Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
T&K&I-suuntaviivojen 5.1.4 jaksossa esitetään luettelo kustannuksista, jotka katsotaan tukikelpoisiksi tuki-intensiteettiä laskettaessa.Bod 5.1.4 pokynů pro výzkum, vývoj a inovace obsahuje seznam nákladů, které mají být považovány za způsobilé pro výpočet míry podpory.
Tällaisiin kustannuksiin kuuluvat muun muassa i) henkilöstökulut, jotka kattavat yksinomaan tutkimustoimintaan palkattujen tutkijoiden, teknisen ja muun henkilöstön aiheuttamat kustannukset, ii) tutkimushankkeesta suoraan aiheutuvat muut yleiskustannukset, iii) muut toimintakulut, mukaan luettuina suoraan tutkimustoiminnasta aiheutuvat materiaalien, tarvikkeiden ja vastaavien tuotteiden kustannukset [59].K těmto položkám nákladů patří mimo jiné i) osobní náklady, které zahrnují náklady výzkumných pracovníků, techniků a ostatního podpůrného personálu zaměstnaného výhradně za účelem výzkumné činnosti, ii) dodatečné režijní náklady vzniklé bezprostředně v důsledku výzkumného projektu a iii) ostatní provozní výdaje včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění výzkumné činnosti [59].
Yhteisön tutkimuspuiteohjelma – työvoimakustannuksetRámcový program Společenství pro výzkum – mzdové náklady
T&K&I-suuntaviivojen 5.1.4 jaksossa ei määritellä, voivatko henkilöstökulut kattaa myös palkattomasta työvoimasta aiheutuvat kustannukset.Bod 5.1.4 pokynů pro výzkum, vývoj a inovace nerozvádí, zda mohou osobní náklady zahrnovat rovněž náklady na neplacenou práci.
Valvontaviranomainen kuitenkin katsoo, että valtiontuen suuntaviivoissa käytetyn termin tulkitsemiseen saadaan apua tarkastelemalla, kuinka termiä on käytetty niin kutsutussa yhteisön tutkimuspuiteohjelmassa [60].Kuten muodollisen tutkintamenettelyn aloittamisesta tehdyssä päätöksessä säädetään, kuudennesta puiteohjelmasta ei voitu myöntää yhteisön taloudellista tukea palkattomasta työvoimasta aiheutuviin kustannuksiin.Úřad se však domnívá, že pokyny pro výklad pojmu použitého v pokynech ke státní podpoře lze získat ověřením, jak se tento pojem používá v rámci s tzv. rámcového programu Společenství pro výzkum [60].Jak se uvádí v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, nelze v rámci šestého rámcového programu získat finanční podporu Společenství na náklady na neplacenou práci.
Tuen myöntämiseen kuudennesta puiteohjelmasta käytetyn vakioavustussopimuksen liitteen II B.II.22.3 osassa todetaan, että ”luonnolliset henkilöt eivät saa laskuttaa työvoimakustannuksia omasta työstään hankkeessa”, ja B.II.19.1(a) osan mukaan tukikelpoisten kustannusten ”on oltava todellisia, taloudellisesti järkeviä ja välttämättömiä hankkeen toteuttamisen kannalta”.V části B.II.22.3 přílohy II vzorové dohody používané pro účely poskytování podpory v rámci šestého rámcového programu se uvádí, že „fyzické osoby nesmí účtovat žádné mzdové náklady v souvislosti s jejich osobní účastí na projektu“ a v části B.II.19.1 písm. a) se uvádí, že způsobilé náklady „musí být skutečné, hospodárné a nezbytné pro provedení projektu“.
Euroopan komissio on omaksunut kannan, jonka mukaan kustannuksia ei voida veloittaa puiteohjelmasta, jos työvoimakustannusten arvoa ei ole voitu määrittää eikä sitä ole merkitty yrityksen kirjanpitoon.V této souvislosti Evropská komise přijala názor, že pokud hodnotu mzdových nákladů nelze určit a zaznamenat v účetnictví podniku, nelze tyto náklady ani vyúčtovat rámcovému programu.
Tämän mukaisesti valvontaviranomainen esitti päätöksessään käynnistää palkaton T&K-henkilöstö -ohjelmaa koskeva muodollinen tutkintamenettely epäilyjä siitä, voidaanko palkattomasta työvoimasta aiheutuneiden kulujen katsoa olevan T&K&I-suuntaviivoissa tarkoitettuja tukikelpoisia kustannuksia.V souladu s tím úřad ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení s ohledem na režim podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji vyjádřil pochybnosti, zda by náklady na neplacenou práci mohly být považovány za způsobilé náklady ve smyslu pokynů pro výzkum, vývoj a inovace.
Nyt on kuitenkin hyväksytty jo seitsemäs puiteohjelma [61], jonka mukaan tietyissä tilanteissa tukea voidaan pyytää kustannuksiin, jotka eivät ole ”todellisia”.Nyní však byl přijat sedmý rámcový program, který stanoví, že za určitých podmínek lze požadovat podporu pro náklady, které nejsou „skutečné“ [61].
Euroopan komission käyttämässä vakiomuotoisessa tukisopimuksessa (seitsemännestä puiteohjelmasta myönnettävää tukea koskeva vakioavustussopimus) todetaan tästä asiasta, että huolimatta yleisestä edellytyksestä, jonka mukaan tukikelpoisten kustannusten on oltava todellisia, ”rahoituksen saajat voivat vaihtoehtoisesti ilmoittaa keskimääräiset henkilöstökustannukset, jos ne on laskettu noudattaen komission hyväksymiä varmennettuja menetelmiä ja ne ovat rahoituksen saajan hallinnointiperiaatteiden ja tavanomaisten kirjanpitokäytänteiden mukaisia. Kun rahoituksen saaja, joka hakee tämän avustussopimuksen perusteella korvattaviksi keskimääräisiä henkilökustannuksia, on esittänyt sitä ennen lausunnon menettelytavoista, keskimääräisten henkilöstökustannusten ei katsota poikkeavan merkittävästi todellisista henkilöstökustannuksista” [62].V tomto ohledu standardní grantová smlouva, kterou používá Evropská komise (vzorová dohoda o podpoře v rámci sedmého rámcového programu), uvádí, že bez ohledu na obecný požadavek, že způsobilé náklady musí být skutečné, „se příjemci mohou rozhodnout, že nahlásí průměrné osobní náklady, jsou-li založeny na osvědčené metodice, kterou schválila Komise, a v souladu se zásadami řízení a obvyklými účetními postupy příjemce. Průměrné osobní náklady, které příjemce vyúčtuje na základě grantové smlouvy po předložení osvědčení o metodice, se považují za náklady, které se významně neliší od skutečných osobních nákladů“ [62].
Sovellettavissa ohjeissa selostetaan, että edellä mainittu sääntö eli ”keskimääräiset henkilöstökustannukset, jotka on laskettu varmennettuja menetelmiä käyttäen” tarjoaa i) pk-yrityksen luonnollisille henkilöille ja ii) pk-yrityksen omistajille, jotka eivät saa pk-yritykselle tekemästään työstä palkkaa, mahdollisuuden hakea ja saada tukea T&K-hankkeisiin antamalleen työpanokselle.V příslušných pokynech je objasněno, že výše uvedené pravidlo, na něž se odkazuje jako na „metodu průměrných osobních nákladů na základě osvědčené metodiky“, umožňuje i) fyzickým osobám přirovnaným malému nebo střednímu podniku a ii) majitelům malých a středních podniků, kteří za svou práci pro malý nebo střední podnik nedostávají žádný plat, požádat o podporu a obdržetpodporu pro svou práci v souvislosti s projekty v oblasti výzkumu a vývoje.
Vaikka ohjeissa ei nimenomaisesti vaadita tietyn menetelmän käyttöä, niistä käy ilmi, että yhteisön ohjelman yhteydessä ”varmennettu menetelmä” tarkoittaa, että tarkastajan on varmennettava menetelmä, jolla lasketaan työpanoksen arvo tai ”työvoimakustannukset” (eli käytännössä tuntitaksa).Ačkoliv neexistuje výslovný požadavek, pokud jde o to, jakou metodiku je nutno použít, z pokynů je zřejmé, že se v rámci programu Společenství „osvědčenou metodikou“ rozumí, že metodiku, jež je základem pro výpočet hodnoty práce nebo „mzdových nákladů“ (tj. hodinové sazby), musí osvědčit auditor.
Hyväksyttyjen menetelmien osalta tarkastaja tarkastaa ensin, että luonnollisiin henkilöihin liittyvissä ohjeissa viitataan menetelmään, jolla tuntitaksa määritellään tulojen perusteella (esimerkiksi veroilmoitus) [63].Pokud jde o přijatelné metodiky, úřad nejprve poznamenává, že pokyny ve vztahu k fyzickým osobám odkazují na metodiku pro stanovení hodinové sazby pomocí příjmu (např. přiznání k dani) [63].
Ottaen erityisesti huomioon Euroopan komission antamat ohjeet sellaisten tapausten varalta, joissa on kyse pk-yrityksen omistajasta, joka ei saa palkkaa eikä pysty esittämään todisteita työvoimakustannuksista yrityksen kirjanpidosta, valvontaviranomainen kuitenkin katsoo, ettei viittaus tuloihin perustuvaan menetelmään ole riittävä sulkemaan automaattisesti pois vaihtoehtoisten menetelmien käyttöä, sillä tällöin kustannukset voidaan laskea arvioiden perusteella.Avšak zejména na základě pokynů Evropské komise se v případě majitelů malých a středních podniků, kteří nedostávají plat a v účetnictví společnosti nemohou prokázat žádné mzdové náklady a kteří uvedou, že náklady lze vypočítat pomocí odhadů, úřad domnívá, že odkaz na metodiku založenou na příjmu nepostačuje k automatickému vyloučení jiných metodik.
Seitsemännen puiteohjelman tavoitteena on mahdollistaa T&K-hankkeeseen tehdyn työpanoksen arvon laskeminen.V rámci sedmého rámového programu je cílem umožnit výpočet hodnoty práce odvedené s ohledem na daný projekt v oblasti výzkumu a vývoje.
Puiteohjelmassa ei suoraan edellytetä, että mahdollisen tuensaajan pitäisi saada kyseisestä toiminnasta tuloa.Neexistuje žádný výslovný požadavek, aby možný příjemce v souvislosti s touto činností obdržel nějaký příjem.
Tämän perusteella valvontaviranomainen katsoo, että edellä esitetyissä kohdissa i) ja ii) tulojen olemassaolo ei itsessään ole tukikelpoisuusehto ja että myös muut tuntitaksan määrittämismenetelmät voivat olla hyväksyttäviä.Norjan viranomaisten ehdottaman menetelmän osalta valvontaviranomainen huomauttaa aluksi, että kun nimellisestä vuosipalkasta lasketaan 1,6 promillea, tulokseksi saadaan tuntitaksa, joka sisältää työvoimakustannusten lisäksi myös ”muut toimintakulut”.Na tomto základě se úřad domnívá, že u bodu i) i ii) výše není existence příjmu sama o sobě podmínkou způsobilosti pro podporu a že pro stanovení hodinové sazby mohou být přijatelné jiné metodiky.Pokud jde o metodiku, kterou navrhují norské orgány, úřad na úvod poznamenává, že koncepce výpočtu 1,6 ‰ nominálního ročního platu stanoví hodinovou sazbu, která zahrnuje nejen prvek mzdových nákladů, nýbrž rovněž prvek „ostatních provozních nákladů“.
Vaikka esillä olevan tarkastelun tarkoituksena on selvittää, ovatko työvoimakustannukset tukikelpoisia, lopullisen päätöksen antamiseksi menetelmän hyväksyttävyydestä on myös tarpeen varmistaa, ovatko ”muut toimintakulut” T&K&I-suuntaviivojen mukaisia tukikelpoisia kustannuksia.Ačkoliv účelem této analýzy je ověřit, zda jsou mzdové náklady způsobilé, je rovněž nutné (aby bylo možno vyvodit konečný závěr o přijatelnosti metodiky) ověřit, zda lze prvek týkající se „ostatních provozních nákladů“ považovat za způsobilé náklady podle pokynů pro výzkum, vývoj a inovace.
Tästä syystä näitä kahta kustannustekijää tarkastellaan seuraavassa erikseen.Tyto dva prvky jsou proto projednány samostatně.
”Palkattoman” työvoiman kustannuksetNáklady na „neplacenou“ práci
Palkattomaan työvoimaan liittyvät kustannukset määritellään menetelmässä yksinkertaisesti palkkatilastojen perusteella.Co se týká nákladů, jež lze přičíst neplacené práci, tento prvek metodiky je definován jednoduše odkazem na mzdové statistiky.
Ehdotetun menetelmän mukaan työvoimakustannukset vastaavat kustannuksia, jotka olisi saatu määrittämällä tuntitaksa jakamalla teollisuustyöntekijän nimellinen vuosipalkka vuodessa tehtävillä keskimääräisillä työtunneilla, kuten käy ilmi vuoden 2005 tilastoista.Navrhovaná metodika ve skutečnosti znamená, že prvek mzdových nákladů je rovnocenný tomu, co by bylo výsledkem v případě, že hodinová sazba je stanovena vydělením nominálního ročního platu pracovníka v průmyslu ročním průměrným počtem odpracovaných hodin, jak vyplývá ze statistiky za rok 2005.
Teollisuustyöntekijän palkan työvoimakustannukset vastaavat 232,20 Norjan kruunun tuntitaksaa (348300/1500).Prvek mzdových nákladů pro plat pracovníka v průmyslu odpovídá hodinové sazbě ve výši 232,20 NOK (348300/1500).
Valvontaviranomainen katsoo, että virallisten palkkatilastojen (vuodelta 2005) perusteella määritetyn tuntitaksan avulla varmistetaan, ettei työvoimakustannuksia ole arvioitu liian korkeiksi.Úřad se domnívá, že hodinová sazba, která je stanovena odkazem na oficiální mzdové statistiky (pro rok 2005) zajišťuje, aby prvek mzdových nákladů nebyl bezdůvodně navýšen.
Koska tuntitaksa on lisäksi määritelty teollisuustyöntekijän vuotuisen keskipalkan perusteella (eikä esimerkiksi rakennusinsinöörin paljon korkeamman palkan perusteella), työvoimakustannukset on pidetty suhteellisen alhaisina [64]. Hankkeen johtajan on allekirjoitettava palkattomista työtunneista laadittu raportti jokaista tukihakemusta varten, ja kirjanpitäjän on varmennettava raportti.Mimoto skutečnost, že hodinová sazba je stanovena odkazem na roční plat pracovníka v průmyslu (na rozdíl od mnohem vyššího platu například stavebního inženýra) znamená, že prvek mzdových nákladů je zachován na poměrně nízké úrovni [64].
Näin taataan, että tarkastus toteutetaan seitsemännen puiteohjelman vakioavustussopimuksessa esitetyn tarkastustodistusjärjestelmän mukaisesti tai jopa tätä tiukemmin [65].Skutečnost, že nahlášené hodiny neplacené práce musí být podepsány společně vedoucím projektu a pro každou žádost o grant osvědčeny účetním, zajišťuje existenci auditu, což je v souladu s osvědčením o auditu uvedeným ve vzorové dohodě v rámci sedmého rámcového programu (či je dokonce ještě přísnější) [65].
Valvontaviranomainen huomauttaa lisäksi, että myös Norjan tutkimusneuvosto harjoittaa valvontaa varmistamalla, että ilmoitetut luvut eivät ole ilmeisen virheellisiä.Úřad podotýká, že mimoto kontrolu vykonává rovněž Norská rada pro výzkum, která ověřuje, zda nejsou nahlášené údaje zjevně nesprávné.
Näissä olosuhteissa valvontaviranomainen päättelee, että palkattoman työvoiman kustannusten osuus tuntitaksan määrittelymenetelmässä on hyväksyttävä.Za této situace úřad vyvozuje závěr, že určení prvku nákladů na neplacenou práci v metodice ke stanovení hodinové sazby je přijatelné.
Erikseen tarkasteltuina palkattoman työvoiman kustannukset ovat tämän vuoksi T&K&I-suuntaviivojen mukaisia tukikelpoisia henkilöstökuluja.Náklady na neplacenou práci, posuzovány zvlášť, jsou proto považovány za způsobilé osobní náklady ve smyslu pokynů pro výzkum, vývoj a inovace.
”Muut toimintakulut”„Ostatní provozní náklady“
Valvontaviranomainen katsoo, että ”muiden toimintakulujen” määritelmä palkaton T&K-henkilöstö -ohjelmassa (kuten on esitetty sen I osan 2.3 jaksossa) vastaa T&K&I- suuntaviivojen 5.1.4 jakson e ja f alakohdassa esitettyjä ”muita yleiskustannuksia” ja/tai ”muita toimintakuluja”, jotka ovat tukikelpoisia kustannuksia.Úřad se domnívá, že popis „ostatních provozních nákladů“ v rámci režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji (uvedený v oddíle 2.3 části I) odpovídá způsobilým nákladům v podobě „dodatečných režijních nákladů“ a/nebo „ostatních provozních výdajů“ v bodu 5.1.4 písm. e) a f) pokynů pro výzkum, vývoj a inovace.
Toimintakulujen määrä lasketaan automaattisesti tuntiperusteisena työntekijää kohden teollisuustyöntekijän palkan perusteella sen sijaan, että se perustuisi laskuilla todistettaviin kustannuksiin [66].Výše provozních nákladů se vypočítává automaticky na hodinovém základě na zaměstnance v poměru k platu pracovníka v průmyslu – místo aby byla založena na výši nákladů uvedených ve fakturách [66].
Menetelmässä toimintakulut on kuitenkin laskettu Norjan tutkimusneuvoston tekemän yrityskatsauksen perusteella.Prvek provozních nákladů podle metodiky však byl vypočten na základě přezkumu podniků, který provedla Norská rada pro výzkum.
Näin varmistetaan, että toimintakulujen määrä on realistinen.To zaručuje, aby výše provozních nákladů byla reálná.
Lisäksi toimintakulujen osuus on laskettu teollisuustyöntekijän alhaisen palkan mukaan, ja toimintakuluilla on kiinteä enimmäismäärä tuntia kohden.Podíl provozních nákladů se vypočítává na základě nízkého platu pracovníka v průmyslu a prvek provozních nákladů zůstává ve stanovené maximální výši na hodinovém základě.
Tämän perusteella ja ottaen huomioon, että todelliset toimintakulut varmennetaan laskuista tarkastuksen yhteydessä, valvontaviranomainen katsoo, että ehdotettu menetelmä on hyväksyttävä tapa määrittää ”muiden toimintakulujen” määrä ja että nämä kulut ovat T&K&I-suuntaviivojen mukaisia tukikelpoisia kustannuksia.Na základě toho a s přihlédnutím ke skutečnosti, že skutečný vznik provozních nákladů je jako součást auditu ověřen pomocí faktur, se úřad domnívá, že navrhovaná metodika představuje přijatelný způsob stanovení výše „ostatních provozních nákladů“, tyto jsou proto považovány za způsobilé náklady podle pokynů pro výzkum, vývoj a inovace.
Menetelmää koskevat päätelmätZávěr o metodice
Valvontaviranomainen katsoo kaiken kaikkiaan, että palkattoman työvoiman kustannukset voivat olla tukikelpoisia kustannuksia, sillä sovellettavaa periaatetta on muutettu seitsemännessä puiteohjelmassa. Tukikelpoisuus kuitenkin riippuu menetelmästä, jolla tuntitaksa määritellään.Úřad se domnívá, že na základě změny zásady v sedmém rámcovém programu mohou být náklady na neplacenou práci považovány za způsobilé náklady v závislosti na metodice, která je zvolena ke stanovení hodinové sazby.
Kuten edellä todettiin, valvontaviranomainen katsoo, että Norjan viranomaisten ehdottaman menetelmän mukainen määrittelytapa, jossa sekä työvoimakustannusten että toimintakulujen taso on kiinteä, on hyväksyttävä.Z výše uvedených skutečností vyplývá, že úřad považuje metodiku navrhovanou norskými orgány, tj. způsob, jakým je stanovena výše prvku mzdových nákladů a prvku provozních nákladů, za přijatelnou.
Menetelmä siis hyväksytään ja kustannukset ovat T&K&I-suuntaviivojen mukaisia tukikelpoisia kustannuksia.Metodika je tudíž schválena a náklady jsou považovány za způsobilé náklady podle pokynů pro výzkum, vývoj a inovace.
Tämä päätelmä on yhdenmukainen valvontaviranomaisen Skattefunn-ohjelmasta tekemässä päätöksessä [67]vuonna 2002 omaksuman kannan kanssa. Tuolloin valvontaviranomainen hyväksyi vastaavan menetelmän tukikelpoisten kustannusten (tason) määrittämiseksi.Ehdotetun menetelmän mukaan samaa tuntitaksaa sovelletaan, vaikka ohjelmasta mahdollisesti tukea saavien yritysten koko voi vaihdella.Tento závěr je rovněž v souladu s postojem úřadu z roku 2002 v rozhodnutí o režimu Skattefunn, v jehož rámci úřad schválil stejnou metodiku ke stanovení (výše) způsobilých nákladů [67].Ačkoliv navrhovaná metodika znamená, že se používá jedna hodinová sazba i v případě, že se možní příjemci v rámci režimu mohou lišit co do velikosti, připomíná se, že se norské orgány rozhodly omezit režim na mikropodniky a malé podniky, možní příjemci proto představují poměrně stejnorodou skupinu.
On kuitenkin muistettava, että Norjan viranomaiset ovat päättäneet rajoittaa ohjelman koskemaan mikroyrityksiä ja pieniä yrityksiä, joten mahdolliset tuensaajat muodostavat melko homogeenisen ryhmän. Tämän vuoksi tarkastusviranomainen hyväksyy yhden yleisen taksan käytön.Úřad proto schvaluje použití jedné společné sazby.
Kannustava vaikutusMotivační účinek
T&K&I-suuntaviivojen 6 jakson [68]mukaan kannustavan vaikutuksen katsotaan olevan automaattisesti olemassa, jos tuettua T&K&I-hanketta ei ole käynnistetty ennen tuen hakemista, tuensaajana on pk-yritys ja tukimäärä on alle 7,5 miljoonaa euroa hanketta ja pk-yritystä kohden.Podle oddílu 6 pokynů pro výzkum, vývoj a inovace se má automaticky za to, že podpora má motivační účinek, pokud projekt v oblasti výzkumu, vývoje a inovací nebyl zahájen před podáním žádosti o podporu, příjemcem podpory je malý nebo střední podnik a výše podpory je nižší než 7,5 milionu EUR na projekt a malý nebo střední podnik [68].
Kuten edellä todettiin, Norjan viranomaiset ovat rajanneet palkaton T&K-henkilöstö -ohjelman pieniin yrityksiin ja mikroyrityksiin.Z výše uvedeného vyplývá, že norské orgány omezily režim podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji na malé podniky a mikropodniky.
Koska palkaton T&K-henkilöstö -ohjelmassa tukikelpoisiin kustannuksiin sovelletaan lisäksi kiinteää 2 miljoonan Norjan kruunun vuotuista tukikelpoisten kustannusten enimmäismäärää yritystä kohden ja sovellettava tuki-intensiteetti on 27,8 prosenttia, yritystä kohden myönnettävän tuen enimmäismäärä kunakin vuonna olisi 556000 Norjan kruunua (noin 70500 euroa), joka alittaa edellä mainitun ylärajan.Vzhledem ke skutečnosti, že způsobilé náklady v rámci režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji podléhají stanovenému stropu způsobilých nákladů ve výši 2 miliony NOK na rok a podnik a že platná míra podpory činí 27,8 %, maximální hodnota podpory poskytnuté podniku v kterémkoliv roce bude činit 556000 NOK (přibližně 70500 EUR), což je mnohem méně, než výše uvedený maximální limit.
Vaikka tuen enimmäisintensiteetti olisi jopa 45 prosenttia (mikä voi toteutua, jos veroaste nousee), tuen enimmäismäärä olisi 900000 Norjan kruunua (noin 114000 euroa) eli alittaisi edelleen T&K&I-suuntaviivoissa [69]määrätyn ylärajan.I s přihlédnutím k maximální míře podpory ve výši 45 % (k níž může dojít po zvýšení sazby daně), činímaximální výše podpory 900000 NOK (přibližně 114000 EUR), což je stále mnohem méně než maximální výše stanovená v pokynech [69].
Norjan viranomaiset ovat vahvistaneet, että ohjelmasta ei myönnetä tukea, jos tutkimushanke on käynnistetty ennen tuen hakemista.Norské orgány rovněž potvrdily, že podpora v rámci režimu nebude poskytnuta, pokud byly výzkumné projekty zahájeny před podáním žádosti o podporu.
Valvontaviranomainen katsoo tämän perusteella, että palkaton T&K-henkilöstö -ohjelmasta myönnettävillä tuilla on T&K&I-suuntaviivojen 6 jakson mukainen kannustava vaikutus.Na základě těchto skutečností má úřad za to, že granty, které lze poskytnout v rámci režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji, mají motivační účinek podle oddílu 6 pokynů pro výzkum, vývoj a inovace.
Norjan viranomaiset ilmoittivat palkaton T&K-henkilöstö -ohjelman olevan kestoltaan rajoittamaton.Norské orgány oznámily režim podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji jako režim s časově neomezenou dobou trvání.
Norjan viranomaiset kuitenkin suostuivat muodollisesti rajoittamaan ohjelman keston 31 päivään joulukuuta 2013, jolloin myös nykyisten T&K&I-suuntaviivojen voimassaolo päättyy.Norské orgány však souhlasily s formálním omezením režimu do 31. prosince 2013, což je datum, kdy skončí rovněž doba platnosti stávajících pokynů pro výzkum, vývoj a inovace.
Tämän perusteella valvontaviranomainen katsoo ohjelman keston olevan hyväksyttävä.Na základě těchto skutečností úřad považuje dobu trvání režimu za přijatelnou.
PÄÄTELMÄ TUKIOHJELMAN YHTEENSOPIVUUDESTA ETA-SOPIMUKSEN KANSSAZÁVĚR O SLUČITELNOSTI REŽIMU S DOHODOU O EHP
Kuten edellä esitetystä käy ilmi, valvontaviranomainen katsoo sekä palkaton T&K-henkilöstö -ohjelman mukaisten hankkeiden että kustannusten olevan tukikelpoisia T&K&I-suuntaviivojen nojalla.Z výše uvedených skutečností vyplývá, že úřad má za to, že projekty i nákladové prvky v rámci režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji jsou způsobilé podle pokynů pro výzkum, vývoj a inovace.
Koska ohjelma on rajoitettu koskemaan pieniä yrityksiä ja mikroyrityksiä, tuki-intensiteetit ovat kyseisten suuntaviivojen mukaisia, kannustava vaikutus on osoitettu ja ohjelman kesto on rajoitettu suuntaviivojen mukaisesti, valvontaviranomainen katsoo, että palkaton T&K-henkilöstö -ohjelma soveltuu ETA-sopimuksen toimintaan.Jelikož režim je omezen na malé podniky a mikropodniky, míry podpory jsou v souladu s těmito pokyny, byl prokázán motivační účinek a doba trvání režimu byla omezena v souladu s pokyny, úřad zastává názor, že režim podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji je slučitelný s fungováním Dohody o EHP.
PÄÄTÖSROZHODNUTÍ
Edellä esitetyn arvioinnin perusteella valvontaviranomainen katsoo palkaton T&K-henkilöstö -ohjelman olevan yhteensopiva ETA-sopimuksen kanssa seuraavin edellytyksin:Na základě výše uvedeného posouzení považuje úřad režim podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji za slučitelný s Dohodou o EHP při splnění těchto podmínek:
Palkaton T&K-henkilöstö -ohjelma rajataan kattamaan vain mikroyritykset ja pienet yritykset, siten kuin ne on määritelty pk-yrityksille myönnettävää tukea koskevissa valtiontuen suuntaviivoissa.oblast působnosti režimu podpory pro neplacené pracovní síly ve výzkumu a vývoji je omezena na mikropodniky a malé podniky, jak jsou vymezeny v pokynech pro státní podporu malým a středním podnikům;
Mikroyrityksille ja pienille yrityksille myönnettävän tuen kokonaisintensiteetti on 27,8 prosenttia, joka voi nousta yritysveroasteen noustessa (jolloin kokeelliseen kehitykseen sovelletaan 45 prosentin enimmäisintensiteettiä ja teolliseen tutkimukseen 70 prosentin enimmäisintensiteettiä).celková míra podpory pro mikropodniky a malé podniky činí 27,8 %, což se může zvýšit v důsledku případného zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob (v tomto případě činí platné stropy nejvýše 45 % u experimentálního vývoje a 70 % u aplikovaného výzkumu), a
Ohjelman kesto päättyy 31 päivänä joulukuuta 2013, jolloin nykyisten T&K&I-suuntaviivojen voimassaolo päättyy.doba trvání režimu je omezena do 31. prosince 2013, což je datum, kdy skončí platnost stávajících pokynů pro výzkum, vývoj a inovace.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership