Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Viranomaiset lisäsivät, että ”suuremmat yritykset käyttävät yleensä palkattua tutkimus- ja kehityshenkilöstöä Skattefunn-hankkeen varsinaisessa tutkimus- ja kehitystoiminnassa” ja että ”tällaisen henkilöstön palkkakuluista voi saada veronpalautuksia Skattefunn-ohjelmasta, joten suuremmilla yrityksillä ei ole tarvetta eikä perusteita hakea tukea palkaton T&K-henkilöstö -ohjelmasta” [33].Orgány dodaly, že „větší společnosti obvykle využívají k vykonávání skutečné činnosti v oblasti výzkumu a vývoje v rámci projektu Skattefunn zaměstnané a placené pracovníky v oblasti výzkumu a vývoje“ a „náklady na platy těchto zaměstnanců budou způsobilé pro vrácení daně v rámci režimu Skattefunn, tyto společnosti proto nemají potřebu ani základ, aby žádaly o subvence z režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji“ [33].
Norjan viranomaiset ovat lisäksi todenneet, että koska tukikelpoisen hankkeen enimmäistukimäärä on sama riippumatta siitä, myönnetäänkö tuki pelkästään Skattefunn-ohjelman mukaisena verovähennyksenä vai verovähennyksen ja palkaton T&K-henkilöstö -ohjelman tuen yhdistelmänä, tämä ei kannusta suuria yrityksiä hakemaan tukea molemmista ohjelmista.Norské orgány rovněž uvedly, že vzhledem k tomu, že maximální výše podpory pro způsobilý projekt je stejná bez ohledu na to, zda je podpora poskytnuta výhradně v podobě daňového odpočtu v rámci režimu Skattefunn, nebo kombinace daňového odpočtu a grantu v rámci režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji, pro velké společnosti neexistuje žádná pobídka, aby získaly podporu z obou režimů.
Tämän vuoksi Norjan viranomaiset ilmoittivat valvontaviranomaiselle 15 päivänä helmikuuta 2008 päivätyllä kirjeellä (tapahtuma N:o 465311), että ”ohjelma on virallisesti rajattu valvontaviranomaisen antamaan mikroyritysten ja pienten yritysten määritelmään”.V důsledku toho norské orgány dopisem ze dne 15. února 2008 (případ č. 465311) úřad informovaly, že „režim je formálně omezen na definici úřadu pro malé podniky a mikropodniky“.
TUKIKELPOISET KUSTANNUKSET JA TUKI-INTENSITEETTIZPŮSOBILÉ NÁKLADY A MÍRA PODPORY
Norjan viranomaiset ovat ilmoittaneet, että palkaton T&K-henkilöstö -ohjelman mukaiset tukikelpoiset kustannukset koostuvat tukikelpoiseen hankkeeseen liittyvistä palkattoman työvoiman kustannuksista [34].Norské orgány oznámily, že v rámci režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji se způsobilé výdaje skládají z nákladů na neplacené pracovní síly ve vztahu k způsobilému projektu [34].
Norjan viranomaiset ovat todenneet, että sopivan tuntitaksan (tuntitaksojen) määrittäminen palkattomalle työvoimalle on vaikeaa, koska henkilön muodollinen pätevyys ei aina kuvaa henkilön kykyä toteuttaa tutkimus- ja kehityshankkeita, ja että asianmukaista koulutusta, kokemusta ja toimialaa vastaavien erillisten taksojen määrittäminen on hankalaa.Pokud jde o stanovení příslušné hodinové sazby (sazeb) za neplacenou práci, norské orgány objasnily, že vzhledem k tomu, že se formální kvalifikace jednotlivce neodráží vždy v jeho schopnosti provádět projekty v oblasti výzkumu a vývoje, je obtížné stanovit zvláštní sazby, které by odpovídaly příslušnému vzdělání, zkušenostem a oblasti práce.
Tästä syystä viranomaiset päättivät käyttää samaa tuntitaksaa palkaton T&K-henkilöstö -ohjelmasta myönnettävää tukea laskettaessa.Proto bylo rozhodnuto používat pro výpočet podpory v rámci režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji jednu společnou hodinovou sazbu.
Norjan viranomaiset ehdottivat, että tuntitaksaksi lasketaan 1,6 promillea teollisuustyöntekijän vuoden 2005 nimellisestä vuosipalkasta (348300 Norjan kruunua) [35], jolloin tuntitaksaksi tulee 557,28 Norjan kruunua, joka pyöristettiin yksinkertaisuuden vuoksi 500 Norjan kruunuun.Hodinová sazba navrhovaná norskými orgány je založena na výpočtu 1,6 ‰ nominálního ročního platu pracovníka v průmyslu za rok 2005 (348300 NOK) [35], což vede k hodinové sazbě ve výši 557,28 NOK, která byla pro zjednodušení zaokrouhlena na 500 NOK.
Kauppa- ja teollisuusministeriö voi muuttaa 500 Norjan kruunun tuntitaksaa yleisen palkkakehityksen perusteella.Tuntitaksan laskemisessa käytetty menetelmä (1,6 promillea nimellisestä vuosipalkasta) on Norjan tutkimusneuvoston kehittämä.Hodinová sazba ve výši 500 NOK může podle celkového vývoje mezd podléhat úpravě ministerstva obchodu a průmyslu.Metodika výpočtu hodinové sazby (jako 1,6 ‰ nominálního ročního platu) byla vypracována Norskou radou pro výzkum.
Tässä yhteydessä Norjan viranomaiset ovat todenneet, että työntekijöiden tuntitaksa voidaan määrittää helposti vuotuisen keskipalkan (joka perustuu tilastoihin) ja vuoden aikana tehtyjen keskimääräisten työtuntien avulla.V této souvislosti norské orgány objasnily, že hodinová sazba za práci může být ve skutečnosti snadno zjištěna pouhým odkazem na průměrný roční plat (na základě statistických údajů) a průměrný počet odpracovaných hodin ročně.
Norjan tutkimusneuvosto kuitenkin halusi yksinkertaistaa tuen myöntämistä tutkimus- ja kehitystoimintaan vielä enemmän.V zájmu zjednodušení poskytování podpory pro činnosti v oblasti výzkumu a vývoje však Norská rada pro výzkum chtěla jít dále.
Tutkimusneuvosto kehitti menetelmän, jossa tuntitaksa ei koostu ainoastaan i) pelkistä palkkakuluista vaan myös ii) ”muista toimintakuluista”, jotka lasketaan työntekijää kohti ja joihin kuuluu a) palkkaan liittyvät sosiaalikulut (eläke- ja sosiaaliturvamaksut jne.), b) laitekustannukset työntekijää kohti (puhelimen, tietokoneen/atk-laitteiden, kopiokoneenjne. käyttö), c) sähköstä, lämmityksestä, toimitilojen vuokrasta, ruokala- ja palveluhenkilökunnasta ja tilapäisestä tukihenkilöstöstä aiheutuvat yleiskustannukset ja d) työvälineiden ja toimistotarvikkeiden vuokraamisesta/ostamisesta aiheutuvat kulut.Vypracovala proto metodiku, podle niž hodinová sazba zahrnuje nejen i) samotné mzdové náklady, nýbrž rovněž ii) „ostatní provozní náklady“ vypočtené na zaměstnance a skládající se z a) sociálních nákladů spojených s platem (například příspěvky na důchodové a sociální pojištění atd.); b) nákladů na používání zařízení zaměstnancem (např. používání telefonu, počítače/zařízení informačních technologií, rozmnožovacího stroje atd.); c) celkových režijních nákladů na elektřinu, vytápění, pronájem kancelářských prostor, jídelnu a obsluhující personál a dočasné využívání pomocných pracovníků a d) nákladů na pronájem/pořízení přístrojů a kancelářských potřeb.
”Palkattoman työvoiman” tuntitaksa ei siis kata pelkkiä palkkakuluja vaan myös työntekijää kohti laskettavat ”muut toimintakulut” [36].Menetelmän kehittämistä varten Norjan tutkimusneuvosto tarkasti useiden norjalaisten yritysten kirjanpitotiedot, joista ilmeni, että vuotuiset toimintakulut olivat keskimäärin noin 1,8 kertaa korkeammat kuin vuotuiset palkkakulut (joihin kuuluivat sosiaalikulut) [37].Hodinová sazba za „neplacenou práci“ zahrnuje proto nejen samotné mzdové náklady, nýbrž rovněž „ostatní provozní náklady“ na zaměstnance [36].Ke stanovení metodiky Norská rada pro výzkum provedla přezkum účetnictví řady norských podniků, z něhož vyplynulo, že průměrně jsou roční provozní náklady 1,8krát vyšší než roční mzdové náklady (včetně sociálních nákladů) [37].
Koska vuotuisiin palkkakuluihin sisältyi sosiaalikulut (joiden osuus palkasta oli 40 prosenttia), ne korjattiin, minkä jälkeen keskimääräiset toimintakulut olivat 2,52 kertaa suuremmat kuin pelkät palkkakulut.Po úpravě ročních mzdových nákladů o skutečnost, že zahrnují sociální náklady (odpovídající 40 % platu), byly průměrné provozní náklady 2,52krát vyšší než samotné mzdové náklady.
Kun tämä luku jaettiin vuoden aikana tehdyillä keskimääräisillä työtunneilla (1500) [38], tuntikohtaiset toimintakulut olivat 1,68 promillea (joka pyöristettiin 1,6 promilleen) pelkistä vuotuisista palkkakuluista.Vydělením tohoto údaje průměrným počtem odpracovaných hodin ročně (1500) [38]činily provozní náklady (měřeno na hodinovém základě) 1,68 ‰ (zaokrouhleno na 1,6 ‰) násobek samotných ročních mzdových nákladů.
Tämän vuoksi palkattoman työvoiman tuntitaksan (joka kattaa pelkät palkkakulut ja ”muut toimintakulut”) lasketaan olevan 1,6 promillea vuosipalkasta.V souladu s tím je metodika taková, že se hodinová sazba za neplacenou práci (zahrnující samotné mzdové náklady a „ostatní provozní náklady“) vypočte jako 1,6 ‰ příslušného ročního platu.
Palkaton T&K-henkilöstö -ohjelman suuntaviivoissa määrätään, että tukikelpoisiin palkattoman työvoiman kustannuksiin sovelletaan kiinteää 2 miljoonan Norjan kruunun vuotuista enimmäismäärää yritystä kohden [39].V pokynech k režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji se stanoví, že způsobilé náklady na neplacené pracovní síly podléhají stanovenému stropu ve výši 2 milionů NOK ročně na podnik [39].
Palkattoman työvoiman ja hankkeen muita kustannuksia valvotaan vaatimalla niistä kirjanpitäjän varmennus jokaista tukihakemusta varten [40].Co se týká kontrolních opatření, náklady na neplacené pracovní síly a ostatní náklady projektu musí pro každou žádost o grant osvědčit účetní [40].
”Muut toimintakulut” voidaan varmentaa laskuista, mutta koska palkattoman työvoiman ilmoitetuista työtunneista ei ole todisteita, Norjan viranomaiset ovat esittäneet, että yrityksiä vaaditaan kirjaamaan kunkin henkilön osalta päivämäärä, tehtävä, tehty tuntimäärä ja henkilön nimi.I když se důkazy o vzniku „ostatních provozních nákladů“ ověřují prostřednictvím faktur, norské orgány objasnily, že vzhledem k tomu, že neexistují doklady o nahlášených hodinách neplacené práce, společnosti musí zaznamenávat datum, úkol, počet vynaložených hodin a jméno příslušného jednotlivce.
Jos hankkeeseen osallistuu useampi kuin yksi henkilö, sekä palkatonta työtä tehneen henkilön että hankkeesta vastuussa olevan henkilön on allekirjoitettava kyseiset tiedot.U projektů, na nichž se podílí více osob, musí být záznamy podepsány jak jednotlivcem, který odvedl neplacenou práci, tak i osobou odpovědnou za projekt.
Lisäksi Norjan tutkimusneuvosto voi vähentää ilmoitettujen työtuntien määrää, jos menettelyn aikana käy ilmi, että ilmoitettu tuntimäärä on virheellinen.Vykázaný počet hodin může Norská rada pro výzkum snížit, pokud v průběhu řízení zjistila, že nahlášený počet hodin není správný.
Tuki-intensiteettiMíra podpory
Palkaton T&K-henkilöstö -ohjelman suuntaviivoissa [41]määrätään, että ohjelmasta myönnettyihin tukiin sovelletaan Norjan tulo- ja varallisuusverotusta koskevan lain 16 pykälän 40 momentissa asetettuja rajoja.V pokynech k režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji se stanoví, že granty udělené v rámci režimu podléhají prahovým hodnotám stanoveným v § 16–40 norského zákona o zdanění majetku a příjmu [41].
Skattefunn-ohjelma perustuu tähän säännökseen, jossa säädetään, että pienten ja keskisuurten yritysten (pk-yritysten) ollessa kyseessä enintään 20 prosentin tuki-intensiteetti on hyväksyttävä.Toto ustanovení je základem režimu Skattefunn a stanoví, že v případě malých a středních podniků je přípustná míra podpory do výše 20 %.
Norjan viranomaisten ilmoituksessaan [42]antamien tietojen perusteella pk-yrityksille myönnettävän tuen bruttointensiteetti on 27,8 prosenttia.V oznámení norské orgány poskytly informace o hrubých mírách podpory ve výši 27,8 % pro malé a střední podniky [42].
Palkaton T&K-henkilöstö -ohjelmasta maksetaan tukea, jonka osuus tukikelpoisista kustannuksista on 20 prosenttia [43].Podpora v rámci režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji se vyplácí formou grantu, který odpovídá 20 % způsobilých nákladů [43].
Palkaton T&K-henkilöstö -ohjelmaa koskevan verolain mukaan tuet ovat kuitenkin vapaita yritysverosta, joka on tällä hetkellä 28 prosenttia.Podle daňového zákona k režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji jsou však granty osvobozeny od daně z příjmu právnických osob, jejíž sazba v současnosti činí28 %.
Tämän vuoksi tukikelpoisiin kustannuksiin myönnettävä 20 prosentin verovapaa tuki vastaa näihin kustannuksiin myönnettävää 27,8 prosentin verotettavaa tukea.Grant nepodléhající dani ve výši 20 % způsobilých nákladů proto odpovídá zdanitelnému grantu ve výši 27,8 % těchto nákladů.
Tuen bruttointensiteetti on siis 27,8 prosenttia.Palkaton T&K-henkilöstö -ohjelmasta myönnettyä tukea tarkastellaan yhdessä Skattefunn-ohjelmasta myönnetyn tuen kanssa, ja ensiksi mainitusta ohjelmasta myönnetty tuki otetaan huomioon, kun lasketaan jälkimmäisestä ohjelmasta myönnettävän tuen enimmäismäärää.Hrubá míra podpory proto činí 27,8 %.Granty poskytnuté v rámci režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji se posuzují ve spojení s podporou poskytnutou v rámci režimu Skattefunn a podpora v rámci prvního režimu se bere v úvahu při výpočtu limitů v rámci druhého režimu.
Skattefunn-ohjelman mukaan pk-yrityksille myönnettävän tuen kokonaismäärä saa olla enintään 20 prosenttia tukikelpoisista kustannuksista, jotka puolestaan saavat olla enintään 4 miljoonaa Norjan kruunua yritystäkohden vuodessa.Podle režimu Skattefunn nesmí celková výše podpory pro malé a střední podniky překročit 20 % způsobilých nákladů, které nesmí být vyšší než 4 miliony NOK na podnik a rok.
Jos taloudellisen tuen kokonaismäärä ylittää Skattefunn-ohjelmassa asetetut ylärajat, verovähennyksen määrää vähennetään vastaavasti.Pokud celková výše finanční podpory překročí limity stanovené v rámci režimu Skattefunn, daňový odpočet se odpovídajícím způsobem sníží.
Norjan viranomaiset ovat tarkentaneet, että näillä ylärajoilla ei kuitenkaan ole vaikutusta siihen, että palkattoman työvoiman kustannukset eivät saa missään tapauksessa ylittää edellä mainittua 2 miljoonan Norjan kruunun enimmäismäärää yritystä kohden vuodessa.Norské orgány objasnily, že těmito limity však není dotčena skutečnost, že náklady přiřazené neplacené práci musí být v každém případě v rámci zmíněného stropu ve výši 2 milion NOK na podnik a rok.
Norjan viranomaiset ovat lisäksi todenneet, että jos hankkeeseen myönnetään tukea palkaton T&K-henkilöstö -ohjelmasta sekä julkista tukea muualta kuin Skattefunn-ohjelmasta ja jos tuen yhteismäärä ylittää kokonaistuen enimmäismäärän, palkaton T&K-henkilöstö -ohjelmasta myönnettävää tukea vähennetään.Orgány rovněž vysvětlily, že pokud projekt obdrží granty v rámci režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji a veřejnou podporu z jiných zdrojů vyjma režimu Skattefunn, která společně překročí limit pro celkovou podporu, dojde ke snížení podpory poskytnuté v rámci režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji.
OHJELMAN TALOUSARVIO JA KESTOROZPOČET A DOBA TRVÁNÍ
Kuten edellä mainittiin, Norjan viranomaiset arvioivat palkaton T&K-henkilöstö -ohjelman tulevan vuotuisen talousarvion olevan enintään noin 50 miljoonaa Norjan kruunua.Jak bylo uvedeno výše, norské orgány přepokládají, že budoucí rozpočet pro režim podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji bude činit nejvýše přibližně 50 milionů NOK ročně.
Palkaton T&K-henkilöstö -ohjelman ilmoitettiin olevan kestoltaan rajoittamaton.Režim podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji byl oznámen jako časově neomezený.
Norjan viranomaiset kuitenkin ilmoittivat 15 päivänä helmikuuta 2008 päivätyllä kirjeellä (tapahtuma N:o 465311), että ohjelman enimmäiskesto kytkettäisiin tutkimus- ja kehitystyötä sekä innovaatiotoimintaa koskevien nykyisten valtiontuen suuntaviivojen, jäljempänä ’T&K&I-suuntaviivat’, voimassaoloon, joka päättyy 31 päivänä joulukuuta 2013.Dopisem ze dne 15. února 2008 (případ č. 465311) však norské orgány uvedly, že maximální doba trvání režimu bude spojena s dobou trvání stávajících pokynůke státní podpoře výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „pokyny pro výzkum, vývoj a inovace“), jejichž platnost skončí dne 31. prosince 2013.
Norjan viranomaiset ovat tietoisia siitä, että palkaton T&K-henkilöstö -ohjelman keston pidentäminen edellyttää uutta ilmoitusta.Norským orgánům je známo, že delší dobu trvání režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji je nutno znovu oznámit.
MENETTELYN ALOITTAMISEN SYYTDŮVODY PRO ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ
Valvontaviranomainen käynnisti muodollisen tutkintamenettelyn todettuaan alustavasti, että palkaton T&K-henkilöstö -ohjelmaan sisältyvä valtiontuki ei välttämättä ole ETA-sopimuksen mukaista.Úřad zahájil formální vyšetřovací řízení na základě předběžného zjištění, že režim podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji zahrnuje státní podporu, s ohledem na niž existují pochybnosti, zda by mohla být považována za slučitelnou s Dohodou o EHP.
Yksi valvontaviranomaisen huolenaiheista oli, voiko palkaton T&K-henkilöstö -ohjelman tuki-intensiteetti ylittää valtiontuen suuntaviivoissa [44]asetettua intensiteettiä.Jednou z obav úřadu bylo to, zda by míry podpory v rámci režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji mohly překročit míry podpory stanovené v pokynech ke státní podpoře [44].
Palkaton T&K-henkilöstö -ohjelmasta maksettavat tuet ovat todellakin verovapaita, joten veroasteen muutos voi johtaa tuen korkeampaan bruttointensiteettiin.Granty, které lze poskytnout v rámci režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji, jsou osvobozeny od daně, změna sazby daně proto může vést k vyšší míře podpory.
Koska ”palkattomasta työvoimasta” ei tosiasiassa synny kustannuksia, valvontaviranomainen epäili, voidaanko kustannukset katsoa suuntaviivojen mukaisiksi tukikelpoisiksi kustannuksiksi.Jelikož náklady na „neplacenou práci“ ve skutečnosti nevznikají, úřad pochyboval, zda by je bylo možno považovat za způsobilé podle těchto pokynů.
Tässä yhteydessä valvontaviranomainen otti huomioon sen, ettei tuki ”palkattomalle” työvoimalle ollut sallittua yhteisön kuudennessa tutkimuksen puiteohjelmassa.V tomto ohledu úřad přihlížel ke skutečnosti, že podle šestého rámcového programu Společenství pro výzkum není podpora „neplacené“ práce povolena.
Valvontaviranomainen epäili myös tarvittavaa kannustavaa vaikutusta.Úřad měl rovněž pochybnosti, co se týká nezbytného motivačního účinku.
NORJAN VIRANOMAISTEN HUOMAUTUKSETPŘIPOMÍNKY NORSKÝCH ORGÁNŮ
Norjan viranomaiset ovat tarkentaneet, että veroasteen noustessa palkaton T&K-henkilöstö -ohjelmasta myönnettävää tukea vähennettäisiin tarvittaessa sen varmistamiseksi, ettei tuki-intensiteetti ylitä T&K&I-suuntaviivoissa määriteltyä tuen enimmäisintensiteettiä.Norské orgány objasnily, že pokud se zvýší sazba daně, grant v rámci režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji bude v případě potřeby snížen, aby bylo zajištěno, že míra podpory nepřekročí maximální míry podpory stanovené v pokynech pro výzkum, vývoj a inovace.
Norjan viranomaiset esittävät tämän lausuntonsa perustaksi palkaton T&K-henkilöstö -ohjelman suuntaviivojen 3 jakson viimeisen kappaleen, jossa määrätään, että ”kun otetaan huomioon hankkeeseen annettu julkinen kokonaisrahoitus, [palkatonta työvoimaa varten]myönnettyä tukea käsitellään samoin kuin verovähennystä. Jos hankkeen julkisen kokonaisrahoituksen määrä ylittää EFTAn valvontaviranomaisen säännöissä sallitun tuen [enimmäismäärän], verovähennyksen määrää vähennetään. Jos palkatonta työvoimaa varten annettu tuki itsessään ylittää sallitun kokonaistuen määrän, palkatonta työvoimaa varten myönnettävää tukea vähennetään” [45].Norské orgány toto tvrzení zakládají na posledním odstavci oddílu 2 pokynů k režimu podpory pro neplacené pracovnísíly ve výzkumu a vývoji, který v překladu do češtiny stanoví, že „při posuzování celkového veřejného financování projektu se grant [pro neplacené pracovní síly]započítává stejně jako daňový odpočet. Pokud celkové veřejné financování projektu překročí [strop]pro povolenou podporu podle pravidel ESA, daňový odpočet se sníží. Pokud podpora pro neplacené pracovní síly vede sama o sobě k překročení limitu pro celkovou povolenou podporu, sníží se grant pro neplacené pracovní síly“ [45].
Norjan viranomaiset ovat väittäneet, että yhteisön kuudennessa tutkimuksen puiteohjelmassa olevassa toteamuksessa ”luonnolliset henkilöt eivät saa laskuttaa työvoimakustannuksia omasta työstään hankkeessa” termillä ”luonnolliset henkilöt” tarkoitetaan yliopistojen tai korkeakoulujen palveluksessa olevaa henkilöstöä, jolle tutkimuslaitos maksaa palkkaa (toisin kuin yhden hengen yrityksissä).Pokud jde o tvrzení, že „fyzické osoby nesmí účtovat žádné mzdové náklady v souvislosti s jejich osobní účastí na projektu“, uvedené v šestém rámcovém programu Společenství pro výzkum, norské orgány uvedly, že se pojem „fyzické osoby“ vztahuje na zaměstnance univerzit/vysokých škol, kteří dostávají plat od výzkumné instituce (na rozdíl od obchodní společnosti s jedním společníkem).
Koska tällaiset henkilöt eivät missään tapauksessa voi saada tukea palkaton T&K-henkilöstö -ohjelmasta, Norjan viranomaiset katsovat viittauksen yhteisön kuudenteen tutkimuksen puiteohjelmaan olevan merkityksetön.Jelikož tyto osoby nejsou v žádném případě způsobilé pro podporu v rámci režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji, norské orgány považují odkaz na šestý rámcový program Společenství pro výzkum za nepodstatný.
Ehdotetun tuntitaksan osalta Norjan viranomaiset ovat huomauttaneet, että 500 Norjan kruunun tuntitaksan laskennassa perustana käytetty teollisuustyöntekijän nimellinen vuosipalkka on paljon alhaisempi kuin tutkimus- ja kehitystyössä olevan henkilöstön nimellinen vuosipalkka.Co se týká navrhované hodinové sazby, norské orgány poukázaly na to, že výchozím bodem pro výpočet hodinové sazby ve výši 500 NOK je nominální roční plat pracovníka v průmyslu, který je mnohem nižší než nominální roční plat pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje.
Koska yksityisyrittäjien ja yhden hengen yritysten työntekijöiden koulutustaso yleensä vastaa tutkimus- ja kehitystyössä olevan henkilöstön korkea-asteen koulutusta, tuntitaksan laskennassa palkaton T&K-henkilöstö -ohjelmaa varten olisi voitu käyttää perustana rakennusinsinöörien korkeampaa ansiotasoa.Jelikož úroveň vzdělání v obchodních společnostech s jedním společníkem a u podnikatelů fyzických osob obvykle odpovídá vyšší úrovni vzdělání pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje, bylo by možno výpočet hodinové sazby pro účely režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji založit na vyšším platu pro stavební inženýry.
Vuonna 2005 rakennusinsinöörien vuosipalkka oli 460000 tai 500000 Norjan kruunua (sen mukaan, oliko työntekijällä viiden tai kymmenen vuoden kokemus), joten tuntitaksa olisi 772,80 tai 890,40 Norjan kruunua [46].V roce 2005 tento plat činil 460000 NOK nebo 530000 NOK (podle toho, zda zaměstnanci mají pětileté nebo desetileté zkušenosti), což by vedlo k hodinové sazbě ve výši 772,80 NOK či 890,40 NOK [46].
Tämän perusteella Norjan viranomaiset ovat väittäneet, että tuntitaksa on pidetty mahdollisimman alhaisena laskemalla ehdotettu tuntitaksa teollisuustyöntekijän huomattavasti pienemmän nimellisen vuosipalkan perusteella.Kannustavan vaikutuksen osalta Norjan viranomaiset ovat väittäneet, että koska käteisvarojen puute on tärkein ongelma yrityksen käynnistysvaiheessa, kannustava vaikutus on ilmeinen ohjelman pääasiallisen kohderyhmän eli pienyrittäjien ja yhden hengen yrityksien tapauksessa.Na základě toho norské orgány uváděly, že vzhledem k tomu, že výpočet hodinové sazby byl navržen na základě mnohem nižšího nominálního ročního platu pro pracovníky v průmyslu, je hodinová sazba zachována na minimální úrovni.Pokud jde o motivační účinek, norské orgány tvrdily, že vzhledem k tomu, že pro nově založené podniky je hotovost vážným problémem, motivační účinek se u hlavní cílové skupiny režimu, tj. malých podnikatelů a obchodních společností s jedním společníkem, objeví automaticky.
II ARVIOINTIPOSOUZENÍ
ETA-SOPIMUKSEN 61 ARTIKLAN 1 KOHDASSA TARKOITETTU VALTIONTUKIEXISTENCE STÁTNÍ PODPORY VE SMYSLU ČL. 61 ODST. 1 DOHODY O EHP
ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa määrätään seuraavaa:Ustanovení čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP uvádí:
”Jollei tässä sopimuksessa toisin määrätä, EY:n jäsenvaltion tai EFTA-valtion myöntämä taikkavaltion varoista muodossa tai toisessa myönnetty tuki, joka vääristää tai uhkaa vääristää kilpailua suosimalla jotakin yritystä tai tuotannonalaa, ei sovellu tämän sopimuksen toimintaan, siltä osin kuin se vaikuttaa sopimuspuolten väliseen kauppaan.”„Nestanoví-li tato dohoda jinak, jsou podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody.“
Jotta kyseessä olisi ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitettu valtiontuki, toimenpiteen on täytettävä seuraavat neljä kumulatiivista edellytystä: i) toimenpiteen on tuotava tuensaajille sellaista taloudellista etua, jota ei saada tavanomaisesta yritystoiminnasta, ii) etuuden on oltava jäsenvaltion myöntämä tai valtion varoista myönnetty tuki, iii) toimenpiteen on oltava valikoiva siten, että se suosii jotakin yritystä tai tuotannonalaa, ja iv) toimenpiteen on myös vääristettävä kilpailua ja vaikutettava kauppaan sopimuspuolten välillä.Aby opatření představovalo státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí splňovat čtyři kumulativní kritéria: i) opatření musí příjemcům poskytovat hospodářskou výhodu, kterou by nezískali v rámci běžného podnikání, ii) výhoda musí být poskytnuta státem nebo ze státních prostředků, iii) opatření musí být selektivní a zvýhodňovat určité podniky nebo určitá odvětví výroby a iv) opatření musí narušovat hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi smluvními stranami.
Seuraavassa tarkastellaan, täyttyvätkö kaikki neljä kumulatiivista edellytystä käsiteltävänä olevassa tapauksessa.Níže se ověřuje, zda jsou v daném případě tato čtyři kumulativní kritéria splněna.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership