Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Valvontaviranomainen vastaanotti ja kirjasi kirjeen saapuneeksi 2 päivänä syyskuuta 2004 (tapahtuma nro 291537).Kontrolní úřad dopis obdržel a zaevidoval dne 2. září 2004 (dokument č. 291537).
Asiasta käydyn kirjeenvaihdon [9]jälkeen valvontaviranomainen ilmoitti Norjan viranomaisille 18 päivänä heinäkuuta 2007 päivätyllä kirjeellä tehneensä päätöksen N:o 350/07/KOL valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan I osan 1 artiklan 2 kohdan mukaisen menettelyn aloittamiseksi Mesta AS:n perustamisen yhteydessä toteutetuista toimenpiteistä, jäljempänä ’menettelyn aloittamispäätös’.Po výměně různé korespondence [9]Kontrolní úřad norské orgány dopisem ze dne 18. července 2007 informoval, že s ohledem na opatření přijatá v souvislosti se založením společnosti Mesta AS vydal rozhodnutí č. 350/07/KOL o zahájení řízení podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“).
Norjan viranomaiset esittivät huomautuksia 7 päivänä joulukuuta 2007 lähetetyllä kirjeellä (tapahtuma nro 456844).Norské orgány podaly připomínky dopisem předaným dne 7. prosince 2007 (dokument č. 456844).
Menettelyn aloittamispäätös julkaistiin Euroopan unionin virallisessa lehdessä ja sen ETA-täydennysosassa, ja asianomaisia pyydettiin esittämään huomautuksensa [10].Rozhodnutí o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a v dodatku EHP a zúčastněné strany byly vyzvány, aby podaly připomínky [10].
Valvontaviranomainen sai huomautuksia neljältä asianomaiselta 29 päivänä tammikuuta sekä 4, 21 ja 27 päivänä helmikuuta 2008 (tapahtumat nro 461463, 463234, 466015 ja 467170).Kontrolní úřad obdržel připomínky od čtyř zúčastněných stran dne 29. ledna a 4., 21. a 27. února 2008 (dokumenty č. 461463, 463234, 466015 a 467170).
Lisähuomautuksia saatiin 4 päivänä huhtikuuta 2008 (tapahtuma nro 472381).Další připomínky byly obdrženy dne 4. dubna 2008 (dokument č. 472381).
Valvontaviranomainen toimitti nämä huomautukset 21 päivänä helmikuuta ja 7 päivänä huhtikuuta 2008 päivätyillä kirjeillä (tapahtumat nro 463245 ja 472529) Norjan viranomaisille kommentoitavaksi.Dopisy zaslanými dne 21. února a 7. dubna 2008 (dokumenty č. 463245 a 472529) předal Kontrolní úřad tyto připomínky norským orgánům, které měly možnost se k nim vyjádřit.
Norjan viranomaiset esittivät huomautuksia 23 päivänä toukokuuta 2008 lähetetyllä kirjeellä (tapahtuma nro 478082).Dopisem ze dne 23. května 2008 (dokument č. 478082) podaly norské orgány své připomínky.
Valvontaviranomainen ja Norjan viranomaiset kävivät epävirallisia puhelin- ja sähköpostikeskusteluja asiasta syksyllä 2008 ja keväällä 2009.Během podzimu 2008 a jara 2009 byly Kontrolní úřad a norské orgány v souvislosti s tímto případem v neformálním styku prostřednictvím telefonických hovorů a elektronické pošty.
Norjan viranomaiset vahvistivat valvontaviranomaiselle tuolloin annetut tiedot valtionhallinnosta ja sen uudistamisesta vastaavan ministeriön 6 päivänä heinäkuuta 2009 sähköisesti lähettämällä kirjeellä (tapahtuma nro 523766) [11].Informace, které Kontrolní úřad v této souvislosti obdržel, byly norskými orgány shrnuty v dopise, který dne 6. července 2009 zaslalo ministerstvo státní správy a reforem elektronickou poštou (dokument č. 523766) [11].
VÄITETYN TUEN OLEMASSAOLOA KOSKEVIA TAUSTATIETOJAOKOLNOSTI EXISTENCE ÚDAJNÉ PODPORY
KANTELU VALTIONTUEN OLEMASSAOLOSTASTÍŽNOST OBSAHUJÍCÍ TVRZENÍ O POSKYTNUTÍ STÁTNÍ PODPORY
Norjan tielaitos vastaa maanteiden ja katujen sekä siltojen ja tunneleiden rakentamisesta ja kunnossapidosta valtakunnallisella ja maakuntatasolla.Veřejná správa silnic v Norsku je pověřená výstavbou a údržbou státních a krajských silnic, mostů a tunelů.
Ennen tammikuun 1 päivää 2003 Norjan tielaitoksella oli piiritoimistojen kautta omat sisäiset tuotanto-osastonsa, jäljempänä ’tuotanto-osasto’. Ne vastasivat rakennustöistä tielaitoksen puolesta.Až do dne 1. ledna 2003 provozovala Norská správa silnic prostřednictvím okresních úřadů vnitropodniková výrobní oddělení (dále společně „výrobní oddělení“), která jménem Veřejné správy silnic prováděla stavební práce.
Vuosina 2001–2002 Norjan viranomaiset kuitenkin päättivät toteuttaa sisäisten tuotantotoimintojensa rakenneuudistuksen.V roce 2001–2002 se však norské orgány rozhodly provést celkovou restrukturalizaci vnitropodnikových výrobních činností.
Hallitus ehdotti, että parlamentin olisi erotettava tuotantotoiminnot tielaitoksesta ja siirrettävä ne valtion omistamalle osakeyhtiölle [12].V této souvislosti vláda navrhla, aby parlament vyňal výrobní činnosti z Veřejné správy silnic a převedl je na společnost s ručením omezeným ve vlastnictví státu [12].
Hallinnolliset tehtävät, joihin sisältyvät tulevien rakennusurakoiden suunnittelu ja julkisten tarjouskilpailujen järjestäminen, säilyivät valtion hallinnossa.Tielaitoksen tuotanto-osaston tuotantotoiminnot erotettiin 1 päivänä tammikuuta 2003 valtiosta ja siirrettiin uuteen yhtiöön, Mesta AS:ään.Státní správě zůstaly administrativní funkce zahrnující plánování budoucích stavebních prací, včetně organizace veřejných nabídkových řízení.V důsledku toho byly dne 1. ledna 2003 výrobní činnosti výrobního oddělení v rámci Veřejné správy silnic odejmuty státu a převedeny na nově založenou společnost Mesta AS.
Kaikki tuotanto-osaston varat, oikeudet ja velvollisuudet siirrettiin Mesta AS:lle luontoissuorituksina [13].Veškerá aktiva, práva a povinnosti výrobního oddělení byly převedeny na společnost Mesta AS jako příspěvky formou věcného plnění [13].
Varoihin sisältyivät koneet ja laitteet sekä tuotanto-osaston ja tielaitoksen väliset palvelusopimukset.Aktiva zahrnovala strojní zařízení a vybavení a rovněž smlouvy o poskytování služeb uzavřené mezi výrobním oddělením a Veřejnou správou silnic.
Vastineeksi valtio sai uuden yhtiön osakkeita.Oplátkou stát získal akcie nové společnosti.
Tällä hetkellä Mesta AS tekee rakennus- ja kunnossapitotöitä kilpaillen muiden markkinoilla toimivien yritysten kanssa.Kantelijan mukaan Mesta AS saanut ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdan vastaista valtiontukea neljän seikan vuoksi: i) valtio on rahoittanut rakenneuudistuksen kustannukset; ii) Mesta AS:lle siirretty kiinteä omaisuus arvostettiin alle markkina-arvon avaavassa taseessa; iii) Mesta AS on saanut ristikkäistukea seurauksena siitä, että tuotanto-osaston aikaisemmat sopimukset siirtyivät sille; ja iv) Mesta AS ei ole maksanut asiakirja- ja rekisteröintimaksuja, jotka tavallisesti on maksettava, kun kiinteistö siirtyy toisen omistukseen.V současnosti společnost Mesta AS vykonává činnosti v oblasti výstavby a údržby, přičemž soutěží s ostatními hospodářskými subjekty, které působí na tomto trhu.Stěžovatel tvrdil, že společnost Mesta AS obdržela v rozporu s čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP státní podporu, a to ze čtyř důvodů: i) stát financoval náklady restrukturalizace; ii) fixní aktiva převedená na společnost Mesta AS byla v počáteční rozvaze oceněna hodnotou nižší, než je tržní hodnota; iii) společnost Mesta AS byla vzájemně subvencována v důsledku převzetí předchozího portfolia zakázek výrobního oddělení ze strany společnosti a iv) společnost Mesta AS nezaplatila poplatky za dokumenty a registrační poplatky, které jsou obvykle splatné v případě převodu vlastnictví nemovitostí.
Seuraavassa kuvaillaan seikkoja, joilla on merkitystä arvioitaessa, sisältyykö näihin väitettyihin toimenpiteisiin valtiontukea.Níže jsou popsány skutečnosti, které jsou důležité pro posouzení, zda každé z těchto údajných opatření zahrnovalo státní podporu.
RAKENNEUUDISTUS- JA MUUT UUDELLEENJÄRJESTELYTOIMENPITEETRESTRUKTURALIZAČNÍ A JINÁ REORGANIZAČNÍ OPATŘENÍ
Lainsäädännön valmisteluasiakirjojen mukaan noin 4750 työntekijää kaikista työntekijöistä (yhteensä noin 5000), jotka aikaisemmin olivat tuotanto-osaston palveluksessa, oli tarkoitus siirtää uuteen yhtiöön, Mesta AS:ään [14].Z přípravných legislativních prací vyplývá, že do nově založené společnosti Mesta AS mělo být převedeno přibližně 4750 pracovníků (z celkového počtu přibližně 5000 osob), kteří byli dříve zaměstnáni ve výrobním oddělení [14].
Mesta AS:ään siirron seurauksena työntekijät menettäisivät virkamiesasemansa.Po převodu do společnosti Mesta AS by tito pracovníci přišli o své postavení státních zaměstnanců.
Koska työntekijöillä oli oikeus kieltäytyä tällaisesta siirrosta, työntekijöille oli tarjottava kannustimia, jotka houkuttelivat hyväksymään siirron [15].Jelikož zaměstnanci mohli tento převod odmítnout, bylo nezbytné poskytnout jim pobídky s cílem přimět je, aby s převedením souhlasili [15].
Kaupallisesti elinvoimaisen yhtiön luomiseksi oli lisäksi tarpeen vähentää työvoimaa noin 1700 työntekijällä noin 3050 työntekijään [16].Lainsäädännön valmisteluasiakirjoissa esitetään Norjan viranomaisten suunnittelemat rakenneuudistustoimenpiteet.Aby bylo zajištěno, že bude založena společnost, která je z obchodního hlediska životaschopná, bylo mimoto nezbytné snížit počet pracovníků přibližně o 1700 na zhruba 3050 osob [16].Přípravné legislativní práce objasňují různá „restrukturalizační“ opatření plánovaná norskými orgány.
Toimenpiteet olivat seuraavat: i) virkamieseläkeoikeuksien tilapäinen säilyttäminen [17]; ii) erityistä eläkeikää koskevan oikeuden säilyttäminen [18]; iii) varhaiseläkepaketit; ja muut toimenpiteet, jotka liittyivät iv) muuttoihin, työmatkoihin, palkan säilyttämiseen ja konekannan saneeraamiseen [19].Čtyři opatření spočívala v i) dočasném zachování nároků na důchod státních zaměstnanců [17]; ii) zachování nároku na zvláštní věk odchodu do důchodu [18]; iii) balíčky týkající se předčasného odchodu do důchodu a různá jiná opatření zahrnující iv) stěhování, dojíždění, zachování mezd a renovaci strojů [19].
Näitä nimitetään rakenneuudistustoimenpiteiksi, ja ne rahoitetaan suorilla avustuksilla.Na tato opatření se odkazuje jako na „restrukturalizační opatření“ a byla financována přímými granty.
Alun perin tarkoituksena oli rahoittaa v) palkan korvausten muodostama kustannuserä suoralla rahoituksella [20].Původně se předpokládalo, že prostřednictvím přímého financování bude financována další nákladová položka, a to v) náhrada mezd [20].
Juuri ennen Mesta AS:n avaavan taseen vahvistamista Norjan viranomaiset kuitenkin päättivät, että kyseiset kustannukset olisi sen sijaan katettava Mesta AS:lle annettavalla oman pääoman ehtoisella rahoituksella.Neljän rakenneuudistustoimenpiteen suoralla avustuksella rahoitettavat kokonaiskustannukset arvioitiin alun perin 1468 miljoonaksi Norjan kruunuksi (diskontattu nykyarvoon), ja valtion oli tarkoitus maksaa ne Mesta AS:lle erissä kolmen vuoden aikana vuosina 2003–2005 [21].Avšak těsně před stanovením počáteční rozvahy společnosti Mesta AS norské orgány rozhodly, že by příslušné náklady měly být místo toho pokryty vkladem kapitálu do společnosti Mesta AS, a to ve formě vlastního kapitálu.Celkové náklady na čtyři restrukturalizační opatření, která byla financována přímým grantem, byly původně odhadovány na 1468 milionů NOK (diskontováno na současné hodnoty) a stát je měl podle plánu společnosti Mesta AS uhradit ve splátkách během tříletého období od roku 2003 do roku 2005 [21].
Nämä rakenneuudistuskustannukset eivät sisältyneet Mesta AS:n avaavaan taseeseen, sillä tarkoituksena oli, että valtio rahoittaa rakenneuudistuskustannukset valtion talousarviosta vuosina 2003, 2004 ja 2005 [22].Tyto náklady restrukturalizace nebyly zahrnuty v počáteční rozvaze společnosti Mesta AS, jelikož měly být financovány státem ze státního rozpočtu během tří let 2003, 2004 a 2005 [22].
Valtion vuoden 2006 talousarviosta ilmenee, että Mesta AS on saanut valtiolta yhteensä 993,6 miljoonaa Norjan kruunua rakenneuudistuskustannusten kattamiseen [23].Ze státního rozpočtu na rok 2006 vyplývá, že společnost Mesta AS obdržela od státu na úhradu nákladů restrukturalizace celkovou částku ve výši 993,6 milionu NOK [23].
Mesta AS oli käyttänyt tästä summasta 879,6 miljoonaa Norjan kruunua 30 päivään kesäkuuta 2008 mennessä. Rakenneuudistuksen kokonaiskustannukset arvioitiin 1097,8 miljoonaksi Norjan kruunuksi (vuoden 2013 loppuun asti) [24].Do dne 30. června 2008 společnost Mesta AS vynaložila z této částky 879,6 milionu NOK, přičemž celkové náklady restrukturalizace byly odhadnuty na 1097,8 milionu NOK (do roku 2013) [24].
Norjan viranomaiset ovat selittäneet, että vaikka alun perin oli tarkoituksena, että valtio kattaisi kaikki rakenneuudistuskustannukset (mikä merkitsi sitä, että valtio myöntäisi lisävaroja, jos alkuperäinen rakenneuudistuskustannusten arvio (1468 miljoonaa Norjan kruunua) olisi riittämätön), valtion talousarvioissa vuosille 2007 ja 2008 tehdään selväksi, että Mesta AS:lle ei myönnetä enää lisää rakenneuudistusvaroja sen jo saaman 993,6 miljoonan Norjan kruunun lisäksi [25].Norjan viranomaiset ovat todenneet, että jos rakenneuudistuskustannukset osoittautuvat jakson lopussa Mesta AS:n saamaa summaa pienemmiksi, mikä on erittäin epätodennäköistä, ylijäämä on maksettava takaisin valtiolle. Sääntelyn osalta Norjan viranomaiset antoivat lain tielaitoksen tuotantotoimintojen siirtämisestä valtion omistamaan osakeyhtiöön.Norské orgány objasnily, že ačkoli se původně plánovalo, že by stát měl uhradit veškeré náklady restrukturalizace (to znamená, že pokud by původní odhad nákladů restrukturalizace ve výši 1468 milionů NOK nepostačoval, stát by poskytl další finanční prostředky), ze státních rozpočtů na roky 2007 a 2008 je zřejmé, že společnosti Mesta AS nebudou poskytnuty žádné další finanční prostředky určené na restrukturalizaci kromě částky ve výši 993,6 milionu NOK, kterou již obdržela [25].Norské orgány objasnily, že ačkoliv je to velmi nepravděpodobné, je nutno v případě, že by se na konci období ukázalo, že náklady restrukturalizace jsou nižší, než částka, kterou obdržela společnost Mesta AS, přebytečnou částku vrátit státu.
YleistäObecné poznámky
Norjan viranomaiset päättivät siirtää työvoiman Mesta AS:lle ja jättää Mesta AS:n (eikä tielaitoksen) vastuulle toimenpiteet, jotka liittyvät työvoiman siirtämiseen ja vähentämiseen.Norské orgány se rozhodly převést pracovníky do společnosti Mesta AS a pověřit společnost Mesta AS (na rozdíl od Veřejné správy silnic) provedením opatření spojených s převodem pracovníků a snížením jejich počtu.
Nämä toimenpiteet muodostivat osan kansallista tieverkostoa koskevien markkinoiden vapauttamista ja avaamista ja olivat ennakkoedellytys sille.Tyto problémy a jejich řešení byly součástí a předpokladem liberalizace a otevření trhu pro síť státních silnic.
Norjan valtio ei olisi avannut näitä markkinoita, jollei se olisi pystynyt luomaan uutta yhtiötä, jolla on riittävästi henkilöstöä.Norský stát by tento trh neotevřel, pokud by nemohl založit novou společnost s dostatečným počtem zaměstnanců.
Norjan viranomaiset ovat todenneet, että tämä muodosti taustan valtion ammattiyhdistysten kanssa käymille neuvotteluille työntekijöiden siirtämisestä tuotanto-osastosta Mesta AS:ään.Norské orgány objasnily, že to bylo pozadím jednání státu s odborovými svazy ohledně převodu zaměstnanců z výrobního oddělení do společnosti Mesta AS.
Neuvottelut johtivat 4 päivänä kesäkuuta 2002 osapuolten ”sopimukseen” tiettyjen virkamiesoikeuksien tilapäisestä jatkamisesta ja mahdollisuudesta tarjota varhaiseläkkeen kaltaisia toimenpiteitä työvoiman vähentämiseksi [27].Jednání dne 4. června 2002 vedla k dohodě stran o dočasném zachování určitých práv vyplývajících z postavení státního zaměstnance a možnosti nabídnout opatření, jako je předčasný odchod do důchodu, jejichž cílem je snížení počtu pracovníků [27].
Tämän sopimuksen erityispiirteitä kuvaillaan jäljempänä [28].Konkrétní prvky této dohody jsou objasněny v následujících pododdílech [28].
Ennen tammikuun 1 päivää 2003 Mesta AS:llä oli väliaikainen hallitus, joka edusti tulevaa yhtiötä.Přede dnem 1. ledna 2003 bylo zřízeno prozatímní představenstvo společnosti Mesta AS (dále jen „prozatímní představenstvo“) zastupující budoucí společnost.
Norjan viranomaiset ovat todenneet, että väliaikainen hallitus ei osallistunut työntekijöitä koskeviin neuvotteluihin.Norské orgány vysvětlily, že se prozatímní představenstvo neúčastnilo jednání ohledně zaměstnanců.
Oikeus palkan korvaukseen sisällytettiin kuitenkin Mesta-lakiin [29].Nárok na náhradu mezd však byl zahrnut do zákona o společnosti Mesta [29].
Sitä vastoin millään lailla tai muulla säädöksellä ei säännelty muita virkamiesoikeuksia.Ennen sopimuksen sisältämien ehtojen kuvailua on hyödyllistä tarkastella lyhyesti tuotanto-osaston työntekijöiden asemaa ennen siirtoa Mesta AS:ään. Norjan viranomaiset ovat todenneet, että tuotanto-osaston työntekijät olivat valtion palveluksessa.Naopak, neexistoval žádný zákon či jiný právní nástroj upravující ostatní práva plynoucí z postavení státního zaměstnance.Před popsáním podmínek dohody je vhodné stručně vysvětlit postavení zaměstnanců ve výrobním oddělení před jejich převedením do společnosti Mesta AS: norské orgány objasnily, že pracovníky ve výrobním oddělení zaměstnával stát.
Virkamieseläkeoikeuksien tilapäinen säilyttäminenDočasné zachování nároků na důchod státních zaměstnanců
Kuten edellä on kuvailtu, tielaitoksen työntekijöillä oli virkamiesasema, jonka he menettivät Mesta AS:ään siirron jälkeen.Jak bylo popsáno výše, pracovníci Veřejné správy silnic měli postavení státního zaměstnance, avšak po převedení do společnosti Mesta AS o toto postavení přišli.
Edellä mainitun ammattiyhdistysten ja valtion välisen sopimuksen perusteella virkamieseläkeoikeudet kuitenkin säilyivät työntekijöillä viiden vuoden pituisen siirtymäkauden ajan (1 päivästä tammikuuta 2003 vuoden 2007 loppuun).Nicméně na základě výše uvedené dohody mezi odborovými svazy a státem měli mít pracovníci během pětiletého přechodného období (tj. od 1. ledna 2003 do konce roku 2007) prospěch ze zachování nároků na důchod státních zaměstnanců.
Mesta AS:lle myönnetyn valtion rahoituksen tarkoituksena on kattaa ylimääräiset kustannukset, joita aiheutuu sen varmistamisesta, että työntekijöille taataan kyseisen ajanjakson aikana samansuuruiset eläkemaksut kuin virkamiehille [37].Státní prostředky poskytnuté společnosti Mesta AS mají uhradit dodatečné náklady za účelem zajištění, aby během příslušného období byly zaměstnancům zaručeny příspěvky na důchodové zabezpečení rovnající se příspěvkům státních zaměstnanců [37].
Kuten edellä todettiin, SPK:n jäsenyys takaa virkamiesten eläkeoikeudet, ja näihin oikeuksiin liittyvät kustannukset maksetaan SPK:hon.Jak bylo uvedeno výše, účast v SPK zajišťuje nároky na důchod státních zaměstnanců a náklady související s těmito nároky jsou hrazeny do SPK.
Sen vuoksi viisivuotisen siirtymäkauden varmistamiseksi työntekijöiden jäsenyys SPK:ssa säilytettiin.V zájmu zajištění pětiletého přechodného režimu byla proto zachována účast zaměstnanců v SPK.
Jotta Mesta AS pystyisi maksamaan työntekijöitään koskevat maksut, se haki SPK:n jäsenyyttä, joka sille myös myönnettiin [38].Valtion rahoitus Mesta AS:lle rajoittuu tavallisen yksityisen eläkejärjestelmän keskimääräisten kustannusten ja SPK:n jäsenyyden säilyttämisestä aiheutuvien (korkeampien) kustannusten väliseen eroon.Aby mohla společnost Mesta AS hradit příspěvky pro své zaměstnance, požádala o účast v SPK a této žádosti bylo vyhověno [38].Státní prostředky poskytnuté společnosti Mesta AS jsou omezeny na rozdíl mezi průměrnými náklady běžného soukromého důchodového systému a (vyššími) náklady na zachování účasti v SPK.
Alun perin kustannusten arvioitiin olevan noin 395 miljoonaa Norjan kruunua [39], mutta Norjan viranomaiset ovat ilmoittaneet, että 30 päivään kesäkuuta 2007 mennessä aiheutuneet kustannukset olivat 277,3 miljoonaa Norjan kruunua (ilman hallinnollisia kustannuksia) [40].Zatímco původní odhad nákladů činil přibližně 395 milionů NOK [39], norské orgány uvedly, že náklady vzniklé do dne 30. června 2007 činily 277,3 milionu NOK (bez administrativních nákladů) [40].
Erityistä eläkeikää koskevan oikeuden säilyttäminenZachování nároku na zvláštní věk odchodu do důchodu
Kuten edellä todettiin, joillakin Mesta AS:ään siirretyistä virkamiehistä oli oikeus jäädä eläkkeelle tavanomaista 67 vuoden eläkeikää aikaisemmin (65-vuotiaana).Jak bylo uvedeno výše, někteří státní zaměstnanci, kteří byli převedeni do společnosti Mesta AS, měli nárok na předčasný odchod do důchodu (tj. v 65 letech) oproti běžnému věku odchodu do důchodu v 67 letech.
Ammattiyhdistysten ja valtion välisen sopimuksen mukaan niille tuotanto-osaston työntekijöille, joilla oli Mesta AS:n perustamisen aikaan enintään kymmenen vuotta eläkeikään (eli jotka olivat vähintään 55-vuotiaita), myönnettiin oikeus säilyttää 65 vuoden erityinen eläkeikä [41].Podle podmínek dohody mezi odborovými svazy a státem byl zaměstnancům ve výrobním oddělení, kteří měli v době založení společnosti Mesta AS (tj. dne 1. ledna 2003) 10 či méně let do odchodu do důchodu (tj. zaměstnanci ve věku 55 let a starší), přiznán nárok na zachování jejich zvláštního věku odchodu do důchodu v 65 letech [41].
Tämän järjestelyn mahdollisti se, että työntekijät olivat edelleen SPK:n jäseniä, kuten edellä kuvaillaan.Toto ujednání umožnila skutečnost, že zaměstnanci byli dosud účastníky SPK, jak bylo popsáno výše.
Valtion rahoitus Mesta AS:lle kattaa tavanomaisesta eläkejärjestelmästä aiheutuvien keskimääräisten kustannusten ja erityisen eläkeiän säilyttämisestä aiheutuvien kustannusten välisen eron.Státní prostředky pro společnost Mesta AS pokrývají rozdíl mezi průměrnými náklady běžného důchodového systému a náklady na zachování zvláštního věku odchodu do důchodu.
Alkuperäinen kustannusarvio oli noin 85 miljoonaa Norjan kruunua [42](mukaan lukien hallinnolliset kustannukset, joiden osuus on noin 5 prosenttia kokonaismäärästä), mutta 30 päivään kesäkuuta 2007 mennessä aiheutuneet kokonaiskustannukset olivat 26,5 miljoonaa Norjan kruunua (ilman hallinnollisia kustannuksia) [43].Ačkoli původní odhad nákladů činil přibližně 85 milionů NOK [42](včetně administrativních nákladů představujících přibližně 5 % celkové částky), celkové náklady vzniklé do dne 30. června 2007 činily 26,5 milionu NOK (bez administrativních nákladů) [43].

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership