2 võivad liikmesriigid lubada põllumajandustootjatel, kes esitasid 2012. aastaks käesoleva artikli lõike 1 kohase taotluse toetusõiguste jaotamiseks või ühikuväärtuse suurendamiseks ning kes ei ole esitanud käesoleva artikli lõikes 2 osutatud ühtset taotlust, esitada määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 41 lõike 3 kohase ühtse taotluse hiljemalt enne 31. jaanuari 2013.
Žádost o přiznání platebních nároků nebo zvýšení jejich jednotkové hodnoty podaná podle odstavce 1 se považuje za samostatnou žádost o podporu nebo jednotnou žádost o podporu podle odstavců 2 a 3.Lõike 1 kohane taotlus toetusõiguste jaotamiseks või ühikuväärtuse suurendamiseks loetakse eraldi taotluseks või lõike 2 või 3 kohaseks ühtseks taotluseks.
V případě použití odstavce 1 tohoto článku se členské státy mohou odchýlit od ustanovení článku 12 nařízení (ES) č. 1122/2009 týkajících se platebních nároků, pokud jejich přiznání nebo zvýšení jejich jednotkové hodnoty dosud nebylo k poslednímu dni uvedenému v odstavcích 2 a 3 tohoto článku definitivně stanoveno.Kui kohaldatakse käesoleva artikli lõiget 1, võivad liikmesriigid teha erandi määruse (EÜ) nr 1122/2009 artiklist 12 seoses toetusõigustega, kui nende jaotamine või ühikuväärtuse suurendamine ei ole käesoleva artikli lõigetes 2 ja 3 osutatud kõige hilisemaks kuupäevaks veel kindlaks määratud.
Odchylně od čl. 8 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1120/2009 může pro rok 2012 platební nároky, jejichž jednotková hodnota je předmětem zvýšení podle článku 1 tohoto nařízení, pro vyplacení příslušného zvýšení jejich jednotkové hodnoty ohlásit zemědělec, který je jejich držitelem ke dni 31. ledna 2013.Erandina määruse (EÜ) nr 1120/2009 artikli 8 lõikest 1 võib toetusõigusi, mille ühikuväärtus kuulub suurendamisele vastavalt käesoleva määruse artiklile 1, 2012. aastaks deklareerida vastavast ühikuväärtuse suurendamisest tulenevaks toetuseks põllumajandustootja, kelle valduses need on 31. jaanuaril 2013.
Platební nároky nově přiznané zemědělcům a zvýšení platebních nároků, jejichž jednotková hodnota je předmětem zvýšení podle článku 1 tohoto nařízení, se považují za ohlášené za kalendářní rok 2012.Põllumajandustootjatele eraldatud uued toetusõigused ja nende toetusõiguste väärtuse suurendamine, mille ühikuväärtus kuulub suurendamisele vastavalt käesoleva määruse artiklile 1, loetakse deklareerituks 2012. kalendriaastaks.
V případě, že byla využita jedna nebo několik odchylek stanovených v článcích 1 a 2 tohoto nařízení, nesmí být žádná platba související s přiznáním platebních nároků nebo zvýšením jejich jednotkové hodnoty podle čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 za kalendářní rok 2012 provedena předtím, než bude dokončeno ověření podmínek pro poskytnutí této podpory, které provádí dotčený členský stát.kalendriaasta eest ei või teha ühtki makset, mis on seotud määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 41 lõike 3 kohase toetusõiguste jaotamise või ühikuväärtuse suurendamisega, enne kui asjaomane liikmesriik on lõpule viinud kõnealuse toetuse toetuskõlblikkuse tingimuste kontrolli, kui on kasutatud üht või mitut käesoleva määruse artiklites 1 ja 2 sätestatud erandit.
Odchylně od čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 mohou být platby v rámci režimů podpor uvedených v příloze I uvedeného nařízení jiných než podpory uvedené v odstavci 1 tohoto článku za kalendářní rok 2012 provedeny bez ohledu na to, zda bylo dokončeno ověření podmínek pro přiznání podpory uvedené v odstavci 1 tohoto článku.Erandina määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 29 lõikest 3 võib 2012. kalendriaasta eest teha kõnealuse määruse I lisas loetletud toetuskavade alusel muid makseid kui käesoleva artikli lõikes 1 osutatud toetus, sõltumata sellest, kas käesoleva artikli lõikes 1 osutatud toetuse toetuskõlblikkuse tingimuste kontroll on lõpule viidud.
Odchylně od čl. 35 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 musí příslušní zemědělci disponovat pozemky odpovídajícími ploše hektarů, na které lze poskytnout podporu a k nimž se váží nově přidělené platební nároky nebo jejichž jednotková hodnota byla zvýšena v souladu s čl. 41 odst. 3 uvedeného nařízení na základě jedné nebo několika odchylek stanovených v článcích 1 a 2 tohoto nařízení, ke dni 31. ledna 2013.Erandina määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 35 lõikest 1 peavad põllud, mis vastavad mis tahes uute eraldatud toetusõigusega seotud toetuskõlblikele hektaritele või mille ühikuväärtust on suurendatud kooskõlas kõnealuse määruse artikli 41 lõikega 3 käesoleva määruse artiklis 1 ja 2 sätestatud ühe või mitme erandi alusel, olema asjaomase põllumajandustootja kasutuses 31. jaanuaril 2013.
Ustanovení čl. 3 odst. 1 a 2 se použijí ode dne 16. října 2012.Artikli 3 lõikeid 1 ja 2 kohaldatakse alates 16. oktoobrist 2012.
Tato odchylka se stanoví v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 776/2012 [4], podle něhož mohou členské státy ode dne 16. října 2012 vyplatit zálohy až do určité výše přímých plateb, na které se vztahují žádosti podané v roce 2012.Selline erand on lubatud komisjoni rakendusmäärusega (EL) nr 776/2012, [4]mille kohaselt võivad liikmesriigid alates 16. oktoobrist 2012 teha 2012. aastal esitatud taotluste alusel teatavas ulatuses ettemakseid.
Odchylka od čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 by proto měla být udělena se zpětnou platností od 16. října 2012, aby bylo možné s výhradou, že bylo dokončeno ověření podmínek pro poskytnutí podpory, provést platby pro ty režimy podpor, které se nevztahují k použití čl. 41 odst. 3 uvedeného nařízení.Määruse (EÜ) nr 73/2009 artikli 29 lõike 3 kohane erand tuleks seepärast teha tagasiulatuvalt alates 16. oktoobrist 2012, et võimaldada maksete tegemist, nende toetuskavade alusel, mis ei ole seotud kõnealuse määruse artikli 41 lõike 3 kohaldamisega, eeldusel et toetuskõlblikkuse tingimused on kontrollitud.
Odchylky stanovené v tomto nařízení se týkají kalendářního roku 2012.Käesolevas määruses sätestatud erandid on seotud kalendriaastaga 2012.
Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem následujícím po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.Seepärast peaks käesolev määrus jõustuma järgmisel päeval pärast selle avaldamist Euroopa Liidu Teatajas.
o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (přepracované znění)mis käsitleb migratsiooni Schengeni infosüsteemist (SIS 1+) teise põlvkonna Schengeni infosüsteemi (SIS II) (uuesti sõnastatud)
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie a zejména na článek 74 této smlouvy,võttes arvesseEuroopa Liidu toimimise lepingut, eriti selle artikli 74,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],võttes arvesse Euroopa Parlamendi arvamust [1]
Nařízení Rady (ES) č. 1104/2008 ze dne 24. října 2008 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) [2]a rozhodnutí Rady 2008/839/SVV ze dne 24. října 2008 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) [3]byly podstatně změněny.Nõukogu 24. oktoobri 2008. aasta määrust (EÜ) nr 1104/2008, mis käsitleb migratsiooni Schengeni infosüsteemist (SIS 1+) teise põlvkonna Schengeni infosüsteemi (SIS II), [2]ja nõukogu 24. oktoobri 2008. aasta otsust 2008/839/JSK, mis käsitleb migratsiooni Schengeni infosüsteemist (SIS 1+) teise põlvkonna Schengeni infosüsteemi (SIS II), [3]on märkimisväärselt muudetud.
Vzhledem k potřebě provést další změny by měly být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti tyto akty přepracovány.Kuna nendesse tuleb teha uusi muudatusi, tuleks need selguse huvides uuesti sõnastada.
Schengenský informační systém (SIS) zřízený v souladu s ustanoveními hlavy IV Úmluvy ze dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody uzavřené dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích [4](dále jen „Schengenská úmluva“) a jeho rozšířená verze SIS 1+ představují nezbytný nástroj pro uplatňování ustanovení schengenského acquis začleněného do rámce Evropské unie.19. juuni 1990. aasta konventsiooni (millega rakendatakse 14. juuni 1985. aasta Schengeni lepingut Beneluxi Majandusliidu riikide, Saksamaa Liitvabariigi ja Prantsuse Vabariigi valitsuste vahel nende ühispiiridel kontrolli järkjärgulise kaotamise kohta [4](edaspidi „Schengeni konventsioon”) IV jaotise alusel loodud Schengeni infosüsteem (SIS) ning selle edasiarendus SIS 1+ mängivad olulist rolli Euroopa Liidu raamistikku integreeritud Schengeni acquis’ kohaldamisel.
Vývoj Schengenského informačního systému druhé generace (dále jen „SIS II“) byl Radou svěřen Komisi na základě nařízení (ES) č. 2424/2001 [5]a rozhodnutí 2001/886/SVV [6].Nõukogu tegi teise põlvkonna Schengeni infosüsteemi (SIS II) arendamise komisjoni ülesandeks vastavalt määrusele (EÜ) nr 2424/2001 [5]ning otsusele 2001/886/JSK [6].

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership