Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
EFTAn tuomioistuimen ja Euroopan yhteisöjen tuomioistuimen näkemyksen mukaisesti sääntöjenvastaisen tuen saaja ei lähtökohtaisesti voi vedota perustellun luottamuksen periaatteeseen takaisinperintää koskevaan valvontaviranomaisen määräykseen nähden [46].V souladu s přístupem uplatňovaným soudem ESVO a Evropským soudním dvorem se příjemce protiprávně udělené podpory v zásadě nemůže s ohledem na inkasní příkaz Kontrolního úřadu dovolávat oprávněných očekávání [46].
Tähän on syynä se, että huolellinen taloudellinen toimija olisi kyennyt tarkistamaan, onko sille myönnetystä tuesta ilmoitettu valvontaviranomaiselle [47].Důvodem je to, že s řádnou péčí postupující hospodářský subjekt by byl schopen ověřit, zda byla obdržená podpora oznámena, či nikoli [47].
Jotta kansallinen tuomioistuin voisi perustellusti olla määräämättä valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan I osan 1 artiklan 3 kohdan mukaisesta takaisinperinnästä, tietyn konkreettisen tosiseikan on täytynyt antaa tuensaajalle perusteltu luottamus [48].K odůvodnění toho, že vnitrostátní soud nenařídil navrácení podpory podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, proto musí k oprávněným očekáváním na straně příjemce vést zvláštní a konkrétní skutečnost [48].
Tilanne voi olla tämä silloin, jos valvontaviranomainen on itse vakuuttanut nimenomaisesti, että kyseinen toimenpide ei ole valtiontukea tai että toimenpiteistä pidättäytymistä koskevaa velvollisuutta ei sovelleta siihen [49].Tak tomu může být v případě, jestliže Kontrolní úřad sám poskytl jasná ujištění, že příslušné opatření nepředstavuje státní podporu nebo že se na ně nevztahuje povinnost nečinnosti [49].
Yhteisöjen tuomioistuimen oikeuskäytännön mukaan [50]kansallinen tuomioistuin ei ole velvollinen määräämään sääntöjenvastaista tukea perittäväksi takaisin, jos valvontaviranomainen on päättänyt jo siihen mennessä, kun kansallinen tuomioistuin antaa tuomionsa, että tuki soveltuu ETA-sopimuksen toimintaan.V souladu s judikaturou Evropského soudního dvora [50]povinnost vnitrostátního soudu nařídit úplné navrácení protiprávní státní podpory zaniká, jestliže v době vyhlášení rozsudku vnitrostátním soudem již Kontrolní úřad rozhodl, že podpora je slučitelná s fungováním Dohody o EHP.
Koska toimenpiteistä pidättäytymistä koskevan velvollisuuden tavoitteena on varmistaa, että vain ETA-sopimuksen toimintaan soveltuva tuki voidaan panna täytäntöön, tämä tavoite ei voi enää jäädä saavuttamatta, jos valvontaviranomainen on jo vahvistanut, että tuki soveltuu ETA-sopimuksen toimintaan [51].Jelikož účelem povinnosti nečinnosti je zajistit, aby bylo možno poskytnout pouze slučitelnou podporu, tento účel již nemůže být zmařen, pokud Kontrolní úřad již potvrdil slučitelnost [51].
Sen vuoksi kansallisen tuomioistuimen on noudatettava valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan I osan 1 artiklan 3 kohdan mukaista velvollisuuttaan suojella yksityisten oikeuksia, jos valvontaviranomainen ei ole vielä tehnyt päätöstä, riippumatta siitä, onko valvontaviranomaisen aloittama menettely kesken vai ei [52].Povinnost vnitrostátního soudu chránit individuální práva podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru proto není dotčena, jestliže Kontrolní úřad dosud rozhodnutí nevydal, bez ohledu na to, zda dosud probíhá řízení Kontrolního úřadu, či nikoli [52].
Vaikka kansallisella tuomioistuimella ei ole enää Euroopan talousalueen oikeuden mukaan velvollisuutta määrätä tukea perittäväksi kokonaisuudessaan takaisin sen jälkeen, kun valvontaviranomainen on hyväksynyt tuen päätöksellään, kansallisen oikeuden mukaan tällainen takaisinperintää koskeva velvollisuus saattaa edelleen olla olemassa [53].Zatímco po kladném rozhodnutí Kontrolního úřadu již vnitrostátní soud nemá podle práva EHP povinnost nařídit úplné navrácení podpory, taková povinnost navrácení podpory může existovat podle vnitrostátního práva [53].
Tässä tilanteessa takaisinperintää koskeva velvollisuus ei kuitenkaan rajoita EFTA-valtion oikeutta toteuttaa kyseinen tuki uudestaan myöhemmin.Existuje-li však takováto povinnost zajistit navrácení podpory, není tímto dotčeno právo státu ESVO následně podporu znovu poskytnout.
Kun kansallinen tuomioistuin on todennut päätöksellään, että maksettu tuki on sääntöjenvastaista ja valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan I osan 1 artiklan 3 kohdan vastaista, sen on selvitettävä tuen määrä vahvistaakseen takaisin perittävän määrän.Jakmile vnitrostátní soud rozhodl, že protiprávní podpora byla vyplacena v rozporu s čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, musí podporu vyčíslit, aby stanovil částku, která má být navrácena.
Kansalliset tuomioistuimet voivat käyttää tässä apuna ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdan ja EY:n perustamissopimuksen 87 artiklan 1 kohdan soveltamista koskevaa EFTAn tuomioistuimen ja Euroopan yhteisöjen tuomioistuinten oikeuskäytäntöä sekä valvontaviranomaisen ohjeita ja päätöksiä.Soudu by v tomto ohledu měly napomoci judikatura soudu ESVO a soudů Evropského společenství týkající se použití čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, pokyny Kontrolního úřadu a rozhodovací praxe.
Jos kansallisella tuomioistuimella on vaikeuksia tuen määrän laskennassa, se voi pyytää apua valvontaviranomaiselta, kuten tämän luvun 2 jaksossa todetaan.Pokud vnitrostátní soud při výpočtu výše podpory narazí na problémy, může si vyžádat podporu Kontrolního úřadu, jak je blíže objasněno v oddíle 2 této kapitoly.
Koron periminenVymáhání úroků
Sääntöjenvastaisesta tuesta saatava taloudellinen hyöty ei rajoitu sen nimelliseen määrään.Hospodářská výhoda protiprávní podpory není omezena na její nominální částku.
Tuensaaja hyötyy taloudellisesti myös tuen ennenaikaisestatäytäntöönpanosta.Příjemce mimoto získává finanční výhodu vyplývající z předčasného poskytnutí podpory.
Tämä johtuu siitä, että jos tuesta olisi ilmoitettu valvontaviranomaiselle, se olisi maksettu (jos sitä ylipäänsä olisi maksettu) myöhempänä ajankohtana.Příčinou je skutečnost, že pokud by byla podpora oznámena Kontrolnímu úřadu, k platbě by došlo později (pokud vůbec).
Tuensaaja olisi joutunut tämän vuoksi lainaamaan kyseiset varat pääomamarkkinoilta ja maksamaan lainasta markkinakorkoa.Příjemce by si tedy musel příslušné finanční prostředky vypůjčit na kapitálových trzích, včetně úroků s tržními sazbami.
Tämä perusteeton ajallinen etu on syynä siihen, että jos valvontaviranomainen määrää tuen perittäväksi takaisin, valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan II osan 14 artiklan 2 kohdassa edellytetään nimellisen tukimäärän takaisinperinnän lisäksi myös koron lisäämistä takaisinperittävään määrään siitä päivästä alkaen, jolloin sääntöjenvastainen tuki on ollut tuensaajan käytössä, sen takaisinperimispäivään asti.Tato nepatřičná časová výhoda je důvodem, proč v případech, kdy navrácení bylo nařízeno Kontrolním úřadem, čl. 14 odst. 2 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru nařizuje nejen navrácení nominální částky podpory, nýbrž rovněž vymáhání úroků od data, kdy byla protiprávní podpora k dispozici příjemci, do data jejího navrácení.
Tässä yhteydessä käytettävä korko määritellään valvontaviranomaisen 14 päivänä heinäkuuta 2004 tekemässä päätöksessä N:o 195/04/KOL [54].Úroková sazba, která se v této souvislosti použije, je stanovena v rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 [54].
Yhteisöjen tuomioistuimen oikeuskäytännön mukaisesti [55]ja valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan I osan 1 artiklan 3 kohdan täytäntöön panemiseksi kansallisten tuomioistuinten olisi määrättävä perittäväksi korkoa tuen ennenaikaisesta täytäntöönpanosta saadusta taloudellisesta edusta, jäljempänä ’korko sääntöjenvastaisuuden ajalta’.V souladu s judikaturou Evropského soudního dvora [55]a vzhledem k provádění čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru by vnitrostátní soudy měly nařídit náhradu finanční výhody vyplývající z předčasného poskytnutí podpory (dále jen „úrok z protiprávní podpory“).
Tämä johtuu siitä, että sääntöjenvastaisen tuen ennenaikainen täytäntöönpano aiheuttaa käytännössä olosuhteista riippuen vähintäänkin sen, että kilpailijat joutuvat kestämään tuen kilpailuvaikutukset aikaisemmin kuin niiden olisi pitänyt.Předčasné poskytnutí protiprávní podpory ve skutečnosti znamená přinejmenším to, že soutěžitelé podle okolností trpěli účinky případné podpory s ohledem na hospodářskou soutěž dříve, než museli.
Tuensaajan katsotaan sen vuoksi saaneen perusteettoman edun [56].Příjemce podpory proto získal nepatřičnou výhodu [56].
Kansallisella tuomioistuimella on velvollisuus määrätä koron perimisestä sääntöjenvastaisuuden ajalta kahdessa eri tilanteessa:Povinnost vnitrostátních soudů nařídit vymáhání úroků z protiprávní podpory může vzniknout ve dvou různých situacích:
Kansallisen tuomioistuimen on yleensä määrättävä valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan I osan 1 artiklan 3 kohdan mukaisesti sääntöjenvastainen tuki perittäväksi kokonaisuudessaan takaisin.Vnitrostátní soud musí obvykle nařídit úplné navrácení protiprávní podpory podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.
Kun näin tapahtuu, alkuperäiseen tukimäärään on lisättävä korko sääntöjenvastaisuuden ajalta laskettaessa takaisin perittävää kokonaismäärää.Je-li tomu tak, je nutno při stanovování celkové částky, jež má být navrácena, připočítat k původní částce podpory úroky z protiprávní podpory.
Kansallisen tuomioistuimen on kuitenkin määrättävä koron perimisestä sääntöjenvastaisuuden ajalta myös olosuhteissa, joissa tuomioistuimella ei poikkeuksellisesti ole velvollisuutta määrätä koko tukimäärän takaisinperintää.Vnitrostátní soud však musí úroky z protiprávní podpory vymáhat rovněž v situacích, kdy výjimečně neexistuje povinnost nařídit úplné navrácení.
Kansallisella tuomioistuimella on velvollisuus määrätä koron perimisestä sääntöjenvastaisuuden ajalta myös silloin, kun valvontaviranomainen on tehnyt tuesta myönteisen päätöksen [57].Povinnost vnitrostátního soudu nařídit vymáhání úroků z protiprávní podpory proto existuje i po kladném rozhodnutí Kontrolního úřadu [57].
Tämä voi olla olennaisen tärkeää mahdollisten kantajien kannalta, sillä niiden käytettävissä on tämän ansiosta tehokas oikeussuojakeino myös silloin, kun valvontaviranomainen on jo todennut tuen soveltuvan ETA-sopimuksen toimintaan.To může mít pro možné žalobce zásadní význam, jelikož představuje právní ochranu rovněž v případech, kdy Kontrolní úřad již prohlásil podporu za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP.
Jotta kansalliset tuomioistuimet voivat noudattaa takaisinperintää koskevaa velvollisuuttaan, niiden on määritettävä sääntöjenvastaisuuden ajalta perittävän koron määrä.Ke splnění své povinnosti zajistit vymáhání úroků z protiprávní podpory musí vnitrostátní soudy určit výši úroků, jež mají být zaplaceny.
Määrityksessä noudatetaan seuraavia periaatteita:V tomto ohledu platí tyto zásady:
Määrittäessään sovellettavaa korkotasoa ja koron laskentamenetelmää kansallisten tuomioistuinten olisi otettava huomioon se, että koron, jonka ne määräävät perittäväksi sääntöjenvastaisuuden ajalta, ja koron, jonka valvontaviranomainen määrää perittäväksi valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan II osan 14 artiklan nojalla, tarkoitus on sama.Při určování použitelné úrokové sazby a metody výpočtu by vnitrostátní soudy měly přihlédnout ke skutečnosti, že vymáhání úroků z protiprávní podpory vnitrostátním soudem slouží stejnému účelu jako vymáhání úroků Kontrolním úřadem podle článku 14 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.
Sääntöjenvastaisuuden ajalta perittävän koron maksamista koskevat vaateet ovat lisäksi Euroopan talousalueen oikeuden mukaisia vaateita, jotka perustuvat valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan I osan 1 artiklan 3 kohtaan [59].Žaloby na vymáhání úroků z protiprávní podpory jsou mimoto žalobami podle práva EHP založenými na čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru [59].
Niihin sovelletaan sen vuoksi tämän luvun 1.4.1 jaksossa kuvailtuja vastaavuus- ja tehokkuusperiaatteita.Na tyto žaloby se proto vztahují zásady rovnocennosti a efektivity popsané v oddíle 1.4.1 této kapitoly.
Jotta voidaan olla varmoja siitä, että menetelmä, jota kansallinen tuomioistuin käyttää koron laskennassa, on valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan II osan 14 artiklan mukainen ja noudattaa tehokkuusvaatimusta, valvontaviranomainen katsoo, että sen on oltava yhtä tiukka kuin 14 päivänä heinäkuuta 2004 tehdyssä valvontaviranomaisen päätöksessä N:o 195/04/KOL säädetty menetelmä [60].Kontrolní úřad se domnívá, že k zajištění souladu s článkem 14 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru a splnění požadavku týkajícího se efektivity nesmí být metoda výpočtu úroků použitá vnitrostátním soudem méně přísná než metoda stanovená v rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 [60].
Korko sääntöjenvastaisuuden ajalta on sen vuoksi laskettava koronkorkona eikä sovellettava korkokanta saa alittaa viitekorkoa [61].Úroky z protiprávní podpory proto musí být vypočteny jako složený úrok a použitá úroková sazba nesmí být nižší než referenční sazba [61].
Jos kansallisen lainsäädännön mukaisessa korkojen laskennassa noudatetaan tiukempia sääntöjä kuin 14 päivänä heinäkuuta 2004 tehdyn valvontaviranomaisen päätöksen N:o 195/04/KOL mukaisessa laskennassa, vastaavuusperiaatteen soveltaminen aiheuttaa valvontaviranomaisen näkemyksen mukaan lisäksi sen, että kansallisen tuomioistuimen on sovellettava tiukempia kansallisia sääntöjä myös valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan I osan 1 artiklan 3 kohtaan perustuviin vaateisiin.Podle názoru Kontrolního úřadu ze zásady rovnocennosti mimoto vyplývá, že pokud je výpočet úrokové sazby podle vnitrostátního práva přísnější, než je stanoveno v rozhodnutí Kontrolního úřadu 195/04/KOL ze dne 14. července 2004, vnitrostátní soud musí použít přísnější vnitrostátní pravidla rovněž u žalob založených na čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.
Koron laskenta alkaa aina päivästä, jona sääntöjenvastainen tuki asetettiin tuensaajan käyttöön.Počátečním datem pro výpočet úroků bude vždy datum, kdy byla protiprávní podpora k dispozici příjemci.
Päättymispäivä riippuu tilanteesta kansallisen tuomioistuimen antaman tuomion aikaan.Koncové datum závisí na situaci v době vydání vnitrostátního rozsudku.
Jos valvontaviranomainen on jo hyväksynyt tuen, päättymispäivä on päivä, jona valvontaviranomainen tekee päätöksensä.Pokud Kontrolní úřad již podporu schválil, koncovým datem je datum vydání rozhodnutí Kontrolního úřadu.
Muussa tapauksessa korko sääntöjenvastaisuuden ajalta kertyy koko sääntöjenvastaisuuden ajalta siihen saakka, kunnes tuensaaja todella on maksanut tuen takaisin.V opačném případě úroky z protiprávní podpory narůstají po celé období trvání protiprávního stavu až do data skutečného navrácení podpory příjemcem.
Kuten Euroopan yhteisöjen tuomioistuimen oikeuskäytännössä on vahvistettu, korkoa sääntöjenvastaisuuden ajalta on myös tarpeen soveltaa jaksoon, joka on kulunut valvontaviranomaisen tekemän myönteisen päätöksen ja sen ajankohdan välillä, jolloin EFTAn tuomioistuin kumoaa kyseisen päätöksen [62].V souladu s judikaturou Evropského soudního dvora musejí být protiprávní úroky počítány rovněž pro období mezi přijetím kladného rozhodnutí Kontrolního úřadu a následným zrušením tohoto rozhodnutí soudem ESVO [62].
Ongelmatilanteissa kansallinen tuomioistuin voi pyytää valvontaviranomaiselta apua tämän luvun 2 jakson mukaisesti.V případě pochybností může vnitrostátní soud požádat Kontrolní úřad o podporu podle oddílu 2 této kapitoly.
VahingonkorvauskanteetŽaloby o náhradu škody
Kansalliset tuomioistuimet saattavat joutua käsittelemään vahingonkorvauskanteita, joita tuensaajan kilpailijat ja muut kolmannet esittävät sääntöjenvastaisesta valtiontuesta aiheutuneen vahingon perusteella [63].Vnitrostátní soudy mohou být požádány, aby rozhodly o žalobách o náhradu škody způsobené protiprávní státní podporou [63]konkurentům příjemce podpory a ostatním stranám.
Tällaisten vahingonkorvauskanteiden kohteena on yleensä valtiontuen myöntämisestä vastaava viranomainen.Tyto žaloby o náhradu škody směřují obvykle proti orgánu udělujícímu státní podporu.
Vahingonkorvauskanteilla voi olla erityisen suuri merkitys kantajalle, sillä toisin kuin pelkkään takaisinperintään tähtäävät kanteet, hyväksytyt vahingonkorvauskanteet turvaavat kantajalle suoran rahallisen korvauksen kärsitystä vahingosta.Pro žalobce mohou být zvlášť důležité, jelikož na rozdíl od žalob zaměřených na pouhé navrácení podpory úspěšné žaloby o náhradu škody poskytují žalobci bezprostřední finanční náhradu za vzniklé ztráty.
Tällaisten vaatimusten esittäminen riippuu luonnollisesti kansallisista oikeussäännöistä.Tyto žaloby jsou zjevně závislé na vnitrostátních právních pravidlech.
Tältä osin valvontaviranomainen painottaa sitä, että kansallisten tuomioistuinten olisi näin ollen käytettävä kaikkia asianmukaisia menetelmiä ja sovellettava kaikkia asiaankuuluvia kansallisen oikeuden säännöksiä pannakseen täytäntöön valvontaviranomaisesta ja tuomioistuimesta tehdyn sopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan I osan 1 artiklan 3 kohdan viimeisen virkkeen ja suojellakseen yksilöille ja talouden toimijoille lainsäädännössä annettuja oikeuksia.Kontrolní úřad v tomto ohledu zdůrazňuje, že vnitrostátní soudy by měly využít všechny vhodné nástroje a opravné prostředky a uplatnit všechna příslušná ustanovení vnitrostátního práva, aby ve svém vnitrostátním právu uvedly v platnost provádění poslední věty čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, a chránit práva, která jsou přiznávána jednotlivcům a hospodářským subjektům.
Vaikka vahingosta voidaan hakea korvausta kansallisen lainsäädännön mukaan, toimenpiteistä pidättäytymistä koskevan velvollisuuden rikkomisista voidaan periaatteessa nostaa vahingonkorvauskanteita EFTAn tuomioistuimen oikeuskäytännön perusteella [64].Bez ohledu na možnost žalovat o náhradu škody podle vnitrostátního práva může porušení povinnosti nečinnosti v zásadě vést k žalobám o náhradu škody na základě judikatury soudu ESVO [64].
EFTA-valtioiden edellytetään korvaavan yksityisille Euroopan talousalueen lainsäädännön alemmanasteisten säädösten ja ETA-sopimuksen pääosan mukaisten velvoitteiden rikkomisesta aiheutuneet menetykset ja vahingot [65].Státy ESVO musí nahradit ztrátu a škodu způsobenou jednotlivcům v důsledku porušení povinností jak podle sekundárních aktů právních předpisů EHP, tak podle hlavní části Dohody o EHP [65].
Tällainen vastuuvelvollisuus on olemassa, kun i) rikotulla oikeusnormilla on tarkoitus antaa oikeuksia yksityisille, ii) rikkomus on riittävän vakava ja iii) jäsenvaltiolle asetetun velvollisuuden rikkomisen ja vahinkoa kärsineelle osapuolelle aiheutuneen vahingon välillä on suora syy-yhteys [66].Tato povinnost existuje, pokud: i) právní norma, která byla porušena, má přiznat práva jednotlivcům; ii) porušení normy jedostatečně závažné a iii) existuje přímá příčinná souvislost mezi porušením povinnosti členského státu a škodou, která vznikla poškozeným stranám [66].
Ensimmäinen vaatimus (Euroopan talousalueen oikeuden mukainen velvollisuus, jonka tarkoituksena on suojata yksityisten oikeuksia) täyttyy, kun on kyse valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan I osan 1 artiklan 3 kohdan rikkomisesta.Podle Kontrolního úřadu je první požadavek (povinnost podle práva EHP zaměřená na ochranu individuálních práv) ve vztahu k porušením čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru splněn.
EFTAn tuomioistuimen mukaan rikotun oikeusnormin katsotaan antavan oikeuksia yksityisille, kun asianomainen määräys on ehdoton ja riittävän täsmällinen [67].Soud ESVO rozhodl, že právní norma, která byla porušena, se považuje za normu přiznávající práva jednotlivcům, pokud je příslušné ustanovení bezpodmínečné a dostatečně přesné [67].
Kuten edellä 22 kohdassa todetaan, valvontaviranomainen katsoo näiden arviointiperusteiden täyttyvän valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan I osan 1 artiklan 3 kohdassa.Jak je uvedeno v odstavci 22 výše, Kontrolní úřad se domnívá, že tato kritéria jsou splněna v čl. 1 odst. 3 části 1 protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.
Riittävän ilmeistä Euroopan talousalueen oikeuden rikkomista koskeva vaatimus täyttyy yleensä myös silloin, kun on kyse valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan I osan 1 artiklan 3 kohdan rikkomisesta.S ohledem na čl. 1 odst. 3 části 1 protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru je požadavek dostatečně závažného porušení práva EHP rovněž v zásadě splněn.
EFTAn tuomioistuin on katsonut, että tämä riippuu siitä, onko ETA-sopimuksen sopimuspuoli lainsäädäntövaltaansa käyttäessään ylittänyt selvällä ja vakavalla tavalla sen toimivallan käytölle asetetut rajat.Soud ESVO rozhodl, že to závisí na tom, zda smluvní strana EHP při výkonu svých legislativních pravomocí zjevně a vážně nerespektovala omezení vlastního uvážení.
Tämän edellytyksen täyttymistä arvioitaessa on otettava huomioon kaikki tilannetta koskevat seikat.Aby bylo možné stanovit, zda je tato podmínka splněna, musí být zohledněny všechny faktory charakterizující danou situaci.
EFTA-valtioiden viranomaisilla ei kuitenkaan ole harkintavaltaa olla ilmoittamatta valtiontukitoimenpiteistä valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan I osan 1 artiklan 3 kohdan mukaisesti.S ohledem na čl. 1 odst. 3 části 1 protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru nemají orgány států ESVO žádnou možnost uvážení, zda oznámit opatření státní podpory.
Niillä on lähtökohtaisesti ehdoton velvollisuus ilmoittaa kaikista toimenpiteistä ennen niiden täytäntöönpanoa.Mají v zásadě absolutní povinnost oznámit veškerá tato oznámení, a to před jejich provedením.
Vaikka EFTAn tuomioistuin voi ottaa huomioon Euroopan talousalueen oikeuden rikkomisen anteeksiannettavuuden [69], valtiontuen tapauksessa EFTA-valtioiden viranomaisten pitäisi olla täysin tietoisia tästä velvoitteesta eivätkä ne yleensä voi väittää, etteivät ne olleet tietoisia velvollisuudesta pidättäytyä toimenpiteistä.Ačkoliv soud ESVO může přihlížet k ospravedlnitelnosti příslušného porušení práva EHP [69], v případě existence státní podpory by si orgány státu ESVO měly být vědomy této povinnosti a za obvyklých okolností nemohou tvrdit, že jim povinnost nečinnosti nebyla známa.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership