Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Se viittaa valvontaviranomaisen päätökseen Arcus-asiassa [126], jossa tuotantolaitoksia ja muita omaisuuseriä siirrettiin valtion monopolilta Arcus-yhtymälle.Odkazuje se na rozhodnutí Kontrolního úřadu ve věci Arcus [126], v němž byla výrobní zařízení a jiná aktiva převedena ze státního monopolu na skupinu Arcus.
Valvontaviranomainen totesi Arcus-asiassa, että siirretyt omaisuuserät oli arvostettu 264 miljoonaa Norjan kruunua alle markkina-arvon ja että valtion saama korvaus oli saman verran alakantissa.V případě Arcus Kontrolní úřad shledal, že převedená aktiva byla oceněna nižší hodnotou, než je tržní hodnota, přičemž tato částka činila 264 milionů NOK, a že ve stejné výši byl stát nedostatečně odškodněn.
Tämä merkitsi sitä, että Arcus-yhtymä sai tämän verran valtiontukea.Transakce znamenala, že skupina Arcus obdržela státní podporu ve stejné výši.
Päätös osoittaa, että omaisuuserien arvostuksen tarkastelu Mesta AS:ää koskevassa asiassa on tärkeää.Siirtymäsopimusten osalta Wiersholm viittaa valvontaviranomaisen menettelyn aloittamispäätöksessä esittämään toteamukseen, jonka mukaan markkinahinnan alittava sopimushinta sisältää taloudellisen edun palveluntarjoajalle.Z rozhodnutí vyplývá, že v případě společnosti Mesta AS je důležité ověření ocenění aktiv.Pokud jde o přechodné zakázky, společnost Wiersholm odkazuje na tvrzení Kontrolního úřadu uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení, z něhož vyplývá, že cena zakázek nižší než tržní cena představuje pro poskytovatele služeb hospodářskou výhodu.
Wiersholmin mukaan Norjan viranomaisten kanta on se, ettei sillä ole merkitystä, siirrettiinkö sopimukset Mesta AS:lle markkinahintaan.Podle společnosti Wiersholm zastávají norské orgány názor, že není důležité, zda byly zakázky na společnost Mesta AS převedeny za tržní cenu.
Tärkein seikka on se, että sopimuksista saatavat bruttotulot sisältyvät kassavirta-analyysiin ja on otettu huomioon Mesta AS:n avaavassa taseessa luontoissuorituksena.Důležité je, že hrubé příjmy plynoucí ze zakázek jsou zahrnuty do analýzy peněžních toků a že byly zohledněny v počáteční rozvaze společnosti Mesta AS jako příspěvek formou věcného plnění.
Norjan viranomaiset ovat kuitenkin todenneet myös, että siirtymäsopimusten osuus tästä arvosta oli vain pieni.Norské orgány však rovněž uvedly, že přechodné zakázky představovaly pouze malou část této hodnoty.
Wiersholmin mukaan viranomaiset eivät voi jättää huomioimatta sitä, että on välttämätöntä määrittää markkinahinta diskontatun kassavirran bruttotulojen perusteella.Společnost Wiersholm tvrdila, že orgány nemohou nebrat v potaz nutnost stanovení tržní ceny odkazem na hrubé příjmy v diskontovaných peněžních tocích.
Komissio totesi selvästi päätöksessään aloittaa menettely Destia-asiassa, että korotus on valtiontukea: ”Tieliikelaitokselle koituu tästä taloudellista etua, joka rahoitetaan valtion varoista: Tieliikelaitos saa valtiolta samasta palvelusta enemmän rahaa kuin tavanomainen markkinatoimija.” [127]Skanska on eri mieltä Norjan viranomaisten väitteestä, jonka mukaan Mesta AS:n perustamisajankohtana ei ollut olemassa markkinahintaa.Komise v rozhodnutí o zahájení řízení ve věci Destia jednoznačně uvedla, že přirážka představuje státní podporu: „To uděluje hospodářskou výhodu podniku Tieliikelaitos [Destia], který je financován prostřednictvím státních zdrojů: podnik Tieliikelaitos [Destia]získává od státu více peněz, než by obdržel běžný tržní provozovatel za rovnocennou službu“ [127].Společnost Skanska nesouhlasí s tvrzením norských orgánů, že v době založení společnosti Mesta AS neexistovala žádná tržní cena.
Markkinahinta oli jo olemassa pilottisopimusten kautta, ja Veidekke ASA:n analyysi, johon viitataan menettelyn aloittamispäätöksessä, osoittaa selvästi eron sopimusten siirtohintojen ja samojen sopimusten myöhemmästä kilpailuttamisesta saatujen hintojen välillä.Tržní cena již existovala na základě pilotních zakázek a analýza společnosti Veidekke ASA, na niž se odkazuje v rozhodnutí o zahájení řízení, jednoznačně prokazuje rozdíl mezi cenami, za něž byly zakázky převedeny, a cenami vyplývajícími z následných nabídkových řízení týkajících se stejných zakázek.
Myöhempiä hinnan laskuja koskevat odotukset eivät merkitse sitä, että hintoihin, joilla sopimukset siirrettiin Mesta AS:lle, ei sisältynyt taloudellista etua.Očekávané následné snížení ceny neznamená, že v cenách, za něž byly zakázky převedeny na společnost Mesta AS, nebyla zahrnuta žádná hospodářská výhoda.
Viranomaiset yrittävät perustella hinnoittelupolitiikkaa väittämällä, että markkinat eivät olleet täysin avoinna kilpailulle vuosina 2003–2006.Orgány se pokoušejí odůvodnit cenovou politiku tvrzením, že v období 2003–2006 nebyl trh zcela otevřen hospodářské soutěži.
Mesta AS kuitenkin hyötyi ylihinnoitelluista sopimuksista, jotka olivat vielä voimassa markkinoiden avaamisvaiheessa.Společnost Mesta AS však měla prospěch z příliš drahých zakázek, které byly v průběhu otevírání trhu nadále v platnosti.
Mesta AS:n keskimääräinen hintataso on noussut siirtymäkauden aikana, kun taas Skanskan keskimääräinen hintataso on pysynyt vakaana.Průměrná výše cen společnosti Mesta AS se ve skutečnosti v průběhu přechodného období zvýšila, zatímco průměrná výše cen společnosti Skanska byla stálá.
Tämä osoittaa, että Mesta AS:lle siirrettyihin sopimuksiin sisältyi taloudellista etua, joka on valtiontukea.To prokazuje, že zakázky převedené na společnost Mesta AS zahrnovaly hospodářskou výhodu, která představuje státní podporu.
RAKENNEUUDISTUS- JA UUDELLEENJÄRJESTELYTOIMENPITEETRESTRUKTURALIZAČNÍ A REORGANIZAČNÍ OPATŘENÍ
Norjan viranomaiset ovat todenneet, että rakenneuudistustoimenpiteisiin myönnettyyn valtion rahoitukseen ei sisälly valtiontukea.Norské orgány uvedly, že ve státním financování restrukturalizačních opatření není zahrnuta žádná státní podpora.
Tältä osin Norjan viranomaiset ovat todenneet, että Mesta AS:n perustamiseen 1 päivänä tammikuuta 2003 liittyi useita haittatekijöitä, jotka johtuivat siitä, että tuotanto-osasto oli osa valtion hallintoa ja työntekijöillä oli virkamiesasema.V tomto ohledu norské orgány tvrdily, že společnost Mesta AS byla založena dne 1. ledna 2003 s řadou nevýhod vyplývajících ze skutečnosti, že výrobní oddělení bylo součástí státní správy a že pracovníci měli postavení státních zaměstnanců.
Haittatekijöihin sisältyi liian suuren työntekijämäärän (1700) siirtäminen Mesta AS:lle ja se, että työntekijöiden virkamieseläkeoikeudet (tai vaihtoehtoiset oikeudet) säilytettiin siirtymäkauden ajan.K nevýhodám patřil převod nadbytečného počtu zaměstnanců na společnost Mesta AS (1700 osob), pro něž byly během přechodného období zachovány nároky na důchod státních zaměstnanců (nebo alternativní nároky).
Mesta AS maksoi tällaisten oikeuksien säilyttämisestä aiheutuvat lisäkustannukset siirtymäkauden aikana [128].V průběhu přechodného období společnost Mesta AS platila dodatečné náklady na zachování těchto nároků [128].
Mesta AS:lle rakenneuudistustoimenpiteisiin myönnetyn rahoituksen tarkoituksena oli korvata Mesta AS:lle se, että se perustettiin kaupallisiin toimintoihin kuulumattomien kustannusten kanssa, kuten virkamiesten ylimääräiset eläkekustannukset, joita kilpailijoilla ei ole.Záměrem stojícím za poskytnutím finančních prostředků společnosti Mesta AS na restrukturalizační opatření bylo odškodnit společnost Mesta AS za to, že byla založena s náklady, které byly nepřiměřené s ohledem na obchodní operace, jako jsou dodatečné náklady na důchody státních zaměstnanců, které ostatní konkurenti nemuseli hradit.
Norjan viranomaisten mielestä tällaiset (korvattavat) kustannukset johtuvat velvoitteista, jotka ovat seurausta siitä, että tuotanto-osasto oli osa valtion hallintoa, ja ne kuuluvat sen vuoksi valtion vastuulle.Norské orgány se domnívají, že tyto náklady (jichž se týkala náhrada) vyplývají z povinností vzniklých v důsledku toho, že výrobníoddělení tvořilo součást státní správy, představovaly proto závazek státu.
Sen vuoksi korvaus tällaisten kustannusten kattamiseen ei muodosta taloudellista etua Mesta AS:lle.Náhrada těchto nákladů tudíž pro společnost Mesta AS nepředstavuje hospodářskou výhodu.
Lisäksi Norjan viranomaiset ovat todenneet, että se olisi voinut saavuttaa saman tuloksen toteuttamalla kyseiset rakenneuudistustoimenpiteet ennen tuotanto-osaston muuntamista Mesta AS:ksi.Norské orgány mimoto uvedly, že stejného výsledku bylo možno dosáhnout provedením příslušných restrukturalizačních opatření před přeměnou výrobního oddělení na společnost Mesta AS.
Tämä olisi kuitenkin vienyt aikaa ja ollut vähemmän kustannustehokas vaihtoehto ja sen seurauksena viivyttänyt markkinoiden vapauttamista.To by však bylo časově náročné, méně efektivní z hlediska nákladů, a zpozdilo by to tudíž proces liberalizace.
Tässä yhteydessä Norjan viranomaiset huomauttavat, että jos rakenneuudistustoimenpiteet olisi toteutettu ennen muuntamista, siihen ei olisi sisältynyt tukea, ja nettovaikutus Mesta AS:n kannalta on sama riippumatta siitä, toteutetaanko toimenpiteet etu- vai jälkikäteen.V této souvislosti norské orgány podotkly, že pokud by byla restrukturalizační opatření provedena před přeměnou, nebyla by zahrnuta žádná státní podpora, a čistý účinek pro společnost Mesta AS je stejný bez ohledu na to, zda byla opatření provedena před přeměnou, nebo posléze.
Norjan viranomaisten mielestä se, että vaihtoehtoinen lähestymistapa ei aiheuttaisi valtiontukiongelmia, osoittaa, että rakenneuudistuskustannusten korvaamiseen ei sisälly taloudellista etua Mesta AS:lle.Podle názoru norských orgánů skutečnost, že by alternativní přístup nevyvolal problémy v oblasti státní podpory, prokazuje, že náhrada nákladů restrukturalizace neznamená pro společnost Mesta AS hospodářskou výhodu.
Väitteidensä tueksi Norjan viranomaiset viittaavat Combus-asiaan, jossa yhteisöjen ensimmäisen oikeusasteen tuomioistuin totesi, että korvaus toimenpiteistä, joiden tarkoituksena on hyvittää rakenteellinen haitta, ei ole valtiontukea [129].Na podporu svých tvrzení odkazují norské orgány na věc Combus, v níž Soud prvního stupně rozhodl, že náhrada za opatření, jež mají vyrovnat strukturální nevýhody, nepředstavuje státní podporu [129].
Tässä asiassa Tanskan hallitus maksoi virkamiehille 100 miljoonaa Tanskan kruunua vastineeksi luopumisesta virkamiesasemasta (ja siihen liittyvistä oikeuksista) Combusiin siirron yhteydessä.V uvedeném případě dánská vláda vyplatila státním zaměstnancům částku ve výši 100 milionů DKK za to, že se vzdali svého postavení státního zaměstnance (a souvisejících práv) v rámci převedení do společnosti Combus.
Viranomaisten mukaan tämä lausunto oikeuttaa lähestymistapaan, jonka mukaan olisi erotettava toisistaan ”yrityksen toiminnasta aiheutuneet kustannukset ja kustannukset, jotka on määrätty yritykselle mutta jotka eivät kuulu yrityksen tavanomaiseen budjettiin”.Podle orgánů tento výrok odůvodňuje přístup, na jehož základě lze rozlišovat mezi „náklady, které vznikly v rámci činnosti společnosti, a náklady, které byly společnosti uloženy, nevznikly však v rámci běžného rozpočtu společnosti“.
Viranomaisten mielestä korvaus jälkimmäisistä kustannuksista ei ole taloudellinen etu vaan pelkästään hyvittää rakenteellisen haitan, jota yrityksen kilpailijoilla ei ole.Orgány se domnívají, že náhrada posledně uvedených nákladů nepředstavuje hospodářskou výhodu, nýbrž pouze poskytuje náhradu za strukturální nevýhodu, kterou konkurenti nemají.
Tästä erillään Norjan viranomaiset ovat väittäneet, että jos taloudellinen velvoite ”sisältyy” luontoissuoritukseen, se pienentää yrityksen kokoisnettoarvoa, ja siirtäjä voi sen vuoksi maksaa korvausta tällaisista taloudellisista velvoitteista, jotta ne pysyisivät neutraaleina.Nezávisle na tom norské orgány tvrdily, že pokud by byl finanční závazek „zahrnutý“ v příspěvku formou věcného plnění, snížilo by to celkovou čistou hodnotu podniku, a převodce mohl proto poskytnout náhradu za tyto finanční závazky s cílem zachovat jejich neutralitu.
Mesta AS:n luontoissuorituksiin sisältyi useita haittatekijöitä, joita ei liity kaupallisiin toimintoihin.Příspěvek poskytnutý společnosti Mesta AS formou věcného plnění zahrnoval řadu položek, jež byly pro obchodní činnosti nevýhodné.
Luontoissuoritusten arvon pienentämisen sijasta viranomaiset pitivät niiden arvon ennallaan ja sen sijaan maksoivat korvausta rakenneuudistustoimenpiteistä.Namísto snížení hodnoty příspěvku formou věcného plnění orgány zachovaly původní hodnotu a poskytly náhradu za nevýhody spojené s restrukturalizačními opatřeními.
Sen väitteen tueksi, että taloudelliset velvoitteet eivät vaikuttaneet luontoissuorituksen arvoon (ja että viranomaisten olisi sen vuoksi maksettava korjausta tällaisten velvoitteiden kielteisestä vaikutuksesta), Norjan viranomaiset ovat viitanneet Mesta AS:n nettonykyarvon laskemiseen ja omaan pääomaan.Na podporu tvrzení, že hodnota příspěvku formou věcného plnění nebyla ovlivněna finančními závazky (a že by proto orgány měly vyrovnat negativní dopad těchto závazků), norské orgány odkázaly na výpočet čisté současné hodnoty a vlastní kapitál společnosti Mesta AS.
Tässä yhteydessä ne viittaavat Deloitte&Touchen 12 päivänä joulukuuta 2002 päivättyyn raporttiin [131], jossa todetaan seuraavaa: ”Rakenneuudistuskustannukset on arvioitu olemassa olevien työvoiman vähentämissuunnitelmien ja voimassa olevien palkkasopimusten perusteella. Yritykselle siirtyvät voimassa olevat työsopimukset ja sen on maksettava niistä aiheutuvat kustannukset, mutta valtiolle kuuluvista velvoitteista aiheutuvat kustannukset katetaan määrärahoilla vuosina 2003, 2004 ja 2005.” Lisäksi ”yrityksen rakenneuudistukseen sisältyy kustannuksia, jotka ovat seurausta menneisyydestä julkisena yhtiönä ja ovat sellaisina syntyneet jo ennen yrityksen perustamista. Yritykselle siirtyvät voimassa olevat työsopimukset ja sen on maksettava niistä aiheutuvat kustannukset, mutta hallitukselle kuuluvista velvoitteista aiheutuvat kustannukset katetaan määrärahoilla vuosina 2003, 2004 ja 2005.” Deloitte&Touche toteaa myös, että tästä syystä Mesta AS:lle myönnettiin rahoitusta, jolla katettiin rakenneuudistuskustannukset (jotka eivät sisältyneet avaavaan taseeseen) kolmen vuoden aikana.V tomto ohledu se odkazuje na společnost Deloitte&Touche, která ve své zprávě ze dne 12. prosince 2002 [131]uvedla, že „náklady [restrukturalizace]jsou odhadnuty na základě stávajících plánů na snížení počtu pracovníků a stávajících dohod o mzdách. Společnost převezme stávající pracovní smlouvy a musí uhradit tyto náklady, avšak náklady vyplývají ze závazků náležejících vládě, a budou proto uhrazeny prostřednictvím přidělených částek v letech 2003, 2004 a 2005“. A „restrukturalizace společnosti znamená náklady, které je nutno považovat za zátěž vyplývající z minulosti coby veřejného subjektu a jako takové již byly v době založení vynaloženy. Společnost převezme stávající pracovní smlouvy a musí uhradit tyto náklady, náklady však vyplývají ze závazků náležejících státu, a budou proto uhrazeny z přidělených částek v letech 2003, 2004 a 2005“. Společnost Deloitte&Touche taktéž uvedla, že to byl rovněž důvod, proč byly společnosti Mesta AS průběžně po dobu tří let poskytnuty finanční prostředky na uhrazení nákladů restrukturalizace (které nebyly součástí počáteční rozvahy).
Norjan viranomaiset väittävät, että omistajan täytyy pystyä tasoittamaan samat haitat, kuin mitä yksityinen ostaja olisi vaatinut, jos tuotanto-osasto olisi myyty ilman kaupan joutumista valtiontukisääntöjen soveltamisalaan: jos tuotanto-osasto olisi myyty, ostaja olisi havainnut rakenteen olevan soveltumaton kaupallisiin toimintoihin ja vaatinut i) ostohinnan alentamista haittojen suuruudella; tai ii) että myyjä (eli viranomaiset) kattaa kustannukset, joita yrityksen muuntaminen kaupallisiin toimintoihin soveltuvaksi edellyttää.Norské orgány tvrdily, že vlastník musí být s to vyrovnat stejné nevýhody, jak by požadoval soukromý kupec, pokud by bylo výrobní oddělení prodáno, aniž by se na ně vztahovala pravidla státní podpory: pokud by bylo výrobní oddělení prodáno, kupující by zjistil, že struktura není vhodná pro obchodní činnosti a požadoval by i) snížení kupní ceny odpovídající nevýhodám, nebo ii) aby prodávající (tj. orgány) uhradil náklady nezbytné k přizpůsobení podniku obchodním činnostem.
Norjan viranomaisten mukaan on väärin väittää, että järjestely merkitsee sitä, että Mesta AS hyötyi näiden työntekijöiden tekemästä työstä maksamatta työsopimuksesta aiheutuvia täysiä kustannuksia.Podle norských orgánů není správné tvrdit, že takovéto ujednání znamená, že společnost Mesta AS obdržela výhodu v podobě práce vykonávané těmito zaměstnanci, aniž by musela platit celé náklady na jejich zaměstnávání.
Valtiolle olisi ollut kalliimpaa pitää työntekijät kuin siirtää heidät Mesta AS:ään ja korvata Mesta AS:lle varhaiseläkejärjestelyt [132]. Näin ollen korvaus varhaiseläkkeistä ei kuulu ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdan soveltamisalaan.Norjan viranomaiset väittävät, että korvaus virkamieseläkkeen säilyttämisestä johtuu suoraan työntekijöiden aikaisemmasta virkamiesasemasta ja sen olisi sen vuoksi katsottava kuuluvan Norjan viranomaisten vastuulle. Sama pätee järjestelyyn erityisen eläkeiän säilyttämiseksi (jota sovellettiin tiettyihin työntekijöihin tuotanto-osaston palveluksessa). Molemmissa tapauksissa korvaus on kattanut ainoastaan virkamiesten eläkkeistä tai erityisestä eläkeiästä aiheutuvien kustannusten ja tavallisista eläkejärjestelmistä aiheutuvien kustannusten välisen eron.Pro stát by bylo nákladnější ponechat si zaměstnance, než je převést na společnost Mesta AS a uhradit této společnosti náklady na předčasný odchod do důchodu [132].
Toimistomuutot, tukitoimintojen muutot, arkistojen siirto ja henkilöstön muutotPřestěhování kanceláří, přestěhování oddělení podpory a údržby, přesun archivů, stěhování
Toimistomuutoista aiheutuvat kustannukset eivät johtuneet Mesta AS:n toiminnoista vaan olivat seurausta tuotanto-osaston maantieteellisestä sijainnista.Náklady na přestěhování kanceláří nebyly výsledkem činností vykonávaných ve společnosti Mesta AS, nýbrž vznikly v důsledku zeměpisné polohy výrobního oddělení.
Myöstukitoimintojen muutoista aiheutuneet kustannukset ovat seurausta toiminnoista ennen Mesta AS:n perustamista eikä niitä sen vuoksi voida pitää kustannuksina, jotka tavallisesti sisältyvät yrityksen budjettiin, vaan ne johtuvat ennemminkin valtion velvoitteista.Rovněž náklady na přestěhování oddělení podpory a údržby vyplývají z činností vykonávaných před založením společnosti Mesta AS, nelze je tudíž považovat za náklady, které se běžně předpokládají v rozpočtu podniků, nýbrž vyplývají ze závazků státu.
Sama koskee arkistojen siirtoon liittyviä kustannuksia.Totéž platí pro náklady na přesun archivů.
Toisin kuin valvontaviranomainen toteaa menettelyn aloittamispäätöksessä, tämä pätee myös tuotanto-osaston henkilöstön muuttokustannuksiin, sillä henkilöstön oli vaihdettava kotipaikkaa aloittaessaan työskentelyn Mesta AS:n uusissa toimitiloissa.V rozporu s tvrzením Kontrolního úřadu uvedeným v rozhodnutí o zahájení řízení to platí rovněž pro náklady na stěhování, které vznikly zaměstnancům výrobního oddělení, kteříse museli přestěhovat, aby nastoupili do zaměstnání v nových prostorách společnosti Mesta AS.
Tältä osin Norjan viranomaiset ovat myös huomauttaneet, että oli välttämätöntä tarjota avainhenkilöstölle kannustimia irtisanoutumisriskin pienentämiseksi.V této souvislosti norské orgány rovněž podotkly, že bylo nezbytné poskytnout klíčovým pracovníkům pobídky s cílem snížit na minimum riziko, že by odešli.
Avainhenkilöstölle tarjotut työmatkakustannukset kahden vuoden aikana (eli 1 päivään tammikuuta 2005 asti) olivat myös seurausta tuotanto-osaston toiminnoista tällaisen henkilöstön kannustamiseksi pysymään Mesta AS:n palveluksessa.Náklady na dojíždění v průběhu dvou let (tj. do dne 1. ledna 2005) v případě klíčových pracovníků byly rovněž výsledkem činností výrobního oddělení s cílem zabránit těmto pracovníkům, aby odešli ze společnosti Mesta AS.
Päätelmä ja soveltuvuutta koskevat väitteetZávěr a tvrzení týkající se slučitelnosti
Edellä esitetyn perusteella Norjan viranomaiset päättelevät, että yhteenkään niistä rakenneuudistustoimenpiteistä, joille on myönnetty rahoitusta, ei sisälly taloudellista etua Mesta AS:lle.Na základě výše uvedených skutečností norské orgány vyvozují závěr, že žádné z opatření, pro něž byly poskytnuty finanční prostředky na restrukturalizaci, nepředstavovalo hospodářskou výhodu pro společnost Mesta AS.
Koska valtio on myöntänyt Mesta AS:lle ainoastaan 993,6 miljoonaa Norjan kruunua rakenneuudistuskustannusten kattamiseksi (vaikka rakenneuudistuskustannusten arvioitu kokonaismäärä on 1097,8 miljoonaa Norjan kruunua), Mesta AS saa korvauksia noin 104,2 miljoonaa Norjan kruunua liian vähän [133].Jelikož stát poskytl společnosti Mesta AS na uhrazení nákladů restrukturalizace pouze částku ve výši 993,6 milionů NOK (ačkoliv předpokládané celkové náklady restrukturalizace činí 1097,8 milionu NOK), obdržela společnost Mesta AS ve skutečnosti nedostatečnou náhradu, která byla nižší přibližně o 104,2 miliony NOK [133].
Jos valvontaviranomainen kuitenkin päättelee, että rakenneuudistustoimenpiteisiin sisältyy valtiontukea, Norjan viranomaisten mukaan tuki soveltuu ETA-sopimuksen toimintaan 61 artiklan 3 kohdan c alakohdan nojalla, koska i) toimenpiteillä on Euroopan yhteisen edun mukainen tavoite; ii) Mesta AS:n rakenneuudistus on välttämätön tämän tavoitteen saavuttamiseksi; ja iii) tuki ei muuta kaupankäynnin edellytyksiä yhteisen edun kanssa ristiriitaisella tavalla.Pokud by Kontrolní úřad nicméně dospěl k závěru, že restrukturalizační opatření zahrnují státní podporu, norské orgány uvedly, že tato podpora je slučitelná podle čl. 61 odst. 3 písm. c), jelikož i) opatření sledují cíl společného evropského zájmu; ii) restrukturalizace společnosti Mesta AS je nezbytná k dosažení tohoto cíle a iii) podpora nemění podmínky obchodu v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.
Norjan viranomaisten mukaan markkinoiden avaaminen kilpailulle on Euroopan yhteisen edun mukainen tavoite [134].Pokud jde o sledování cíle společného evropského zájmu, norské orgány tvrdily, že otevření trhů hospodářské soutěži je cílem Společenství ve společném evropském zájmu [134].
Tarkasteltava olevassa asiassa valtion omistaman yrityksen perustaminen kilpailemaan tasavertaisin edellytyksin uusien markkinatulokkaiden kanssa oli välttämätöntä markkinoiden avaamiseksi.V daném případě bylo založení státního podniku, který s novými účastníky soutěží za rovných podmínek, nezbytné vrámci otevírání trhu.
Norjan viranomaiset muistuttavat, että kansalliset viranomaiset voivat vapaasti valita, kuinka markkinoiden avaamisen olisi tapahduttava.Norské orgány připomínají, že vnitrostátní orgány mohou rozhodnout, jak by k otevření trhu mělo dojít.
Viranomaiset huomauttavat myös, että teiden ylläpidon ja hoidon markkinoiden avaaminen kilpailulle on kilpailun kannalta parempi vaihtoehto kuin se, että valtio jatkaa kyseisiä toimintoja tai että markkinat avataan kilpailulle vain osittain.Kilpailuvaikutuksen osalta on otettava huomioon teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevien toimintojen rakenneuudistuksen taloudellinen kokonaisvaikutus: Mesta AS:llä oli perustamisestaan lähtien rakenteellinen haitta kilpailijoihin verrattuna.Orgány rovněž podotkly, že otevření trhů pro provoz a údržbu silnic hospodářské soutěži je pro hospodářskou soutěž lepší než kterákoli z alternativ spočívajících v dalším poskytování služeb v rámci státu, nebo pouze částečném otevření trhu hospodářské soutěži.Při zvažování dopadu na hospodářskou soutěž je nutno přihlédnout k celkovému hospodářskému účinku restrukturalizace činností v oblasti provozu a údržby silnic: společnost Mesta AS byla v porovnání s jejími konkurenty založena se strukturální nevýhodou.
Näin ollen taloudelliselta kannalta tarkasteltuna Mesta AS ei ollut samanlaisessa tilanteessa kuin kilpailijansa, sillä Mesta AS:n vastattavana oli rasite, joka siirtyi aikaisemmalta valtion tuotanto-osastolta.Z hospodářského hlediska se proto společnost Mesta AS nenacházela ve srovnatelné situaci jako její konkurenti, jelikož společnost Mesta AS nesla zátěž vyplývající z dřívějšího postavení výrobního oddělení v rámci státní správy.
Sen vuoksi kilpailuvaikutuksia analysoitaessa on otettava huomioon ETA-sopimuksen 125 artiklan neutraliteettiperiaate.Při analyzování dopadů na hospodářskou soutěž je proto nutno vzít v úvahu zásadu neutrality stanovenou v článku 125 Dohody o EHP.
Norjan viranomaisten mielestä tämä merkitsee sitä, että on hyväksyttävää maksaa Mesta AS:lle korvausta rakenteellisista haitoista, jotta voidaan perustaa kaupallisesti suuntautunut yritys.Podle názoru norských orgánů to znamená, že musí být přijatelné odškodnit společnost Mesta AS za strukturální nevýhody za účelem založení společnosti přizpůsobené obchodním činnostem.
Viranomaiset huomauttavat myös, että rakenneuudistustoimenpiteisiin myönnetty tuki rajoittui siihen määrään, joka oli välttämätön markkinoiden avaamiseksi kilpailulle.Orgány rovněž uvedly, že podpora na restrukturalizační opatření byla omezena na nezbytné minimum s cílem otevřít trh hospodářské soutěži.
Lisäksi tuki ei ole muuttanut kaupankäynnin edellytyksiä yhteisen edun kanssa ristiriitaisella tavalla.Tento proces mimoto nezměnil podmínky obchodu v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.
SIIRTYMÄSOPIMUKSETPŘECHODNÉ ZAKÁZKY

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership