Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Muodollisen tutkintamenettelyn kohteena olevista eri toimenpiteistä Islannin viranomaiset totesivat, että luotsiveneet ovat olennainen osa sataman toimintaa ja infrastruktuuria, jos luonnonolosuhteet ovat vaikeat.S ohledem na opatření, jichž se týkalo formální vyšetřovací řízení, islandské orgány uvedly, že lodivodská plavidla jsou nezbytnou součástí činnosti a infrastruktury přístavu, pokud to vyžadují podmínky.
Viranomaisten mukaan luotsiveneitä käytetään vain turvallisuuden vuoksi (myös hätätilanteissa) ja niiden käyttö on joissakin tapauksissa lain mukaan pakollista.Islandské orgány uvedly, že jejich použití je omezeno výhradně na bezpečnostní účely (včetně mimořádných situací) a v některých případech je podle zákona povinné.
Viranomaiset korostavat myös, että luotsiveneiden käyttö rasittaa satamia siitä aiheutuvilla kustannuksilla.Orgány rovněž zdůraznily, že jejich použití představuje s ohledem na náklady zátěž, kterou nesou přístavy.
Laituriasennuksista Islannin viranomaiset toteavat, että ne ovat osa sataman yleistä infrastruktuuria, ja käyttävät niistä termiä ”kiinnittämisrakenteet”.Co se týká zařízení na přístavním molu, islandské orgány opět tvrdí, že jsou součástí obecné infrastruktury přístavu, a odkazují na ně jako na „kotvící zařízení“.
Lisäksi Islannin viranomaiset väittävät, etteivät toimenpiteet vääristä kilpailua eivätkä vaikuta ETA-valtioiden väliseen kauppaan. Väite perustuu Islannin maantieteelliseen sijaintiin.Islandské orgány rovněž tvrdí, že opatření nenarušují hospodářskou soutěž, ani neovlivňují obchod mezi členskými státy EHP.
Viranomaiset viittaavat Islannin ja Manner-Euroopan välisen matkan kulkemiseen kuluvaan aikaan (47 tuntia) ja Islannin teollisuusliiton (IS) tietoihin, joiden mukaan on ”yleensä ottaen tavatonta, että ulkomaiset alukset tulisivat Islantiin korjattavaksi”.Základem pro toto tvrzení je zeměpisná situace, přičemž se odkazuje na dobu trvání cesty (47 hodin) mezi Islandem a evropskou pevninou a na informace, které poskytla Konfederace islandských zaměstnavatelů, že „obecně není známo, že by zahraniční plavidla připlouvala na Island za účelem opravy“.
Vaikka Islannin viranomaiset myöntävät, että laivankorjausalalla on kansainvälistä kilpailua (ja siksi käytetään laivahissejä ja -nostureita sekä kuivatelakoita), viranomaisten mielestä tällaista kilpailua ei ole Islannissa.Ačkoliv islandské orgány uznávají, že s ohledem na opravy lodí existuje mezinárodní hospodářská soutěž (a tudíž využívání lodních zdvihadel a suchých doků), tvrdí, že na Islandu takováto hospodářská soutěž neexistuje.
1 Onko kyse valtiontuesta?1 Existence státní podpory
ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitettu valtiontukiStátní podpora ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP
ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa määrätään seuraavaa:Čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP uvádí:
Käytetäänkö toimenpiteeseen valtion varoja?Přítomnost státních prostředků
Tuen on oltava valtion myöntämää tai valtion varoista myönnettyä tukea.Opatření státní podpory musí být provedeno státem nebo ze státních prostředků.
Tarkoituksena on, että jokainen satamia tukeva toimenpide rahoitetaan rahastosta, jolle osoitetaan varoja Islannin valtiokonttorista.Předpokládá se, že každé opatření poskytne přístavům podporu z fondu, do nějž jsou přiděleny prostředky z islandské státní pokladny.
Valtiokonttorille myönnettävät talousarviomäärärahat ovat ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitettuja valtion varoja.Rozpočtové prostředky státní pokladny představujístátní prostředky ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.
Niiden luokittelemista valtion varoiksi ei muuta se, että valtion varat kanavoidaan rahaston kautta.Skutečnost, že státní prostředky jsou poskytovány prostřednictvím fondu, na označení prostředků za prostředky státní nic nemění.
Vuoden 2003 lain 26 §:n l momentissa säädetään, että rahasto on valtion omistama ja että satamaneuvosto (hafnaráð) toimii rahaston hallituksena liikenneministerin puolesta.Ustanovení § 26 odst. 1 zákona z roku 2003 stanoví, že fond vlastní stát a že přístavní rada (hafnaráð) jedná jménem ministra dopravy jako představenstvo.
Satamaneuvoston nimittää liikenneministeri merenkulkulaitosta koskevan lain N:o 7/1996 (lög um Siglingastofnun Íslands) 4 §:n mukaisesti.Přístavní radu jmenuje ministr dopravy podle § 4 zákona č. 7/1996 o námořní agentuře (lög um Siglingastofnun Íslands).
Rahasto on näin ollen julkisoikeudellinen elin.Fond je proto veřejnoprávním subjektem.
Rahasto rahoitetaanosittain suoraan valtion talousarviosta parlamentin päätöksen mukaisesti.Část financování fondu pochází na základě rozhodnutí parlamentu přímo ze státního rozpočtu.
Vuoden 2003 lain 26 §:n 3 momentin mukaan satamaneuvosto jakaa rahaston tulot merenkulkulaitokselta saamiensa suositusten mukaisesti saatuaan liikenneministerin hyväksynnän, kuten mainitun momentin 1–3 alakohdassa säädetään.Podle § 26 odst. 3 zákona z roku 2003 rozděluje přístavní rada příjmy fondu podle doporučení námořní agentury s výhradou schválení ministrem dopravy, jak je stanoveno v odstavcích 1 až 3.
Merenkulkulaitos vastaa rahaston hallinnosta saman pykälän 4 momentin mukaisesti.Námořní agentura odpovídá za správu fondu podle odstavce 4 uvedeného paragrafu.
Rahastolla on myös vuoden 2003 laissa määriteltyjä julkisen palvelun tehtäviä.Fond vykonává rovněž veřejné úkoly stanovené v zákoně z roku 2003.
Edellä esitetyn perusteella valvontaviranomainen katsoo, että rahastosta myönnetty tuki on valtion myöntämää ja ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitettua valtion varoista myönnettyä tukea.Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že podporu poskytnutou fondem lze přičíst státu a že tato podpora představuje státní prostředky ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.
Jonkin yrityksen tai tuotannonalan suosiminenZvýhodnění určitých podniků nebo určitých odvětví výroby
ValikoivuusSelektivita
Tukitoimenpiteen on oltava valikoiva siten, että se suosii ”jotakin yritystä tai tuotannonalaa”.Opatření podpory musí být selektivní v tom, že zvýhodňuje „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“.
Tässä yhteydessä on tarkasteltava, ovatko Islannin kunnat valtiontuen saajina taloudellista toimintaa harjoittavia yrityksiä vai toimivatko ne viranomaisina.V této souvislosti vzniká otázka, zda jsou islandské obce jakožto příjemci státní podpory podniky vykonávajícími hospodářské činnosti, nebo zda jednají jako orgán veřejné správy.
Kuten Euroopan komission päätöksessä asiassa ”Rahoitustuki Flanderin satamien infrastruktuuritöille” [11]todetaan, merisatamilla on paitsi julkisen palvelun velvoitteita, kun ne ylläpitävät toimivaa meriliikennejärjestelmää, myös yhä enemmän kaupallista toimintaa, kuten satamalaitteiden ja -palvelujen tarjontaa.Jak je uvedeno v rozhodnutí Komise ve věci „finanční podpora prací na infrastruktuře vlámských přístavů“ [11], na námořní přístavy se vztahují nejen odpovědnosti v rámci veřejné politiky související se zachováním fungujícího systému námořní dopravy, nýbrž rostoucí měrou se podílejí rovněž na obchodních činnostech, jako je poskytování přístavních zařízení a služeb.
Se, että yksiköllä on lakiin perustuvia valtuuksia joidenkin tehtäviensä suorittamiseksi, ei sinänsä estä yksikön luokittelemista ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitetuksi yritykseksi.Skutečnost, že při výkonu části jeho činností jsou subjektu svěřeny zákonné pravomoci, sama o sobě nebrání tomu, aby byl tento subjekt považován za podnik ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.
Kilpailuoikeudessa yrityksen käsitteeseen kuuluvat kaikki taloudellista toimintaa harjoittavat yksiköt riippumatta niiden oikeudellisesta muodosta tai rahoitustavasta [12].V oblasti práva hospodářské soutěže se pojem podnik vztahuje na jakoukoli jednotku vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení této jednotky a způsobu jejího financování [12].
Sen määrittämiseksi, onko kyseinen toiminta 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitetun yrityksen toimintaa, on tutkittava toiminnan luonnetta [13].Za účelem určení, zda jsou dotyčné činnosti činnostmi podniku ve smyslu čl. 61 odst. 1, je nezbytné zjistit povahu těchto činností [13].
Vakiintuneen oikeuskäytännön mukaan taloudellistatoimintaa on kaikki toiminta, jossa tavaroita tai palveluja tarjotaan tietyillä markkinoilla [14].Podle ustálené judikatury se za hospodářskou činnost považuje jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží nebo služeb na daném trhu [14].
Näin ollen toimenpiteet ovat valvontaviranomaisen näkemyksen mukaan valikoivia siltä osin kuin satamanpitäjät harjoittavat taloudellista toimintaa, koska toimenpiteet suosivat vain joitakin toimijoita tietyllä alalla.Pokud provozovatelé přístavů vykonávají hospodářské činnosti, zastává Kontrolní úřad názor, že opatření jsou selektivní, jelikož zvýhodňují pouze určitý počet hospodářských subjektů v určitém odvětví.
Euroopan komission tiedonannossa ”Merisatamapalvelujen laadun parantaminen: Euroopan liikenteen avaintekijä” [15]komissio erottaa toisistaan ”julkisen (yleisen)” infrastruktuurin, ”käyttäjäkohtaisen” infrastruktuurin ja ”sataman varustuksen”.Ve sdělení Evropské komise s názvem „Posilování kvality služeb v námořních přístavech“ [15]Komise rozlišuje mezi „veřejnou (obecnou)“ infrastrukturou, infrastrukturou pro „konkrétního uživatele“ a „nadstavbou“.
Tätä jaottelua kannattaa käyttää apuna, kun arvioidaan, harjoittavatko satamaviranomaiset, satamanomistajat tai -pitäjät taloudellista toimintaa.Toto rozlišování poskytuje užitečné vodítko při posuzování toho, zda přístavní orgány, vlastníci nebo provozovatelé vykonávají hospodářskou činnost.
Kanta asiaan kehittyy kuitenkin koko ajan, ja valvontaviranomainen onkin ottanut huomioon paitsi komission tiedonannon myös komission myöhemmät päätökset (kuten edellä mainitun Flanderin satamille tarkoitettua tukea koskevan päätöksen) sekä Islannin viranomaisten toimittamat tiedot.Názory se však vyvíjejí a Kontrolní úřad vzal v úvahu nejen sdělení Komise, nýbrž i následná rozhodnutí Komise (zejména včetně rozhodnutí ve věci výše uvedené podpory vlámských přístavů), jakož i informace poskytnuté islandskými orgány.
Liikenneinfrastruktuurin julkiseen rahoitukseen voi liittyä valtiontukea koskevia kysymyksiä kahdella tasolla: sekä infrastruktuurin loppukäyttäjien että kyseisen infrastruktuurin pidosta tai toiminnasta vastaavan toimijan tasolla.Veřejné financování dopravní infrastruktury může vyvolat otázky související se státní podporou na dvou různých úrovních; naúrovni konečných uživatelů infrastruktury a na úrovni správce nebo provozovatele dotyčné infrastruktury.
Valvontaviranomainen katsoo, ettei käyttäjien tasolla ole yleensä kyse ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitetusta valtiontuesta, kun valtio rahoittaa ja ylläpitää suoraan liikenneinfrastruktuuria, joka on kaikkien mahdollisten käyttäjien käytettävissä samoilla edellytyksillä, joihin ei liity syrjintää, koska tällöin ei suosita mitään yritystä tai tuotannonalaa sellaisella tavalla, joka vääristäisi kilpailua tai vaikuttaisi jäsenvaltioiden väliseen kauppaan.Kontrolní úřad zastává názor, že na úrovni uživatelů se obvykle nevyskytují žádné prvky státní podpory ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, je-li dopravní infrastruktura financována a spravována přímo státem a je-li přístupná všem potenciálním uživatelům za stejných a nediskriminačních podmínek, jelikož žádný konkrétní podnik nebo odvětví výroby nejsou zvýhodněny vůči ostatním způsobem, který narušuje hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi členskými státy [16].
Valvontaviranomainen on tyytyväinen, että tilanne on tämä Islannin satamien osalta.Kontrolní úřad je přesvědčen, že tak tomu je v případě islandských přístavů.
Liikenneinfrastruktuurin pidosta tai toiminnasta vastaavan toimijan tasolla – tässä tapauksessa Islannin kunnallisten satamaviranomaisten tasolla – valvontaviranomaisen on arvioitava, harjoittaako infrastruktuuria ylläpitävä elin taloudellista toimintaa.Na úrovni správce nebo provozovatele dopravní infrastruktury (v tomto případě to jsou orgány islandských přístavů ve vlastnictví obcí) musí Kontrolní úřad posoudit, zda subjekt, který spravuje infrastrukturu, vykonává hospodářské činnosti.
Kuten edellä todettiin, satamanpitäjillä on monia erilaisia toimintoja, joista useita voidaan pitää taloudellisena toimintana.Jak bylo uvedeno výše, správce přístavu vykonává mnoho různých činností, z nichž řadu lze považovat za činnosti hospodářské povahy.
Tämän vuoksi on mahdollisuuksien mukaan erotettava toisistaan luonteeltaan taloudelliset toiminnot ja muut toiminnot ja arvioitava kunkin toiminnon rahoitusta toiminnon ominaisuuksien perusteella.Je proto nutné rozlišovat pokud možno mezi činnostmi, které mají hospodářskou povahu, a činnostmi, které nejsou hospodářskými činnostmi, a posoudit financování každé jednotlivé činnosti podle její podstaty.
Valvontaviranomainen hyväksyy kannan, jonka mukaan luotsiveneistä aiheutuvien menojen rahoittaminen on yleisen edun nimissä toimivalle valtiolle välttämätöntä toimintaa.Kontrolní úřad připouští, že výdaje na lodivodská plavidla spadají do základní funkce státu jednajícího ve veřejném zájmu.
Näin ollen valvontaviranomainen katsoo, ettei satamanpitäjiä pidetä taloudellista toimintaa harjoittavina yrityksinä, kun satamanpitäjille myönnetään tukea luotsiveneiden käyttöä varten.Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že podpora poskytnutá provozovatelům přístavů na lodivodská plavidla jim není udělena jakožto podnikům vykonávajícím hospodářskou činnost.
Tuki ei sen vuoksi ole ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitettua valtiontukea.Opatření proto nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.
Ottaen huomioon komission kannan ”kiinnitysinfrastruktuuriin” (myös laitureihin) Flanderin satamia [17]koskevassa asiassa valvontaviranomainen katsoi alustavasti, että laituriasennukset ovat osa sataman laitteistoja, joiden avulla satamaviranomaiset voivat saada tuloja liiketoiminnasta.S ohledem na přístup Komise ke „kotvící infrastruktuře“ (včetně přístavních mol) ve věci vlámských přístavů [17]Kontrolníúřad zastával předběžný názor, že zařízení na přístavním molu je součástí zařízení přístavů, jež může přístavním orgánům přinést příjmy z obchodní činnosti.
Islannin viranomaiset eivät ole toimittaneet sellaisia tietoja, joiden mukaan laituriasennukset olisivat yleisen edun nimissä toimivalle valtiolle välttämätöntä toimintaa eivätkä luonteeltaan taloudellista toimintaa.Islandské orgány neposkytly žádné informace, které by dokládaly, že používání zařízení na přístavním molu je základní funkcí státu jednajícího ve veřejném zájmu, a nikoli činností hospodářské povahy.
Näin ollen valvontaviranomainen katsoo, että laituriasennukset edistävät taloudellista toimintaa, minkä vuoksi niiden tukeminen suosii yrityksenä toimivaa satamanpitäjää.Kontrolní úřad proto zastává názor, že zařízení na přístavním molu usnadňují hospodářskou činnost, což zvýhodňuje provozovatele přístavu jednajícího jako podnik.
Laivanosturi- ja laivahissilaitteistoihin sekä laituriasennuksiin liittyvät vahingonkorvaukset.Náhrada škod na lodních zdvihadlech a zařízeních na přístavním molu.
Valvontaviranomainen pysyy kannassaan, jonka mukaan laivanosturi- ja laivahissilaitteistot ovat taloudelliseen toimintaan käytettävää omaisuutta, jonka avulla satamanpitäjät voivat helpottaa esimerkiksi laivojen korjausta.Kontrolní úřad zastává nadále názor, že lodní zdvihadla představují majetek používaný k výkonu hospodářské činnosti, jehož prostřednictvím mohou provozovatelé přístavů usnadnit například opravy lodí.
Näin ollen vahingonkorvaussäännökset ovat yritystä (satamaviranomaista) suosiva valikoiva toimenpide siltä osin kuin niiden perusteella maksetaan satamaviranomaisille korvauksia vahingoista, joita on aiheutunut taloudelliseen toimintaan käytettäville laitteistoille.Ustanovení o náhradě škody představují selektivní opatření ve prospěch určitého podniku (samotného přístavního orgánu) natolik, nakolik poskytují přístavním orgánům finanční prostředky k vyplacení náhrady za škody na zařízení, která jsou používána k hospodářské činnosti.
Valvontaviranomainen katsoo tämän vuoksi, että vahingonkorvaussäännösten soveltamisalan laajentaminen koskemaan myös laivahissejä ja -nostureita sekä laituriasennuksia suosii tiettyjä yrityksiä.Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že rozšíření ustanovení o náhradě škody tak, aby zahrnovala škody na lodních zdvihadlech a zařízeních na přístavním molu, určité podniky zvýhodňuje.
EtuVýhoda
Toimenpiteen on tuotava tuensaajalle etuja, jotka vapauttavat sen maksuista, jotka se tavallisesti joutuisi kattamaan talousarviostaan.Opatření musí poskytovat příjemci výhodu, která jej osvobozuje od poplatků, jež jsou obvykle hrazeny z jeho rozpočtu.
Satamanomistajat joutuvat maksamaan osan kustannuksista, vaikka satamat saisivat satamalain mukaista tukea, koska valtiontukea voidaan myöntää enintään 40–60 prosenttia laituriasennuksiin tarvittavista investoinneista.Po poskytnutí podpory podle zákona o přístavech musí vlastníci přístavů nést určité náklady, jelikož státní podporu lze poskytnout do výše 40 až 60 % investic nezbytných na pořízení zařízení na přístavním molu.
Näiden yritysten investointikustannukset olisivat kuitenkin alhaisemmat kuin muiden yritysten, jotka eivät hyödy tukiohjelmasta.Tyto podniky však mají nižší investiční náklady než ostatní podniky, které režim nevyužívají.
Satamanomistajat saavat siis toimenpiteen vuoksi etua.Vlastníkům přístavu proto opatření poskytuje výhodu.
Vastaavaa etua tuovat myös vahingonkorvaukset.Takováto výhoda existuje rovněž s ohledem na náhradu škody.
Satamaviranomaiset voivat saada valtiontukea laivanosturi- ja laivahissilaitteistoille sekä laituriasennuksille aiheutuneiden vahinkojen korjaamiseen.Přístavní orgány mohou obdržet státní podporu na odstranění škod na lodních zdvihadlech a zařízeních na přístavním molu.
Tuella korvataan siis tuensaajille aiheutuvia kustannuksia, jotka ne tavallisesti joutuisivat maksamaan itse.To příjemcům finančních prostředků poskytuje náhradu nákladů, které by museli obvykle nést.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership