Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Toiseksi NSCC katsoo, että toimenpide ei tuo osuuskunnille etua, koska sillä vain kompensoidaan niitä haittoja, joita osuuskunnille koituu niiden juridisesta muodosta.Stálý výbor za druhé uvádí, že opatření nepředstavuje výhodu, jelikož pouze kompenzuje strukturální nevýhody, které souvisí s právní strukturou družstev.
Viitaten menettelyn aloittamisesta tehtyyn päätökseen NSCC toteaa edelleen, että tässä yhteydessä ei ole merkitystä sillä, kompensoidaanko rakenteellisia haittoja Norjan muilla osuuskuntia koskevilla säännöksillä. Juridista merkitystä on oltava vain sillä, kompensoidaanko muilla toimenpiteillä niitä haittoja, joita toimenpiteellä on tarkoitus lieventää.Stálý výbor poukazuje na rozhodnutí o zahájení řízení a tvrdí, že není důležité, zda jsou strukturální nevýhody vyrovnány jinými prvky režimu platného pro družstva v Norsku, nýbrž že by právním kritériem měl být to, zda je konkrétní nevýhoda, kterou se opatření snaží odstranit, vyrovnána jinými opatřeními.
Kolmanneksi NSCC huomauttaa, että toimenpide ei ole valikoiva, koska osuuskuntien ja muiden yritysten erilainen verokohtelu kuvastaa yhtiölainsäädännössä olevia eroja.Stálý výbor za třetí uvedl, že opatření není selektivní, jelikož rozdílné daňové zacházení s družstvy a ostatními podniky odráží rozdíly související s právem obchodních společností.
Koska tarkasteltava verotoimenpide kattaa vain osuuskunniksi järjestäytyneet yhteisöt, se koskee vain kaikille avointa yritysmuotoa.Jelikož se posuzované daňové opatření vztahuje pouze na subjekty zřízené jako družstva, týká se právní formy podniku, která je dostupná pro všechny.
Siksi se ei ole valikoiva.Opatření není tudíž selektivní.
PÄÄTÖKSEN SOVELTAMISALA1 OBLAST PŮSOBNOSTI ROZHODNUTÍ
Kuten edellä I-2.4 kohdassa todetaan, järjestelmästä voivat lähinnä hyötyä maatalous-, kalastus- ja metsätalousaloilla toimivat osuuskunnat, tietyt kuluttajaosuuskunnat sekä asunto-osuuskunnat.Jak je uvedeno v oddíle I bodu 2.4, potenciálními příjemci na základě režimu jsou především družstva, která působí v zemědělství, rybářství a lesnictví, určitá spotřebitelská družstva a stavební družstva.
ETA-sopimuksen 8 artiklassa määritellään sopimuksen soveltamisala.Článek 8 Dohody o EHP vymezuje oblast platnosti této dohody.
Kyseisen 8 artiklan 3 kohdassa määrätään seuraavaa:Z čl. 8 odst. 3 vyplývá, že:
”Jollei toisin määrätä, tämän sopimuksen määräyksiä sovelletaan ainoastaan:„Není-li stanoveno jinak, vztahuje se tato dohoda pouze na:
tuotteisiin, joita tarkoitetaan harmonoidun tavarankuvaus- ja koodausjärjestelmän 25–97 ryhmässä, lukuun ottamatta pöytäkirjassa 2 lueteltuja tuotteita;výrobky kapitol 25 až 97 harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, s výjimkou výrobků uvedených v protokolu 2;
pöytäkirjassa 3 täsmennettyihin tuotteisiin mainitussa pöytäkirjassa määrättyjen erityisjärjestelyjen mukaisesti.”výrobky uvedené v protokolu 3, s výhradou zvláštních opatření uvedených v tomto protokolu.“
Tämän perusteella maatalous- ja kalastusalat jäävät suurelta osin ETA-sopimuksen valtiontukisääntöjen soveltamisalan ulkopuolelle.V souladu s tím nespadá zemědělství a rybářství z velké části do oblasti působnosti pravidel státní podpory obsažených v Dohodě o EHP.
Täten päätös koskee osuuskunnille ehdotettuja verohelpotuksia, mutta se ei kata maatalous- ja kalastusaloilla toimivia osuuskuntia siltä osin kuin näiden osuuskuntien toiminta jää ETA-sopimuksen valtiontukisääntöjen soveltamisalan ulkopuolelle.Toto rozhodnutí se proto vztahuje na navrhovanou daňovou úlevu pro družstva, nezabývá se však družstvy činnými v zemědělství a rybářství, pokud činnosti těchto družstev nespadají do oblasti působnosti pravidel státní podpory obsažených v Dohodě o EHP.
JOHDANTO ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa määrätään seuraavaa: ”Jollei tässä sopimuksessa toisin määrätä, EY:n jäsenvaltion tai EFTA-valtion myöntämä taikka valtion varoista muodossa tai toisessa myönnetty tuki, joka vääristää tai uhkaa vääristää kilpailua suosimalla jotakin yritystä tai tuotannonalaa, ei sovellu tämän sopimuksen toimintaan, siltä osin kuin se vaikuttaa sopimuspuolten väliseen kauppaan.” Valvontaviranomainen muistuttaa, että yleissäännön mukaan EFTA-valtion verotusjärjestelmä ei kuulu ETA-sopimuksen soveltamisalaan. Kukin EFTA-valtio suunnittelee verotusjärjestelmänsä ja soveltaa sitä valitsemansa käytännön mukaan.ÚVOD
Jotta tuki katsottaisiin ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitetuksi valtiontueksi, sen on oltava valtion varoistaan myöntämää.Aby opatření představovalo státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí být podpora poskytnuta státem nebo ze státních prostředků.
Valvontaviranomainen muistuttaa, että oikeuskäytännön mukaan apu määritellään yleisemmin kuin tuki, koska se kattaa paitsi myönteiset vaikutukset, kuten itse tuen, myös valtion toimet, jotka eri muodoissaan alentavat niitä maksuja, jotka normaalisti sisällytetään yrityksen budjettiin ja jotka, vaikka eivät tarkkaan ottaen olekaan tukia, ovat luonteeltaan ja vaikutuksiltaan tukien kaltaisia [28]. Ilmoitetun järjestelmän mukaan verolain 10-50 §:ssä mainitut osuuskunnat ovat oikeutettuja erityisverovähennyksiin.Kontrolní úřad připomíná, že podle ustálené judikatury je definice podpory obecnější než definice dotace, jelikož zahrnuje nejen pozitivní plnění, jako jsou dotace, nýbrž rovněž různé formy opatření, které snižují náklady, jež obvykle zatěžují rozpočet podniku, a které tak, aniž by byly dotacemi v užším slova smyslu, mají tutéž povahu a stejné účinky [28].Podle oznámeného režimu budou mít družstva uvedená v § 10–50 daňového zákona nárok na zvláštní formu daňového odpočtu.
Siten nämä osuuskunnat voivat vähentää osuuspääomaan sijoitettuja varoja tuloistaan.Tato družstva proto mohou od svého příjmu odpočítat vklady do základního kapitálu.
Verovähennys johtaa siihen, että järjestelmän piirissä olevien osuuskuntien verotus kevenee. Toimenpide merkitsee sitä, että Norjan valtion verotulot vähenevät.Daňový odpočet znamená, že se sníží daň, kterou by musela zaplatit družstva, na něž se vztahuje daný režim.
Norjan viranomaisten arvion mukaan verovuonna 2007 vähennys on 35–40 miljoonaa Norjan kruunua (4–5 miljoonaa euroa).Opatření znamená ztrátu daňových příjmů pro norský stát, která podle odhadu norských orgánů činí za fiskální rok 2007 zhruba 35 až 40 milionů NOK (přibližně 4–5 milionů EUR).
Oikeuskäytännön mukaan toimenpide, jolla julkinen valta myöntää tietyille yrityksille veropoikkeuksia, jotka asettavat poikkeuksien saajat muita veronmaksajia edullisempaan asemaan, ovat valtiontukea tai tukea valtion varoista [29], vaikka kyse ei olisikaan valtion varojen siirrosta.Podle ustálené judikatury je opatření, kterým veřejné orgány poskytují určitým podnikům osvobození od daně, jež sice není spojeno s převodem státních prostředků, ale staví příjemcedo příznivější finanční situace oproti ostatním poplatníkům, státní podporou poskytnutou státem nebo ze státních prostředků [29].
Siksi valvontaviranomainen katsoo, että ilmoitettuun järjestelmään sisältyy valtion varojen käyttöä.2.3 TIETTYJEN YRITYSTEN TAI TIETTYJEN TUOTANNONALOJEN SUOSIMINENKontrolní úřad se proto domnívá, že oznámený režim zahrnuje státní prostředky.2.3 ZVÝHODNĚNÍ URČITÝCH PODNIKŮ NEBO URČITÝCH ODVĚTVÍ VÝROBY
Jotta tuki katsottaisiin ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitetuksi valtiontueksi, sen on ensinnäkin oltava valikoiva siltä kannalta, että se suosii ”tiettyjä yrityksiä tai tiettyjä tuotannonaloja”.Zaprvé, opatření podpory musí být selektivní v tom, že zvýhodňuje „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“.
Kyseisessä järjestelmässä tukikelpoiset osuuskunnat ovat ETA-sopimuksen valtiontukisäännöissä tarkoitettuja yrityksiä.Družstva, která jsou způsobilá na základě režimu, jsou podniky ve smyslu pravidel státní podpory obsažených v Dohodě o EHP.
Vakiintuneen oikeuskäytännön mukaan ”yrityksellä” tarkoitetaan kaikkia taloudellista toimintaa harjoittavia yksiköitä riippumatta niiden oikeudellisesta muodosta tai rahoitustavasta [30]. Toimenpiteen valikoivuuden arvioimiseksi on selvitettävä, muodostaako mainittu toimenpide tietyssä oikeudellisessa järjestelmässä edun tietyille yrityksille verrattuna muihin yrityksiin, jotka ovat tosiasiallisesti ja oikeudellisesti niihin rinnastettavassa tilanteessa [31].Podle ustálené judikatury se pojem „podnik“ vztahuje na jakoukoli jednotku vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení této jednotky a způsobu jejího financování [30].V zájmu určení, zda je opatření selektivní, je vhodné ověřit, zda v rámci konkrétního právního systému toto opatření představuje výhodu pro určité podniky v porovnání s ostatními podniky, které se nacházejí ve srovnatelné právní a skutkové situaci [31].Kontrolní úřad níže tyto prvky posoudí s ohledem na odpočet daně pro určitá družstva uvedená v § 10–50 daňového zákona.
Valvontaviranomainen tarkastelee seuraavassa tietyille verolain 10-50 §:ssä tarkoitetuille osuuskunnille myönnettyjä verovähennyksiä näiden arviointiperusteiden valossa. ViitekehysReferenční rámec
Voidakseen luokitella verotustoimenpiteen valikoivaksi valvontaviranomaisen on ensiksi määriteltävä ja tutkittava yleinen eli ”tavanomainen” verojärjestelmä, joka muodostaa arvioinnissa tarvittavan merkityksellisen viitekehyksen [32]. Norjassa osuuskuntiin sovelletaan yleistä yhtiöveroa.Aby bylo daňové opatření selektivní, musí Kontrolní úřad nejprve určit a ověřit společný nebo „běžný“ režim v rámci platného daňového systému, který představuje příslušný referenční rámec [32].V Norsku se na družstva vztahuje obecně platná daň z příjmu právnických osob.
Yhtiöveron päämääränä on verottaa yritysten tekemää voittoa (nettotuloja).Cílem daně z příjmu právnických osob je zdanit zisky (čistý příjem) dosažené společnostmi.
Verolain 10-50 §:n mukaan kuluttajaosuuskunnat, maa- ja metsätalouden ja kalastuksen alalla toimivat osuuskunnat ja asuntorahastot voivat saada vähennystä yhtiöverosta. Vähennys voi olla enintään 15 prosenttia tuloista, joita ne saavat jäsentensä kanssa käymästään kaupasta.Podle navrhovaného § 10–50 daňového zákona však mají určitá spotřebitelská družstva, družstva činná v zemědělství, rybářství a lesnictví a stavební družstva nárok na odpočet až do výše 15 % jejich příjmu plynoucího z obchodu s členy.
Tämän seurauksena kyseisten osuuskuntien veroperuste ja sitä kautta myös yhtiövero alenevat.Daňový základ těchto podniků se tudíž sníží, a tím rovněž jejich daň z příjmu právnických osob.
Tämä verosääntö poikkeaa Norjassa tavanomaisesti sovellettavista yhtiöverosäännöistä.Tento daňový předpis představuje odchylku od běžných předpisů týkajících se daně z příjmu právnických osob, kterou hradí podniky v Norsku.
Norjan viranomaiset väittävät ilmoituksessaan, että merkityksellinen viitekehys on tässä tapauksessa pääoman tarjontaa koskeva yleinen järjestelmä.V oznámení norské orgány uvedly, že v daném případě je příslušným referenčním systémem obecný rámec pro poskytování kapitálu.
Valvontaviranomainen on eri mieltä.Kontrolní úřad zastává jiný názor.
Koska tiettyjen osuuskuntien hyväksi myönnetty verovapautus muodostaa poikkeuksen yleisesti sovellettavaan yhtiöveroon, se katsoo, että ilmoitetun toimenpiteen arvioinnissa merkityksellinen viitekehys on yhtiöverojärjestelmä.Jelikož osvobození určitých družstev od daně představuje odchylku od obecně platné daně z příjmu právnických osob, Kontrolní úřad má za to, že příslušným referenčním rámcem pro posouzení oznámeného opatření je systém daně z příjmu právnických osob.
Yhtiövero muodostaa siten merkityksellisen viitekehyksen, jonka mukaisesti poikkeusta on arvioitava.Daň z příjmu právnických osob proto představuje příslušný referenční rámec, s ohledem na nějž je nutno posoudit odchylku.
Tosiasiallinen ja oikeudellinen tilanneSkutková a právní situace
Seuraavaksi valvontaviranomaisen on arvioitava, suositaanko tietyssä oikeudellisessa järjestelmässä (tässä tapauksessa yhtiöverojärjestelmässä) toteutetulla valtion toimenpiteellä ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitetulla tavalla jotakin yritystä tai tuotannonalaa verrattuna muihin, jotka ovat kyseisellä järjestelmällä tavoitellun päämäärän kannalta samanlaisessa tosiasiallisessa ja oikeudellisessa tilanteessa [33]. Valvontaviranomaisen on siten arvioitava ja selvitettävä, onko kyseisellä verotustoimenpiteellä myönnetty etu mahdollisesti valikoiva, osoittamalla, että toimenpide poikkeaa kyseisestä yleisestä järjestelmästä sikäli, että se johtaa erilaiseen kohteluun sellaisten taloudellisten toimijoiden välillä, jotka ovat kyseisen jäsenvaltion verojärjestelmälle asetetun päämäärän kannalta samanlaisessa tosiasiallisessa ja oikeudellisessa tilanteessa [34]. Edellä mainitun oikeuskäytännön mukaan valvontaviranomaisen on toisin sanoen arvioitava, suosiiko yhtiöverojärjestelmässä myönnetty 15 prosentin vähennys tuloista, joita osuuskunnat saavat jäsentensä kanssa käymästään kaupasta, ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitetulla tavalla tiettyjä osuuskuntia verrattuna muihin yrityksiin, jotka ovat kyseiselle yhtiöverolle asetetun päämäärän kannalta samanlaisessa tosiasiallisessa ja oikeudellisessa tilanteessa.Kontrolní úřad musí dále posoudit, zda na základě určitého zákonného režimu (v tomto případě daň z příjmu právnických osob) zvýhodňuje státní opatření určité podniky nebo určitá odvětví výroby ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP vůči ostatním podnikům, které se s ohledem na cíl sledovaný uvedeným opatřením nacházejí ve srovnatelné skutkové a právní situaci [33].Kontrolní úřad musí proto posoudit a prokázat případnou selektivní povahu výhody, kterou přiznává dotčené daňové opatření, tak, že prokáže, že se toto opatření odchyluje od uvedeného obecného režimu v rozsahu, v němž zavádí rozlišování mezi hospodářskými subjekty, které se nacházejí, s ohledem na cíl daňového systému dotčeného členského státu, ve srovnatelné skutkové a právní situaci [34].Podle výše uvedené judikatury proto musí Kontrolní úřad posoudit, zda na základě daně z příjmu právnických osob zvýhodňuje 15 % odpočet z příjmu družstev plynoucího z obchodu s členy určitá družstva ve smyslu č. 61 odst.1 Dohody o EHP vůči ostatním podnikům, které se nacházejí s ohledem na cíl sledovaný daní z příjmu právnických osob ve srovnatelné právní a skutkové situaci.
Kuten edellä mainittiin, yhtiöveron päämääränä on yhtiöiden tekemän voiton verottaminen.Jak bylo uvedeno výše, cílem, který sleduje daň z příjmu právnických osob, je zdanění zisků dosažených společnostmi.
Valvontaviranomainen on tietoinen osuuskuntien erityispiirteistä.V této souvislosti si je Kontrolní úřad vědom zvláštností družstev.
Se panee erityisesti merkille, että osuuskuntia koskevassa komission tiedonannossa todetaan seuraavaa: ”Osuuskunnat toimivat jäsentensä – jotka ovat samalla osuuskunnan palveluiden käyttäjiä – etujen mukaisesti, eikä niitä johdeta ulkopuolisten sijoittajien etujen mukaisesti. Jäsenet saavat voittoa suhteessa liiketoimintaansa osuuskunnan kanssa, ja osuuskunnan rahastot ja varat ovat yhteisiä, jakamattomia ja tarkoitettu jäsenten yhteisiin etuihin. Koska jäsenten väliset henkilökohtaiset yhteydet ovat periaatteessa vahvat ja merkittävät, heidän on hyväksyttävä uudet jäsenet, eikä äänioikeus välttämättä ole suhteessa omistukseen (jäsen ja ääni -periaate). Osuuskunnasta erotessaan jäsenellä on oikeus saada osuutensa takaisin, mikä johtaa pääoman pienenemiseen.” [35]Kontrolní úřad zejména podotýká, že podle sdělení Komise o družstvech „[d]ružstva fungují v zájmu svých členů, kteří jsou současně uživateli, a nejsou spravována v zájmu externích investorů. Členové obdrží zisky v poměru ke svým transakcím s družstvem, a rezervy a majetek družstva jsou ve společném vlastnictví a jsou nedělitelné a slouží společným zájmům členů. Jelikož mezi členy v zásadě vznikají silné a významné osobní vztahy, přijetí nových členů musí být schváleno, přičemž hlasovací práva nemusí být nutně úměrná podílům (každý člen má jeden hlas). Při výstupu z družstva má člen nárok na splacení svého podílu, což znamená snížení kapitálu.“ [35]
Tästä voidaan päätellä, että varsinaisille keskinäisille osuuskunnille on ominaista ensinnäkin niiden jäsenten erityinen keskinäinen suhde. Tämä tarkoittaa, että jäsenet osallistuvat aktiivisesti osuuskunnan liikkeenjohtoon ja että jäsenten välinen vuorovaikutus on tavanomaisessa liikesuhteessa totuttua laajempaa.Čistě vzájemné družstvo je proto vymezeno zaprvé zvláštním vztahem s členy družstva, což znamená, že se členové aktivně podílejí na činnosti družstva a že mezi členy a družstvem existuje do značné míry vzájemný vztah, který přesahuje čistě obchodní vztah.
Toiseksi osuuskunnan varat ovat jäsenten yhteisessä omistuksessa, ja se jakaa voittoa ainoastaan jäsenilleen sen mukaan, paljonko näillä on liiketoimintaa osuuskunnan kanssa.Zadruhé, majetek družstva je ve společném vlastnictví členů a zisk je rozdělován výhradně mezi členy družstva na základě transakcí členů s družstvem.
Edellä esitettyjen periaatteiden mukaisesti valvontaviranomainen ei sulje pois sitä mahdollisuutta, että keskinäiset osuuskunnat eivät olekaan yhtiön voittojen verotukselle asetetun päämäärän kannalta samanlaisessa tosiasiallisessa ja oikeudellisessa tilanteessa kuin muut yritykset.Na základě výše uvedených zásad Kontrolní úřad nevylučuje, že lze mít za to, že se čistě vzájemná družstva a ostatní společnosti nenacházejí ve srovnatelné právní a skutkové situaci, co se týká cíle daně z příjmu právnických osob.
Tässä tapauksessa vaikuttaa kuitenkin kyseenalaiselta, voidaanko ilmoitetusta järjestelmästä tuetut osuuskunnat luokitella varsinaisiksi keskinäisiksi osuuskunniksi.V daném případě se však zdá, že čistě vzájemný charakter některých družstev, na něž se vztahujedaný režim, je sporný.
Merkittävä osa tiettyjen järjestelmän soveltamisalaan kuuluvien osuuskuntien liiketoiminnasta liittyy muiden asiakkaiden eikä suinkaan jäsenten kanssa käytävään kauppaan.Velká část podnikání některých družstev, kterých se daný režim týká, nesouvisí s obchodem s členy, nýbrž s obchodem s ostatními zákazníky.
Valvontaviranomainen viittaa tältä osin verolain 10-50 §:ssä säädettyyn rajoitukseen, jonka mukaan ilmoitetusta järjestelmästä myönnetään tukea vain sellaisille kuluttajaosuuskunnille, joiden liikevaihdosta yli 50 prosenttia liittyy jäsenten kanssa käytävään kauppaan.V tomto ohledu Kontrolní úřad odkazuje na omezení stanovené v § 10–50 daňového zákona, podle něhož mohou oznámený režim využít pouze spotřebitelská družstva, u nichž více než 50 % pravidelného obratu souvisí s obchodem s členy.
Valvontaviranomainen katsoo, että tällaiset pääosin keskinäiset osuuskunnat poikkeavat merkittävästi osuuskuntia koskevassa komission tiedonannossa tarkoitetusta puhtaasti osuustoiminnallisesta muodosta.Podle názoru Kontrolního úřadu se tato převážně vzájemná družstva značně liší od čistě družstevního modelu popsaného ve sdělení Komise o družstvech.
Lisäksi järjestelmä koskee vain verolakiesityksen 10-15 §:ssä mainittuja osuuskuntia, nimittäin tiettyjä kuluttajaosuuskuntia, maa- ja metsätalouden ja kalastuksen alalla toimivia osuuskuntia ja asuntorahastoja.Režim se mimoto vztahuje pouze na družstva uvedená v předloze § 10–50 daňového zákona, a to určitá spotřebitelská družstva, družstva činná v zemědělství, rybářství a lesnictví a stavební družstva.
Vain näillä osuuskunnilla on oikeus vähennykseen, joka voi olla enintään 15 prosenttia tuloista, joita ne saavat jäsentensä kanssa käymästään kaupasta.Pouze tato družstva mají nárok na odpočet až do výše 15 % části jejich příjmu plynoucího z obchodu s členy.
Tämä merkitsee, että kyseinen veroetuus on myönnetty käyttäen arviointiperusteena yrityksen oikeudellista muotoa (joka tässä tapauksessa on osuuskunta) ja toimialoja, joilla se harjoittaa toimintaansa.Dotyčná daňová výhoda je tudíž udělena z důvodu právní formy podniku jakožto družstva a odvětví, v nichž tyto podniky vykonávají svou činnost.
Näin ollen toimenpide on selvästi valikoiva verrattuna muihin vastaaviin taloudellisiin toimijoihin.Je proto zřejmé, že opatření je selektivní ve vztahu k ostatním srovnatelným hospodářským subjektům.
Valvontaviranomainen katsoo, että Norjan verolain 10-50 §:llä, jossa osuuskuntien jäsentensä kanssa käymästään kaupasta saamiin voittoihin sovelletaan eri verokohtelua sen mukaan, millä toimialalla kyseiset osuuskunnat harjoittavat toimintaansa, aikaansaadaan erilaista kohtelua sellaisten taloudellisten toimijoiden välillä, jotka ovat kyseiselle yhtiöverojärjestelmälle asetetun päämäärän, toisin sanoen voittojen verotuksen, kannalta samanlaisessa tosiasiallisessa ja oikeudellisessa tilanteessa.Kontrolní úřad se domnívá, že uplatněním rozdílného zdanění zisku určitých družstev plynoucího z obchodu s jejich členy v závislosti na odvětví, v němž vykonávají svou činnost, § 10–50 norského daňového zákona rozlišuje mezi hospodářskými subjekty, které se nacházejí s ohledem na cíl systému daně z příjmu právnických osob, tj. zdanění zisku, ve srovnatelné skutkové a právní situaci.
Perusteleminen järjestelmän luonteen ja logiikan perusteellaOdůvodnění na základě povahy a logiky systému
Vakiintuneen oikeuskäytännön mukaan valtiontuen käsite ei kuitenkaan kata valtion toimenpiteitä, joilla aikaansaadaan erilaista kohtelua yritysten välillä ja jotka täten ensi näkemältä ovat valikoivia, kun kyseinen erottelu johtuu sen järjestelmän luonteesta ja rakenteesta, jonka osa toimenpiteet ovat [36].Z ustálené judikatury vyplývá, že pojem „státní podpora“ nezahrnuje státní opatření zavádějící rozlišení mezi podniky, a tedy a priori selektivní, pokud toto rozlišení vyplývá z povahy nebo struktury systému, do nějž tato opatření patří [36].
Norjan viranomaiset väittävät, että tiettyihin osuuskuntiin sovellettavaa verovähennystä voidaan perustella järjestelmän luonteella ja rakenteella, koska Norjassa käytössä oleva järjestelmä, jossa yhtiöt voivat korottaa osakepääomaansa vastaanottamalla verottomana osakesijoituksia, ulotetaan kyseisellä toimenpiteellä koskemaan myös osuuskuntia.Norské orgány tvrdí, že daňový odpočet vztahující se na určitá družstva je opodstatněný povahou nebo strukturou systému, jelikož zajišťuje, že norský systém financování základního kapitálu právnických osob přijímáním nezdanitelných vkladů je použitelný rovněž na družstva.
Järjestelmän tarkoituksena on toisin sanoen poistaa osuuskuntien oikeudelliselle muodolle ominainen kilpailuhaitta. Valvontaviranomainen katsoo, että Norjan viranomaisten perustelua, jonka mukaan yhtiöveron vähennys on katsottava korvaukseksi kustannusten lisäyksestä, joka osuuskunnille aiheutuu siitä, että niiden on vaikea hankkia pääomaa, ei tässä tapauksessa voida pitää yhtiöverojärjestelmän sisäisen logiikan mukaisena.Jinými slovy, cílem režimu je kompenzace nevýhody družstev, která souvisí s jejich právní formou.Podle názoru Kontrolního úřadu nelze v daném případě mít za to, že odůvodnění, které uvedly norské orgány, a to že odpočet daně z příjmu právnických osob je nutno považovat za kompenzaci mimořádných nákladů, které družstvům vznikají v důsledku jejich obtížného přístupu ke kapitálu, spadá do logiky systému daně z příjmu právnických osob.
Yhtiöveroa kannetaan tuloista, joita yhtiö saa tavanomaisesta liiketoiminnasta, kun taas osakesijoituksia ja muita pääomasijoituksia ei Norjan verolainsäädännössä luokitella verotettavaksi tuloksi [40].Daň z příjmu právnických osob je daň, která je vybírána z příjmu společnosti plynoucího z běžného obchodu, zatímco vklady do kapitálu v podobě akcií a jiné vklady do základního kapitálu se podle norského daňového práva nepovažují za příjem [40].
Vaikka Norjan viranomaisten tavoite on hyväksyttävä, se ei näytä olevan suora seuraus sen järjestelmän perus- tai pääperiaatteista, johon kyseinen toimenpide kuuluu ja joka tässä tapauksessa on verojärjestelmä.Ačkoliv je tedy cíl sledovaný norskými orgány chvályhodný, nezdá se, že je odvozen přímo ze základních nebo hlavních zásad systému, do nějž opatření patří, a to daňového systému.
Valvontaviranomainen muistuttaa, että vakiintuneen oikeuskäytännön mukaan valtion toimenpiteitä ei voida jättää katsomatta ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitetuksi tueksi yksinomaan näiden toimenpiteiden tavoitteiden perusteella [41]. Valvontaviranomainen huomauttaa vielä, ettei ilmoitettua järjestelmää ole tarkoitus soveltaa kaikkiin osuuskuntiin, vaikka periaatteessa niillä kaikilla pitäisi olla sama rakenteellinen haitta, johon Norjan viranomaiset viittaavat.Kontrolní úřad připomíná, že podle ustálené judikatury cíl státních zásahů sám o sobě nepostačuje k tomu, aby tyto zásahy nebyly kvalifikovány jako podpory ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP [41].V daném případě Kontrolní úřad mimoto podotýká, že se oznámený režim nemá vztahovat na všechna družstva, která by se v zásadě měla potýkat se stejnou strukturální nevýhodou, jak uvádějí norské orgány.
Järjestelmä koskee ainoastaan niitä osuuskuntia, jotka toimivat verolakiesityksen 10-50 §:ssä nimenomaisesti mainituilla toimialoilla.Naopak, režim se vztahuje pouze na družstva působící v odvětvích, která jsou výslovně uvedena v předloze § 10–50 daňového zákona.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership