Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Sen vuoksi Thommessenin mielestä olisi hankittava erillinen riippumaton asiantuntijalausunto siitä, onko omaisuuserät arvostettu markkina-arvoon.Společnost Thommessen proto očekává samostatný nezávislý znalecký posudek, zda byla aktiva oceněna tržní hodnotou.
Thommessen on samaa mieltä siitä, että omaisuuserien arvostuksen olisi perustuttava käypään arvoon toimivana yrityksenä, ja se voisi perustua diskontatun kassavirran analyysiin.Společnost Thommessen souhlasí s tím, že by aktiva měla být založena na reálné hodnotě coby fungujícího podniku, což může vycházet z analýzy diskontovaných peněžních toků.
Norjan kirjanpitolain 4 §:n 2 momentin mukaan analyysin on perustuttava ”parhaan arvion” periaatteeseen.Podle § 4 odst. 2 norského zákona o účetnictví musí analýza vycházet ze zásady „nejlepšího odhadu“.
Thommessen toteaa, että Norjan viranomaisten toimittama arvio ei ole tämän periaatteen mukainen vaan sen perustana ovat yksipuoliset perusteet omaisuuserien arvon laskemiseksi.Společnost Thommessen však tvrdí, že odhad předložený norskými orgány není v souladu s touto zásadou, nýbrž vychází z jednostranných tvrzení za účelem snížení hodnoty aktiv.
Ensinnäkin, vaikka diskontatun kassavirran analyysissa myönnetään, että siihen liittyy epävarmuustekijöitä, yksittäisten omaisuuserien käyvän arvon määrittely osoitti, että reaaliarvo oli paljon suurempi, ja sen vuoksi diskontatun kassavirran menetelmää olisi pitänyt tarkistaa ylöspäin.Za prvé, ačkoliv analýza diskontovaných peněžních toků potvrdila, že existují související nejistoty, stanovení reálné hodnoty jednotlivých aktiv prokázalo, že reálná hodnota byla podstatně vyšší, a proto by měla být analýza diskontovaných peněžních toků upravena směrem nahoru.
Toiseksi, diskontatun kassavirran analyysista ilmenee, että loppuarvo oli 900 miljoonaa Norjan kruunua, mutta sitä tarkistettiin alaspäin, koska vuosien 2003–2012 kassavirtojen arvioitiin olevan – 300 miljoonaa. Thommessen väittää, että Mesta AS:n perustamiseen ja toimintatulokseen liittyviä epävarmuustekijöitä liioiteltiin tarkoituksena tarkistaa omaisuuserien käypää arvoa alaspäin.Za druhé, podle analýzy diskontovaných peněžních toků se zdá, že konečná hodnota činila 900 milionů NOK, tato hodnota však byla snížena v důsledku toho, že peněžní toky v období 2003–2012 byly odhadnuty na -300 milionů NOK. Společnost Thommessen uvedla, že nejistoty spojené se založením společnosti Mesta AS a jejím fungováním byly zveličelé a jejich cílem bylo snížení reálné hodnoty aktiv.
Kolmanneksi, ulkopuolinen arvio 18 kalustoryhmän arvosta oli 424 miljoonaa Norjan kruunua.Za třetí, externí ocenění 18 skupin strojů bylo odhadnuto na 424 milionů NOK.
Tämä on huomattavasti enemmän kuin 148 miljoonaa Norjan kruunua, joka saatiin 37 koneryhmän arvonmäärityksestä.To je podstatně více než částka ve výši 148 milionů NOK, což byla výsledná hodnota ocenění ještě vyššího počtu, tj. 37 skupin strojů.
Thommessenin mukaan on käsittämätöntä, kuinka Mesta AS:n kaluston, jonka määrä ylittää Veidekke ASA:n kaluston määrän, markkina-arvo on määritetty Veidekke ASA:n kaluston arvoa pienemmäksi.Společnost Thommessen tvrdí, že je nepochopitelné, že stroje společnosti Mesta AS, ve vyšším počtu než stroje společnosti Veidekke ASA, jsou oceněny tržní cenou, která je nižší než v případě společnosti Veidekke ASA.
Valvontaviranomaisen olisi tutkittava tätä.Kontrolní úřad by měl toto prošetřit.
Lopuksi Thommessen toteaa, että on epätavallista, että toimivan yrityksen käypään arvoon ei sisälly goodwill-arvoa.Společnost Thommessen rovněž uvedla, že je neobvyklé, aby reálná hodnota fungujícího podniku nezahrnovala žádný goodwill.
Tämän lisäksi Thommessen toteaa, että kaluston arvon tarkistaminen alaspäin 200 miljoonalla Norjan kruunulla ja kiinteistöjen arvon 50 miljoonalla Norjan kruunulla (ero 331 miljoonaan Norjan kruunuun ja 281 miljoonaan Norjan kruunuun) merkitsee etua, koska omaisuuserien alhaisempi arvo tarkoittaa sitä, että poistot ovat pienempiä ja siten liikevoitto suurempi.Společnost Thommessen mimoto tvrdí, že snížení hodnoty strojů o 200 milionů NOK a nemovitostí o 50 milionů NOK (tj. rozdíl mezi 331 miliony NOK a 281 miliony NOK) představuje výhodu, jelikož nižší ocenění aktiv znamená nižší odpisy, a tudíž vyšší výnosy z provozní činnosti.
Tämä ylimääräinen liikevoitto on valtiontukea.Mimořádné výnosy z provozní činnosti představují státní podporu.
Mitä suuremmaksi omaisuuserien arvo määritetään, sitä suurempi vaaditun tuottoasteen olisi oltava.Čím vyšší je ocenění aktiv, tím vyšší by měla být požadovaná míra návratnosti.
Näin ollen alhaisempi arvonmääritys merkitsee sitä, että Norjan viranomaisten vuositulos on liian alhainen, ja ero oikeaan arvonmääritykseen perustuvaan voittoon on valtiontukea.Nižší ocenění tudíž znamená, že roční zisky norských orgánů jsou příliš nízké a rozdíl mezi těmito zisky a zisky založenými na správném ocenění představuje státní podporu.
Siirtymäsopimusten osalta Thommessen panee tyytyväisenä merkille, että Norjan viranomaiset myöntävät markkinahinnan (joka on saatu julkisista tarjouskilpailuista) ja sen hinnan, jolla teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevat siirtymäsopimukset siirrettiin, välisen eron; tämä ero on noin 2 miljardia Norjan kruunua [119].Pokud jde o přechodné zakázky, společnost Thommessen uvítala, že norské orgány uznaly rozdíl mezi tržní cenou (vyplývající z veřejných nabídkových řízení) a cenou, za niž byly přechodné zakázky v oblasti provozu a údržby převedeny; přičemž rozdíl činí přibližně 2 miliardy NOK [119].
Thommesen toteaa Norjan viranomaisten väitteestä, jonka mukaan sopimuksista saatavat arvioidut bruttotulot ovat osa avaavaa tasetta eikä sopimusten markkina-arvoa ole tarpeen arvioida, että diskontatun kassavirran analyysissa oletetaan virheellisesti, että sopimukset on siirretty markkinahintaan [120].Co se týká tvrzení norských orgánů, že odhadovaný hrubý příjem vyplývající ze zakázek je součástí počáteční rozvahy a že není nutné stanovit jejich tržní hodnotu, společnost Thommessen uvedla, že analýza diskontovaných peněžních toků nesprávně předpokládá, že zakázky byly převedeny za tržní hodnotu [120].
Mitä tulee väitteeseen, että 1 päivänä tammikuuta 2003 ei ollut markkinahintaa tai luotettavia markkinahinnan indikaattoreita, Norjan viranomaiset jättävät huomioimatta pilottiurakoista saadut hinnat, markkinahinnan samanlaisilla markkinoilla muissa Pohjoismaissa ja vuonna 2003 ja sen jälkeen järjestetyistä julkisista tarjouskilpailuista saadut hinnat.Pokud jde o tvrzení, že ke dni 1. ledna 2003 neexistovala tržní cena, ani spolehlivé ukazatele tržní ceny, norské orgány neberou v potaz ceny vyplývající z pilotních zakázek, tržní cenu na podobných trzích v ostatních severských zemích a tržní cenu vyplývající z veřejných nabídkových řízení uskutečněných v roce 2003 a posléze.
Mesta AS sai korvausta rakenteellisista haitoista 993,6 miljoonan Norjan kruunun suuruisella rakenneuudistusrahoituksella, 1600 miljoonan kruunun suuruisella käteispääomalla ja sille siirrettyjen siirtymäsopimusten ylihinnoittelun kautta.Společnost Mesta AS tudíž obdržela náhradu za strukturální nevýhody v podobě finančních prostředků na restrukturalizaci ve výši 993,6 milionu NOK, vkladu v hotovosti ve výši 1600 milionů NOK a nadměrných cen přechodných zakázek převedených na společnost Mesta AS.
Mesta AS on saanut kahdesti korvausta samoista rakenneuudistuskustannuksista.Společnost Mesta AS obdržela náhradu za stejné náklady restrukturalizace dvakrát.
Norjan viranomaiset olivat tietoisia siitä, että markkinahinta oli 25–30 prosenttia alhaisempi kuin tuotanto-osaston ja tielaitoksen välinen sisäinen hinnoittelu – tämä oli nimenomaan syy markkinoiden vapauttamiseen.Norské orgány si byly vědomy skutečnosti, že tržní cena je o 25–30 % nižší než vnitropodnikové ceny stanovené mezi výrobním oddělením a Veřejnou správou silnic, což je právě důvod liberalizace trhu.
Tässä yhteydessä viitataan tielaitoksen joulukuussa 2000 laatimaan raporttiin, jonka mukaan tuotanto-osaston kustannukset olivat paljon suuremmat kuin yksityisten yrittäjien kustannukset samanlaisissa urakoissa.Odkazuje se na zprávu z prosince 2000 vydanou Veřejnou správou silnic, v níž je uvedeno, že náklady výrobního oddělení jsou mnohem vyšší než náklady u podobných zakázek sjednaných se soukromými podnikateli.
Thommessenin mukaan markkinahinnasta oli hyvät todisteet.Společnost Thommessen proto tvrdí, že tržní cena byla náležitě zdokumentovaná.
Lopuksi Thommessen toteaa, että jos markkinahinta täytyy määrittää Mesta AS:n kustannusten perusteella, silloin merkitykselliset Mesta AS:n kustannukset ovat rakenneuudistustoimenpiteiden maksamisen jälkeiset kustannukset, eli ”kilpailukykyisen” Mesta AS:n kustannukset, eivätkä sen Mesta AS:n kustannukset, jolla on rakenneuudistuskustannuksia, jotka on korvattu (tai korvataan).Společnost Thommessen rovněž uvedla, že pokud by měla být tržní cena stanovena podle nákladů společnosti Mesta AS, příslušnou nákladovou základnou společnosti Mesta AS je nákladová základna, která existovala poté, co se projevila restrukturalizační opatření, tj. nákladová základna „konkurenceschopné“ společnosti Mesta AS v porovnání s nákladovou základnou společnosti Mesta AS s náklady restrukturalizace, které byly (nebo budou) nahrazeny.
Jos huomioon otetaan kilpailukykyisen Mesta AS:n kustannukset, Thommessenin mukaan Mesta AS on saanut noin 181 miljoonaa Norjan kruunua liikaa korvauksia (sopimusten siirtymähintojen ja myöhemmistä tarjouskilpailuista saatujen hintojen välinen ero).Pokud by se vzala v úvahu nákladová základna konkurenceschopné společnosti Mesta AS, společnost Thommessen tvrdí, že společnost Mesta AS obdržela nadměrnou náhradu ve výši přibližně 181 milionů NOK (což je rozdíl mezi cenami, za něž byly zakázky převedeny, a cenami vyplývajícími z následných nabídkových řízení).
Asianajotoimisto Schjødt, joka toimitti huomautuksia nimettömän kantelijan puolesta, totesi rakenneuudistustoimenpiteistä, että rahoitus virkamiesasemasta johtuvien etujen säilyttämiseksi ei ole valtiontukea, jos rahoitus myönnetään yksittäisille henkilöille objektiivisten perusteiden mukaan eikä siitä aiheudu etua tietyille yrityksille.Pokud jde o restrukturalizační opatření, právní společnost Schjødt, která podala připomínky jménem anonymního stěžovatele, poukazuje na skutečnost, že finanční prostředky na zachování výhod vyplývajících z postavení státního zaměstnance nepředstavují státní podporu, pokud byly tyto prostředky poskytnuty jednotlivým osobám na základě objektivních kritérií a nevedou k výhodám pro určité společnosti.
Sitä vastoin rahoitus työntekijöiden sellaisten etuuksien kattamiseen, jotka kuuluvat yritysten tavanomaisiin rasitteisiin, on valtiontukea.Naopak, finanční prostředky určené na výhody pro zaměstnance, které jsou součástí běžné zátěže podniků, představují státní podporu.
Näin ollen on kysyttävä, minkä voidaan katsoa kuuluvan yritysten tavanomaisiin taloudellisiin rasitteisiin.Otázkou proto je, co lze považovat za běžnou finanční zátěž podniků.
Schjødt toteaa, että kyse on valtiontuesta ainoastaan silloin, jos etuus ylittää sen, mitä työmarkkinoilta palkatuille työntekijöille tarjottaisiin.Společnost Schjødt uvedla, že státní podpora existuje pouze v případě, pokud výhody přesahují to, co by bylo nabídnuto zaměstnancům přijatým za tržních podmínek.
Combus-asiassa annettu tuomio (jota vastaan ei ole haettu muutosta) osoitti, että suorat maksut työntekijöille vastineeksi virkamiesasemasta luopumisesta eivät sisällä tukea yritykselle [121].Rozsudek ve věci Combus (vůči němuž nebyl nikdy podán opravný prostředek) ukazuje, že přímé platby pracovníkům oplátkou za vzdání se postavení státního zaměstnance nezahrnují podporu pro společnost [121].
Tuomio Combus-asiassa annettiin kuitenkin ajankohtana, jolloin oli paljon epävarmuutta rakenteellisista haitoista, ja joka tapauksessa ei ole selvää, ovatko tosiseikat Mesta AS:n tapauksessa samanlaiset kuin Combus-asiassa, ja voidaanko Combus-asiaa sen vuoksi pitää luotettava ennakkotapauksena tämän asian kannalta.Rozsudek ve věci Combus však byl vynesen v době, kdy existovala značná nejistota ohledně strukturálních nevýhod, a každopádně není zřejmé, zda skutková podstata v případě společnosti Mesta AS je podobná jako ve věci Combus, a tudíž zda rozsudek ve věci Combus představuje pro daný případ spolehlivý precedens.
Schjødt toteaa, että muun muassa henkilöstön muuttoja, työmatkoja, toimistomuuttoja ja tukitoimintojen muuttoja koskevat korvaukset ovat valtiontukea, jota ei voida katsoa ETA-sopimuksen toimintaan soveltuvaksi.Společnost Schjødt tvrdí, že se náhrada za stěhování zaměstnanců, dojíždění, přestěhování kanceláří, přestěhování oddělení podpory a údržby atd. považuje za státní podporu, kterou (jak se zdá) nelze prohlásit za slučitelnou.
Lisäksi konekannan saneeraukseen liittyviä kustannuksia ei voida korvata ja samalla laskea negatiiviseksi omaisuuseräksi.Rovněž výdaje spojené s renovací strojů nelze nahradit a současně započítat jako záporné aktivum.
Schjødt ei hyväksy Mesta AS:n saaman rakenneuudistustuen katsomista ETA-sopimuksen toimintaan soveltuvaksi pelastamis- ja rakenneuudistustoimenpiteisiin myönnettävää valtiontukea koskevien suuntaviivojen perusteella.Společnost Schjødt vznesla námitky vůči tomu, aby se podpora na restrukturalizaci pro společnost Mesta AS považovala za slučitelnou s odkazem na pokyny ke státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci.
Mesta AS ja sen edeltäjä eivät olleet ja eivät ole vaikeuksissa suuntaviivoissa tarkoitetussa merkityksessä, eikä suuntaviivoja edes sovelleta uusiin yrityksiin, jotka syntyvät uudelleenjärjestelytoimista.Společnost Mesta AS a její předchůdce nebyli a nejsou podniky v obtížích ve smyslu těchto pokynů, které se každopádně nevztahují na nové společnosti vzniklé při reorganizaci.
Omaisuuserien arvostuksesta Schjødt huomauttaa, että riippumaton arvio voisi olla hyödyllinen arvioitaessa omaisuuserien väitettyä aliarvostusta.Pokud jde o ocenění aktiv, společnost Schjødt podotýká, že by vodítko pro posouzení údajného podhodnocení aktiv mohlo poskytnout nezávislé ocenění.
Aliarvostus yhdessä 1600 miljoonan Norjan kruunun suuruisen käteissijoituksen kanssa voisi johtaa suurempaan omavaraisuusasteeseen kuin mikä olisi seurausta markkinataloussijoittajaperiaatteen oikeasta soveltamisesta.Podhodnocení spolu s vkladem v hotovosti ve výši 1600 milionů NOK by mohlo vést k poměru vlastního kapitálu přesahujícímu podíl, který by vyplýval z náležitého uplatnění zásady soukromého investora v tržním hospodářství.
Tässä yhteydessä olisi varmistettava myös, ovatko Norjan viranomaiset luopuneet asianmukaisesta tuotosta sijoituksilleen.V rámci tohoto ověření je nutno rovněž zkontrolovat, zda se norské orgány vzdaly zaplacení přiměřeného výnosu ze svých investic.
Siirtymäsopimuksista Schjødt huomauttaa, että Norjan viranomaisten väitteiden mukaan i) sopimukset olisi siirrettävä markkinahintaan, jotta kyse ei olisi valtiontuesta, ja ii) viranomaisten toimia on arvioitava kyseisenä ajankohtana saatavilla olleiden tietojen perusteella, mikä merkitsee sitä, että myöhempiä todisteita (joiden mukaan siirtymäsopimusten hinnat ylittivät markkinahinnan) ei voida ottaa huomioon [122].Pokud jde o přechodné zakázky, společnost Schjødt podotkla, že tvrzení norských orgánů předpokládají, že i) zakázky by měly být převedeny za tržní cenu, aby se nejednalo o podporu, a ii) jejich účinky je nutno posoudit na základě informací, které byly k dispozici v příslušné době, to znamená, že nelze vzít v úvahu následné důkazy (které prokazují, že ceny přechodných zakázek byly vyšší než tržní cena) [122].
Schjødt toteaa kuitenkin, että jälkikäteen saadut todisteet voidaan ottaa huomioon, jos ne ainoastaan vahvistavat kyseisenä ajankohtana jo saatavilla olleet tiedot.Společnost Schjødt však uvedla, že dodatečné důkazy lze vzít v úvahu v případě, že potvrzují informace, které byly k dispozici v příslušné době.
Norjan viranomaiset olivat tietoisia siitä, että Mesta AS:lle siirrettyjen sopimusten hinnat ylittävät kaikella todennäköisyydellä markkinahinnan.Norské orgány si byly vědomy skutečnosti, že ceny zakázek převedených na společnost Mesta AS byly s největší pravděpodobností vyšší než tržní cena.
Uudelleenjärjestelyn takana olivat nimenomaan tehokkuusedut ja ”enemmän arvoa vähemmällä rahalla” [123].Hybnou silou reorganizace bylo zvýšení efektivnosti a získání „větší hodnoty za méně peněz“ [123].
Statskonsultin vuonna 2001 laatimasta raportista ilmenee, että Oslon kaupunki on kilpailuttanut teiden ylläpitoon ja hoitoon liittyvät toimintonsa vuodesta 1996, ja se on johtanut teiden ylläpidon ja hoidon kustannusten vähenemiseen noin 20 prosenttia.Ze zprávy Statskonsult vydané v roce 2001 vyplývá, že město Oslo vystavilo své činnosti v oblasti provozu a údržby silnic od roku 1996 hospodářské soutěži, což vedlo k snížení nákladů v oblasti provozu a údržby přibližně o 20 %.
Schjødt katsoo, että Norjan viranomaiset eivät voi sivuuttaa tällaisia tietoja.Společnost Schjødt uvádí, že norské orgány nemohou takovéto informace vypustit.
Viranomaiset olisivat helposti voineet soveltaa yleistä pienennysastetta sopimusportfolioon.Orgány mohly na portfolio zakázek snadno uplatnit obecnou sazbu za účelem snížení.
Schjødt katsoo lisäksi, että liian suurten hintojen hyväksyntää ei voida sallia, koska Mesta AS:lle on jo maksettu korvauksia rakenneuudistustoimenpiteistä, ja sopimushinnat eivät perustuneet julkisiin tarjouskilpailuihin eikä niihin sisältynyt tarkistusmekanismia.Společnost Schjødt dále uvedla, že schválení nadměrné ceny nelze povolit, jelikož společnost Mesta AS již obdržela náhradu za restrukturalizační opatření a ceny zakázek nebyly založeny na veřejných nabídkových řízeních, ani nezahrnovaly mechanismus pro jejich úpravu.
Sen vuoksi Mesta AS:n tapaus eroaa täysin Destiasta [124].Norjan viranomaiset ovat toistuvasti todenneet, että teiden ylläpidon ja hoidon markkinoilla ei ollut yksityisiä toiminnanharjoittajia, vaikka asiakirjasta St. prp. nr.1 (2001–2002) ilmenee, että 30 prosenttia teiden ylläpito- ja hoitotöistä kilpailutetaan markkinatoimijoiden kesken.Případ společnosti Mesta AS se proto naprosto liší od případu Destia [124].Norské orgány opakovaně uváděly, že na trhu pro provoz a údržbu neexistují žádné hospodářské subjekty, ačkoliv podle St. prp. nr.1 (2001–2002) se zdá, že 30 % prací v oblasti provozu a a údržby podléhá hospodářské soutěži mezi tržními subjekty.
Lisäksi edellä mainitussa Statskonsultin raportissa todetaan, että tielaitos toteuttaa suurimman osan teiden ylläpitoon ja hoitoon liittyvistä töistä, mutta 28 prosenttia töistä oli kuitenkin pantu markkinoille.Výše uvedená zpráva Statskonsult mimoto uvádí, že ačkoliv v roce 2000 byla většina prací v oblasti provozu a údržby provedena Veřejnou správou silnic, 28 % bylo přenecháno trhu.
Mitä tulee siihen, että tielaitoksen on hankittava taito kilpailuttaa urakoita, Schjødt huomauttaa, että tielaitos oli käyttänyt tällaista taitoa tuotanto-osaston kanssa tehdyn teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevan sopimuksen (”funksjonsavtale”) kautta, joten tämä taito olisi täytynyt olla hankittu jo vuoteen 2003 mennessä.Pokud jde o získání příslušných dovedností ze strany Veřejné správy silnic pro zadávání prací v nabídkových řízeních, společnost Schjødt podotkla, že Veřejná správa silnic využívala tuto dovednost prostřednictvím dohody o provozu a údržbě („funksjonsavtale“) uzavřené s výrobním oddělením, takže do roku 2003 měly být tyto dovednosti získány.
Viranomaiset eivät ole selittäneet, kuinka taito kilpailuttaa urakoita markkinatoimijoille eroaa taidosta, jota se on käyttänyt tehdessään sopimuksia tuotanto-osaston kanssa.Orgány neobjasnily, jak se dovednosti v oblasti zadávaní prací tržním subjektům liší od dovedností využívaných v rámci dohod s výrobním oddělením.
Asiakirjamaksusta Schjødt toteaa, että vapautus siitä on taloudellinen etu Mesta AS:lle, eikä jatkuvuusperiaatetta voida soveltaa, koska todellista omistusoikeuden siirtoa ei tapahdu.Pokud jde o poplatek za dokumenty, společnost Schjødt uvedla, že osvobození představuje hospodářskou výhodu pro společnost Mesta AS a že zásada kontinuity neplatí, jelikož nedošlo ke skutečnému převodu vlastnického práva.
Mesta AS:ää koskevat tosiseikat ovat samanlaiset kuin Entra-asiassa, ja sen vuoksi Mesta AS:lle myönnetyt edut ovat valtiontukea kuten Entra-asiassa.Skutková podstata případu společnosti Mesta AS se podobá skutkové podstatě případu Entra, a proto stejně jako v případě Entra představují výhody udělené společnosti Mesta ASstátní podporu.
Koska kiinteistöjen arvoa on tarkistettu alaspäin avaavassa taseessa, tuen määrää ei voida laskea sen perusteella vaan sitä on arvioitava siirrettyjen kiinteistöjen reaaliarvon perusteella.Jelikož hodnota nemovitostí byla v počáteční rozvaze snížena, částku podpory nelze vypočítat na tomto základě, nýbrž je nutno ji posoudit podle tržní hodnoty převedených nemovitostí.
WIERSHOLM – SKANSKAWIERSHOLM – SKANSKA
Asianajotoimisto Wiersholm toimitti huomautuksia Skanskan puolesta.Právní společnost Wiersholm podala připomínky jménem společnosti Skanska.
Wiersholm toteaa, että markkinahinnan alapuolelle arvostettuihin omaisuuseriin perustuva tuottoaste ei noudata yksityistä markkinataloussijoittajaa koskevaa periaatetta.Společnost Wiersholm uvedla, že míra návratnosti stanovená na základě aktiv oceněných nižší než tržní cenou nesplňuje kritérium soukromého investora v tržním hospodářství.
Wiersholm huomauttaa, että kiinteän omaisuuden arvosta on suurta epävarmuutta, kuten valvontaviranomainen toteaa, eivätkä Norjan viranomaiset sen mielestä ole noudattaneet yksityistä markkinataloussijoittajaa koskevaa periaatetta.Společnost Wiersholm podotkla, že (jak uvedl Kontrolní úřad) existuje značná nejistota s ohledem na hodnotu fixních aktiv, a nechápe, jak norské orgány splnily kritérium soukromého investora v tržním hospodářství.
Norjan viranomaiset eivät ole selittäneet, miksei kaikkien kalustoryhmien reaaliarvoa arvioitu ulkoisesti (vaan ainoastaan 18 ryhmän, kun ryhmiä on yhteensä 55) ja miksi arviointimenetelmät vaihtelivat eri ryhmissä.Norské orgány neobjasnily, proč nebyly externímu přezkumu reálných hodnot podrobeny všechny skupiny strojů (to se týkalo pouze 18 z celkem 55), stejně jako důvod rozdílů v metodách ocenění jednotlivých skupin.
Wiersholmin mielestä riippumaton arviointi on välttämätön.Společnost Wiersholm uvedla, že je nezbytné nezávislé ocenění.
Ottaen huomioon tässä asiassa esitettyjen lukujen suuruuden, komission Destia-päätöksessään omaksumaa periaatetta, jonka mukaan omaisuuserien siirtäminen kirjanpitoarvoon ei ole tukea (eli kirjanpitoarvoperiaate), ei voida soveltaa suoraan [125].Vzhledem k rozsahu údajů předložených v tomto případě nelze použít přímo princip, podle něhož převod aktiv za účetní hodnotu nepředstavuje státní podporu (tj. „princip založený na účetní hodnotě“), který Komise přijala v rozhodnutí ve věci Destia [125].

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership