| Source | Target | | Vzhledem k výše uvedenému bylo prozatímně rozhodnuto, že tento dovoz nebude přičítán k dumpingovému dovozu z Thajska a ČLR. | Eespool kirjeldatut arvesse võttes tehti esialgne otsus mitte hinnata seda importi kumulatiivselt Taist ja Hiina RVst pärit dumpinguhinnaga impordiga. |
| Pokud jde o objem dumpingového dovozu z Thajska a ČLR, nelze jej považovat za zanedbatelný, neboť v období šetření dosahuje tržního podílu 5,4 %, resp. 47,3 %. | Taist ja Hiina RVst pärit dumpinguhinnaga impordi mahtu ei saa pidada tähtsusetuks, sest nende turuosa jõudis uurimisperioodil vastavalt 5,4 % ja 47,3 %ni. |
| Vzhledem ke srovnatelným podmínkám konkurenčního prostředí u dovozu z těchto dvou zemí a obdobného výrobku z Unie, tj. stejných prodejníchkanálů a určení pro stejné kategorie zákazníků, bylo považováno za vhodné provést souhrnné posouzení. | Kumulatiivset hindamist peeti esialgu asjakohaseks, võttes arvesse võrreldavaid konkurentsitingimusi nendest kahest riigist pärit impordi ja liidu samasuguse toote vahel, st nende puhul oli tegemist samade müügikanalitega ja neid müüdi samadele tarbijarühmadele. |
| V řadě případů se skutečně prokázalo, že výrobky dovážené z ČLR a Thajska byly prodávány prostřednictvím stejných distributorů. | Mitmel juhul tõepoolest tõendati, et Hiina RVst ja Taist imporditud tooteid müüdi samade turustajate kaudu. |
| S ohledem na výše uvedené byl stanoven předběžný závěr, že všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení jsou splněna. | Eespool kirjeldatut arvesse võttes oldi esialgu seisukohal, et kõik algmääruse artikli 3 lõikes 4 sätestatud kriteeriumid on täidetud. |
| Dovoz z Thajska a ČLR byl proto posuzován souhrnně. | Seepärast uuriti Taist ja Hiina RVst pärit importi kumulatiivselt. |
| Dále se na něj odkazuje jako na „dovoz ze dvou dotčených zemí“. | Edaspidi nimetatakse seda „kahest asjaomasest riigist pärit impordiks”. |
| Objem dovozu ze dvou dotčených zemí a jeho podíl na trhu | Kahest asjaomasest riigist pärit impordi maht ja turuosa |
| Objem dovozu dotčeného výrobku z dotčených zemí na trh Unie v posuzovaném období vzrostl o 15 %. | Kahest asjaomasest riigist pärit vaatlusaluse toote impordi maht liidu turule suurenes vaatlusalusel perioodil 15 %. |
| Zatímco dovoz nejprve v rozmezí let 2008 a 2009 v důsledku poklesu spotřeby poklesl o 16 %, jak je uvedeno v 97. bodě odůvodnění, došlo následně do období šetření k podstatnému nárůstu o 31 procentních bodů. | Kui aastatel 2008–2009 kahanes import põhjenduses 97 märgitud tarbimise vähenemise tõttu esialgu 16 %, siis kasvas see seejärel kuni uurimisperioodini märgatavalt (31 protsendipunkti). |
| Eurostat a zjištění v rámci šetření | Eurostat ja uurimise järeldused |
| Objem dovozu do Unie (v tunách) | Liidu impordi maht (tonni) |
| Dvě dotčené země | Kaks asjaomast riiki |
| Tržní podíl dumpingového dovozu ze dvou dotčených zemí vzrostl během posuzovaného období o 11 procentních bodů z 41,7 % na 52,7 %. | Kahest asjaomasest riigist pärit dumpinguhinnaga impordi turuosa kasvas vaatlusalusel perioodil 11 protsendipunkti, 41,7 %st 52,7 %ni. |
| K tomuto růstu tržního podílu došlo zejména mezi rokem 2010 a obdobím šetření, v němž došlo k oživení poptávky. | Kõnealune kasv toimus peamiselt 2010. aastast kuni uurimisperioodini ehk ajal, mil nõudlus taastus. |
| Podíl na trhu Unie | Liidu turuosa |
| Ceny dovozu ze dvou dotčených zemí a cenové podbízení | Kahest asjaomasest riigist pärit impordi hinnad ja hindade allalöömine |
| Vývoj cen | Hinna kujunemine |
| Níže uvedená tabulka udává průměrnou cenu dumpingového dovozu ze dvou dotčených zemí s dodáním na hranice Unie před proclením, a to na základě údajů Eurostatu. | Järgmises tabelis on esitatud kahest asjaomasest riigist pärit dumpinguhinnaga impordi keskmine hind liidu piiril ilma tollimakse tasumata (vastavalt Eurostati andmetele). |
| Během posuzovaného období průměrná cena dovozu ze dvou dotčených zemí průběžně rostla, a to celkem o 14 %. | Kahest asjaomasest riigist pärit impordi keskmine hind kasvas vaatlusalusel perioodil stabiilselt, kokku 14 %. |
| Eurostat | Eurostat |
| Dovozní ceny (v EUR/t) | Impordihinnad (eurot/tonn) |
| Cenové podbízení | Hindade allalöömine |
| V případě potřeby byly provedeny úpravy zohledňující rozdíly v úrovni obchodu (zejména prodej na trhu výrobců původních výrobků) a v nákladech vynaložených po dovozu. | Vajaduse korral tehti kohandusi, et võtta arvesse erinevusi kaubandustasemes (täpsemalt algseadmete valmistaja müüki) ja impordijärgseid kulusid. |
| Z tohoto srovnání vyplynulo, že v období šetření se dotčené výrobky dovezené z Thajska a ČLR prodávaly v Unii za ceny, které se podbízely cenám výrobního odvětví Unie v procentním vyjádření ve vztahu k těmto cenám o 25 % až 55 %. | Võrdlusest nähtus, et uurimisperioodil müüdi liidus Taist ja Indoneesiast imporditud vaatlusalust toodet hindadega, mis lõid liidu tootmisharu hindu alla 25–55 % (väljendatuna protsendimäärana liidu tootmisharu hindadest). |
| Situace výrobního odvětví Unie | Liidu tootmisharu olukord |
| V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských činitelů, které v posuzovaném období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie. | Kooskõlas algmääruse artikli 3 lõikega 5 sisaldas liidu tootmisharule avalduva dumpinguhinnaga impordi mõju käsitlev uuring hinnangut kõikide liidu tootmisharu seisundit mõjutavate asjakohaste majandustegurite kohta vaatlusalusel perioodil. |
| Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity | Toodang, tootmisvõimsus ja tootmisvõimsuse rakendusaste |
| Mezi rokem 2008 a 2009 došlo k prudkému poklesu objemu výroby v Unii o 39 %, po němž následoval opět mírný pokles i přes nárůst spotřeby o 12 procentních bodů v následujících letech, jak je uvedeno v 97. bodě odůvodnění výše. | Ajavahemikul 2008–2009 vähenes liidu tootmismaht järsult (39 %) ning kahanes seejärel juba niigi madalalt tasemelt veel veidi, hoolimata 12 protsendipunktilisest tarbimise suurenemisest järgnevatel aastatel, nagu on kirjeldatud põhjenduses 97. |
| údaje v podnětu a odpovědi na dotazník | kaebuses esitatud andmed ja küsimustike vastused |
| Objem výroby v Unii (v tunách) | Liidu tootmismaht (tonni) |
| Všichni výrobci | Kõik tootjad |
| Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie (v tunách) | Liidu tootmisvõimsus (tonni) |
| Výrobní kapacita | Tootmisvõimsus |
| Kromě poklesu výrobní kapacity došlo v Unii i k poklesu využití kapacity výrobního odvětví Unie o 26 %, a to zejména mezi rokem 2008 a 2009. | Hoolimata tootmisvõimsuse kahanemisest vähenes liidu tootmisharu tootmisvõimsuse rakendusaste 26 %, peamiselt ajavahemikul 2008–2009. |
| Využití výrobní kapacity výrobního odvětví Unie | Liidu tootmisvõimsuse rakendusaste |
| Využití výrobní kapacity | Tootmisvõimsuse rakendusaste |
| Během posuzovaného období poklesl objem zásob o 23 % ve shodě s poklesem objemu prodeje a výroby výrobního odvětví Unie. | Kooskõlas liidu tootmisharu kahaneva müügi- ja tootmismahuga vähenesid varud vaatlusalusel perioodil 23 %. |
| odpovědi výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník | valimisse kaasatud liidu tootjate küsimustike vastused |
| Zásoby (v tunách) | Varud (tonni) |
| vzorek | Valim |
| Objem prodeje v Unii (v tunách) | Müügimaht liidus (tonni) |
| Prodej v Unii | Liidu müük |
| Tržní podíl výrobního odvětví Unie v posuzovaném období trvale klesal o 9 procentních bodů, nebo jinak vyjádřeno o 18 %, zatímco dumpingový dovoz narostl ve stejném období o 11 procentních bodů, jak je uvedeno výše ve 107. bodě odůvodnění. | Vaatlusalusel perioodil kahanes liidu tootmisharu turuosa järjepidevalt 9 protsendipunkti ehk 18 %, samas kui dumpinguhinnaga impordi turuosa kasvas samas ajavahemikus 11 protsendipunkti, nagu on täpsustatud põhjenduses 107. |
| Ceny a faktory ovlivňující ceny | Hinnad ja hindu mõjutavad tegurid |
| Během posuzovaného období mohli výrobci Unie zařazení do vzorku zvýšit své prodejní ceny pouze nepatrně, a to o 4 %. | Vaatlusalusel perioodil suutsid valimisse kaasatud liidu tootjad oma müügihindu tõsta üksnes tagasihoidlikult (4 %). |
| Tento nárůst ceny byl v důsledku narůstajícího množství dumpingového dovozu, který vstupoval na trh Unie, nižší než nárůst nákladů. | Liidu turul dumpinguhinnaga müüdava impordi üha kasvavate koguste tõttu oli kõnealune hinnatõus väiksem kui kulude kasv. |
| Průměrná cena za tunu v Unii | Liidu keskmised hinnad tonni kohta |
| Ziskovost, návratnost investic a peněžní tok | Kasumlikkus, investeeringute tasuvus ja rahavoog |
| Ziskovost výrobního odvětví Unie byla stanovena tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, před zdaněním byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. | Liidu tootmisharu kasumlikkuse kindlaksmääramiseks on liidu turul samasuguse toote müügist sõltumatutele klientidele saadud maksueelne puhaskasum väljendatud protsendina müügikäibest. |
| Zatímco ziskovost výrobního odvětví Unie byla na začátku posuzovaného období dostatečná, v roce 2009 nebyla téměř žádná. | Kui vaatlusaluse perioodi alguses oli liidu tootmisharu kasumlikkus rahuldav, siis 2009. aastal see peaaegu puudus. |
| I když následně došlo k jejímu nárůstu, zůstala ziskovost během zbývající části posuzovaného období hluboko pod úrovní, jež by nezpůsobovala újmu. | Kuigi järgnevalt kasumlikkus teataval määral taastus, oli see kogu ülejäänud vaatlusalusel perioodil mittekahjustavast tasemest palju väiksem. |
| Co se týká návratnosti investic, vyjádřené jako zisk v procentech z čisté účetní hodnoty investic, sledoval tento ukazatel stejnou tendenci jako ziskovost. | Investeeringute tasuvuse näitajat, mida väljendatakse investeeringute arvestusliku puhasväärtuse kasumiprotsendina, iseloomustas sama suundumus kui kasumlikkust. |
| Ziskovost a návratnost investic | Kasumlikkus ja investeeringute tasuvus |
| Ziskovost (index) | Kasumlikkus (indeks) |
| Návratnost investic (index) | Investeeringute tasuvus (indeks) |
| Během posuzovaného období čisté peněžní toky z provozních činností trvale klesaly, a to o 64 %, a během období šetření klesly na velmi nízkou úroveň. | Äritegevuse puhaskäive vähenes vaatlusalusel perioodil järjepidevalt kokku 64 %, jõudes uurimisperioodil väga madalale tasemele. |
| Peněžní tok (v EUR) | Rahavoog (eurot) |
| Jak je uvedeno v 97. bodě odůvodnění výše, došlo mezi rokem 2009 a obdobím šetření ke značnému nárůstu spotřeby v Unii, a to o 8000 tun, zatímco objem dumpingového dovozu narostl ve stejném období o 9000 tun, jak je uvedeno výše ve 106. bodě odůvodnění. | Nagu on märgitud põhjenduses 97, suurenes liidu tarbimine 2009. aastast kuni uurimisperioodini märgatavalt (8000 tonni), samas kui dumpinguhinnaga import kasvas samal ajavahemikul 9000 tonni, nagu on märgitud põhjenduses 106. |
| Investice a schopnost získávat kapitál | Investeeringud ja kapitali kaasamise võime |
