Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Norjan viranomaiset lähettivät muodollisen tutkintamenettelyn aloittamisen jälkeen valvontaviranomaiselle kaksi kirjettä, joissa ne toistivat ensinnäkin kantansa siitä, että toimenpide on käytännössä (vaikkakaan ei muodoltaan) rakennusten lämmityksestä kannettava erityisvero eikä maakaasuun ja nestekaasuun kohdistuva yleinen vero, josta tietyt käyttötarkoitukset on vapautettu. Ne katsoivat lisäksi, että toimenpide ei ole valikoiva, koska rakennusten lämmityksestä kannettavan veron piiriin kuuluvat kaikki kaasua käyttävät toimialat ja yritykset.Ve dvou dopisech zaslaných Kontrolnímu úřadu po zahájení formálního vyšetřovacího řízení norské orgány zopakovaly své názory, že opatření je za prvé prakticky (ne-li formálně) zvláštní daní z vytápění budov na rozdíl od obecné daně ze zemního plynu a LPG, od níž jsou osvobozena určitá užití, a za druhé, že opatření není selektivní, jelikož daň z vytápění budov je uložena všem výrobním odvětvím a podnikům spotřebovávajícím plyn.
Onko kyse valtiontuesta?Existence státní podpory
Käytettiinkö toimenpiteeseen valtion varoja?Přítomnost státních prostředků
Tuen on oltava valtion myöntämää tai valtion varoista myönnettyä.Opatření státní podpory musí být provedeno státem nebo ze státních prostředků.
Verovapautuksen myöntäminen johtaa verotulojen menetykseen, mikä vastaa valtion varoista myönnettyä tukea (ks. yritysten verotusta koskevien valvontaviranomaisen valtiontukisuuntaviivojen 3 kohdan 3 alakohta).Udělení osvobození od daně znamená ztrátu daňových příjmů, která odpovídá poskytnutí státních prostředků (viz bod 3 odst. 3 pokynů Kontrolního úřadu ke zdanění podnikatelské činnosti).
Tuensaajien on ensinnäkin saatava tukitoimenpiteestä etuja, jotka vapauttavat ne tavanomaisista budjettiin sisällytettävistä maksuista.Za prvé, opatření podpory musí udělovat příjemcům výhody, které je osvobozují od poplatků, jež by byly běžně hrazeny z jejich rozpočtů.
Vero on tällainen maksu, ja siitä vapauttamisesta koituu etua tuensaajille.Daň je takovýmto poplatkem a osvobození od placení takovéhoto poplatku poskytuje příjemcům výhodu.
Toiseksi toimenpiteen on oltava valikoiva siten, että se suosii ”tiettyjä yrityksiä tai tuotannonaloja”.Za druhé, opatření podpory musí být selektivní v tom, že zvýhodňuje „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“.
Ympäristöverot eivät ole ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitettua valtiontukea, jos ne ovat yleisiä toimenpiteitä, joilla ei suosita tiettyjä yrityksiä tai tuotannonaloja.Ekologické daně nepředstavují státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, pokud se jedná o obecná opatření, která nezvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby.
Yleisestä verosta myönnettävät poikkeukset kuuluvat kuitenkin 61 artiklan 1 kohdan soveltamisalaan, jos ne on suunnattu tietyille yrityksille tai toimialoille ja niitä ei voida perustella verojärjestelmän luonteella tai yleisellä rakenteella.Osvobození od obecné daně však spadá do čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, pokud se vztahuje na určité podniky nebo výrobní odvětví, nejsou-li tyto výjimky odůvodněny povahou a strukturou daňového systému.
Norjan viranomaiset katsovat, että veron rajaaminen rakennusten lämmitykseen on yleinen toimenpide, joka koskee kaikkia yrityksiä ja toimialoja.Norské orgány tvrdí, že omezení daně na vytápění budov je obecným opatřením, které se vztahuje na všechny podniky a výrobní odvětví.
Kaikki maakaasua tai nestekaasua rakennusten lämmittämiseen käyttävät toimialat ja yritykset joutuvat maksamaan veroa kyseisestä kaasunkäytöstä; sen sijaan toimialat ja yritykset, jotka käyttävät maakaasua tai nestekaasua (myös) tuotantoprosessissaan tai mihin tahansa muuhun tarkoitukseen kuin rakennusten lämmittämiseen, eivät joudu maksamaan veroa kyseisiin muihin tarkoituksiin käytetystä kaasusta.Všechna výrobní odvětví a podniky používající zemní plyn nebo LPG k vytápění budov podléhají s ohledem na toto užití dani, zatímco výrobní odvětví a podniky, které (rovněž) používají zemní plyn nebo LPG ve výrobním procesu nebo k jiným účelům než vytápění budov, nepodléhají dani v případě plynu používaného pro tyto jiné účely.
Maa- tai nestekaasua esimerkiksi myös hallintotilojensa lämmittämiseen käyttävän valmistajan olisi maksettava veroa kyseisestä käytöstä samoin kuin minkä tahansa muun yrityksen, mutta sen ei tarvitsi maksaa veroa tuotantoprosessissaan käyttämästään maa- tai nestekaasusta.Výrobce, který používá zemní plyn nebo LPG rovněž k vytápění například administrativních budov, zaplatí daň za toto užití stejně jako jakýkoli jiný podnik, zatímco v případě zemního plynu nebo LPG používaných ve výrobním procesu výrobce nepodléhá dani.
Kuten edellä jo mainittiin, Norjan viranomaiset ovat myös todenneet, että ilmoitetussa toimenpiteessä ei heidän mielestään ole kyse tiettyjen toimialojen vapauttamisesta kaasun käytölle määrätystä hiilidioksidiverosta vaan pikemminkin rakennusten lämmittämiseen käytettävään kaasuun rajatun veron käyttöönotosta; vero (joka kannetaan rakennusten lämmittämisestä) on siis rasite niille, joilta se kannetaan, eikä niinkään vapautus ja etu niille monille, jotka kuluttavat kaasua tavalla, joka ei kuulu veron soveltamisalaan.Jak bylo uvedeno výše, norské orgány rovněž uvedly, že se domnívají, že oznámené opatření nepředstavuje osvobození určitých výrobních odvětví od daně z emisí CO2 v případě plynu, nýbrž spíše zavedení omezené daně z použití plynu k vytápění budov, tj. daň (z vytápění budov) představuje zátěž pro subjekty, jimž je daň uložena, namísto osvobození a poskytnutí výhody mnoha subjektům, které spotřebovávají plyn způsobem, na nějž se daň nevztahuje.
Norjan viranomaiset korostavat, että 94 prosenttia Norjassa kulutetusta kaasusta käytetään muihin tarkoituksiin kuin rakennusten lämmittämiseen eli veron piiriin kuuluisi vain 6 prosenttia kaasunkulutuksesta.Norské orgány zdůrazňují, že 94 % plynu spotřebovaného v Norsku je použito pro jiné účely než vytápění budov, jinými slovy, zdaněno bude pouze 6 % spotřebovaného plynu.
Valvontaviranomainen toteaa kuitenkin, että Norjan lainsäädännössä maakaasu ja nestekaasu on otettu uusina tuotteina kivennäistuotteista kannettavaa hiilidioksidiveroa koskevan talousarvioluvun 1 pykälään ja että muun kuin lämmittämiseen käytettävän kaasun vapauttaminen verosta on sisällytetty siihen talousarvioluvun pykälään, jossa käsitellään verovapautuksia.Kontrolní úřad však podotýká, že podle norského zákona byly zemní plyn a LPG zavedeny jako nové výrobky do oddílu 1 rozpočtové kapitoly, která stanoví daň z emisí CO2 u výrobků z nerostných produktů, a osvobození od daně v případě jiných užití než vytápění bylo začleněno do oddílu rozpočtové kapitoly, který pojednává o osvobození od daně.
Valvontaviranomainen muistuttaa lisäksi EFTAn tuomioistuimen tuomiosta Norjan sähköverosta vapauttamista koskevassa asiassa [16], jonka yhteydessä Norja katsoi, että vaikka lainsäädännössä viitattiin tiettyjen toimialojen (kaivostoiminta ja tehdasteollisuus) vapauttamiseen sähköverosta, todellisuudessa kuitenkin vain tietyt sähkön käyttötarkoitukset oli vapautettu verosta.Kontrolní úřad si je vědom rovněž rozsudku Soudního dvora ESVO ve věci norského osvobození od daně z elektřiny [16], kde Norské království tvrdilo, že bez ohledu na právní předpisy, které odkazují na určitá odvětví (těžbu a zpracovatelský průmysl) osvobozená od daně z elektřiny, skutečností je, že osvobozena jsou pouze určitá užití elektřiny.
EFTAn tuomioistuin viittasi vakiintuneeseen oikeuskäytäntöön, jonka mukaan ratkaisevaa on tuen vaikutus eikä sen muoto, ja totesi (tuomionsa 79 kohdassa) myös seuraavaa:Soudní dvůr ESVO upozornil na ustálenou judikaturu, která stanoví, že rozhodující je účinek, a nikoli forma podpory, a dospěl k závěru (v bodě 79 svého rozsudku), že:
Valvontaviranomainen panee lisäksi merkille periaatteen, jonka Euroopan yhteisöjen tuomioistuin äskettäin vahvisti uudelleen British Aggregates -asiassa antamassaan tuomiossa [17].Kontrolní úřad si je dále vědom zásady, která byla opětovně potvrzena Evropským soudním dvorem v jeho nedávném rozsudku ve věci British Aggregates [17].
Tuomioistuin (joka kumosi ensimmäisen oikeusasteen tuomioistuimen tuomion tältä osin) vahvisti, että EY:n perustamissopimuksen 87 artiklan 1 kohdan sovellettavuutta arvioitaessa ei voida ottaa huomioon tietyn toimenpiteen tarkoitusta tai tavoitetta vaan valikoivuuden arvioinnissa ainoana perusteena on se, missä määrin toimenpide muodostaa edun eräille yrityksille verrattuna muihin yrityksiin, jotka ovat tosiasiallisesti ja oikeudellisesti niihin rinnastettavassa tilanteessa.Soudní dvůr (nehledě v tomto ohledu na rozsudek Soudu prvního stupně) potvrdil, že při posuzování použitelnosti čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES nelze přihlížet k účelu nebo cíli určitého opatření, a že jediným kritériem při posuzování selektivity je rozsah, nakolik opatření představuje výhodu pro určité podniky vůči ostatním podnikům, které se nacházejí ve srovnatelné skutkové a právní situaci.
Myös julkisasiamies Mengozzi kyseenalaisti asiaa koskevassa ratkaisuehdotuksessaan [18]sen, että ensimmäisen oikeusasteen tuomioistuin oli keskittynyt tarkastelemaan esillä olevan toimenpiteen muodollisia piirteitä, ja totesi seuraavaa: ”Kilpailuvaikutusten näkökulmasta se, että kannetaan yleistä veroa, johon liittyy tiettyjä edunsaajia hyödyttävä vapautus, ei kuitenkaan eroa merkittävästi siitä, että veroa kannetaan vain tietyiltä verovelvollisilta eikä kaikilta niiltä, jotka ovat vastaavassa tilanteessa.” [19].Ve svém stanovisku k danému případu [18]generální advokát Mengozzi rovněž zpochybnil zaměření Soudu prvního stupně na formální hledisko dotyčného opatření a uvedl, že: „… pokud jde o dopad na hospodářskou soutěž, neexistuje velký rozdíl mezi jednak ukládáním obecné daně s osvobozením pro určité příjemce, a jednak ukládáním daně určitým osobám povinným k dani s vyloučením ostatních, které jsou ve srovnatelné situaci“ [19].
Arvioidessaan, onko toimenpide valikoiva vai Norjan viranomaisten näkemyksen mukainen yleinen toimenpide, valvontaviranomaisen on määritettävä viitejärjestelmä eli sen on verrattava vapautuksesta koituvan edun saaneiden yritysten asemaa niiden yritysten asemaan, jotka ovat samankaltaisessa tosiasiallisessa tai oikeudellisessa tilanteessa eivätkä saa kyseistä etua [20].Při posuzování toho, zda je opatření selektivní nebo představuje obecné opatření, jak tvrdí norské orgány, musí Kontrolní úřad určit referenční systém, tj. musí porovnat situaci podniků, jež mají prospěch z osvobození, se situací všech ostatních podniků, které se nacházejí ve stejné právní a skutkové situaci a které tuto výhodu nemají [20].
Valvontaviranomainen määrittää tästä syystä viitejärjestelmäksi kaikki hiilidioksidiveron soveltamisalaan kuuluvat toimialat ja yritykset eli ne toimialat ja yritykset, jotka kuluttavat tai tuottavat kivennäisöljyä, bensiiniä, nestekaasua tai maakaasua.Kontrolní úřad proto jako referenční systém určuje všechna výrobní odvětví a podniky, na něž se vztahuje daň z emisí CO2, to znamená výrobní odvětví a podniky, které spotřebovávají nebo vyrábějí minerální olej, benzín, LPG nebo zemní plyn.
Koska vapautus koskee vain nestekaasun ja maakaasun käyttöä (ja lisäksi vain nestekaasun ja maakaasun tiettyjä käyttötarkoituksia), valvontaviranomainen katsoo, että toimenpide on valikoiva, sillä se suosii vain tiettyjä yrityksiä ja tuotannonaloja.Vzhledem ke skutečnosti, že se osvobození vztahuje pouze na použití LPG a zemního plynu (a dále pouze na určité užití LPG a zemního plynu), považuje Kontrolní úřad opatření za selektivní, jelikož zvýhodňuje určité podniky a určitá odvětví výroby.
Valvontaviranomainen panee tässä yhteydessä lisäksi merkille, että yhteisöjen tuomioistuin piti Adria Wien Pipeline GmbH -tuomiossaan [21]energiaverovapautusta (jota sovellettiin vain pääasiallisesti aineellisia hyödykkeitä valmistaviin yrityksiin) valikoivana todeten, että ”valtion aloitetta ei voida pitää yleisenä talouspoliittisena toimenpiteenä siitä hyötyvien yritysten suuren lukumäärän perusteella, eikä sillä perusteella, että nämä yritykset toimivat useilla erilaisilla ja merkittävillä aloilla”.Kontrolní úřad v této souvislosti rovněž podotýká, že Soudní dvůr ve svém rozsudku ve věci Adria Wien Pipeline GmbH [21]měl za to, že osvobození od daně z energie (vztahující se pouze na podniky, které se podílejí především na výrobě zboží), je selektivní, a uvedl, že „ani velký počet způsobilých podniků, ani okolnost, že tyto podniky patří k různým a významným odvětvím, neznamená, že státní iniciativu lze považovat za obecné ekonomicko-politické opatření“.
Koska toimenpide on valikoiva, valvontaviranomaisen on arvioitava, voidaanko tätä valikoivuutta perustella verojärjestelmän luonteella tai yleisellä rakenteella.Na základě skutečnosti, že opatření je selektivní, musí proto Kontrolní úřad posoudit, zda je selektivita odůvodněna povahou nebo strukturou daňového systému.
Tätä varten valvontaviranomaisen on ensinnäkin tarkasteltava kyseessä olevan veron tavoitetta ja ratkaistava sitten, onko vapautus sopusoinnussa tavoitteen kanssa.Přitom musí Kontrolní úřad nejprve posoudit cíl dotyčné daně a následně rozhodnout, zda je osvobození v souladu s touto logikou.
Hiilidioksidiveron tavoitteena on hiilipäästöjen vähentäminen.Cílem daně z emisí CO2 je snížení emisí uhlíku.
Tässä tapauksessa kuhunkin kivennäistuotteeseen (kivennäisöljy, bensiini, maakaasu ja nestekaasu) sovelletaan samaa säännöstä, jolla otetaan käyttöön vero ympäristösyistä.V tomto případě je každý z výrobků z nerostných produktů (minerální olej, benzín, zemní plyn a LPG) zahrnut stejným právním předpisem, který zavádí zdanění za účelem ochrany životního prostředí.
Valvontaviranomaiselle ei ole käynyt selväksi, miten hiilipäästöjen vaikutusten hinnoitteluun perustuva ympäristönsuojelun logiikka voi toimia järjestelmässä, jossa maa- tai nestekaasua käyttäviä toimialoja vapautetaan verosta, vaikka ne ehkä pystyisivät vähentämään hiilidioksidipäästöjään joko rajoittamalla kaasunkäyttöä tai siirtymällä ympäristöystävällisempiin tuotteisiin.Kontrolnímu úřadu není jasné, jak lze sladit ekologickou logiku ocenění účinků emisí uhlíku se systémem, který vylučuje ze zdanění výrobní odvětví, jež spotřebovávají zemní plyn nebo LPG, pokud by tato výrobní odvětví mohla snížit emise CO2 omezením používání plynu nebo přechodem na výrobky šetrnější k životnímu prostředí.
Jos ETA-valtio on ottanut käyttöön tällaisen erottelun, sen on pystyttävä perustelemaan ratkaisunsa kyseessä olevan järjestelmän luonteella tai yleisellä rakenteella [22].Je na členském státu EHP, který zavedl takovéto rozlišování, aby prokázal, že je odůvodněné povahou nebo strukturou dotyčného systému [22].
Norjan viranomaiset eivät ole väittäneet, että vapautus on verojärjestelmän luonteen tai yleisen rakenteen mukainen, ja koska tällaista perustelua ei ole esitetty (tai se ei ole käynyt selväksi), valvontaviranomainen toteaa, ettei toimenpidettä voida perustella hiilidioksidiverojärjestelmän luonteella tai yleisellä rakenteella.Norské orgány netvrdily, že osvobození spadá do povahy nebo struktury daně, a jelikož žádné takovéto odůvodnění nebylo předloženo (nebo není zjevné), vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že opatření není odůvodněné povahou a strukturou systému daně z emisí CO2.
Valvontaviranomainen vahvistaa sen vuoksi, että kyseessä oleva toimenpide on valikoiva siten, että se suosii tiettyjä yrityksiä tai tuotannonaloja, ja että sitä ei voida perustella verojärjestelmän luonteella tai yleisellä rakenteella.Kontrolní úřad proto uvádí, že dotyčné opatření je selektivní v tom, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby, a nemůže být odůvodněno povahou nebo strukturou daňového systému.
Tukitoimenpiteen on uhattava vääristää kilpailua ja vaikutettava sopimuspuolten väliseen kauppaan.Opatření podpory musí narušovat hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi smluvními stranami.
Yritysten maksettaviksi tulevien verojen alennukset vahvistavat niiden taloudellista asemaa suhteessa kilpailijoihin.Snížení výše daní, které by podniky platily, posiluje jejich finanční postavení vůči jejich konkurentům.
Kyseessä olevaa tukijärjestelmää sovelletaan kaikkiin toimialoihin, ja mahdollisia tuensaajia toimii lukuisilla markkinoilla, joilla käydään kauppaa ETA-alueella.Režim podpory se vztahuje na všechna výrobní odvětví, přičemž potenciální příjemci působí na velkém počtu trhů, na nichž dochází k obchodování v rámci EHP.
Tukea saisivat esimerkiksi Hydro ja StatoilHydro, jotka molemmat toimivat kansainvälisillä markkinoilla.Dva příjemci, společnosti Hydro a StatoilHydro, jsou například podniky, které působí na mezinárodní úrovni.
Verovapautusta on tästä syystä pidettävä toimenpiteenä, joka vaikuttaa sopimuspuolten väliseen kauppaan ja saattaa vääristää kilpailua [23].Je proto nutno mít za to, že osvobození od daně ovlivňuje obchod mezi smluvními stranami a může narušit hospodářskou soutěž [23].2.
Valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan I osan 1 artiklan 3 kohdan mukaan ”EFTAn valvontaviranomaiselle on ilmoitettava tuen myöntämistä tai muuttamista koskevasta suunnitelmasta niin ajoissa, että se voi esittää huomautuksensa (…). Asianomainen valtio ei saa panna ehdottamiaan toimenpiteitä täytäntöön ennen kuin menettelyn tuloksena on saatu aikaan lopullinen päätös.”Čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 stanoví, že „Kontrolní úřad ESVO bude včas informován o všech plánech ohledně poskytnutí nebo změny podpor, aby mohl podat své vyjádření (…). Dotčené státy neprovedou navrhovaná opatření, dokud nebude v tomto řízení přijato konečné rozhodnutí.“
Norjan viranomaiset ilmoittivat kaasusta kannettavaa hiilidioksidiveroa koskevasta vapautuksesta 9 päivänä maaliskuuta 2007 päivätyllä Norjan valtionhallinnosta ja sen uudistamisesta vastaavan ministeriön kirjeellä, joten ne ovat noudattaneet ilmoitusvelvollisuutta.Oznámením osvobození od daně z emisí CO2 v případě plynu dopisem norského ministerstva státní správy a reforem ze dne 9. března 2007 splnily norské orgány oznamovací povinnost.
Norjan viranomaiset ovat lisäksi vahvistaneet, että veroa ja verovapautusta ei ole vielä otettu käyttöön.Norské orgány rovněž potvrdily, že daň a osvobození od daně nebyly dosud zavedeny.
Valvontaviranomainen toteaa sen vuoksi, että Norjan viranomaiset ovat noudattaneet valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan I osan 1 artiklan 3 kohdan mukaisia velvoitteitaan.Kontrolní úřad může proto vyvodit závěr, že norské orgány splnily své povinnosti podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.
ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdan mukaiset tukitoimenpiteet eivät yleensä sovellu ETA-sopimuksen toimintaan, elleivät ne kuulu ETA-sopimuksen 61 artiklan 2 ja 3 kohdassa tarkoitettujen poikkeusten soveltamisalaan.Opatření podpory, na něž se vztahuje čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, nejsou obecně slučitelná s fungováním Dohody o EHP, pokud nejsou způsobilá pro odchylku podle čl. 61 odst. 2 nebo 3 Dohody o EHP.
ETA-sopimuksen 61 artiklan 3 kohdan c alakohdassa määrätään, että valtiontukea voidaan pitää ETA-sopimuksen toimintaan soveltuvana, jos sillä edistetään tietyn taloudellisen toiminnan tai talousalueen kehitystä ja jos se ei muuta kaupankäynnin edellytyksiä yhteisen edun kanssa ristiriitaisella tavalla.Ustanovení čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP stanoví, že podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, lze považovat za slučitelné s fungováním Dohody o EHP, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.
Valvontaviranomainen on toimenpidettä koskevanmuodollisen tutkintamenettelyn aloittamisesta tehdyn päätöksen jälkeen antanut 61 artiklan 3 kohdan c alakohdan perusteella uudet suuntaviivat valtiontuesta ympäristönsuojelulle [24].Od rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení týkajícího se daného opatření přijal Kontrolní úřad nové pokyny ke státní podpoře na ochranu životního prostředí [24]podle čl. 61 odst. 3 písm. c).
Suuntaviivojen 204 kohdan mukaan valvontaviranomainen soveltaa uusia suuntaviivoja kaikkiin ilmoitettuihin tukitoimenpiteisiin, joita se käsittelee sen jälkeen, kun suuntaviivat on hyväksytty, vaikka kyseisistä hankkeista olisi ilmoitettu sille jo ennen suuntaviivojen julkaisemista.Ympäristönsuojelutukea koskevien suuntaviivojen mukaan tuki, jota myönnetään alennuksina tai vapautuksina ympäristöveroista, voidaan katsoa ETA-sopimuksen toimintaan soveltuvaksi edellyttäen, että kyseiset veronalennukset tai verovapautukset i) vaikuttavat ainakin välillisesti ympäristönsuojelun tason parantumiseen, ii) eivät haittaa asetetun yleisen tavoitteen saavuttamista, ja iii) noudattavat asiaa koskevan yhteisön lainsäädännön periaatteita ja erityisesti siinä säädettyjä rajoituksia ja edellytyksiä, kun kyse on Euroopan yhteisössä erityisesti energiatuotteiden ja sähkön verotusta koskevalla direktiivillä 2003/96/EY (jäljempänä ’energiaverodirektiivi’) [25]yhdenmukaistetuista veroista [26].Podle bodu 204 pokynů bude Kontrolní úřad uplatňovat nové pokyny na všechna oznámená opatření podpory, ohledně nichž má přijmout rozhodnutí, a to po zveřejnění těchto pokynů, i v případech, kdy byly projekty oznámeny před tímto zveřejněním.Podle pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí lze podporu ve formě snížení ekologických daní nebo osvobození od ekologických daní považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP za předpokladu, že snížení daní nebo osvobození od daní: i) přispívá alespoň nepřímo ke zlepšení ochrany životního prostředí; ii) neznemožňuje splnění obecného cíle a iii) v případě daní, které byly v Evropském společenství harmonizovány, zejména daní harmonizovaných směrnicí 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny (dále jen „směrnice o zdanění energie“) [25], musí být slučitelné se zásadami příslušných právních předpisů Společenství a být v souladu s limity a podmínkami zde stanovenými [26].
Haittaako veronalennus/verovapautus veron yleisen tavoitteen saavuttamista?Neznemožňuje snížení daní nebo osvobození od daní splnění obecného cíle daně?
Vaikka ei olekaan itsestään selvää, miten energiaveron alennus voisi parantaa ympäristönsuojelun tasoa tai olla sopusoinnussa veron yleisen tavoitteen kanssa, ympäristönsuojelutukea koskevissa suuntaviivoissa todetaan, että jos ympäristöveroista voidaan myöntää poikkeuksia tietyille toimialoille tai yritysryhmille, tämä saattaa antaa kansallisille viranomaisille mahdollisuuden säilyttää ympäristöverojen taso kokonaisuutena katsoen korkeampana.Ačkoli není bezprostředně zřejmé, jak by mohlo snížení daně z energie zlepšit ochranu životního prostředí nebo být v souladu s obecným cílem zdanění, v pokynech k podpoře na ochranu životního prostředí je uvedeno, že možnost odchýlit se od ekologických daní u určitých výrobních odvětví nebo skupin podniků může vnitrostátním orgánům umožnit zachování celkově vyšší úrovně ekologických daní.
Tämä voisi edistää ympäristövahinkojen kustannusten sisällyttämistä hintoihin ja luoda lisäkannustimia ympäristönsuojelun parantamiseksi [27].To by mohlo přispět k větší internalizaci nákladů na poškození životního prostředí a poskytnout další pobídky k zlepšení ochrany životního prostředí [27].
Valvontaviranomainen epäilee kuitenkin, että täysi vapautus energiaverosta ei ehkä täytä tätä kriteeriä, vaikka se saattaakin mahdollistaa muiden energialähteiden ankaramman verotuksen.Kontrolní úřad se však obává, že celkovéosvobození od daně z energie nemůže splňovat příslušná kritéria, bez ohledu na skutečnost, že může umožnit vyšší úroveň zdanění u jiných zdrojů energie.
Valvontaviranomainen katsoo tämän vuoksi, että vastaukset näihin kysymyksiin riippuvat tietyssä määrin siitä, noudatetaanko tässä yhteydessä energiaverodirektiiviin sisältyviä periaatteita [28].iii) Vastaako vero energiaverodirektiivillä yhdenmukaistettua veroa ja noudattaako se siinä tapauksessa kyseisen direktiivin periaatteita?Kontrolní úřad se proto domnívá, že odpovědi na tyto otázky závisí do jisté míry na tom, zda jsou dodrženy zásady obsažené ve směrnici o zdanění energie [28].iii) Odpovídá daň dani harmonizované směrnicí o zdanění energie, a pokud ano, jsou dodrženy zásady obsažené ve směrnici?
Energiaverodirektiiviä ei ole otettu osaksi ETA-sopimusta, mutta kuten ympäristönsuojelutukea koskevien valvontaviranomaisen suuntaviivojen 10 kohdassa todetaan, valvontaviranomainen pyrkii varmistamaan valtiontukisäännösten yhtenäisen soveltamisen ja tasavertaiset kilpailuedellytykset koko Euroopan talousalueella soveltamalla yleensä yhteisön suuntaviivoja vastaavia vertailuarvoja arvioidessaan ympäristötuen soveltuvuutta ETA-sopimuksen toimintaan [29].Ympäristönsuojelutukea koskevien (valvontaviranomaisen) suuntaviivojen 153 kohdan mukaan yhteisössä yhdenmukaistettuja ympäristöveroja vastaavista veroista myönnettävien veronalennusten ja verovapautusten muodossa myönnettävä valtiontuki on ETA-sopimuksen toimintaan soveltuvaa kymmenen vuoden ajan, jos tuensaajat maksavat vähintään sovellettavassa direktiivissä säädettyä yhteisön vähimmäisveroa vastaavan veron.Jak je uvedeno v bodě 10 pokynů Kontrolního úřadu k podpoře na ochranu životního prostředí, ačkoli směrnice o zdanění energie nebyla začleněna do Dohody o EHP, v zájmu zajištění jednotného uplatňování ustanovení o státní podpoře a rovných podmínek hospodářské soutěže v celém EHP bude Kontrolní úřad při posuzování slučitelnosti podpory na ochranu životního prostředí s fungováním Dohody o EHP používat obvykle stejné referenční údaje jako v případě pokynů Společenství [29].Podle bodu 153 pokynů (Kontrolního úřadu) k podpoře na ochranu životního prostředí se podpora ve formě snížení daní nebo osvobození od daní, které odpovídají ekologickým daním, jež byly ve Společenství harmonizovány, považuje za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP po dobu 10 let za předpokladu, že příjemci podpory platí alespoň minimální úroveň daně ve Společenství, která je stanovena v příslušné směrnici.
Hiilidioksidivero on tuotteiden käytöstä kannettava vero, joka on, ainakin osittain, yhdenmukaistettu yhteisössä energiaverodirektiivillä.Daň z emisí CO2 je daní z používání výrobků, které jsou ve Společenství přinejmenším částečně harmonizovány směrnicí o zdanění energie.
Energiaverodirektiivin 17 artiklan 1 kohdan mukaan energian käytöstä kannettavia veroja voidaan tietyissä tapauksissa alentaa direktiivissä säädetyille vähimmäistasoille.Podle čl. 17 odst. 1 směrnice o zdanění energie mohou být daně na spotřebu energetických produktů za určitých podmínek sníženy na minimální úrovně stanovené směrnicí.
Nämä vähimmäistasot ovat tällä hetkellä nestekaasun osalta 41 euroa 1000 kilolta ja maakaasun osalta 0,3 euroa gigajoulelta (teollisuus- ja ammattikäyttö).Minimální úrovně v současnosti činí 41 EUR na 1000 kg u LPG a 0,3 EUR na gigajoule u zemního plynu (průmyslové/obchodní užití).
Tässä tapauksessa maa- ja nestekaasun käytöstä muihin tarkoituksiin kuin rakennusten lämmittämiseen ei makseta lainkaan veroa, joten yhteisön energiaverotuksen vähimmäistasoja ei noudateta [30].V daném případě není hrazena žádná daň z používání zemního plynu a LPG pro jiné účely než vytápění budov, nejsou proto dodrženy minimální úrovně zdanění energie ve Společenství [30].
Ainoastaan energiaverodirektiivin 17 artiklan 2 kohdassa viitataan mahdollisuuteen alentaa vero nollaan.Jediným ustanovením ve směrnici o zdanění energie, které umožňuje snížení na nulu, je čl. 17 odst. 2.
Tätä säännöstä sovelletaan pelkästään energiaintensiivisille yrityksille [31]myönnettäviin verovapautuksiin (direktiivin 17 artiklan 4 kohdassa vahvistetuin edellytyksin). Ilmoitettua vapautusta ei ole rajattu kyseisiin käyttäjiin.Tento článek se vztahuje pouze na osvobození od daně udělené energeticky náročným podnikům [31](s výhradou podmínek stanovených v čl. 17 odst. 4). Oznámené osvobození není omezeno na takovéto uživatele.
Näistä syistä valvontaviranomainen katsoo, että kyseessä oleva verovapautus ei ole energiaverodirektiivissä esitettyjen verovapautuksia koskevien vertailuarvojen mukainen, eikä sen voida tästä syystä katsoa soveltuvan ETA-sopimuksen toimintaan ympäristönsuojelutukea koskevien suuntaviivojen 153 kohdan perusteella.Z těchto důvodů se Kontrolní úřad domnívá, že osvobození od daně není v souladu s referenčními údaji pro osvobození od daně obsaženými ve směrnici o zdanění energie, nelze je proto považovat za slučitelné s Dohodou o EHP podle bodu 153 pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí.
Ympäristönsuojelutukea koskevien suuntaviivojen 154 kohdan mukaan tuki, jota myönnetään muina ympäristöverojen alennuksina tai niistä vapautuksina kuin 153 kohdassa tarkoitetut veronalennukset ja verovapautukset (tämän tapauksen kannalta merkittäviä ovat vapautukset, joiden yhteydessä alitetaan yhteisön vähimmäisverotaso, sekä soveltuvin osin yhteisön lainsäädännön soveltamisalaan kuulumattomat verot), katsotaan ETA-sopimuksen toimintaan soveltuvaksi kymmenen vuoden ajan, jos suuntaviivojen 155–159 kohdassa vahvistetut edellytykset täyttyvät.Podle bodu 154 pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí lze jinou podporu než podporu ve formě snížení ekologické daně nebo osvobození od ekologické daně uvedenou v bodě 153 (pro daný případ má význam osvobození, které je nižší než minimální úroveň daně ve Společenství, a v použitelném rozsahu daně, na něž se nevztahují právní předpisy Společenství) považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP po dobu 10 let za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v bodech 155 až 159 pokynů.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership