Czech to Estonian European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Rozhodnutí č. 1673/2006/ESOtsus nr 1673/2006/EÜ
Články 2 a 3Artiklid 2 ja 3
Článek 24 odst. 3Artikli 24 lõige 3
Rozhodnutí 87/95/EHSOtsus 87/95/EMÜ
Evropská normalizace je organizována dotčenými zúčastněnými stranami a v jejich prospěch na základě národních zastoupení (Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (Cenelec)) a přímé účasti (Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI)) a zakládá se na zásadách uznaných Světovou obchodní organizací (WTO) v oblasti normalizace, a to zejména na zásadách soudržnosti, transparentnosti, otevřenosti, konsenzu, dobrovolného použití, nezávislosti vůči zájmovým skupinám a účinnosti (dále jen „základní zásady“).Euroopa standardimist korraldatakse asjaomaste sidusrühmade poolt ja nende jaoks kas riikide esinduste (Euroopa Standardikomitee (CEN) ja Euroopa Elektrotehnika Standardikomitee (Cenelec)) või vahetu osalemise kaudu (Euroopa Telekommunikatsioonistandardite Instituut (ETSI)) ning selle aluseks on Maailma Kaubandusorganisatsiooni (WTO) poolt standardimise valdkonnas tunnustatud põhimõtted, nagu ühtsus, läbipaistvus, avatus, konsensus, kohaldamise vabatahtlikkus, erihuvidest sõltumatuks jäämine ja tõhusus (edaspidi „aluspõhimõtted”).
V souladu se základními zásadami je důležité, aby všechny příslušné zainteresované strany, včetně orgánů veřejné správy a malých a středních podniků, byly vhodně zapojeny do postupu normalizace na národní i evropské úrovni.Kooskõlas nende aluspõhimõtetega on tähtis, et kõik asjaomased huvitatud isikud, riigiasutused ning väikesed ja keskmise suurusega ettevõtted (VKEd) kaasa arvatud, oleksid asjakohaselt riiklikku ja Euroopa standardimisprotsessi kaasatud.
Národní normalizační orgány by rovněž měly podporovat a usnadňovat zapojení zúčastněných stran.Riikide standardiorganisatsioonid peaksid kasidusrühmade osalemist innustama ja hõlbustama.
Financování podle rozhodnutí č. 1639/2006/ES, rozhodnutí č. 1926/2006/ES a nařízení (ES) č. 614/2007 skončí dne 31. prosince 2013.Otsuse nr 1639/2006/EÜ, otsuse nr 1926/2006/EÜ ja määruse (EÜ) nr 614/2007 kohane rahastamine lõpeb 31. detsembril 2013.
Je zcela nezbytné, aby rozvoj evropské normalizace i nadále upevňoval a podporoval aktivní účast evropských organizací zastupujících zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů, životního prostředí a sociální zájmy.Euroopa standardimise arengu jaoks on äärmiselt tähtis, et ka edaspidi toetataks ja julgustataks VKEsid, tarbijaid ning ühiskondlikke ja keskkonnahuve esindavate Euroopa organisatsioonide aktiivset osalust.
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 20 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. ledna 2013.Artiklis 20 osutatud õigus võtta vastu delegeeritud õigusakte antakse komisjonile viieks aastaks alates 1. jaanuarist 2013.
Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období.Komisjon esitab delegeeritud volituste kohta aruande hiljemalt üheksa kuud enne viieaastase tähtaja möödumist.
o některých opatřeních za účelem zachování populací ryb ve vztahu k zemím, které umožňují neudržitelný rybolovmilles käsitletakse kalavarude kaitseks võetavaid teatavaid meetmeid seoses mittesäästvat kalapüüki lubavate riikidega
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,EUROOPA PARLAMENT JA NÕUKOGU,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 a na článek 207 této smlouvy,võttes arvesse Euroopa Liidu toimimise lepingut, eriti selle artikli 43 lõiget 2 ja artiklit 207,
Jak je uvedeno v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (dále jen „UNCLOS“) a v Dohodě Organizace spojených národů o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. srpna 1995 (dále jen „UNFSA“), řízení některých sdílených, tažných a vysoce stěhovavých rybích populací vyžaduje spolupráci všech zemí, v jejichž vodách se tyto populace vyskytují (pobřežní státy), a zemí, jejichž loďstva tyto populace loví (rybářské státy).Vastavalt Ühinenud Rahvaste Organisatsiooni 10. detsembri 1982. aasta mereõiguse konventsioonile („UNCLOS”) ning Ühinenud Rahvaste Organisatsiooni 4. augusti 1995. aasta rakenduskokkuleppele 10. detsembri 1982. aasta Ühinenud Rahvaste Organisatsiooni mereõiguse konventsiooni piirialade kalavarude ja pika rändega kalavarude kaitset ja majandamist käsitlevate sätete kohta („UNFSA”) nõuab ühiste kalavarude, piirialade kalavarude ja pika rändega kalavarude majandamine koostööd kõigilt riikidelt, kelle vetes kõnealused kalavarud asuvad (rannikuriigid), ja riikidelt, kelle laevastik selliseid varusid püüab (kalapüügiga tegelevad riigid).
Tato spolupráce může být navázána v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu, nebo nespadá-li dotčená populace do pravomoci takové organizace, prostřednictvím ujednání ad hoc mezi zeměmi, které mají na tomto rybolovu zájem.Seda koostööd võib teha piirkondlike kalandusorganisatsioonide raames või kui neil organisatsioonidel ei ole asjaomase liigi osas pädevust, siis asjaomasest püügist huvitatud riikide vahel sõlmitud ühekordsete kokkulepete alusel.
V případech, kdy třetí země se zájmem na rybolovu zahrnujícím populaci společného zájmu pro tuto zemi a Unii umožňuje rybolovnou činnost ohrožující udržitelnost této populace, aniž by brala náležitý ohled na stávající rybolovné zvyklosti nebo práva, povinnosti a zájmy jiných zemí a Unie, a nespolupracuje s jinými zeměmi a Unií na jejím řízení, měla by být přijata konkrétní opatření, která by danou zemi motivovala, aby přispěla k zachování uvedené populace.Kui kolmandale riigile ja liidule ühist huvi pakkuva kalavaru püügist huvitatud kolmas riik lubab olemasolevaid püügitavasid või teiste riikide ja liidu õigusi, kohustusi ja huve vajalikul määral arvestamata sellist kalapüüki, mis kahjustab asjaomase kalavaru jätkusuutlikkust, ega tee teiste riikide ja liiduga koostööd selle kalavaru majandamisel, tuleks võtta erimeetmeid, et ergutada sellist riiki toetama selle kalavaru kaitsmist.
Stav populací ryb by měl být považován za neudržitelný, pokud se neustále neudržuje alespoň na úrovni, která umožňuje vyprodukovat maximální udržitelný výnos, nebo nelze-li tuto úroveň odhadnout, pokud se dané populace neustále neudržují v bezpečných biologických mezích.Kalavarud tuleks lugeda jätkusuutmatus seisundis olevaks, kui neid ei hoita maksimaalset jätkusuutlikku saagikust tagaval või sellest kõrgemal tasemel või (juhul, kui neid tasemeid ei saa kindlaks määrata) kui neid ei hoita pidevalt bioloogiliselt ohututes piirides.
Je nutné vymezit podmínky, za jakých lze určitou zemi považovat za zemi umožňující neudržitelný rybolov a zemi, na kterou se vztahují opatření uvedená v tomto nařízení, včetně procesu, který zajistí, aby dotčené země měly právo být slyšeny a aby dostaly příležitost přijmout nápravná opatření.On vaja kindlaks määrata tingimused, mille kohaselt võib riiki lugeda mittesäästvat kalapüüki lubavaks riigiks, ning vastavalt käesolevas määruses sätestatud meetmetele lisada menetlus, mis annab asjaomastele riikidele õiguse esitada oma seisukoht ja võimaluse võtta parandusmeetmeid.
Dále je nutné určit druh opatření, která lze přijmout vůči zemím umožňujícím neudržitelný rybolov, a stanovit obecné podmínky pro přijetí těchto opatření tak, aby byla založena na objektivních kritériích a byla spravedlivá, hospodárná a v souladu s mezinárodním právem, zejména s Dohodou o zřízení Světové obchodní organizace.Lisaks tuleb kindlaks määrata, millist liiki meetmeid võib võtta mittesäästvat kalapüüki lubavate riikide suhtes, ning kehtestada üldised tingimused selliste meetmete vastuvõtmiseks nii, et need põhinevad objektiivsetel kriteeriumidel, on õiglased, kulutõhusad ja kooskõlas rahvusvahelise õigusega, eelkõige Maailma Kaubandusorganisatsiooni asutamislepinguga.
Cílem těchto opatření by mělo být odstranění motivace, která vede země umožňující neudržitelný rybolov k lovu populace společného zájmu.Kõnealuste meetmete eesmärk peaks olema kõrvaldada stiimulid, mis ajendavad mittesäästvat kalapüüki lubavaid riike püüdma ühist huvi pakkuvat kalavaru.
Toho lze docílit mimo jiné omezením dovozu rybích produktů z úlovků plavidel, která provozují lov populací společného zájmu pod kontrolou země umožňující neudržitelný rybolov, omezením přístupu těchto plavidel do přístavů nebo znemožněním využívání rybářských plavidel Unie nebo rybářského vybaveníUnie na lov populace společného zájmu pod kontrolou země umožňující neudržitelný rybolov.Seda võib saavutada muu hulgas, piirates selliste kalatoodete importi, mis on saadud mittesäästvat kalapüüki lubavate riikide kontrolli all olevate laevade poolt püütud kalast, mis kuulub ühist huvi pakkuva kalavaru hulka, või piirates selliste laevade pääsu sadamatesse või hoides ära olukorda, kus liidu kalalaevu või liidu kalapüügivahendeid kasutatakse ühist huvi pakkuva kalavaru püügiks sellise riigi kontrolli all, kes võimaldab mittesäästvat kalapüüki.
Pro zajištění účinné a konzistentní činnosti Unie za účelem zachování populací ryb je důležité, aby bylo přihlédnuto k opatřením stanoveným nařízením Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu [3].Selleks et tagada liidu tõhus ja ühtne tegevus kalavarude kaitsmisel, on oluline arvesse võtta meetmeid, mis on sätestatud nõukogu 29. septembri 2008. aasta määruses (EÜ) nr 1005/2008, millega luuakse ühenduse süsteem ebaseadusliku, teatamata ja reguleerimata kalapüügi vältimiseks, ärahoidmiseks ja lõpetamiseks [3].
S cílem zaručit, aby byla opatření přijatá vůči určité zemi podle tohoto nařízení šetrná k životnímu prostředí, účinná, přiměřená a slučitelná s mezinárodními pravidly, je nezbytné, aby jejich přijetí předcházelo hodnocení jejich očekávaných ekologických, obchodních, hospodářských a sociálních účinků.Käesoleva määruse kohaselt riigi suhtes võetavate meetmete keskkonnasõbralikkuse, tulemuslikkuse, proportsionaalsuse ja rahvusvahelistele eeskirjadele vastavuse tagamiseks on vaja, et selliste meetmete vastuvõtmisele eelneks nende eeldatava keskkonna-, kaubandusliku, majandusliku ja sotsiaalse mõju hinnang.
Pokud jsou opatření přijatá vůči určité zemi podle tohoto nařízení neúčinná a daná země je i nadále považována za zemi umožňující neudržitelný rybolov, mohou být přijata další opatření v souladu s tímto nařízením.Kui käesoleva määruse kohaselt riigi suhtes võetud meetmed ei anna tulemusi ja seda riiki peetakse endiselt mittesäästvat kalapüüki lubavaks riigiks, võib võtta käesoleva määruse kohaselt täiendavaid meetmeid.
Opatření přijatá vůči určité zemi podle tohoto nařízení by se měla přestat používat, pokud země umožňující neudržitelný rybolov přijme opatření nezbytná k tomu, aby přispěla k zachování populace společného zájmu.Käesoleva määruse kohaselt riigi suhtes võetud meetmete kohaldamine tuleks lõpetada, kui mittesäästvat kalapüüki lubav riik on võtnud vajalikud meetmed ühist huvi pakkuva kalavaru kaitsmiseks.
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o označení země umožňující neudržitelný rybolov, přijímání opatření vůči této zemi a rozhodnutí, že by tato opatření měla pozbýt použitelnosti.Selleks et tagada käesoleva määruse rakendamisel ühetaolised tingimused, tuleks komisjonile anda rakendamisvolitused, mille alusel ta otsustab, milline riik lubab mittesäästvat kalapüüki, võtab meetmeid sellise riigi suhtes ja otsustab nimetatud meetmete kohaldamise lõpetada.
Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí [4].Kõnealuseid volitusi tuleks teostada vastavalt Euroopa Parlamendi ja nõukogu 16. veebruari 2011. aasta määrusele (EL) nr 182/2011 (millega kehtestatakse eeskirjad ja üldpõhimõtted, mis käsitlevad liikmesriikide läbiviidava kontrolli mehhanisme, mida kohaldatakse komisjoni rakendamisvolituste teostamise suhtes) [4].
Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádněodůvodněných případech týkajících se ukončení použitelnosti opatření přijatých podle tohoto nařízení, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty,Nõuetekohaselt põhjendatud juhtudel, mis on seotud käesoleva määruse kohaselt võetud meetmete kohaldamise lõpetamisega, ning kui tungiv kiireloomulisus seda nõuab, peaks komisjon vastu võtma viivitamata kohaldatavad rakendusaktid,
Předmět a oblast působnostiSisu ja reguleerimisala
Tímto nařízením se stanoví rámec pro přijímání určitých opatření týkajících se činností a politik třetích zemí souvisejících s rybolovem, s cílem zajistit dlouhodobé zachování rybích populací společného zájmu Unie a těchto třetích zemí.Käesolevas määruses sätestatakse raamistik kolmandate riikide kalapüügiga ja poliitikaga seotud tegevusesuhtes teatavate meetmete võtmiseks, et tagada liidule ja asjaomastele kolmandatele riikidele ühist huvi pakkuvate kalavarude pikaajaline kaitse.
Opatření přijatá podle tohoto nařízení se mohou použít ve všech případech, kdy je ke společnému řízení populací společného zájmu nutná spolupráce mezi třetími zeměmi a Unií, včetně případů, kdy spolupráce probíhá v rámci regionální organizace pro řízení rybolovu nebo obdobného subjektu.Käesoleva määruse kohaselt võetavaid meetmeid võib kohaldada kõigil juhtudel, kui ühist huvi pakkuvate kalavarude majandamiseks on nõutav kolmandate riikide ja liidu vaheline koostöö, sealhulgas ka siis, kui selline koostöö leiab aset piirkondliku kalandusorganisatsiooni või samalaadse organisatsiooni raames.
„populací společného zájmu“ rybí populace, která je vzhledem ke svému zeměpisnému rozšíření dostupná jak pro Unii, tak pro třetí země, a jejíž řízení vyžaduje spolupráci mezi těmito zeměmi a Unií, a to v rámci dvoustranného či mnohostranného uspořádání;„ühist huvi pakkuv kalavaru” kalavaru, mille geograafiline paiknemine võimaldab seda püüda nii liidul kui ka kolmandatel riikidel ning mille majandamine nõuab asjaomase riigi ja liidu vahelist kahe- või mitmepoolset koostööd;
„přidruženými druhy“ všechny druhy ryb, které patří do stejného ekosystému jako populace společného zájmu a které se touto populací živí, jsou pro ni potravou, soupeří s ní o potravu a životní prostor nebo se s ní společně vyskytují v téže rybolovné oblasti a jsou loveny nebo náhodně zachycovány při výlovu v tomtéž lovišti nebo lovištích;„seotud liik” mis tahes kalaliik, mis kuulub koos ühist huvi pakkuva kalavaruga samasse ökosüsteemi ja toitub sellest kalavarust, on sellele toiduallikaks, konkureerib sellega toidu ja eluruumi pärast või esineb sellega koos samas püügipiirkonnas ning mida tahtlikult või tahtmatult püütakse samas püügipiirkonnas või samades püügipiirkondades;
„regionální organizací pro řízení rybolovu“ subregionální, regionální nebo obdobná organizace s pravomocí podle mezinárodního práva přijímat opatření na zachování a řízení živých mořských zdrojů, za které odpovídá podle úmluvy nebo dohody o svém zřízení;„piirkondlik kalandusorganisatsioon” allpiirkondlik, piirkondlik või muu samalaadne organisatsioon, millel on rahvusvahelisest õigusest tulenev pädevus kehtestada kaitse- ja majandamismeetmeid mere bioloogiliste ressursside osas, mis kuuluvad tema vastutusalasse asutamiskonventsiooni või -lepingu alusel, millega see on asutatud;
„dovozem“ vstup ryb nebo produktů rybolovu na území Unie, včetně vstupu za účelem překládky v přístavech na jejím území;„import” kalandustoodete toomine liidu territooriumile, sealhulgas ümberlaadimiseks liidu territooriumil olevates sadamates;
„překládkou“ vykládka všech nebo některých ryb nebo produktů rybolovu z paluby jednoho rybářského pravidla na palubu jiného rybářského plavidla;„ümberlaadimine” kõigi või osa kalalaeval olevate kalade või kalandustoodete laadimine teisele kalalaevale;
„neudržitelným stavem“ situace, kdy se populace neustále neudržuje alespoň na úrovni, která umožňuje vyprodukovat maximální udržitelný výnos, nebo nelze-li tuto úroveň odhadnout, pokud se daná populace neustále neudržuje v bezpečných biologických mezích; úroveň populace určující, zda je daná populace v neudržitelném stavu, se stanoví na základě nejlepších dostupných vědeckých doporučení;„jätkusuutmatu seisund” olukord, kus kalavarusid ei hoita pidevalt maksimaalset jätkusuutlikku saagikust tagaval või sellest kõrgemal tasemel, või kui sellist taset ei saa kindlaks teha, siis olukord, kus kalavaru ei hoita pidevalt bioloogiliselt ohututes piirides; see, milline kalavarude tase tähendab jätkusuutmatut seisundit, määratakse parimate saadaolevate teaduslike soovituste põhjal;
„bezpečnými biologickými mezemi“ hranice velikosti určité populace, v jejichž rámci je tato populace s vysokou pravděpodobností schopna dostatečné reprodukce, přičemž zároveň umožňuje vysoký výnos rybolovu;„bioloogiliselt ohutud piirid” kalavaru suurusvahemik, mille piirides varud suudavad suure tõenäosusega ise taastuda ja samal ajal võimaldada ka suure saagikusega kalapüüki;
„zemí“ třetí země, včetně území majících statut samosprávy a pravomoci v oblasti zachovávání a řízení živých mořských zdrojů.„riik” kolmas riik, k.a autonoomne territoorium, millel on pädevus mere bioloogiliste ressursside kaitse ja majandamise valdkonnas.
Země umožňující neudržitelný rybolovRiigid, mis lubavad mittesäästvat kalapüüki
Země může být označena za zemi umožňující neudržitelný rybolov v případě, že:Riigi võib lugeda mittesäästvat kalapüüki lubavaks riigiks,
nespolupracuje na řízení populace společného zájmu zcela v souladu s ustanoveními UNCLOS a UNFSA nebo jakékoli jiné mezinárodní dohody nebo normy mezinárodního práva akui ta ei tee koostööd ühist huvi pakkuvate kalavarude majandamisel täies vastavuses UNCLOSi ja UNFSAga või muude rahvusvaheliste lepingute või rahvusvaheliste õigusnormidega ning
buď:kui see riik kas:
nepřijala potřebná opatření na řízení rybolovu, neboei ole võtnud vajalikke meetmeid kalavarude majandamiseks või
přijala opatření na řízení rybolovu bez náležitého ohledu na práva, zájmy a povinnosti jiných zemí a Unie a tato opatření na řízení rybolovu, posuzovaná ve spojení s opatřeními přijatými jinými zeměmi a Unií, vedou k rybolovné činnosti, která by u populace mohla mít za následek vznik neudržitelného stavu.on kalavarude majandamise meetmeid võtnud teiste riikide ja liidu õigusi, huve ja kohustusi vajalikul määral arvestamata ning need kalavarude majandamise meetmed koostoimes teiste riikide ja liidu võetud meetmetega põhjustavad püüki, mille tulemuseks võib olla kalavarude jätkusuutmatu seisund.
Tato podmínka se považuje za splněnou také tehdy, když opatření na řízení rybolovu přijatá touto zemí nevedla u populace ke vzniku neudržitelného stavu pouze díky opatřením přijatým jinými subjekty.Nimetatud tingimus loetakse täidetuks ka juhul, kui kõnealuse riigi võetud kalavarude majandamise meetmete tulemuseks ei olnud kalavarude jätkusuutmatu seisund üksnes tänu teiste võetud meetmetele.
Opatření vůči zemím umožňujícím neudržitelný rybolovMittesäästvat kalapüüki lubavate riikide suhtes võetavad meetmed
Komise může přijmout prostřednictvím prováděcích aktů vůči zemi umožňující neudržitelný rybolov opatření, která:Komisjon võib mittesäästvat kalapüüki lubava riigi suhtes rakendusaktidega võtta järgmisi meetmeid:
označují danou zemi za zemi umožňující neudržitelný rybolov;teha kindlaks riik, mis lubab mittesäästvat kalapüüki;
v případě potřeby určují konkrétní plavidla nebo loďstva této země, na něž se mají vztahovat určitá opatření;teha vajaduse korral kindlaks asjaomase riigi konkreetsed laevad või laevastikud, kelle suhtes teatavaid meetmeid rakendada;
stanoví množstevní omezení na dovoz ryb, které pocházejí z populace společného zájmu a byly uloveny pod kontrolou dané země, a na dovoz produktů rybolovu, které byly z takových ryb vyrobeny nebo takové ryby obsahují;kehtestada kvantitatiivsed piirangud sellise kala impordile, mis pärineb ühist huvi pakkuvast kalavarust ja mis on püütud asjaomase riigi kontrolli all, ja sellisest kalast tehtud või seda sisaldavate kalatoodete impordile;
stanoví množstevní omezení na dovoz ryb patřících k jakémukoli přidruženému druhu, pokud byly uloveny při lovu populace společného zájmu pod kontrolou dané země, a produktů rybolovu, které byly z takových ryb vyrobeny nebo takové ryby obsahují; při přijímání tohoto opatření Komise v souladu s čl. 5 odst. 4 tohoto nařízení a s uplatněním zásady proporcionality určí, které druhy a jejich odlovy spadají do oblasti působnosti tohoto opatření;kehtestada kvantitatiivsed piirangud kõigi seotud liikide kala ja sellisest kalast tehtud või seda sisaldavate kalatoodete impordile, kui see kala on püütud ühist huvi pakkuva kalavaru püüdmise käigus asjaomase riigi kontrolli all; nimetatud meetme vastuvõtmisel määrab komisjon käesoleva määruse artikli 5 lõike 4 kohaselt proportsionaalsuse põhimõtet kohaldades kindlaks, millised liigid ja nende püük jäävad meetme raamidesse;
omezují používání přístavů Unie plavidly plujícími pod vlajkou dané země, která loví populaci společného zájmu nebo přidružené druhy, a plavidly, která přepravují ryby a produkty rybolovu pocházející z populace společného zájmu nebo z přidružených druhů, jež byly uloveny buď plavidly plujícími pod vlajkou dané země nebo plavidly, která mají od této země povolení, ačkoliv plují pod vlajkou jiné země; tato omezení se nepoužijí v případech vyšší moci nebo nouze ve smyslu článku 18 UNCLOS na služby nezbytně nutné pro řešení těchto situací;kehtestada liidu sadamate kasutamise piirangud neile asjaomase riigi lipu all sõitvatele laevadele, mis püüavad ühist huvi pakkuvat kalavaru ja/või sellega seotud liike, ning laevadele, mis veavad kala või kalatooteid, mis pärinevad ühist huvi pakkuvast kalavarust ja/või sellega seotud liikidest või mille on püüdnud asjaomase riigi lipu all sõitvad laevad või sellise riigi volitatud laevad, sõites muu riigi lipu all; kõnealuseid piiranguid ei kohaldata vääramatu jõu või merehätta sattumise korral nimetatud olukordade leevendamiseks vajalike teenuste osutamisel vastavalt UNCLOSi artiklile 18;
zakazují nákup rybářského plavidla plujícího pod vlajkou dané země hospodářskými subjekty Unie;keelata liidu ettevõtjatel osta asjaomase riigi lipu all sõitvat kalalaeva;
zakazují výměnu vlajky rybářského plavidla plujícího pod vlajkou členského státu za vlajku dané země;keelata liikmesriigi lipu all sõitva kalalaeva ümberregistreerimine asjaomase riigi lipu alla;
zakazují členským státům povolit uzavírání dohod o pronájmu rybářských plavidel, na jejichž základě hospodářské subjekty Unie pronajímají svá plavidla hospodářským subjektům dané země;keelata liikmesriikidel anda liidu ettevõtjatele luba prahtimislepingu sõlmimiseks asjaomase riigi ettevõtjatega;
zakazují vývoz rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu nebo rybářského vybavení a rybářských potřeb nutných k lovu populace společného zájmu do dané země;keelata eksportida asjaomasesse riiki liikmesriigi lipu all sõitvaid kalalaevu või püügivahendeid ja varusid, mida kasutatakse ühist huvi pakkuvate kalavarude püügil;
zakazují uzavírání soukromých obchodních ujednání mezi hospodářskými subjekty Unie a dané země, která umožňují rybářskému plavidlu plujícímu pod vlajkou členského státu využívat rybolovná práva dané země;keelata liidu ettevõtjate ja asjaomase riigi vahelised eraviisilised tehingud, mis võimaldaksid asjaomase liikmesriigi lipu all sõitval kalalaeval kasutada selle riigi püügivõimalusi;
zakazují společné rybolovné operace rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu a rybářských plavidel plujících pod vlajkou dané země.keelata liikmesriigi lipu all sõitvate kalalaevade ja asjaomase riigi lipu all sõitvate kalalaevade ühised püügioperatsioonid.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership