Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Valvontaviranomainen voi myös todeta, että suunnitelmaa ei tarvitse toimittaa, jos kyseessä on pelkkä rahoituslaitoksen likvidaatio tai jäljellä oleva taloudellinen toiminta on vähäistä.Úřad může mít za to, že není třeba poskytnout tento plán, pokud se jedná výlučně o likvidaci instituce, nebo pokud je rozsah její zbytkové hospodářské činnosti zanedbatelný.
Ks. esimerkiksi asia Northern Rock (EUVL C 43, 16.2.2008, s. 1).Viz například Northern Rock (Úř. věst. C 43, 16.2.2008, s. 1).
Tarkasteluun sovelletaan 24 kohdassa esitettyjä periaatteita.Zásady stanovené výše v bodě 24 by se vztahovaly i na tento přezkum.
Rahoituslaitosten [1]pääomapohjan vahvistaminen tämänhetkisessä finanssikriisissä: tuen rajaaminen välttämättömään vähimmäismäärään ja suojatoimet kilpailun kohtuuttoman vääristymisen estämiseksi [2]1.Rekapitalizace finančních institucí [1]během současné finanční krize: omezení podpory na nezbytné minimum a záruky proti neoprávněnému narušení hospodářské soutěže [2]1.
EFTAn valvontaviranomaisen, jäljempänä ’valvontaviranomainen’, 29. tammikuuta 2009 antamissa suuntaviivoissa ”Valtiontukisääntöjen soveltaminen maailmanlaajuisen finanssikriisin seurauksena rahoituslaitosten suhteen toteutettuihin toimenpiteisiin” [3], jäljempänä ”rahoituslaitoksia koskevat suuntaviivat”, todetaan, että pääomasijoitusjärjestelyt ovat keskeisiä toimenpiteitä, joita EFTA-valtiot [4]voivat toteuttaa rahoitusmarkkinoiden vakauden ja asianmukaisen toiminnan ylläpitämiseksi.Pokyny Kontrolního úřadu ESVO (dále jen „Úřad“) ze dne 29. ledna 2009 o použití pravidel pro poskytování státní podpory na opatření přijatá ve vztahu k finančním institucím v souvislosti se současnou globální finanční krizí [3](„pokyny k finančním institucím“) konstatují, že rekapitalizační systémy jsou jedním z klíčových opatření, jež mohou státy ESVO [4]přijmout k zachování stability a řádného fungování finančních trhů.
Pääomapohjan vahvistamista käsiteltiin samassa hengessä 7. lokakuuta 2008 pidetyssä Ecofin-neuvoston kokouksessa ja 12. lokakuuta 2008 pidetyssä euroryhmän kokouksessa. Niiden päätelmissä todetaan seuraavaa: ”Hallitukset sitoutuvat tarvittaessa tarjoamaan pääomaa asianmukaisen määrän, samalla kuitenkin suosien kaikin mahdollisin tavoin yksityisen pääoman hankkimista.V podobném duchu řešily otázku rekapitalizace Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) na svém zasedání dne 7. října 2008 a schůzka euroskupiny konaná dne 12. října 2008.
Rahoituslaitokset olisi velvoitettava hyväksymään lisärajoituksia, erityisesti sellaisia, joilla suljetaan pois tällaisten järjestelyjen mahdollinen väärinkäyttö muiden kuin tuensaajien kustannuksella”. Lisäksi todetaan, että ”kilpailijoiden oikeutettuja etuja on suojeltava erityisesti valtiontukea koskevin säännöin”.V závěrech těchto zasedání se uvádí: Finanční instituce by měly mít povinnost přijmout dodatečná „omezení, zejména za účelem zabránění možnému zneužívání takovýchto opatření na úkor subjektů, které je nevyužívají“. Rovněž tak „musí být chráněn legitimní zájem soutěžitelů, zejména prostřednictvím pravidel pro poskytování státní pomoci.“
Komissio oli hyväksynyt joulukuuhun 2008 mennessä kolmen jäsenvaltion pääomasijoitusjärjestelyt sekä yksittäisiä pääomasijoitustoimenpiteitä nk. pankkitiedonannossa esitettyjen periaatteiden mukaisesti [5].Do prosince 2008 Komise v souladu s principy uvedenými v tzv. sdělení k bankovnictví schválila rekapitalizační systémy ve třech členských státech a jednotlivá rekapitalizační opatření [5].
Komissio on antanut hyväksyntänsä ääomapohjan vahvistamiselle kantaosakkeiden ja etuoikeutettujen osakkeiden muodossa edellyttäen muun muassa, että pääomasijoituksesta saatava vastike määräytyy markkinaehtoisesti, pankkien toimintalinjoihin liittyviä asianmukaisia suojatoimia otetaan käyttöön ja pääomasijoitusjärjestelyjä tarkastellaan uudelleen säännöllisesti.Rekapitalizace, především ve formě kmenových a prioritních akcií, byla schválena s výhradou zejména stanovení tržního protiplnění, přiměřených etických záruka pravidelného přezkumu.
Koska nyt suunnitellut pääomasijoitusjärjestelyt poikkeavat toisistaan luonteeltaan, soveltamisalaltaan ja ehdoiltaan huomattavasti, sekä jäsenvaltiot että mahdolliset tuensaajapankit ovat pyytäneet tarkempaa ohjeistusta siitä, olisivatko tietyt pääomittamisen muodot valtiontukisääntöjen nojalla hyväksyttäviä.Jelikož se aktuálně plánované rekapitalizační systémy svým charakterem, rozsahem a podmínkami vzájemně značně liší, vyzvaly členské státy i potenciální příjemci z řad finančních institucí k vydání pokynů, jež by poskytovaly podrobnější vodítka pro posuzování přijatelnosti konkrétních forem rekapitalizace z hlediska pravidel poskytování státní podpory.
Jotkin valtiot esimerkiksi suunnittelevat pankkien pääomapohjan vahvistamista ei niinkään niiden pelastamiseksi vaan ennemminkin reaalitalouden luotonsaannin varmistamiseksi.Některé státy zejména plánují rekapitalizovat banky nikoli primárně za účelem jejich záchrany, nýbrž proto, aby reálné ekonomice zajistily přísun úvěrů.
Näissä suuntaviivoissa annetaan ohjeistusta uusia pääomasijoitusjärjestelyjä varten ja annetaan mahdollisuus mukauttaa voimassa olevia pääomasijoitusjärjestelyjä.Tyto pokyny obsahují instrukce pro nové rekapitalizační systémy a otevírají možnost úpravy systémů stávajících.
Yhteiset tavoitteet: Rahoitusjärjestelmän vakauden palauttaminen, reaalitalouden luotonsaannin varmistaminen ja järjestelmään kohdistuvan maksukyvyttömyysriskin käsittelySpolečné cíle: obnova finanční stability, zajištění přísunu úvěrů do reálné ekonomiky a řešení systémových rizik případné platební neschopnosti
Rahoitusmarkkinoiden nykytilanteessa pankkien pääomapohjan vahvistaminen voi palvella useita tavoitteita.V kontextu stávající situace na finančních trzích může rekapitalizace bank sloužit řadě cílů.
Ensinnäkin pääomasijoitukset vaikuttavat rahoitusjärjestelmän vakauden palauttamiseen ja auttavat palauttamaan luottamuksen, jota tarvitaan pankkien välisen luotonannon elvyttämiseksi.V první řadě přispívá k obnově finanční stability a pomáhá znovunastolit důvěru potřebnou k opětovnému nastartování mezibankovních půjček.
Lisäpääoma toimii myös taantumassa puskurina tappioita vastaan ja rajoittaa pankkien riskiä menettää maksukykynsä.Dodatkový kapitál navíc v dobách recese funguje jako rezerva, která slouží pokrytí ztrát a omezení rizika platební neschopnosti bank.
Nykyolosuhteissa, erityisesti Lehman Brothersin kaatumisen seurauksena, perustaltaan terveet pankit voivat tarvita pääomasijoituksia, sillä yleinen käsitys on, että vakavaraisuutta on parannettava ottaen huomioon aikaisempi riskien aliarviointi ja rahoituksen kallistuminen.Za stávajících podmínek vyvolaných zejména pádem banky Lehman Brothers mohou banky, které jsou v zásadě zdravé, žádat o kapitálovou podporu v reakci na rozšířený názor, že musí v důsledku podceňování rizika v minulosti a vyšších nákladů na financování dosahovat vyšších ukazatelů kapitálové přiměřenosti.
Toiseksi pääomasijoitusten tavoitteena voi olla reaalitalouden luotonsaannin varmistaminen.Dalším cílem rekapitalizace může být zajištění přísunu úvěrů reálné ekonomice.
Perustaltaan terveet pankit voivat päättää rajoittaa luotonantoa välttääkseen riskiä ja parantaakseen vakavaraisuuttaan.V zásadě zdravé banky mohou dát přednost tomu, že úvěrování omezí za účelem eliminace rizik a udržení vyšších ukazatelů kapitálové přiměřenosti.
Valtion pääomasijoitukset voivat ehkäistä luottolamaa ja rajoittaa rahoitusmarkkinoiden vaikeuksien siirtymistä muille aloille.Státní kapitálová podpora může úvěrovým restrikcím předejít a omezit šíření potíží finančního trhu do ostatních hospodářských odvětví.
Kolmanneksi valtion pääomasijoitukset saattavat myös olla sopiva ratkaisu sellaisten rahoituslaitosten ongelmiin, jotka ovat menettäneet maksukykynsä oman liiketoimintamallinsa tai sijoitusstrategiansa vuoksi.Za třetí může být rekapitalizace ze státních prostředků adekvátní reakcí i na problémy finančních institucí, jež se v důsledku specifik svého obchodního modelu nebo investiční strategie potýkají s platební neschopností.
Julkisista varoista tuleva pääomasijoitus, joka tarjoaa yksittäiselle pankille kriisitukea, saattaa myös auttaa välttämään sen mahdollisesta maksukyvyttömyydestä järjestelmälle aiheutuvia lyhytaikaisia vaikutuksia.Nouzová kapitálová podpora určité banky z veřejných zdrojů může rovněž pomoci eliminovat krátkodobé systémové účinky případné platební neschopnosti této banky.
Pidemmällä aikavälillä pääomapohjan vahvistaminen voisi palvella kyseisen pankin pitkän aikavälin elinkelpoisuuden palauttamisen tai sen likvidaation valmistelua.V dlouhodobějším horizontu by pak mohla rekapitalizace podpořit úsilí při přípravě na návrat dané banky k dlouhodobé životaschopnosti či na její řádnou likvidaci.
Mahdolliset kilpailuongelmatMožné obavy o ohrožení hospodářské soutěže
Kun nämä yhteiset tavoitteet pidetään mielessä, pääomasijoitusjärjestelyjen ja -toimenpiteiden arvioinnissa on otettava huomioon mahdollinen kilpailun vääristyminen kolmella tasolla.S ohledem na tyto společné cíle musí hodnocení každého rekapitalizačního systému či opatření přihlížet k narušení hospodářské soutěže, k němuž by mohlo dojít na třech různých úrovních.
Jos EFTA-valtio vahvistaa omien pankkiensa pääomapohjaa, se ei saisi antaa kyseisille pankeille kohtuutonta kilpailuetua muiden ETA:n jäsenvaltioiden pankkeihin nähden.Za prvé by rekapitalizace, kterou provádí jeden stát ESVO ve svých bankách, neměla těmto bankám poskytovat neoprávněnou konkurenční výhodu vůči bankám v jiných členských státech EHP.
Jos pankki saa ilman asianmukaista riskiperusteista syytä rahoitusta huomattavasti halvemmalla kuin kilpailijat muissa ETA:n jäsenvaltioissa, tällä voi olla huomattava vaikutus pankin kilpailuasemaan laajemmilla Euroopan yhtenäismarkkinoilla.Má-li banka přístup ke kapitálu za podstatně nižší protiplnění, než jaké musí poskytovat soutěžitelé z jiných členských států EHS, může to mít v případě neexistence náležitého odůvodnění konkrétními riziky výrazný dopad na postavení této banky v hospodářské soutěži na širším jednotném evropském trhu.
Liiallinen tukeminen yhdessä EFTA-valtiossa voisi myös saada aikaan ETA:n jäsenvaltioiden välisen tukikilpailun ja aiheuttaa ongelmia sellaisten ETA:n jäsenvaltioiden talouksissa, jotka eivät ole ottaneet käyttöön pääomasijoitusjärjestelyjä.Navíc by mohlo poskytování nadměrné státní podpory v jednom státě ESVO vyvolat mezi členskými státy EHP závody v poskytování podpor a způsobit potíže ekonomikám těch států v EHP, které rekapitalizační systémy nezavedly.
Julkisista pääomasijoituksista saatavien vastikkeiden ja pääomasijoitusten muiden ehtojen suhteen on noudatettava yhdenmukaista ja koordinoitua lähestymistapaa, jotta toimintaedellytykset säilyvät tasapuolisina.Pro zachování rovných podmínek je nezbytně nutné, aby byl k protiplnění za kapitálovou podporu z veřejných prostředků i k dalším podmínkám s rekapitalizací spojeným přijat koherentní a koordinovaný přístup.
Toisena seikkana on huomattava, että EFTA-valtion kaikille pankeille avoimet pääomasijoitusjärjestelyt, joissa ei asianmukaisella tavalla eroteta tuensaajapankkeja toisistaan niiden riskiprofiilin perusteella, saattavat antaa ongelmapankeille tai heikommin suoriutuville pankeille aiheetonta etua perustaltaan terveisiin ja paremmin suoriutuviin pankkeihin nähden.Za druhé mohou rekapitalizační systémy, které jsou otevřeny všem bankám v určitém státu ESVO bez toho, že by řádně rozlišovaly mezi jednotlivými příjemci podle jejich rizikových profilů, poskytovat neoprávněnou výhodu bankám, které se dostaly do problémů nebo jsou méně výkonné, oproti bankám, které jsou v zásadě zdravé a výkonnější.
Tämä vääristää kilpailua markkinoilla, vääristää kannustimia, pahentaa moraalikatoa ja heikentää eurooppalaisten pankkien yleistä kilpailukykyä. (Reilun kilpailun varmistaminen pankkien välillä).Takové systémy naruší hospodářskou soutěž na trhu, zdeformují motivaci, zesílí morální hazard a oslabí celkovou konkurenceschopnost evropských bank („zajištění spravedlivé hospodářské soutěže mezi bankami“).
Kolmanneksi todettakoon, että pääomapohjan vahvistaminen julkisin varoin ja erityisesti siitä saatava vastike, ei saa vaikuttaa niin, että julkisen rahoituksen ulkopuolelle jääneiden pankkien, jotka hankkivat lisäpääomaa markkinoilta, kilpailukyky heikkenee huomattavasti.Za třetí by neměla rekapitalizace z veřejných prostředků, a zejména protiplnění za ni poskytovaná, vést k podstatnému oslabení konkurenceschopnosti bank, které nečerpají veřejné prostředky, ale usilují o získání dodatkového kapitálu na trhu.
Kaikilla esitetyillä pääomasijoitusjärjestelyillä on kumulatiivisia kilpailuvaikutuksia näillä kaikilla kolmella tasolla.Každá navržená rekapitalizace má na každé z uvedených tří úrovní kumulativní účinky na hospodářskou soutěž.
On kuitenkin luotava tilanne, jossa nämä kilpailuongelmat ja tavoitteet – rahoitusmarkkinoiden vakauden palauttaminen, reaalitalouden luotonsaannin varmistaminen ja maksukyvyttömyysriskin pienentäminen – ovat tasapainossa.Je však třeba dosáhnout rovnováhy mezi obavami o ohrožení hospodářské soutěže a cíli obnovy finanční stability, zajištění přísunu úvěrů reálné ekonomice a řešení rizika platební neschopnosti.
Pankkien on voitava saada pääomaa riittävän edullisin ehdoin, jotta niiden pääomapohjan vahvistaminen tehoaa tarvittavalla tavalla.Na straně jedné musí mít banky v zájmu co nejúčinnější rekapitalizace dostatečně výhodné podmínky pro přístup ke kapitálu.
Toisaalta pääomasijoitustoimenpiteisiin liittyvillä ehdoilla olisi varmistettava tasapuoliset toimintaedellytykset ja pidemmällä aikavälillä palaaminen tavanomaisiin markkinaolosuhteisiin.Na straně druhé by měly podmínky spojené s každým rekapitalizačním opatřením zajišťovat rovné zacházení a v dlouhodobějším horizontu návrat k obvyklým tržním podmínkám.
Siksi valtion tukitoimien olisi oltava oikeasuhteisia ja tilapäisiä, ja ne olisi suunniteltava niin, että ne kannustavat pankkeja irtautumaan valtion tuesta heti kun markkinatilanne sen sallii, jotta Euroopan pankkiala olisi kriisin jälkeen kilpailukykyinen ja tehokas.Státní intervence by proto měly být přiměřené a dočasné a měly by banky motivovat k tomu, aby státu poskytnutý kapitál splatily, jakmile to situace na trhu dovolí, tak, aby z krize vyšlo evropské bankovnictví konkurenceschopné a výkonné.
Pääomasijoitusten markkinalähtöinen hinnoittelu olisi paras keino suojautua pääomasijoitusjärjestelyjen perusteettomilta eroilta ja tällaisen pääoman epäasianmukaiselta käytöltä.Nejlepší záruka proti neodůvodněným rozdílům v míře kapitalizace a nesprávnému využití poskytnutého kapitálu by spočívala ve stanovení tržní ceny za poskytnutou kapitálovou podporu.
EFTA-valtioiden olisi aina varmistettava, että pankkien pääomapohjan vahvistaminen perustuu todelliseen tarpeeseen.Státy ESVO by měly důsledně zajistit, aby byly banky rekapitalizovány pouze v případě skutečné potřeby.
Koska rahoitusmarkkinoiden vakautta ja kilpailua koskevien tavoitteiden välille on löydettävä tasapaino, korostuu tarve tehdä ero perustaltaan terveiden, hyvin suoriutuvien pankkien ja heikommin suoriutuvien ongelmapankkien välille.Rovnováha, jíž je třeba dosáhnout mezi cílem finanční stability a cílem zachování hospodářské soutěže, zdůrazňuje, jak důležité je rozlišovat mezi bankami, které jsou výkonné a v zásadě zdravé, a bankami, které se octly v problémech a jsou výkonné méně.
Arvioidessaan pääomasijoitustoimenpiteitä, olivatpa ne laajempia järjestelyjä tai tukea yksittäisille pankeille, valvontaviranomainen kiinnittääkin erityistä huomiota tuensaajien riskiprofiiliin [6].Při posuzování rekapitalizačních opatření, ať již ve formě režimů či individuální podpory bank, bude proto Úřad věnovat zvláštní pozornost rizikovému profilu příjemců [6].
Pankkien, joilla on korkeampi riskiprofiili, olisi periaatteessa maksettava pääomasta enemmän.V zásadě platí, že banky s vyšším rizikem ve svém profilu by měly platit více.
Kun EFTA-valtiot suunnittelevat useille pankeille avoimia pääomasijoitusjärjestelyjä, niiden olisi mietittävä tarkasti kelpoisuusehtoja ja erilaisen riskiprofiilin omaavien pankkien kohtelua ja kohdeltava niitä eri tavoin (ks. liite 1).Při vytváření rekapitalizačních systémů, které budou otevřeny řadě různých bank, by měly státy ESVO důkladně zvážit kritéria způsobilosti a svůj přístup k bankám s různými rizikovými profily a měly by tento přístup adekvátně diferencovat (viz příloha 1).
On kiinnitettävä huomiota niiden pankkien tilanteeseen, joilla on tämänhetkisistä poikkeuksellisista olosuhteista johtuvia vaikeuksia mutta joita olisi pidetty perustaltaan terveinä ennen kriisiä.Je třeba přihlédnout k situaci bank, které se s problémy potýkají vlivem stávajících mimořádných okolností, přestože by před krizí byly pokládány za v zásadě zdravé.
Esimerkiksi kriisiä edeltävät luottoriskinvaihtosopimusten hinnat ja luottoluokitukset olisivat hyvä perusta eri pankkien vastiketasojen eriyttämiseksi sellaisten indikaattoreiden kuin lainsäädäntöön perustuvien vakavaraisuusvaatimusten noudattamisen ja kansallisten valvontaviranomaisten varmentaman tulevan vakavaraisuuden lisäksi.Diferencování výše protiplnění v případě různých bank by mělo kromě ukazatelů splnění právních požadavků na platební schopnost a kapitálové přiměřenosti v budoucnu, ověřené vnitrostátními orgány dohledu, vycházet např. z rozpětí CDS a ratingů z doby před vypuknutím krize.
Nykyiset luottoriskinvaihtosopimusten hinnat voivat myös kertoa pankkikohtaisista riskeistä, jotka heikentävät joidenkin pankkien kilpailukykyä yleisen kriisin päätyttyä.Aktuální rozpětí mohou rovněž odrážet inherentní rizika, která oslabí postavení některých bank v hospodářské soutěži po překonání všeobecné krize.
Kriisiä edeltävissä ja tämänhetkisissä hinnoissa pitäisi kuitenkin joka tapauksessa näkyä mahdollisten ”myrkyllisten” omaisuuserien aiheuttama rasitus ja/tai pankin liiketoimintamallin heikkous, joka voi johtua esimerkiksi siitä, että se on liian riippuvainen lyhytaikaisesta rahoituksesta, tai siitä että velkaantumisaste on epätavallisen suuri.Rozpětí z doby před vypuknutím krize i rozpětí aktuální by měla každopádně odrážet případnou zátěž v podobě tzv. toxických aktiv či slabost obchodního modelu banky danou nadměrnou závislostí na krátkodobém financování či nadměrným pákovým efektem.
Asianmukaisesti perustelluissa tapauksissa voi olla lyhyellä aikavälillä välttämätöntä hyväksyä ongelmapankeilta pienemmät vastikkeet olettaen ja edellyttäen, että niiden hyväksi toteutetut julkiset tukitoimet näkyvät pidemmällä aikavälillä niiden elinkelpoisuuden palauttamiseksi tarvittavassa rakenneuudistuksessa, jotta niiden saaman tuen kilpailuvaikutus voidaan ottaa huomioon vastasuoritteissa.V řádně odůvodněných případech může být nezbytné, aby bylo u bank v problémech krátkodobě akceptováno nižší protiplnění. To však platí za předpokladu a za podmínky, že budou náklady na intervenci z veřejných prostředků ve prospěch těchto bank dlouhodobě zohledněny při jejich restrukturalizaci, která bude nutná pro obnovu jejich životaschopnosti a pro zohlednění dopadu poskytnuté podpory formou kompenzačních opatření.
Rahoituksellisesti terveille pankeille voidaan antaa mahdollisuus saada pääomasijoituksia suhteellisen halvalla, jolloin julkisen tuen ehdot ovat pidemmällä aikavälillä huomattavasti edullisemmat. Edellytyksenä on, että ne hyväksyvät sellaiset irtautumista tai sijoitusvälineiden muuntamista koskevat ehdot, että valtion osallistuminen pysyy luonteeltaan tilapäisenä, tavoitteena säilyy rahoitusjärjestelmän vakauden palauttaminen ja talouden luotonsaannin varmistaminen ja estetään varojen väärinkäyttö laajempiin strategisiin tarkoituksiin.Finančně zdravé banky mohou mít nárok na přístup k rekapitalizaci za relativně nízké protiplnění, a tím i dlouhodobě adekvátně výhodnější podmínky spojované s veřejnou podporou. To platí za předpokladu, že tyto banky akceptují podmínky splacení nebo konverze nástrojů, tak aby byl zachován dočasný charakter pomoci státu i její cíl obnovit finanční stabilitu a přísun úvěrů do ekonomiky, jakož i nutnost zamezit zneužívání poskytnutých prostředků pro obecnější strategické účely.
Euroopan keskuspankin (EKP) neuvoston suosituksetDoporučení Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB)
Euroopan keskuspankki esitti neuvostonsa 20. marraskuuta 2008 antamissa suosituksissa menetelmän, jolla arvioidaan perustaltaan terveille pankeille suunnattujen valtion pääomasijoitustoimenpiteiden hinnoittelua euroalueella.V doporučení své rady guvernérů ze dne 20. listopadu 2008 navrhla Evropská centrální banka metodologii pro určování referenčních hodnot ke stanovení ceny za státní rekapitalizační opatření v případě institucí v eurozóně, jež jsou v zásadě zdravé.
Kyseisten suositusten perustana olevat näkökohdat ovat täysin tässä esitettävien periaatteiden mukaisia.Základní úvahy, z nichž tato doporučení vycházejí, plně odrážejí zásady zmíněné v úvodu tohoto sdělení.
EKP pani sille annettujen tehtävien mukaisesti erityistä painoa pääomasijoitustoimenpiteiden vaikuttavuudelle. Niiden on vahvistettava rahoitusjärjestelmän vakautta ja edistettävä reaalitalouden häiriötöntä luotonsaantia.V souladu se svými specifickými cíli a působností kladla ECB zvláštní důraz na účinnost rekapitalizačních opatření, tak aby byla posílena finanční stabilita a plynulost úvěrových toků do reálné ekonomiky.
Samalla se korosti tarvetta markkinalähtöiseen hinnoitteluun, jossa otetaan huomioon yksittäisten tuensaajapankkien riskit ja tarve säilyttää tasapuoliset toimintaedellytykset kilpailevien pankkien välillä.ECB současně zdůrazňovala potřebu tržního stanovení ceny, které zohledňuje specifická rizika jednotlivých příjemců z řad bank, adále zachování rovných podmínek mezi soutěžícími bankami.
Vaikka EFTA-valtiot eivät ole EKP:n jäseniä, valvontaviranomainen pitää EKP:n suosituksia tervetulleina. Niissä ehdotetaan tuottohaarukkaan perustuvaa hinnoittelujärjestelyä niille pääomasijoituksille, jotka suunnataan pankeille, jotka erilaisista riskiprofiileista huolimatta ovat perustaltaan terveitä.I když státy ESVO nejsou členy ECB, Úřad vítá její doporučení, která pro stanovení cen za kapitálovou podporu navrhují schéma, jehož základem je výnosové pásmo a jež je navrženo pro přijímající banky, které jsou navzdory výkyvům ve svých rizikových profilech v zásadě zdravé.
Tässä asiakirjassa on tarkoitus laajentaa ohjeistusta vastikeprosenttien lisäksi myös muihin ehtoihin sekä edellytyksiin, joilla pankit, jotka eivät ole perustaltaan terveitä, voivat saada julkista pääomaa.Záměrem tohoto dokumentu je poskytnout vodítko i pro podmínky, které se netýkají výše protiplnění, a dále pro podmínky, za nichž mohou získat přístup k veřejnému kapitálu banky, které nejsou v zásadě zdravé.
Valvontaviranomainen myöntää, että tämänhetkiset poikkeukselliset markkinakorot eivät ole järkevä vertailukohta pääomasta saatavan vastikkeen sopivan tason määrittämiseksi. Valvontaviranomainen on kuitenkin sitä mieltä, että EFTA-valtioiden pääomasijoitustoimenpiteissä olisi otettava huomioon riskien aliarviointi kriisiä edeltäneenä aikana.Úřad dále uznává, že stávající mimořádné tržní ceny nepředstavují spolehlivou referenční hodnotu pro určení správné výše protiplnění za kapitál, a zastává názor, že by rekapitalizační opatření států ESVO měla reflektovat podcenění rizik v době před vypuknutím krize.
Jos näin ei tehdä, valtion vastiketaso voi antaa tuensaajille aiheetonta kilpailuetua ja syrjäyttää yksityiset pääomasijoitukset.V opačném případě by mohlo protiplnění poskytované státu vytvářet neoprávněnou konkurenční výhodu pro příjemce a vést nakonec k vytěsnění rekapitalizace ze soukromých zdrojů.
ERILAISIA PÄÄOMASIJOITUSMUOTOJA SÄÄNTELEVÄT PERIAATTEETZÁSADY RŮZNÝCH DRUHŮ REKAPITALIZACE
Kilpailun vääristymistä voidaan parhaiten rajoittaa pysyttelemällä hinnoittelussa lähellä markkinahintoja [7].Blíží-li se stanovené ceny cenám tržním, je to nejlepší zárukou pro omezení narušení hospodářské soutěže [7].

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership