Czech to Estonian European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Několik společností tvrdilo, že Komise neodpověděla na jejich žádost o zacházení jako v tržním hospodářství do tří měsíců, jak se vyžaduje v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.Mitu äriühingut avaldas nördimust selle üle, et komisjon pole suutnud vastata nende turumajandusliku kohtlemise taotlusele algmääruse artikli 2 lõike 7 punktis c ette nähtud kolme kuu jooksul.
Šetření proto mohlo být narušeno procesní chybou a Komise by měla v souladu s rozsudkem ve věci Brosmann [4]šetření ukončit.See peaks muutma uurimise menetlusvea tõttu ebaseaduslikuks ja komisjonil tuleks uurimine lõpetada kooskõlas Brosmanni kohtuasjas tehtud otsusega [4].
Komise připouští, že kvůli vysokému počtu zkoumaných žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství, které byly ověřeny na místě v Číně, nebylo možno v tomto konkrétním případě rozhodnout o žádostech o zacházení jako v tržním hospodářství ve stanovené lhůtě.Komisjon tunnistab, et uurimist ja kohapeal Hiinas kontrollimist vajavate turumajandusliku kohtlemise taotluste suure hulga tõttu ei olnud käesoleval erijuhtumil võimalik turumajanduslikku kohtlemist ettenähtud aja jooksul määrata.
Připomíná se však, že Tribunál nedávno rozhodl, že rozhodnutí ozacházení jako v tržním hospodářství přijaté po uplynutí tříměsíční lhůty stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení samo o sobě nepostačuje k zrušení nařízení o uložení antidumpingových opatření [5].Komisjon viitas ka Esimese Astme Kohtu hiljutisele otsusele, mille kohaselt turumajanduslikukohtlemise määramiseks algmääruse artikli 2 lõike 7 punktis c ette nähtud tähtaja ületamine pole iseenesest piisav põhjus dumpinguvastaseid meetmeid kohaldava määruse kehtetuks tunnistamiseks [5].
Žádost je proto zamítnuta.Seetõttu lükati taotlus tagasi.
Šest společností zpochybnilo hodnocení Komise, že nevedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy.Lisaks sellele vaidlustas kuus äriühingut komisjoni hinnangu selle kohta, et neil puudub üks selge peamiste raamatupidamisdokumentide kogum, mida auditeeritakse sõltumatult kooskõlas rahvusvaheliste raamatupidamisstandarditega.
Komise tyto žádosti pečlivě přezkoumala a zjistila, že podaná vysvětlení nemohou vyvrátit celková zjištění učiněná na základě inspekcí na místě.Komisjon uuris neid nõudeid põhjalikult ja leidis, et esitatud selgitustest ei piisa üldiste järelduste ümberlükkamiseks, mis tehti pärast kohapeal läbiviidud kontrolli.
V některých případech byly nové předložené informace v rozporu s dříve poskytnutými údaji, zatímco v některých jiných případech předložily společnosti nové důkazy, které nebyly poskytnuty či zpřístupněny při inspekci na místě.Konkreetsemalt oli uus teave teatud juhtudel vastuolus varem esitatud andmetega, kusjuures mõnel juhul esitasid äriühingud uut tõendusmaterjali, mida polnud esitatud või kättesaadavaks tehtud kohapeal läbi viidud kontrolli käigus.
Pět společností zpochybnilo rovněž zjištění Komise, že neprokázaly, že nedochází k podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství.Viis äriühingut vaidlustasid komisjoni järeldused, mille kohaselt neil ei õnnestunud tõendada, et varasemast mitteturumajanduslikust süsteemist pole üle võetud iseloomulikke märkimisväärseid moonutusi.
Obdržené připomínky však nemohly změnit zjištění Komise, která byla učiněna na základě inspekcí na místě.Saadud selgitused ei ole siiski sellise iseloomuga, mis võimaldaks komisjonil muuta pärast kohapeal läbi viidud kontrolli tehtud järeldusi.
Společnosti zejména neposkytly žádné důkazy, které by mohly vyvrátit původní zjištění Komise, že zkreslení je způsobeno systémem netržního hospodářství, co se týká například majetku a práv na užívání pozemků.Konkreetselt ei esitanud äriühingud mingeid tõendeid, mis oleksid usaldusväärselt ümber lükanud komisjoni esialgsed järeldused selle kohta, et varasemast mitteturumajanduslikust süsteemist on üle kantud moonutused, mis on seotud näiteks varade ja maakasutusõigustega.
Dvě společnosti zpochybnily zjištění, že neprokázaly, že se obchodní rozhodnutí přijímají na základě tržních signálů, bez zásahů státu a že náklady odrážejí tržní hodnotu.Lõpuks, kaks äriühingut vaidlustasid järeldused, mille kohaselt nad ei suutnud tõendada, et majandustegevusega seotud otsused tehakse lähtuvalt turul toimuvast, ilma märkimisväärse riigipoolse sekkumiseta, ning kulutused kajastavad turuväärtusi.
Obdržené připomínky jedné společnosti nemohly vyvrátit zjištění Komise, že stát zasahoval do její politiky náborů zaměstnanců, zatímco druhá společnost poskytla nové a protichůdné informace týkající se nákupu surovin.Konkreetselt ei olnud ühelt äriühingult saadud tõendid piisavad, et ümber lükata komisjoni järeldusi selle kohta, et riik sekkus äriühingu värbamispoliitikasse.Samal ajal esitas teine äriühingu uut ja vastuolulist teavet toormaterjali ostude kohta.
Z výše uvedených skutečností vyplývá, že žádný z předložených argumentů nemůže změnit zjištění, co se týká rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství.Eespool osutatud asjaolude põhjal järeldati, et mitte ükski esitatud väidetest ei olnud piisav turumajandusliku kohtlemise määramise kohta tehtud otsuste muutmiseks.
Na základě výše uvedených skutečností se žádnému z deseti spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR nebo jejich skupin žádajících o zacházení jako v tržním hospodářství nepodařilo prokázat, že jsou splněna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.Eeltoodud asjaolude põhjal järeldati, et mitte ükski kümnest Hiina Rahvavabariigis asuvast koostööd tegevast eksportivast tootjast või eksportivate tootjate rühmast, kes taotlesid turumajanduslikku kohtlemist, ei suutnud tõendada, et nad vastavad algmääruse artikli 2 lõike 7 punktis c sätestatud tingimustele.
Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod uvedený článek případné clo ukládá s celostátní platností kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.Algmääruse artikli 2 lõike 7 punkti a kohaselt kehtestatakse selle artikliga hõlmatud riikide suhtes vajaduse korral kogu riiki hõlmav tollimaks, välja arvatud juhtudel, kui äriühingud suudavad tõendada, et nad vastavad algmääruse artikli 9 lõikes 5 sätestatud kriteeriumidele.
Tato kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:Selguse huvides esitatakse need kriteeriumid kokkuvõtlikult allpool:
vývozní ceny a množství a prodejní a dodací podmínky byly svobodně určeny,enamusosalus kuulub eraisikutele.
většinu akcií nebo podílů vlastní soukromé osoby a buď jsou státní úředníci zasedající ve správní radě nebo zastávající klíčové řídící funkce v menšině, nebo je společnost dostatečně nezávislá na státních zásazích,Direktorite nõukogusse kuuluvad või juhtival positsioonil olevad riigiametnikud moodustavad vähemuse või tuleb näidata, et sellest hoolimata on äriühing riiklikust sekkumisest piisavalt sõltumatu;
měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů avahetuskursi ümberarvestused tehakse turukursi alusel ja
státní zásahy nejsou takového rozsahu, aby umožňovaly obcházení individuálních antidumpingových opatření.riiklik sekkumine ei ole selline, mis võimaldab meetmetest kõrvalehoidmist, kui üksikeksportijatele määratakse erinevad tollimaksumäärad.
Tři vyvážející výrobci zařazeni do vzorku a sedm vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, kteří požádali o zacházení v tržním hospodářství, požádali rovněž o individuální zacházení v případě, že by jim zacházení jako v tržním hospodářství nebylo přiznáno.Kolm valimisse kaasatud eksportivat tootjat ja seitse valimisse kaasamata eksportivat tootjat, kes taotlesid turumajanduslikku kohtlemist, taotlesid ka individuaalset kohtlemist juhul, kui neile ei võimaldata turumajanduslikku kohtlemist.
Dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku a čtyři vyvážející výrobci, kteří nebyli do vzorku zařazeni, požádali pouze o individuální zacházení.Lisaks sellele taotlesid kaks samasse valimisse kaasatud eksportivat tootjat ning neli valimisse kaasamata eksportivat tootjat ainult individuaalset kohtlemist.
V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení byly přezkoumány žádosti o individuální zacházení podané pouze společnostmi, které byly zařazeny do vzorku.Algmääruse artikli 17 lõike 1 kohaselt uuriti ainult valimisse kaasatud individuaalset kohtlemist taotlenud äriühinguid.
Vzhledem ke skutečnosti, že všechny žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství byly předběžně zamítnuty, bylo na základě dostupných informací předběžně zjištěno, že všechny společnosti zařazené do vzorku, které požádaly o individuální zacházení, splňují kritéria pro jeho přiznání.Arvestadesasjaoluga, et kõik turumajandusliku kohtlemise taotlused lükati esialgu tagasi, ja tuginedes olemasolevatele andmetele, otsustati ajutiselt, et kõik valimisse kaasatud äriühingud, kes taotlesid individuaalset kohtlemist, vastavad individuaalset kohtlemist võimaldavatele tingimustele.
Individuální zjišťováníIndividuaalne hindamine
Žádosti o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení předložilo sedm spolupracujících vyvážejících výrobců nebo jejich skupin nezařazených do vzorku.Seitse valimisse kaasamata koostööd tegevat eksportivat tootjat või eksportivate tootjate rühma esitasid algmääruse artikli 17 lõike 3 kohase individuaalse hindamise taotluse.
V této fázi řízení Komise o žádostech o individuální zjišťování nerozhodla a tato rozhodnutí budou přijata v příhodné době.Komisjon ei ole selles menetluse etapis teinud ühtki otsust individuaalse hindamise taotluste kohta. Hindamine viiakse läbi ettenähtud ajal.
Volba srovnatelné zeměVõrdlusriigi valik
Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stanovena na základě domácích cen nebo početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.Algmääruse artikli 2 lõike 7 punkti a kohaselt arvutatakse normaalväärtus eksportivate tootjate jaoks, kellele pole määratud turumajanduslikku kohtlemist, kodumaiste hindade või võrdlusriigi arvestusliku normaalväärtuse alusel.
V oznámení o zahájení řízení uvedla Komise záměr použít pro účely stanovení běžné hodnoty jako vhodnou srovnatelnou zemi Ruskou federaci a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomu vyjádřily.Komisjon viitas algatamisteates oma kavatsusele kasutada Vene Föderatsiooni kui sobivat võrdlusriiki normaalväärtuse kindlaksmääramiseks ja tegi huvitatud osapooltele ettepaneku esitada oma seisukohad.
Komise obdržela řadu podání, v nichž se uvádělo, že Rusko není vhodnou srovnatelnou zemí.Komisjon sai arvukalt vastuseid, milles väideti, et Venemaa ei ole sobiv võrdlusriik.
V obdržených informacích se zejména uvádělo, že Rusko je trhem s porcelánem nejvyšší kvality, který se specializuje na ozdobný porcelán z drahých materiálů, přičemž domácí výroba dotčeného výrobku je v porovnání s domácí spotřebou poměrně malá.Eelkõige viitas saadud teave asjaolule, et Venemaa portselaniturg põhineb toetustele ja on spetsialiseerunud dekoratiivportselanile, mille valmistamiseks kasutatakse kalleid materjale, samas kui vaatlusaluse toote kodumaine tootmine on suhteliselt väike võrreldes kodumaise tarbimisega.
Ruský trh je mimoto chráněn necelními překážkami, například certifikačními systémy GHOST.Lisaks kaitsevad Venemaa turgu mittetariifsed tõkked, näiteks sertifitseerimissüsteemid GOST.
Usuzovalo se tudíž, že Rusko není vhodnou srovnatelnou zemí.Seetõttu jõuti järeldusele, et Venemaa ei ole sobiv võrdlusriik.
Komise proto zkoumala, zda by přiměřenou volbou srovnatelné země mohly být i jiné země,a zaslala dopisy známým výrobcům v řadě zemí, včetně Thajska, Indie, Malajsie, Turecka, Brazílie, Ukrajiny, Indonésie, Egypta, Kolumbie, Jižní Koreje, Bangladéše a Argentiny, na jejichž základě výrobci z Indie, Turecka, Brazílie a Ruska potvrdili, že jsou ochotni s Komisí spolupracovat.Seetõttu uuris komisjon, millist muud riiki oleks mõistlik valida võrdlusriigiks ja saatis kirjad teadaolevatele tootjatele mitmes riigis, sealhulgas Tais, Indias, Malaisias, Türgis, Brasiilias, Ukrainas, Indoneesias, Egiptuses, Colombias, Lõuna-Koreas, Bangladeshis ja Argentinas, mille järel India, Türgi, Brasiilia ja Venemaa tootjad kinnitasid oma valmisolekut teha komisjoniga koostööd.
Odpověď na dotazník však zaslali pouze tři výrobci z Brazílie, Thajska a Ruska.Siiski vastas ainult kolm tootjat, vastavalt Brasiiliast, Taist ja Venemaalt, küsimustikule.
Šetřením bylo prokázáno, že Brazílie má konkurenční domácí trh pro keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní s řadou výrobců a poměrně nízkými cly.Uurimine näitas, et Brasiilias on olemas kodumaine konkurentsivõimeline keraamiliste laua- ja kööginõude turg arvukate tootjate ja suhteliselt madala tollimaksuga.
Údaje, které poskytl spolupracující brazilský výrobce, byly analyzovány a bylo zjištěno, že se jedná o spolehlivé informace, na jejichž základě lze stanovit běžnou hodnotu.Lisaks analüüsiti Brasiilia koostööd tegeva tootja esitatud andmeid ja leiti, et tegemist on usaldusväärse teabega, mida on võimalik kasutada normaalväärtuse arvutamise alusena.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a s přihlédnutím ke všem informacím, které byly k dispozici v této fázi řízení, byla v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení jako srovnatelná země předběžně vybrána Brazílie.Arvestades eeltoodud asjaolusid ja menetluse selles etapis saadaval olnud andmeid, valiti Brasiilia esialgu asjakohaseks ja sobivaks võrdlusriigiks kooskõlas algmääruse artikli 2 lõike 7 punktiga a.
Stanovení běžné hodnotyNormaalväärtuse määramine
Jelikož byly všechny žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství zamítnuty, byla podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení běžná hodnota pro všechny čínské vyvážející výrobce stanovena na základě informací poskytnutých výrobcem ve srovnatelné zemi.Võttes arvesse, et kõik turumajandusliku kohtlemise taotlused lükati tagasi, määrati normaalväärtus kõikide Hiina eksportivate tootjate jaoks algmääruse artikli 2 lõike 7 punkti a kohaselt andmete põhjal, mis saadi võrdlusriigis asuvalt tootjalt.
Komise v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení nejprve zkoumala, zda byl prodej obdobného výrobku v Brazílii nezávislým odběratelům reprezentativní.Algmääruse artikli 2 lõike 2 kohaselt selgitas komisjon esmalt välja, kas samasuguse toote müük Brasiilias sõltumatutele klientidele on tüüpiline.
Bylo zjištěno, že spolupracující brazilský výrobce prodává obdobný výrobek na domácím brazilském trhu v reprezentativním množství v porovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Unie vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.Leiti, et Brasiilia koostööd tegeva tootja samasuguse toote müük toimus Brasiilia siseturul tüüpilistes kogustes, võrreldes liitu eksporditud vaatlusaluse toote müügiga valimisse kaasatud eksportivate tootjate poolt.
Komise poté zkoumala, zda tento prodej může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.Seejärel uuris komisjon, kas sellist müüki võib algmääruse artikli 2 lõike 4 kohaselt pidada tavapärase kaubandustegevuse käigus toimuvaks.
Toto ověření proběhlo stanovením podílu ziskového prodeje nezávislým odběratelům.Selleks tehti kindlaks kasumliku müügi osakaal sõltumatutele klientidele.
Prodejní transakce byly považovány za ziskové v případě, kdy se jednotková cena rovnala výrobním nákladům, nebo byla vyšší.Müügitehing loeti kasumlikuks, kui ühiku hind oli tootmismaksumusega võrdne või sellest kõrgem.
Byly proto stanoveny výrobní náklady brazilského výrobce během období šetření.Sel viisil tehti kindlaks Brasiilia tootja tootmiskulu uurimisperioodi jooksul.
U typů výrobků, u nichž se více než 80 % objemu prodeje daného typu na domácím trhu uskutečnilo za cenu vyšší, než jsou výrobní náklady, a vážený průměr prodejní ceny daného typu dosahoval nejméně výše jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota podle typu výrobku vypočítána jako vážený průměr skutečných cen veškerého prodeje daného typu na domácím trhu, bez ohledu na skutečnost, zda byl tento prodej ziskový, či nikoli.Nende tooteliikide puhul, mille müügist riigi siseturul rohkem kui 80 % toimus kuludest kõrgema hinnaga ja mille keskmine kaalutud müügihind oli võrdne ühiku keskmiste kaalutud tootmiskuludega või ületas neid, arvutati normaalväärtus tooteliigi kohta kõnealuse tooteliigi kogu omamaise müügi tegelike hindade kaalutud keskmisena, olenemata sellest, kas selline müük oli kasumlik või mitte.
Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval nejvýše 80 % celkového objemu prodeje daného typu nebo pokud vážený průměr ceny daného typu nedosahoval jednotkových výrobních nákladů, vycházela běžná hodnota ze skutečné ceny na domácím trhu, která byla vypočítána jako vážený průměr ceny pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku v období šetření.Kui tooteliigi kasumlik müük moodustas seda liiki toote müügi kogumahust kuni 80 % või kui kõnealuse tooteliigi kaalutud keskmine müügihind oli ühiku tootmiskuludest väiksem, põhines normaalväärtus tegelikul omamaisel hinnal, mis arvutati kõnealuse tooteliigi üksnes kasumliku omamaise müügi hindade kaalutud keskmisena uurimisperioodil
Pokud jde o neziskové typy výrobku, běžná hodnota byla vypočítána za použití výrobních nákladů brazilského výrobce s připočtením prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí u typů výrobku brazilského výrobce, které jsou ziskové.Tooteliikide puhul, mida ei müüdud kasumlikult, arvutati normaalväärtus nii, et Brasiilia tootja tootmiskuludele liideti müügi-, üld- ja halduskulud ning Brasiilia tootja kasumlikult müüdud tooteliigi kasumimarginaal.
Vývozní ceny u vyvážejících výrobců, kterým bylo přiznáno individuální zacházeníEkspordihinnad eksportivatele tootjatele, kellele võimaldati individuaalne kohtlemine
Jelikož všichni spolupracující vyvážející výrobci, kterým bylo přiznáno individuální zacházení, prodávali na vývoz do Unie přímo nezávislým odběratelům v Unii, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit za dotčený výrobek.Kuna kõigi koostööd tegevate eksportivate tootjate puhul, kellele võimaldati individuaalne kohtlemine, toimus eksportmüük otse sõltumatutele klientidele liidus, määrati ekspordihind kindlaks vaatlusaluse toote eest tegelikult makstud või makstavate hindade alusel vastavalt algmääruse artikli 2 lõikele 8.
Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu.Normaalväärtust ja ekspordihinda võrreldi tehasehinna alusel.
Dumpingová rozpětí byla stanovena srovnáním jednotlivých cen ze závodu účtovaných vývozci zařazenými do vzorku s cenami výrobce ve srovnatelné zemi při prodeji na domácím trhu nebo případně s početně zjištěnou běžnou hodnotou.Dumpingumarginaalide määramiseks võrreldi valimisse kaasatud eksportijate individuaalseid tehasehindu võrdlustootja omamaise müügi hindadega või asjakohasel juhul arvutatud normaalväärtusega.
Ve vhodných případech byly provedeny úpravy s ohledem na obchodní úroveň, rozdíly ve fyzických vlastnostech a jiné faktory ovlivňující srovnatelnost cen, zejména „značky“.Vajaduse korral võeti kohandamisel arvesse kaubanduslikku tasandit, füüsikaliste omaduste erinevust ja teisi tegureid, mis mõjutavad hindade võrreldavust, eriti „margitoote kujundamist”.
Nejprve bylo přezkoumáno, zda je odůvodněna úprava s ohledem na obchodní úroveň podle čl. 2 odst. 10 písm. d) základního nařízení.Esiteks uuriti, kas kaubandustasandi kohandus kooskõlas algmääruse artikli 2 lõike 10 punktiga d on õigustatud.
V této souvislosti bylo zjištěno, že se čínský vývoz v zásadě uskutečňuje na velkoobchodní úrovni, zatímco ve srovnatelné zemi se prodej uskutečňuje i na maloobchodní úrovni.Sellega seoses leiti, et Hiina eksport toimus peamiselt hulgimüügi tasandil, kuid võrdlusriigis toimus müük ka jaetasandil.
Při šetření bylo dále zjištěno, že na obou trzích ovlivňují výši cen, a tudíž i spravedlivé srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty, různé distribuční kanály.Edasise uurimisega tuvastati, et erinevad turustusahelad mõjutasid hinnataset mõlemal turul, mõjutades sellega ka ekspordihinna ja normaalväärtuse õiglast hinnavõrdlust.
Šetření taktéž prokázalo, že se většina čínského vývozu uskutečňuje ve velkých objemech, zatímco se většina domácího prodeje ve srovnatelné zemi uskutečnila v menším množství, což mělo na těchto dvou relevantních trzích za následek cenové rozdíly na stejné obchodní úrovni.Lisaks näitas uurimine, et põhiosa Hiina ekspordimüügist toimus suurtes kogustes, samal ajal kui põhiosa omamaisest müügist võrdlusriigis toimus väiksemates kogustes, mille tagajärjel tekkisid kahel asjaomasel turul hinnaerinevused samal kaubandustasandil.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership