Czech to Estonian European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení proběhly konzultace se všemi dovozci.Algmääruse artikli 17 lõike 2 kohaselt konsulteeriti kõikide importijatega.
Po připomínkách byly do vzorku doplněny další tři společnosti, a tudíž se konečný vzorek skládal z devíti dovozců ze šesti členských států, kteří představují 67 % dovozu fitinek z kujné (tvárné) litiny se závitem do Unie od spolupracujících dovozců. K rozšířenému vzorku nebyly obdrženy žádné další připomínky.Pärast märkuste esitamist lisati valimisse veel kolm äriühingut, mille tulemusel kuulub lõplikku valimisse üheksa importijat kuuest liikmesriigist, kelle arvele langeb 67 % koostööd tegevate importijate tempermalmist keermestatud liitmike impordist liitu. Laiendatud valimi kohta ei esitatud ühtegi täiendavat märkust.
Čínská lidová republikaHiina Rahvavabariik
Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v rámci antidumpingového šetření dovozu z ČLR určí běžná hodnota podle čl. 2 odst. 1 až 6 pro výrobce, kteří splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.Vastavalt algmääruse artikli 2 lõike 7 punktile b määratakse Hiina RVst pärit importi käsitlevates dumpinguvastastes uurimistes normaalväärtus kindlaks vastavalt artikli 2 lõigetele 1–6 nende tootjate puhul, kes vastavad algmääruse artikli 2 lõike 7 punktis c sätestatud kriteeriumitele.
Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:Selguse huvides on need kriteeriumid esitatud kokkuvõtlikult allpool:
obchodní rozhodnutí se přijímají na základě tržních podmínek bez významných zásahů státu a náklady odrážejí tržní hodnoty;majandustegevust käsitlevad otsused tehakse lähtuvalt turusituatsioonist ja riigi märkimisväärse sekkumiseta ning kulud peegeldavad turuväärtusi;
společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používané ve všech oblastech;äriühingutel on üks selge peamiste raamatupidamisdokumentide kogum, mida auditeeritakse sõltumatult kooskõlas rahvusvaheliste raamatupidamisstandarditega ning kohaldatakse kõikidel eesmärkidel;
nedochází k žádnému podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství;varasemast mitteturumajanduslikust süsteemist ei ole üle kandunud märkimisväärseid moonutusi;
právní předpisy o úpadku a o vlastnictví zajišťují právní jistotu a stabilitu; apankroti- ja asjaõigusega tagatakse õiguskindlus ja stabiilsus ning
měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kurzů.kursid arvutatakse ümber turukursside alusel.
Dva vyvážející výrobci požádali o status zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovených lhůtách odpověděli na formulář žádosti o status tržního hospodářství.Kaks eksportivat tootjat taotlesid turumajanduslikku kohtlemist kooskõlas algmääruse artikli 2 lõike 7 punktiga b ja täitsid turumajandusliku kohtlemise taotluse vormi ettenähtud tähtaegade jooksul.
Komise si vyžádala všechny informace, které považovala za nezbytné, a ověřila informace uvedené v žádosti o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství v prostorách dotčených společností.Komisjon hankis kõik vajalikuks peetud andmed ning kontrollis turumajandusliku kohtlemise taotluses esitatud andmeid kõnealuste äriühingute valdustest.
Na základě ověření bylo zjištěno, že ani jeden z vyvážejících výrobců, kteří žádají o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství, nesplňuje podmínky stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.Kontrollimise käigus tehti kindlaks, et kumbki turumajanduslikku kohtlemist taotlev äriühing ei vastanud algmääruse artikli 2 lõike 7 punktis c sätestatud kriteeriumitele.
Auditovaná účetní závěrka v případě obou vývozců nesplňovala mezinárodní účetní standardy a u jednoho z vývozců nebyla auditovaná účetní závěrka kompletní, neboť neobsahovala výkaz peněžních toků.Mitte kummagi eksportija auditeeritud raamatupidamisaruanded ei olnud kooskõlas rahvusvaheliste raamatupidamisstandarditega ning ühe eksportija auditeeritud raamatupidamisaruanded ei olnud isegi täielikud, sest sealt puudus rahavoogude aruanne.
Je tudíž zjevné, že tito vývozci nesplnili kritérium č. 2.Seepärast on ilmne, et eksportijad ei vastanud 2. kriteeriumile.
Jeden z vývozců nemohl doložit řádné ocenění kapitálových vkladů během jeho privatizace a druhý obdržel státní zvýhodnění v podobě preferenční sazby daně z příjmu.Üks eksportija ei suutnud tõendada, et talle erastamise käigus antud kapitali oleks nõuetekohaselt hinnatud, samas kui teine eksportija sai riigi toetust, peamiselt tulumaksusoodustuse näol.
Proto nesplňují podmínky podle kritéria č. 3.Seepärast ei vasta nad 3. kriteeriumile.
Jedna ze společností žádající o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství uvedla připomínky týkající se oznámení prozatímních zjištění.Üks turumajanduslikku kohtlemist taotlenud äriühing esitas märkusi teabe avalikustamise kohta.
Nezpochybnila žádnou ze skutečností uvedených v prozatímním zjištění, avšak ve svých připomínkách uvedla tři zásadní důvody.Äriühing ei vaidlustanud ühtegi avalikustamisdokumentides sisalduvat faktilist asjaolu, kuid tõstatas oma märkustes kolm põhiküsimust.
Zaprvé uvedla, že určení týkající se zacházení jako v tržním hospodářství je protiprávní, neboť k němu došlo téměř dva měsíce po lhůtě stanovené v právních předpisech.Esiteks väitis ta, et turumajandusliku kohtlemise võimaldamist käsitleva otsuse tegemine oli ebaseaduslik, sest nimetatud otsus tehti peaaegu kaks kuud pärast ettenähtud tähtaja möödumist.
V tomto ohledu je třeba uvést, že toto zpoždění bylo způsobeno tím, že k ověření přiznání zacházení jako v tržním hospodářství nemohlo dojít dříve, neboť čínští vývozci nebyli v uvedeném okamžiku k dispozici.Sellega seoses tuleb märkida, et kõnealune viivitus oli tingitud peamiselt asjaolust, et turumajandusliku kohtlemise võimaldamise kohta ei olnud võimalik varem otsust teha, sest Hiina eksportijad ei olnud kõnealusel ajal kättesaadavad.
Mělo by být zdůrazněno, že okamžik určení přiznání zacházení jako v tržním hospodářství neměl žádný dopad na výsledek.Tuleb rõhutada, et otsuse tegemise aeg ei mõjutanud mingil määral tulemusi.
Druhým uváděným důvodem bylo, že nedodržení podmínky auditovaných účetních závěrek bylo stanoveno výlučně na základě formálních důvodů.Teiseks väideti, et auditeeritud raamatupidamisaruannete nõuetele mittevastavus põhineb üksnes formaalsetel alustel. Peale selle väideti, et „raamatupidamistava, mis ei ole ametlikult täielikult kooskõlas rahvusvaheliste raamatupidamisstandarditega, ei kujuta endast turumajandusliku kohtlemise teise kriteeriumi rikkumist, kuivõrd see ei ole mõjutanud äriühingu finantstulemusi”.
Dále bylo argumentováno tím, že „účetní postupy, které nejsou formálně zcela v souladu s mezinárodními účetními standardy, nejsou porušením druhého kritéria pro přiznání tržního zacházení, nebyly-li dotčeny finanční výsledky společnosti.“ V tomto ohledu je třeba uvést, že druhé kritérium neobsahuje žádný odkaz k finančním výsledkům společnosti.Sellega seoses tasub nentida, et 2. kriteeriumis ei ole mingil viisil viidatud äriühingu finantstulemustele. Seepärast ei ole asjaomane väide põhjendatud.
Je však třeba uvést, že v případě všech porušení se jednalo o porušení závažné povahy, a to buď v důsledku rozsahu dotčených množství, nebo z důvodu závažnosti porušení (tj. nebyla provedena ani povinná analýza).Sellest hoolimata tuleb märkida, et kõik rikkumised olid oma laadilt olulised, kas siis asjaomaste summade suuruse või rikkumise tõsiduse tõttu (st kohustuslik analüüs oli lihtsalt tegemata jäetud).
Bylo rovněž uvedeno, že zvýhodnění obdržené v podobě preferenční sazby daně z příjmu nebylo v minulosti použito k zamítnutí žádosti o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství.Lõpuks väideti, et tulumaksusoodustusena saadud toetust ei ole turumajandusliku kohtlemise võimaldamisest keeldumiseks varem kasutatud.
V této souvislosti je třeba uvést, že každý případ je posuzován jednotlivě s ohledem na jeho specifické okolnosti.Sellega seoses märgitakse, et igat juhtumit hinnatakse eraldiseisvalt.
Podle kritéria č. 3 týkajícího se žádosti o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství se posuzuje, zda se čínských vývozců týkají podstatná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství.Turumajandusliku kohtlemise 3. kriteeriumi alusel hinnatakse, kas Hiina eksportijate puhul on üle kandunud varasemale mitteturumajanduslikule süsteemile iseloomulikud märkimisväärsed moonutused.
V tomto případě k tomu došlo z důvodu státních zvýhodnění v podobě zvýhodněné daňové sazby.Käesoleval juhul on sellega tegemist riigi toetuse näol, mida anti peamiselt tulumaksusoodustusena.
Obecné připomínky vycházející z takových tvrzení, které předložil čínský vývozce, nejsou proto dostatečně odůvodněné.Seepärast ei ole Hiina eksportija kõnealused üldised märkused piisavalt põhjendatud.
Závěrem je, že ani jedním z vyvážejících výrobců nebylo prokázáno splnění kritérií č. 2 a 3 pro udělení zacházení jako v tržním hospodářství.Seega ei ole tõendatud, et kumbki eksportiv tootja vastaks turumajandusliku kohtlemise võimaldamise 2. ja 3. kriteeriumile.
Zacházení jako v tržním hospodářství proto těmto společnostem nemůže být uděleno.Seepärast ei saa nendele äriühingutele turumajanduslikku kohtlemist võimaldada.
Individuální zacházeníIndividuaalne kohtlemine
Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod uvedené ustanovení případné clo ukládá s celostátní platností kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.Algmääruse artikli 2 lõike 7 punkti a kohaselt kehtestatakse kõnealuse sättega hõlmatud riikide suhtes vajaduse korral üleriigiline tollimaks, välja arvatud juhul, kui äriühingud suudavad tõendada, et nad vastavad algmääruse artikli 9 lõikes 5 sätestatud kriteeriumitele.
v případě plného nebo částečného zahraničního vlastnictví daných podniků nebo společných podniků (joint ventures) mohou vývozci svobodně repatriovat základní kapitál a zisk;täielikult või osaliselt välisomandis olevate äriühingute või ühisettevõtete puhul on eksportijad vabad kapitali ja kasumit kodumaale tagasi tooma;
vývozní ceny a množství a prodejní podmínky jsou svobodně určeny;ekspordihinnad ja -kogused ning müügitingimused on vabalt määratud;
měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů; akursid arvestatakse ümber turukursside alusel ja
státní zásahy nejsou takového rozsahu, aby umožňovaly obcházení opatření, pokud se jednotlivým vývozcům uloží rozdílné celní sazby.riiklik sekkumine ei võimalda meetmetest kõrvale hoida, kui üksikeksportijatele määratakse erinevad tollimaksumäärad.
Všichni vyvážející výrobci, kteří nesplnili kritéria udělení zacházení jako v tržním hospodářství, jakož i třetí výrobce zařazený do vzorku, požádali o individuální zacházení.Nii need eksportivad tootjad, kes ei vastanud turumajandusliku kohtlemise võimaldamise kriteeriumitele, kui ka kolmas valimisse kaasatud tootja taotlesid kõik individuaalset kohtlemist.
Na základě dostupných informací bylo předběžně rozhodnuto, že tito všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku splňují požadavky stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a tudíž jim lze přiznat individuální zacházení.Kättesaadava teabe põhjal tehti esialgne järeldus, et kõik valimisse kaasatud eksportivad tootjad vastavad algmääruse artikli 9 lõikes 5 sätestatud kriteeriumitele ning seega võib neile võimaldada individuaalset kohtlemist.
Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se u vyvážejících výrobců, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, určí běžná hodnota na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (srovnatelné země).Vastavalt algmääruse artikli 2 lõike 7 punktile a määratakse normaalväärtus neile eksportivatele tootjatele, kellele ei ole võimaldatud turumajanduslikku kohtlemist, turumajanduslikus kolmandas riigis (võrdlusriigis) kehtiva hinna või arvestusliku väärtuse põhjal.
V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla svůj záměr použít Argentinu jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.Algatamisteates väljendas komisjon kavatsust kasutada Hiina RV jaoks normaalväärtuse määramiseks asjakohase võrdlusriigina Argentinat ning kutsus kõiki huvitatud isikuid üles esitama selle kohta märkusi.
K výběru srovnatelné země předložila vyjádření řada vývozců a dovozců, přičemž uváděli, že Argentina nebude vhodnou srovnatelnou zemí, a to zejména v důsledku nízké konkurence na argentinském domácím trhu a na ni navazující vysoké cenové hladiny na tomto trhu.Mitu eksportijat ja importijat esitas võrdlusriigi valiku kohta märkusi, väites, et Argentina ei ole sobiv võrdlusriik peamiselt väikese omamaise konkurentsi ja sellest tuleneva kõrge hinnataseme tõttu Argentina siseturul.
Indicie opravdu svědčí o tomto rozdělení argentinského trhu mezi tři domácí výrobce.Tõepoolest on alust uskuda, et Argentina turg jaguneb peamiselt kolme omamaise tootja vahel.
Podle argentinských statistických výkazů je dovoz na argentinský trh zanedbatelný, neboť Brazílie a Čína, tradičně největší zahraniční dodavatelé, podléhají vysokému antidumpingovému clu.Argentina statistika kohaselt on impordimaht Argentina turul tähtsusetu, sest traditsiooniliselt suurimate välismaiste tarnijate Brasiilia ja Hiina suhtes kehtivad kõrged dumpinguvastased tollimaksud.
Titíž vývozci a dovozci navrhli, že vhodnější srovnatelné země budou představovat Thajsko, Indie a Indonésie.Samad eksportijad ja importijad pakkusid sobilikemate võrdlusriikidena välja Tai, India ja Indoneesia.
Vzhledem k připomínkám zúčastněných stran byli o spolupráci požádání výrobci z Argentiny a Indie, přičemž následně se spoluprací souhlasili jeden argentinský a jeden indický výrobce.Huvitatud isikute märkusi arvesse võttes püüti alustada koostööd Argentina ja India tootjatega ning lõpuks nõustusid koostööd tegema üks Argentina ja üks India tootja.
Analýza těchto odpovědí prokázala, že domácí ceny uvedené jediným spolupracujícím výrobcem z Argentiny byly opravdu velmi vysoké a značnou měrou převyšovaly cenu prodeje u vzorku vybraných výrobců v Unii a jejich cenu, v jejímž důsledku nedochází k žádné újmě.Nende vastuste analüüs näitas, et ainsa koostööd tegeva Argentina tootja teatatud omamaised hinnad on tõepoolest väga kõrged, olles oluliselt suuremad nii valimisse kaasatud liidu tootjate müügihindadest kui ka nende mittekahjustavast hinnast.
Na druhou stranu se ukázalo, že v případě indického trhu se jedná o trh se silným konkurenčním prostředím, přičemž na něm podle odhadů působí 300 výrobců.Samas selgus, et India turg on väga konkurentsivõimeline ning seal tegutseb hinnanguliselt 300 tootjat.
Vzhledem k tomu lze považovat domácí ceny uvedené spolupracujícím výrobcem z Indie za přiměřené.Seetõttu võib pidada koostööd tegeva India eksportija teatatud omamaiseid hindu mõistlikeks.
Stejné šetření se týká i Thajska a Indonésie, avšak v obou těchto zemích působí velmi nízký počet výrobců, a proto je na jejich domácích trzích oproti Indii slabší konkurenční prostředí.Tai ja Indoneesia on seotud sama uurimisega, kuid kummaski riigis tegutseb väga väike arv tootjaid, mistõttu nende siseturg on Indiaga võrreldes vähem konkurentsivõimeline.
Proto bylo předběžně rozhodnuto, že Indie je vhodnou srovnatelnou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.Seega tehakse esialgne järeldus, et India on algmääruse artikli 2 lõike 7 alapunkti a kohaselt sobiv võrdlusriik.
Vzhledem k tomu, že žádnému z čínských vývozců nebylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství, byla stanovena podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení běžná hodnota, přičemž Indie byla použita coby srovnatelná třetí země s tržním hospodářstvím.Kuna ühelegi Hiina eksportijale ei võimaldatud turumajanduslikku kohtlemist, tehti normaalväärtus kindlaks algmääruse artikli 2 lõike 7 punkti a sätete kohaselt, kasutades kolmanda turumajandusliku võrdlusriigina Indiat.
Nejprve bylo u každého dotčeného vyvážejícího výrobce stanoveno, zda celkové domácí prodeje fitinek z kujné (tvárné) litiny se závitem výrobce ze srovnatelné země byly dostatečně reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval u každého vyvážejícího výrobce minimálně 5 % celkového objemu prodeje u vývozu dotčeného výrobku do Unie během období šetření.Kõigepealt tehti iga asjaomase eksportiva tootja puhul kindlaks, kas võrdlusriigi tootja tempermalmist keermestatud liitmike omamaine kogumüük on tüüpiline, st kas sellise müügi kogumaht moodustab vähemalt 5 % vaatlusaluse toote müügimahust, mida iga eksportiv tootja uurimisperioodil liitu eksportis.
K tomu došlo v případě dvou ze tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.Kolmest valimisse kaasatud eksportivast tootjast kehtis see kahe puhul.
Následně byly určeny druhy výrobku prodávané na domácím trhu společnostmi, měl-li odpovídají výrobce ze srovnatelné země celkový reprezentativní domácí prodej stejný nebo přímo srovnatelný s druhy výrobků prodávanými na vývoz do Unie.Seejärel tehti kindlaks need äriühingute poolt siseturul müüdavad tooteliigid, mille puhul võrdlusriigi tootjal oli tüüpiline omamaine kogumüük ja mis olid liitu eksportimiseks müüdud tooteliikidega identsed või otseselt võrreldavad.
U každého typu výrobku, který výrobce ve srovnatelné zemi prodává na svém domácím trhu a u něhož byla zjištěna přímá srovnatelnost s druhem fitinek z kujné (tvárné) litiny se závitem prodávaným na vývoz do Unie, bylo stanoveno, zda je prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní.Iga tooteliigi puhul, mida võrdlusriigi tootja müüs siseturul ning mis leiti olevat otseselt võrreldav eksportivate tootjate poolt liitu ekspordiks müüdud tempermalmist keermestatud liitmikega, tehti kindlaks, kas omamaine müük oli piisavalt tüüpiline.
Prodej určitého druhu výrobku na tuzemském trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když objem prodeje tohoto typu výrobku na tuzemském trhu nezávislým odběratelům během období šetření představoval u vyvážejícího výrobce nejméně 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku na vývoz do Unie.Konkreetse tooteliigi omamaist müüki käsitati piisavalt tüüpilisena, kui kõnealuse tooteliigi omamaise müügi kogumaht sõltumatutele klientidele uurimisperioodi jooksul moodustas vähemalt 5 % eksportiva tootja poolt liitu eksporditud võrreldavat tooteliigi müügi kogumahust.
Komise následně ve vztahu k výrobci ze srovnatelné země přezkoumala, zda by bylo možné domácí prodej každého srovnatelného výrobku prodávaného na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku.Komisjon kontrollis seejärel, kas samasuguse toote iga liigi puhul, mida võrdlusriigi tootja müüs siseturul tüüpilises koguses, võis järeldada, et see müük toimus tavapärase kaubandustegevuse raames.
Toto ověření proběhlo na základě stanovení podílu ziskovéhoprodeje každého druhu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu v průběhu období šetření.Selleks tehti kindlaks, kui suure osa iga tooteliigi müügist moodustas uurimisperioodil kasumlik müük sõltumatutele klientidele siseturul.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership