| Source | Target | | Yleinen tausta – Rautatieliikenne | Obecné souvislosti: odvětví železniční dopravy |
| Rautatiealalla on erityisiä etuja, sillä kyseessä on turvallinen ja saastuttamaton liikennemuoto. | Se železnicí jsou spojeny jasné výhody: jedná se o bezpečný a neznečisťující způsob dopravy. |
| Rautatieliikenne voi näin ollen vaikuttaa huomattavasti kestävän liikennejärjestelmän kehittymiseen Euroopan talousalueella. | Železniční doprava může proto významným způsobem přispět k rozvoji udržitelných způsobů dopravy v Evropském hospodářském prostoru. |
| Komission valkoisessa kirjassa ”Eurooppalainen liikennepolitiikka vuoteen 2010: valintojen aika” [2]ja sen väliarvioinnissa [3]korostetaan, kuinka tärkeä on dynaaminen rautatieala, kun halutaan luoda sellainen tavaroiden ja ihmisten kuljetusjärjestelmä, joka on tehokas, varma ja puhdas ja kestävällä tavalla myötävaikuttaa menestyksekkäitten eurooppalaisten yhtenäismarkkinoiden syntymiseen. | V Bílé knize Evropské komise „Evropská dopravní politika do roku 2010: čas rozhodnout“ [2]a jejím přezkumu v polovině období [3]je zdůrazněno, jak je dynamické odvětví železniční dopravy potřebné pro vytvoření fungujícího, bezpečného a ekologického systému nákladní a osobní dopravy, který přispějek vytvoření dlouhodobě prosperujícího jednotného evropského trhu. |
| ETA:n neuvoa-antavan komitean päätöslauselmassa ja kertomuksessa ”An Ambitious Transport Policy” [4]korostetaan lisää dynaamisen rautatiealan tärkeyttä Euroopan talousalueella. | V usnesení Poradního výboru EHP a jeho zprávě „Ambiciózní dopravní politika“ [4]se dále zdůrazňuje význam dynamického odvětví železniční dopravy pro EHP. |
| Euroopan talousalueen kaupunkeja ja tiettyjä alueita vaivaavat liikenneruuhkat, tarve vastata ilmastonmuutoksen asettamiin haasteisiin sekä hiilivetyjen hinnannousu osoittavat, kuinka tärkeää on edistää rautatieliikenteen kehittämistä. | Přetížení silnic, kterým trpí města a některé oblasti EHP, potřeba čelit výzvám spojeným se změnou klimatu a zvyšování cen paliv ukazují, jak je důležité stimulovat rozvoj železniční dopravy. |
| Tässä suhteessa on muistettava, että myös yhteisellä liikennepolitiikalla on pyrittävä ETA-sopimuksessa [5]ja Euroopan yhteisön perustamissopimuksessa [6]vahvistettuihin ympäristötavoitteisiin. | V této souvislosti je třeba poznamenat, že společná dopravní politika musí rovněž plnit enviromentální cíle stanovené v Dohodě o EHP [5]a ve Smlouvě o založení Evropského společenství [6]. |
| Euroopan rautatiealan vetovoimaisuus ei ole kuitenkaan riittänyt. Ala kärsi jatkuvasta laskusuuntauksesta 1960-luvulta aina 1990-luvun loppuun saakka. | Odvětví železniční dopravy v Evropě však trpí tím, že není považováno za dostatečně přitažlivé. Od 60. let do konce 20. století zažívalo období prohlubujícího se úpadku. |
| Sekä tavaroiden että matkustajien rautatiekuljetukset ovat suhteellisesti mitattuna vähentyneet muihin kuljetusmuotoihin verrattuna. | Oproti ostatním druhům dopravy železniční nákladní i osobní přeprava v relativních hodnotách stagnovala. |
| Vaikka rautateiden matkustajaliikenne on kasvanut absoluuttisesti mitattuna, lisäys vaikuttaa kuitenkin hyvin rajoitetulta verrattuna maantie- ja lentoliikenteen kasvuun [8]. | I když železniční přeprava osob v absolutních hodnotách i nadále rostla, v porovnání s nárůstem silniční a letecké dopravy se tento růst zdá velmi omezený [8]. |
| Vaikka tämä suuntaus vaikuttaa kääntyneen viime aikoina päinvastaiseksi [9], edessä on kuitenkin vielä pitkä tie ennen kuin rautatieliikenne vakaantuu ja muuttuu kilpailukykyiseksi. | Ačkoli se zdá, že se tuto tendenci v posledních letech podařilo zvrátit [9], je třeba ujít ještě velký kus cesty k tomu, aby se železniční doprava stala silnou a konkurenceschopnou. |
| Varsinkin rautateiden tavaraliikennealalla on edelleen huomattavia vaikeuksia, jotka edellyttävät viranomaistoimia [10]. | Zejména v odvětví nákladní železniční dopravy přetrvávají významné potíže, k jejichž odstranění bude potřeba opatření ze strany veřejných orgánů [10]. |
| Euroopanrautatiealan suhteellinen laskusuuntaus johtuu pitkälti siitä, että kuljetusalan toimintakaavat säilyivät pitkään lähinnä kansallisina ja monopolistisina. | Relativní úpadek evropského odvětví železniční dopravy z velké míry vyplývá z historické organizace nabídky dopravy, která především vychází z vnitrostátních a monopolistických schémat. |
| Koska kansallisissa verkoissa ei ollut kilpailua, rautatieyrityksillä ei ensinnäkään ollut kannustimia alentaa toimintakustannuksiaan ja kehittää uusia palveluja. | Za prvé, v rámci vnitrostátních sítí neexistovala hospodářská soutěž, a proto nebyly železniční podniky nuceny snižovat své provozní náklady a vyvíjet nové služby. |
| Ne eivät saaneet toiminnastaan tarpeeksi tuloja kattaakseen kaikki kulut ja tarpeelliset investoinnit. | Jejich činnosti nepřinášely dostatečné příjmy k pokrytí všech nákladů a potřebných investic. |
| Joskus tällaiset tarpeelliset investoinnit jätettiin tekemättä. ETA-valtiot puolestaan toisinaan velvoittivat rautatieyritykset näihin investointeihin, vaikka yritysten omat rahoitusvarat eivät riittäneet. | Někdy nebyly tyto potřebné investice realizovány. Jindy státy EHP přinutily železniční podniky tyto investice provést, i když nebyly schopné je dostatečně financovat z vlastních zdrojů. |
| Tämä johti rautatieyritysten huomattavaan velkaantumiseen, mikä puolestaan vaikutti kielteisesti niiden kehitykseen. | V důsledku toho těmto podnikům vzniklo velké zadlužení, které samo o sobě mělo nepříznivý vliv na jejich rozvoj. |
| Euroopan rautatieliikenteen kehitystä on myös rajoittanut standardisoinnin ja verkkojen yhteentoimivuuden puute, kun taas maantie- ja lentoliikenteen harjoittajat ovat kehittäneet useita kansainvälisiä palveluja. Euroopan talousalue sai perinnöksi kansallisten verkkojen muodostaman hajanaisen verkoston, jolle olivat tunnusomaista erilaiset raideleveydet ja yhteensopimattomat opastin- ja turvallisuusjärjestelmät. | Za druhé, rozvoj železniční dopravy byl v Evropě brzděn vinou chybějící normalizace a interoperability sítí, zatímco silniční a letečtí dopravci přišli s celou řadou mezinárodních služeb. |
| Rautatieyritykset eivät näin ollen pystyneet hyödyntämään mittakaavaetuja, joita olisi syntynyt, jos infrastruktuuri ja liikkuva kalusto olisi suunniteltu yhdelle suurelle markkina-alueelle 27 [11]kansallisen markkina-alueen sijasta. | EHP zdědil mozaiku vnitrostátních železničních sítí, které se vyznačují rozdílnými rozchody a neslučitelnými signalizačními a bezpečnostními systémy, jež železničním podnikům neumožňují využívat úspor z rozsahu, kterých by bylo dosaženo, pokud by infrastruktury a kolejová vozidla byly koncipovány pro jeden velký trh spíše než pro 27 vnitrostátních trhů [11]. |
| Euroopan talousalue harjoittaa rautatiealaa elvyttävää politiikkaa noudattamalla kolmea pääperiaatetta: | EHP provádí politiku, jejímž cílem je oživit odvětví železniční dopravy ve třech hlavních směrech: |
| luodaan asteittain edellytykset, jotka mahdollistavat kilpailun syntymisen rautatiepalveluiden markkinoilla; | postupným vytvářením podmínek, které umožní vznik hospodářské soutěže v oblasti železniční dopravy; |
| kannustetaan Euroopan rautatieverkon standardisointiin ja tekniseen yhdenmukaistamiseen tavoitteena täysi yhteentoimivuus Euroopan tasolla; | podporou normalizace a technické harmonizace evropských železničních sítí s cílem dosáhnout plné interoperability na celoevropské úrovni; |
| myönnetään Euroopan talousalueen rahoitustukea (TEN-T-ohjelma ja rakennerahastot). | poskytováním finančních podpor na úrovni EHP (v rámci programu TEN-T a strukturálních fondů). |
| Euroopan talousalue on näin ollen asteittain avannut rautatieliikenteen markkinoita kilpailulle. | EHP tedy postupně otevřel trhy železniční dopravy hospodářské soutěži. |
| Kilpailun vapauttamista koskeva ensimmäinen paketti hyväksyttiin vuonna 2001 ja siihen sisältyi yhteisön rautateiden kehittämisestä annetun neuvoston direktiivin 91/440/ETY muuttamisesta 26 päivänä helmikuuta 2001 annettu Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivin 2001/12/EY [12], rautatieyritysten toimiluvista annetun neuvoston direktiivin 95/18/EY muuttamisesta 26 päivänä helmikuuta 2001 annettu Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivi 2001/13/EY [13]sekä rautateiden infrastruktuurikapasiteetin käyttöoikeuden myöntämisestä ja rautateiden infrastruktuurin käyttömaksujen perimisestä sekä turvallisuustodistusten antamisesta 26 päivänä helmikuuta 2001 annettu Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivi 2001/14/EY [14]. | První balíček liberalizačních opatření byl přijat v roce 2001 včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/12/ES ze dne 26. února 2001, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství [12], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/13/ES ze dne 26. února 2001, kterou se mění směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům [13], a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti [14]. |
| Tätä pakettia seurasi toinen paketti vuonna 2004, johon sisältyvät tärkeimmät toimenpiteet ovat Euroopan rautatieviraston perustamisesta (virastoasetus) 29 päivänä huhtikuuta 2004 annettu Euroopan parlamentin neuvoston asetus (EY) N:o 881/2004 [15], yhteisön rautateiden turvallisuudesta sekä rautatieyritysten toimiluvista annetun neuvoston direktiivin 95/18/EY ja rautateiden infrastruktuurikapasiteetin käyttöoikeuden myöntämisestä ja rautateiden infrastruktuurin käyttömaksujen perimisestä sekä turvallisuustodistusten antamisesta annetun direktiivin 2001/14/EY muuttamisesta (rautatieturvallisuusdirektiivi) 29 päivänä huhtikuuta 2004 annettu Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivi 2004/49/EY [16], Euroopan laajuisen suurten nopeuksien rautatiejärjestelmän yhteentoimivuudesta annetun neuvoston direktiivin 96/48/EY ja Euroopan laajuisen tavanomaisen rautatiejärjestelmän yhteentoimivuudesta annetun Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivin 2001/16/EY muuttamisesta 29 päivänä huhtikuuta annettu Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivi 2004/50/EY [17]sekä yhteisön rautateiden kehittämisestä annetun neuvoston direktiivin 91/440/ETY muuttamisesta 29 päivänä helmikuuta 2001 annettu Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivi 2004/51/EY [18]. | Po tomto balíčku následoval v roce 2004 druhý balíček, jehož hlavními nástroji byly nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice [15], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti [16], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/50/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 96/48/ES o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému [17]a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/51/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství [18]. |
| Kolmas paketti hyväksyttiin vuonna 2007 ja siihen sisältyi rautateiden ja maanteiden julkisista henkilöliikennepalveluista sekä neuvoston asetusten (ETY) N:o 1191/69 ja (ETY) N:o 1107/70 kumoamisesta 23 päivänä lokakuuta 2007 annettu Euroopan parlamentin ja neuvoston asetus (EY) N:o 1370/2007 [19], rautatieliikenteen matkustajien oikeuksista ja velvollisuuksista 23 päivänä lokakuuta 2007 annettu Euroopan parlamentin ja neuvoston asetus (EY) N:o 1371/2007 [20], yhteisön rautateiden kehittämisestä annetun neuvoston direktiivin 91/440/ETY ja rautateiden infrastruktuurikapasiteetin käyttöoikeuden myöntämisestä ja rautateiden infrastruktuurin käyttömaksujen perimisestä annetun direktiivin 2001/14/EY muuttamisesta 23 päivänä lokakuuta 2007 annettu Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivi 2007/58/EY [21]sekä vetureita ja junia rautateillä yhteisössä ajavien veturinkuljettajien hyväksymisestä 23 päivänä lokakuuta 2007 annettu Euroopan parlamentin ja neuvoston direktiivi 2007/59/EY [22]. | Třetí balíček byl přijat v roce 2007 obsahující nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a (EHS) č. 1107/70 [19], nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě [20], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/58/ES ze dne 23. října 2007, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění železniční infrastruktury [21], a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství [22]. |
| Rautateiden tavaraliikennemarkkinat avattiin kilpailulle 15 päivänä maaliskuuta 2003 Euroopan laajuisessa rautateiden tavaraliikenneverkossa, sen jälkeen 1 päivänä tammikuuta 2006 kansainvälisessä tavaraliikenteessä ja lopuksi 1 päivänä tammikuuta 2007 rautatieliikenteen kabotaasissa. | Trh nákladní železniční dopravy byl otevřen hospodářské soutěži ke dni 15. března 2003 v transevropské síti nákladní železniční dopravy, poté ke dni 1. ledna 2006 pro mezinárodní nákladní dopravu a konečně ke dni 1. ledna 2007 pro železniční kabotáž. |
| Kolmannen rautatiepaketin mukaisesti kansainvälinen matkustajaliikenne avataan kilpailulle 1 päivänä tammikuuta 2010. | Třetí železniční balíček stanovil otevření mezinárodní osobní dopravy hospodářské soutěži na 1. leden 2010. |
| Tietyt ETA-valtiot, esimerkiksi Yhdistynyt kuningaskunta, Saksa, Alankomaat ja Italia, ovat jo (osittain) avanneet matkustajaliikennemarkkinansa kilpailulle. | Některé státy EHP jako Spojené království, Německo, Nizozemsko a Itálie své domácí trhy osobní dopravy již (částečně) otevřely. |
| Yhteisön rautateiden kehittämisestä 29 päivänä heinäkuuta 1991 annetulla neuvoston direktiivillä 91/440/ETY [23]asetetaan rautatieliikenteen toimijoiden käyttöön uusi institutionaalinen ja organisatorinen kehys, jossa edellytetään seuraavia: | Příslušná ustanovení směrnice Rady 91/440/EHS ze dne 29. července 1991 o rozvoji železnic Společenství [23]zavádějí pro subjekty v odvětví železniční dopravy nový institucionální a organizační rámec zahrnující: |
| rautatieyritysten [24]erottaminen infrastruktuurin hallinnosta [25]kirjanpidollisesti ja organisatorisesti; | oddělení železničních podniků [24]od provozovatelů infrastruktur [25]na účetní a organizační úrovni; |
| rautatieyritysten hallinnon riippumattomuus; | nezávislost řízení železničních podniků; |
| rautatieyritysten johtaminen samojen periaatteiden mukaan, joita sovelletaan kaupallisiin yhtiöihin; | řízení železničních podniků podle zásad, které se vztahují na obchodní společnosti; |
| rautatieyritysten taloudellinen tasapaino, joka perustuu järkevään liiketoimintasuunnitelmaan; | finanční rovnováhu železničních podniků v souladu s řádným obchodním plánem; |
| ETA-valtioiden rahoitustoimenpiteiden on oltava valtiontukisääntöjen mukaisia [26]. | slučitelnost finančních opatření států EHP s pravidly pro státní podporu [26]. |
| Samanaikaisesti tämän kilpailun vapauttamisen kanssa Euroopan komissio ja ETA:n sekakomitea ovat myös pyrkineet edistämään Euroopan rautatieverkkojen yhteentoimivuutta. | Vedle tohoto liberalizačního procesu začala Evropská komise a Smíšený výbor EHP na druhé úrovni podporovat interoperabilitu evropských železničních sítí. |
| Tähän on liittynyt rautatieliikenteen turvallisuuden parantamiseksi tehtyjä Euroopan talousalueen aloitteita [27]. | Tento postup je doprovázen iniciativami EHP v zájmu zvýšení úrovně bezpečnosti železniční dopravy [27]. |
| Lisäksi rautatiealaa pyritään edistämään julkisin toimin myöntämällä rahoitustukea. | Třetí úroveň veřejné intervence ve prospěch odvětví železniční dopravy spočívá ve finanční podpoře. |
| Euroopan komissio katsoo, että tällainen tuki voi olla perusteltua tietyissä tilanteissa, kun otetaan huomioon rautatiealan mukauttamisesta aiheutuvat huomattavat kustannukset. | Evropská komise je toho názoru, že tuto podporu lze za určitých podmínek odůvodnit s ohledem na vysoké adaptační náklady v tomto odvětví. |
| Euroopan komissio toteaa myös, että rautatieliikenteeseen on kautta aikain osoitettu huomattavasti julkisia varoja. | Evropská komise kromě jiného připomíná, že výše veřejných finančních prostředků vydávaných odvětví železniční dopravy byla vždy vysoká. |
| Rautateiden valtiontuki voidaan hyväksyä, jos sillä myötävaikutetaan yhdennettyjen, kilpailulle avoimien ja yhteentoimivien Euroopan talousalueen markkinoiden syntymiseen sekä Euroopan talousalueen tavoitteisiin kestävästä liikenteestä. | Poskytnutí státní podpory odvětví železniční dopravy lze schválit v případě, že přispívá k vytváření integrovaného trhu EHP otevřeného hospodářské soutěži a interoperabilitě, jakož i k cílům trvalé mobility, jak je vytyčilo EHP. |
| Euroopan komission ja EFTAn valvontaviranomaisen on varmistuttava tässä yhteydessä, ettei viranomaisten myöntämä rahoitustuki vääristä kilpailua yhteisön edun vastaisella tavalla. | V této souvislosti musí Evropská komise a Kontrolní úřad ESVO přezkoumat, zda finanční podpora odsouhlasená veřejnými orgány nenaruší hospodářskou soutěž, což by bylo v rozporu se společným zájmem. |
| Tietyissä tapauksissa Euroopan komissio ja EFTAn valvontaviranomainen voi edellyttää, että ETA-valtio antaa sitoumuksen Euroopan talousalueen tavoitteiden noudattamisesta, kun tuki myönnetään. | V některých případech budou moci vedle poskytnutých podpor požadovat od států EHP závazky ve vztahu k cílům EHP. |
| Suuntaviivojen tarkoitus ja soveltamisala | Cíl a oblast působnosti těchto pokynů |
| Näiden suuntaviivojen tarkoituksena on antaa ohjeistusta siitä, noudattaako direktiivissä 91/440/ETY määritellyille rautatieyrityksille myönnetty valtiontuki ETA-sopimusta edellä kuvatuissa olosuhteissa. | Cílem těchto pokynů je pro železniční podniky vymezené ve směrnici 91/440/EHS a ve výše popsaných souvislostech vytvořit obecné zásady týkající se slučitelnosti státních podpor s Dohodou o EHP. |
| Lisäksi suuntaviivojen 3 lukua sovelletaan kaupunki- tai seutuliikennettä tai alueellista matkustajaliikennettä harjoittaviin yrityksiin. | Kromě toho se kapitola 3 vztahuje také na podniky pro městskou, předměstskou nebo regionální osobní přepravu. |
| Suuntaviivat nojautuvat erityisesti periaatteisiin, jotka yhteisön lainsäätäjä on vahvistanut kolmessa peräkkäisessä rautatiepaketissa. | Tyto obecné zásady se zejména opírají o zásady stanovené právním rámcem Společenství ve třech po sobě jdoucích železničních balíčcích. |
| Suuntaviivojen tavoitteena on lisätä julkisen rahoituksen avoimuutta sekä oikeusvarmuutta valtiontukea koskevien sääntöjen suhteen Euroopan talousalueen markkinoiden avautuessa. | Jejich cílem je zvýšit transparentnost veřejného financování a právní jistotu s ohledem na pravidla pro státní podporu týkající se otevřenosti trhů EHP. |
| Nämä suuntaviivat eivät koske infrastruktuurin hallinnolle suunnattua julkista rahoitusta. | Tyto pokyny se netýkají veřejného financování ve prospěch provozovatelů infrastruktury. |
| ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa määrätään, että EY:n jäsenvaltion tai EFTA-valtion myöntämä tuki, joka uhkaa vääristää kilpailua suosimalla jotakin yritystä tai tuotannonalaa, ei periaatteessa sovellu yhteismarkkinoille, siltä osin kuin se vaikuttaa ETA-valtioiden väliseen kauppaan. | V čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP se stanoví, že v zásadě všechny podpory poskytované členskými státy ES nebo státy ESVO, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi státy EHP, neslučitelné se společným trhem. |
| Tällaiset tuet voivat kuitenkin tietyissä tilanteissa olla perusteltuja Euroopan talousalueen yhteisen edun vuoksi. | V některých situacích lze nicméně tyto státní podpory odůvodnit s ohledem na společný zájem EHP. |
| Tietyt tällaiset tilanteet mainitaan ETA-sopimuksen 61 artiklan 3 kohdassa, ja niitä sovelletaan rautatiealaan kuten muihinkin talouden aloihin. | Některé z těchto situací jsou uvedeny v čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP a vztahují se na odvětví dopravy jako na ostatní hospodářská odvětví. |
| Lisäksi ETA-sopimuksen 49 artiklassa määrätään, että tuki noudattaa ETA-sopimusta, ”jos se on tarpeen liikenteen yhteensovittamiseksi tai korvausta julkisten palvelujen käsitteeseen kuuluvien velvoitteiden täyttämisestä”. | Článek 49 Dohody o EHP dále stanoví, že s EHP jsou slučitelné „podpory, které odpovídají potřebě koordinovat dopravu nebo které představují náhradu za určitá plnění související s pojmem veřejné služby“. |
| Mainittu artikla on ETA-sopimuksen yleiseen rakenteeseen kuuluva erityismääräys (lex specialis). | Tento článek tvoří lex specialis v celkovém režimu Dohody o EHP. |
| EY:n perustamissopimuksen vastaavan 73 artiklan nojalla yhteisön lainsäätäjä on hyväksynyt kaksi liikennealaa erityisesti koskevaa säädöstä eli julkisten palvelujen käsitteeseen rautatie-, maantie- ja sisävesiliikenteessä olennaisesti kuuluvia velvoitteita koskevista jäsenvaltioiden toimenpiteistä 26 päivänä kesäkuuta 1969 annetun neuvoston asetuksen (ETY) N:o 1191/69 [28]ja tuen myöntämisestä rautatie-, maantie- ja sisävesiliikenteeseen 4 päivänä kesäkuuta 1970 annetun neuvoston asetuksen (ETY) N:o 1107/70 [29]. | Na základě odpovídajícího článku 73 Smlouvy o ES přijaly zákonodárné orgány Společenství dva specifické právní předpisy týkající se odvětví dopravy: nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 ze dne 26. června 1969 o postupu členských států ohledně závazků vyplývajících z pojmu veřejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách [28]a nařízení Rady (EHS) č. 1107/70 ze dne 4. června 1970 o poskytování podpor dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách [29]. |
| Yhteisistä säännöistä rautatieyritysten kirjanpidon säännönmukaistamiseksi 26 päivänä kesäkuuta 1969 annetussa neuvoston asetuksessa (ETY) N:o 1192/69 [30]säädetään samoin, että jäsenvaltiot voivat myöntää rautatieyrityksille tiettyjä korvauksia [31]. | Nařízení Rady (EHS) 1192/69 ze dne 26. června 1969 o společných pravidlech normalizace účtů železničních podniků [30]také stanovuje, že členské státy mohou vyplácet určitá vyrovnání železničním podnikům [31]. |
| Asetuksen (ETY) N:o 1107/70 3 artiklan mukaan ETA-valtiot saavat vain kyseisessä asetuksessa säädetyissä tapauksissa ja säädetyin edellytyksin toteuttaa sellaisia yhteensovittamistoimenpiteitä ja asettaa sellaisia julkisten palvelujen käsitteeseen olennaisesti kuuluvia velvoitteita, joihin liittyy ETA-sopimuksen 49 artiklassa tarkoitetun tuen myöntäminen, sanotun kuitenkaan rajoittamatta asetusten (ETY) N:o 1191/69 ja (ETY) N:o 1192/69 soveltamista. | Článek 3 nařízení (EHS) č. 1107/70 stanoví, že státy EHP ani nepřijmou koordinační opatření, ani neuloží plnění související s pojmem veřejné služby zahrnující poskytnutí podpor podle článku 49 Dohody o EHP, kromě případů a okolností stanovených tímto nařízením, aniž jsou však dotčena nařízení (EHS) č. 1191/69 a (EHS) č. 1192/69. |
| Euroopan yhteisöjen tuomioistuimen asiassa Altmark [32]antaman tuomion mukaan tästä seuraa, että valtiontukia, joita ei voida hyväksyä asetuksen (ETY) N:o 1107/70, (ETY) N:o 1191/69 tai (ETY) N:o 1192/69 mukaisesti, ei voida todeta yhteismarkkinoille soveltuviksi EY:n perustamissopimuksen 73 artiklan mukaisesti [33]. | Podle rozsudku Evropského Soudního dvora ve věci „Altmark“ [32]nelze státní podpory, které nemohou být schváleny podle nařízení (EHS) č. 1107/70, (EHS) č. 1191/69 nebo (EHS) č. 1192/69, prohlásit za slučitelné podle článku 73 Smlouvy o ES [33]. |
| Lisäksi on muistettava, että julkisen palvelun velvoitteesta maksettavia korvauksia, jotka eivät täytä ETA-sopimuksen 49 artiklasta johdettuja säännöksiä, ei voida todeta yhteismarkkinoille soveltuviksi ETA-sopimuksen 59 artiklan 2 kohdan tai muiden ETA-sopimuksen määräysten mukaisesti [34]. | Navíc je nutno připomenout, že vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, které nesplňují ustanovení vyplývající z článku 49 Dohody o EHP, nelze prohlásit za slučitelné se společným trhem na základě čl. 59 odst. 2 ani na základě žádného jiného ustanovení Dohody o EHP [34]. |
