Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Norjan viranomaiset huomauttavat, että hinnat, joilla rakennussopimukset ja teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevat sopimukset siirrettiin Mesta AS:lle, ovat samat kuin ne hinnat, joita käytettiin määritettäessä tuloja diskontatun kassavirran analyysissa.Norské orgány uvedly, že ceny, za něž byly stavební zakázky i zakázky v oblasti provozu a údržby převedeny na společnost Mesta AS, jsou stejné jako ceny použité ke stanovení dosažených příjmů v rámci analýzy diskontovaných peněžních toků.
Näin ollen sopimukset olivat omaisuuserinä mukana yrityksen kokonaisarvon määrityksessä, ja kokonaisarvo puolestaan oli osa luontoissuoritusta.Zakázky tudíž tvořily jako aktiva součást stanovení celkové hodnoty podniku a byly součástí příspěvku formou věcného plnění.
Sen vuoksi sopimuksiin ei luontoissuorituksina sisälly ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitettua valtiontukea.Zakázky jako příspěvek formou věcného plnění proto nezahrnují žádnou státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.
Tämän seurauksena ei ole tarpeen arvioida, siirrettiinkö sopimukset Mesta AS:lle markkinahintaan.Není proto nezbytné posoudit, zda byly zakázky převedeny na společnost Mesta AS za tržní cenu.
Norjan viranomaiset huomauttavat kuitenkin rakennussopimuksista, että sisäisten ohjeiden noudattamisen johdosta hinnat, joilla rakennussopimukset siirrettiin, vastaavat julkisista tarjouskilpailuista saatua hintatasoa.Co se týká stavebních zakázek, norské orgány každopádně uvedly, že kvůli dodržení vnitřních pokynů odpovídají ceny, za něž byly stavební zakázky převedeny, cenové úrovni vyplývající z veřejných nabídkových řízení.
Teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevien sopimusten osalta 1 päivänä tammikuuta 2003 ei ollut markkinahintaa tai markkinahinnan osoittavaa luotettavaa lähdettä, koska tuotanto-osasto tarjosi kaikki teiden ylläpito- ja hoitopalvelut [135].Pokud jde o zakázky v oblasti provozu a údržby, ke dni 1. ledna 2003 neexistovala tržní cena, ani žádné jiné spolehlivé zdroje udávající tržní cenu, jelikož veškeré služby v oblasti provozu a údržby poskytovalo výrobní oddělení [135].
Norjan viranomaisten mielestä teiden ylläpito- ja hoitourakoiden markkinoita ei avattu kilpailulle 1 päivänä tammikuuta 2003 vaan vasta 1 päivänä syyskuuta 2003 (ja ainoastaan osittain) [136].Podle názoru norských orgánů nebyl trh pro práce v oblasti provozu a údržby otevřen hospodářské soutěži dne 1. ledna 2003, nýbrž teprve ke dni 1. září 2003 (a to pouze částečně) [136].
Tielaitos oli 1 päivään tammikuuta 2003 asti vastannut kaikista julkiseen tieverkostoon liittyvistä teiden ylläpito- ja hoitourakoista.Do dne 1. ledna 2003 odpovídala za veškeré práce v oblasti provozu a údržby veřejné silniční sítě Veřejná správa silnic.
Koska kyseisille palveluille ei sen vuoksi ollut markkinoita 1 päivänä tammikuuta 2003, ei ollut muuta vaihtoehtoa kuin siirtää siirtymäsopimukset tuotanto-osastossa aikaisemmin vahvistettuihin kustannuksiin perustuviin hintoihin.Jelikož ke dni 1. ledna 2003 neexistoval žádný trh pro příslušné služby, nebyla k dispozici žádná jiná alternativa než převedení přechodných zakázek za ceny založené na nákladech, jež byly předtím stanoveny ve výrobním oddělení.
Kolmansien esittämät huomautukset eivät heikennä tätä näkemystä.Žádné připomínky třetích stran toto stanovisko nezpochybnily.
Tässä yhteydessä Norjan viranomaiset ovat myös väittäneet, että syy siihen, ettei (kypsiä) markkinoita ollut olemassa, oli se, etteivät yksityiset toiminnanharjoittajat olleet 1 päivänä tammikuuta 2003 valmiita tarjoamaan merkityksellisiä palveluja tieturvallisuuden säilyttämiseksi [137].V této souvislosti norské orgány rovněž tvrdily, že důvodem neexistence (vyspělého) trhu bylo to, že ke dni 1. ledna 2003 nebyly soukromé hospodářské subjekty připraveny poskytovat příslušné služby k zachování bezpečnosti silničního provozu [137].
Sen vuoksi katsottiin olevan kaikkien edun mukaista avata teiden ylläpidon ja hoidon markkinat asteittain: asteittainen avaaminen varmistaisi sopimusten järkevän jakautumisen, koska toiminnanharjoittajien ei tarvitsisi tehdä tarjouksia koko sopimusportfoliosta yhtenä ja samana päivänä.Usuzovalo se proto, že je v nejlepším zájmu všech otevírat trh pro provoz a údržbu postupně: postupné otevírání zajistí racionální rozdělení zakázek, jelikožhospodářské subjekty nebudou muset vypracovat nabídky s ohledem na celé portfolio zakázek k jednomu dni.
Asteittainen avaaminen olisi myös yhdenmukaista sen kanssa, että toiminnanharjoittajien on tarpeen lisätä asteittain taitojaan palveluntarjoajina siirtymäkauden aikana, ja siten markkinoiden kypsymisen kanssa [138].Postupné otevírání bylo taktéž v souladu s potřebou, aby hospodářské subjekty během přechodného období postupně zvyšovaly své dovednosti jakožto poskytovatelé služeb, a tudíž zrání trhu [138].
Asteittainen avaaminen olisi myös hallinnollisesti helpompi vaihtoehto ja sen ansiosta tielaitos pystyisi kehittämään taitoja merkityksellisten palvelujen ostajana [139].Postupné otevírání bylo rovněž snazší z administrativního hlediska a Veřejné správě silnic umožnilo, aby rozvíjela své dovednosti jakožto kupující příslušných služeb [139].
Norjan viranomaisten mukaan lainsäädännön valmisteluasiakirjoissa vahvistetaan tämä lähestymistapa korostamalla, että nämä tekijät olivat syynä siihen, etteivät markkinat olleet vielä kypsät kilpailulle 1 päivänä tammikuuta 2003 [140].Podle norských orgánů potvrzují přípravné legislativní práce tento přístup tím, že zdůrazňují, že tyto prvky byly důvodem, proč ke dni 1. ledna 2003 nebyl trh dosud dostatečně vyspělý pro hospodářskou soutěž [140].
Siinä tapauksessa että valvontaviranomainen katsoisi markkinatoimijoiden pystyneen tarjoamaan merkitykselliset palvelut, Norjan viranomaiset väittävät, että ei ollut luotettavia lähteitä, joiden mukaan hinnat olivat alhaisemmat kuin siirtymäsopimuksissa vahvistetut hinnat.Pokud by se Kontrolní úřad domníval, že tržní subjekty byly schopny poskytovat příslušné služby, norské orgány tvrdí, že neexistovaly žádné spolehlivé zdroje odkazující na nižší ceny, než jsou ceny stanovené v rámci přechodných zakázek.
Viittä pilottisopimusta ei olisi voitu käyttää viitehintoina, sillä ne olivat osa prosessia tielaitoksen ”ammattilaistamiseksi”. Tähän prosessiin sisältyi teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevan mallisopimuksen laatiminen.Pět pilotních zakázek nebylo možno použít jako referenční ceny, jelikož byly součástí procesu „profesionalizace“ Veřejné správy silnic.
Tätä mallisopimusta olisi testattava sisäisissä teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevissa sopimuksissa [141]ja viidessä pilottisopimuksessa [142], jotta tielaitos saisi kokemusta sopimusviranomaisen roolista.Tento proces zahrnoval vypracování vzorové smlouvy pro provoz a údržbu, která měla být ověřena prostřednictvím vnitropodnikových zakázek v oblasti provozu a údržby [141]a pěti pilotních zakázek [142], což mělo Veřejné správě silnic umožnit, aby získala zkušenosti coby „zadavatel“.
Sen vuoksi pilottisopimusten tarkoituksena ei ollut markkinahinnan selvittäminen.Účelem pilotních zakázek proto nebylo otestovat trh s ohledem na tržní cenu.
Lisäksi pilottisopimuksista esitetyt tarjoukset vaihtelivat selvästi (esimerkiksi Våler/Åsnes-sopimuksesta korkein tarjous oli 63 miljoonaa Norjan kruunua ja alhaisin 30,4 miljoonaa Norjan kruunua).Nabídky předložené pro pilotní zakázky se mimoto značně lišily (např. u zakázky Våler/Åsnes činila nejvyšší nabídka 63 milionů NOK, zatímco nejnižší nabídka 30,4 milionu NOK).
Tällainen ero osoittaa, että markkinat eivät olleet kypsät eivätkä hinnat sen vuoksi voineet osoittaa luotettavasti hintatasoa [143].Takovýto rozdíl prokazuje, že trh nebyl vyspělý, a ceny proto nemohly představovat spolehlivý údaj o cenové úrovni [143].
Lisäksi pilottisopimukset kattavat alle 2 prosenttia koko tieverkostosta (1000 kilometriä yhteensä 54000 kilometristä) eli pienen maantieteellisen alueen.Jelikož pilotní zakázky představují méně než 2 % celkové silniční sítě (1000 z celkem 54000 kilometrů), pokrývají malou zeměpisnou oblast.
Pilottisopimusten mukaisiin tehtäviin sisältyi myös lisätöitä [144].Povinnosti v rámci pilotních zakázek zahrnovaly vícepráce [144].
Hyvä esimerkki on Selmer ASA:n alkuperäisellä 74940323 Norjan kruunun sopimushinnalla voittama Bærum-sopimus.Názorným příkladem je zakázka Bærum, kterou získala společnost Selmer ASA s původní smluvní cenou ve výši 74940323 NOK.
Lisätöiden vuoksi hintaan oli lisättävä 18726793 Norjan kruunua, mikä nosti sopimushintaa 25 prosenttia.Vícepráce však znamenaly, že bylo nutno přidat částku ve výši 18726793 NOK, čímž se smluvní cena navýšila o 25 %.
Lisätöiden määrä pilottivaiheessa osoittaa, että tielaitos laski väärin teiden ylläpitoa ja hoitoa koskeviin sopimuksiin sisältyvän työmäärän.Objem víceprací v pilotní fázi prokazuje, že Veřejná správa silnic nevypočítala správně pracovní zátěž související se zakázkami v oblasti provozu a údržby.
Tällaiset lisätyöt kuitenkin sisältyivät Mesta AS:lle siirrettyihin siirtymäsopimuksiin.Takovéto vícepráce však byly zahrnuty v přechodných zakázkách, jež byly převedeny na společnost Mesta AS.
Tältä osin viranomaiset kiinnittävät huomiota siihen, että raportissa 118 varoitetaan vertaamasta Bærum-sopimuksesta saatuja kokemuksia muihin sopimuksiin [145].V této souvislosti orgány upozorňují na skutečnost, že zpráva č. 118 varuje před porovnáváním zkušeností získaných v rámci zakázky Bærum s ostatními zakázkami [145].
Norjan viranomaisten mielestä pilottisopimusten hintoja ei sen vuoksi voitu pitää luotettavina markkinahinnan indikaattoreina.Tämän lisäksi Norjan viranomaiset vastustavat sitä menettelyn aloittamispäätöksessä esitettyä (ja Veidekke ASA:n toistamaa) väitettä, jonka mukaan teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevien sopimusten vuonna 2003 kilpailutetun ensimmäisen ryhmän hintatasoa voitaisiin käyttää pohjana määritettäessä jäljellä olevien teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevien siirtymäsopimusten hintataso.Podle názoru norských orgánů proto nebylo možno ceny pilotních zakázek použít jako spolehlivé ukazatele tržní ceny.Norské orgány mimoto vznesly námitku vůči návrhu uvedenému v rozhodnutí o zahájení řízení (který zopakovala společnost Veidekke ASA), že výše cen u první skupiny zakázek v oblasti provozu a údržby podléhajících veřejným nabídkovým řízením v roce 2003 mohla být reprezentativní pro stanovení cenové úrovně u zbývajících přechodných zakázek v oblasti provozu a údržby.
Norjan viranomaisten mukaan tämä hintataso ei ole luotettava, koska teiden ylläpito- ja hoitopalvelujen markkinat eivät ole kypsät vielä nykyäänkään siinä mielessä, että on mahdotonta ennustaa julkisten hankintamenettelyjen tuloksia.Norské orgány tvrdí, že tato cenová úroveň není spolehlivá, jelikož trh pro služby v oblasti provozu a údržby není vyspělý ani dnes v tom smyslu, že výsledky veřejného nabídkového řízení nelze předvídat.
Korkeimpien ja alhaisimpien tarjousten suuret erot sopimuksissa ovat osoitus tästä.Toto dokládá značný rozdíl mezi nabídkou s nejvyšší a nejnižší cenou zakázky.
Pienin ero oli 2 prosenttia ja suurin puolestaan 113 prosenttia.Nejnižší rozdíl činil 2 %, zatímco nejvyšší rozdíl byl 113 %.
Tämä ei ole riittävä peruste markkinahinnan määrittämiselle.To nepředstavuje dostatečný základ pro stanovení tržní ceny.
Norjan viranomaiset asettavat kyseenalaiseksi sen, voidaanko markkinahinta määrittää alhaisimman tarjouksen perusteella epäkypsillä markkinoilla.Norské orgány se ptají, zda lze tržní cenu stanovit odkazem na nabídku s nejnižší cenou na nevyzrálém trhu.
Jos valvontaviranomainen kuitenkin päättelee, että Mesta AS:lle siirrettyjen sopimusten hintoihin sisältyy kaikesta huolimatta valtiontukea, Norjan viranomaisten mielestä tämä tuki soveltuu ETA-sopimuksen toimintaan 61 artiklan 3 kohdan c alakohdan tai 59 artiklan 2 kohdan nojalla.Pokud by však Kontrolní úřad dospěl k závěru, že ceny zakázek převedených na společnost Mesta AS nicméně zahrnují státní podporu, norské orgány tvrdí, že tato podpora je slučitelná s fungováním Dohody o EHP podle čl. 61 odst. 3 písm. c) nebo čl. 59 odst. 2.
ETA-sopimuksen 61 artiklan 3 kohdan c alakohdan osalta Norjan viranomaiset ovat väittäneet, että Mesta AS perustettiin monopolististen markkinoiden avaamiseksi täydelle kilpailulle ja kestävien markkinoiden luomiseksi neljän vuoden pituisen siirtymäkauden ajaksi [146].Co se týká čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, norské orgány tvrdily, že společnost Mesta AS byla založena s cílem otevřít monopolní trh plně hospodářské soutěži a během přechodného čtyřletého období vytvořit udržitelný trh [146].
Asteittainen avaaminen oli välttämätöntä sen varmistamiseksi, että valtakunnallisten teiden turvallisuus säilyy.Postupné otevírání bylo nezbytné s cílem zajistit, aby státní silnice byly provozovány a udržovány bezpečným způsobem.
Kuten jo on todettu, lainsäädännön valmisteluasiakirjoissa vahvistetaan, että tielaitoksen (jolla oli vähän kokemusta palvelujen ostamisesta ja sopimusvelvoitteiden valvonnasta) taitoja oli parannettava [147].Jak již bylo uvedeno, přípravné legislativní práce potvrzují, že bylo třeba zlepšit dovednosti Veřejné správy silnic (s omezenými zkušenostmi coby kupující dotyčných služeb a kontrolor příslušných smluvních závazků) [147].
Lisäksi markkinatoimijat tarvitsivat sopeutumisaikaa pystyäkseen hoitamaan kyseiset tehtävät.Rovněž tržní subjekty potřebovaly čas, aby se mohly přizpůsobit plnění příslušných úkolů.
Lisäämällä julkisia tarjouskilpailuja asteittain katsottiin, että yritykset pystyisivät lisäämään kykyjään ja tekemään investointeja riittäväntasoisten teiden ylläpito- ja hoitopalvelujen tarjoamiseksi.Postupný nárůst veřejných nabídkových řízení měl (jak se usuzovalo) společnostem umožnit, aby získaly potřebnou způsobilost a uskutečnily investice, aby mohly uspokojivým způsobem zajistit provoz a údržbu silnic.
Kuten edellä on todettu, markkinoiden asteittainen avaaminen varmistaa sopimusten järkevän jakautumisen verrattuna tilanteeseen, jossa kaikki sopimukset olisi kilpailutettu samanaikaisesti [148].Jak bylo uvedeno výše, postupné otevírání trhu zajišťuje racionální rozdělení zakázek na rozdíl od situace, kdy by všechny zakázky byly zadány ve výběrovém řízení současně [148].
Tieturvallisuuden säilyttämiseksi tarkoituksena oli kilpailuttaa ensin helpoimmat sopimukset ja vaativimmat (tiet ankarilla ilmastoalueilla ja muuttuvissa sääolosuhteissa) viimeiseksi.Zachování bezpečnosti silničního provozu bylo nutno dosáhnout tím, že byly nejprve zadány nejsnadnější zakázky a nejnáročnější zakázky (zahrnující silnice v oblastech s obtížnými klimatickými podmínkami a měnícími se povětrnostními podmínkami) nakonec.
Lopuksi Norjan viranomaiset väittävät, että oli perusteltua myöntää Mesta AS:lle rahoitusta siirtymäsopimuksista aiheutuneiden kustannusten kattamiseksi.Norské orgány uvedly, že bylo oprávněné poskytnoutspolečnosti Mesta AS finanční prostředky na náklady na přechodné zakázky.
Olisi kohtuutonta edellyttää, että Mesta AS tarjoaa siirtymäsopimusten mukaiset palvelut kattamatta kustannuksia, sillä Mesta AS:n kustannukset ovat suuremmat kuin sen kilpailijoilla [149].Kaikki siirtymäsopimusten kautta myönnetty tuki oli oikeasuhteista, koska niiden kesto oli rajattu enintään neljään vuoteen ja hinta oli kiinteä hinta, joka kannusti parantamaan tehokkuutta.Nebylo by přiměřené uložit společnosti Mesta AS povinnost, aby poskytovala služby na základě přechodných zakázek, aniž by byly uhrazeny náklady, jelikož společnost Mesta AS měla vyšší náklady než její konkurenti [149].Jakákoli podpora udělená prostřednictvím přechodných zakázek byla přiměřená, jelikož doba trvání byla omezena na nejvýše čtyři roky a cenou byla pevně stanovená cena, která poskytuje pobídku k zvýšení efektivnosti.
Lisäksi ensimmäisten kolmen vuoden aikana odotettua paljon paremman tuoton johdosta Norjan viranomaiset tekivät vuonna 2007 selväksi, että Mesta AS:lle ei myönnettäisi lisärahoitusta rakenneuudistustoimenpiteisiin.Vzhledem k mnohem lepší schopnosti dosáhnout příjmů během prvních tří let fungování oproti očekáváním norské orgány v roce 2007 objasnily, že společnosti Mesta AS nebudou na restrukturalizační opatření poskytnuty žádné další finanční prostředky.
Tämä osoittaa, että Mesta AS:n tulosta seurattiin liian suurten korvausten valvomiseksi.To prokazuje, že výsledky společnosti Mesta AS byly sledovány s cílem vyloučit nadměrnou náhradu.
Tämän perusteella viranomaisten mukaan teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevat siirtymäsopimukset olivat välttämättömiä ”markkinoiden onnistuneen avaamisen ja reilun kilpailun varmistamiseksi”.Na tomto základě orgány uvedly, že přechodné zakázky v oblasti provozu a údržby byly nezbytné „k dosažení řádného otevření trhu a spravedlivé hospodářské soutěže“.
Ne viittaavat komission Destia-asiassa tekemään päätökseen, jossa komissio totesi, että Suomen tiepalvelumarkkinoiden avaaminen kilpailulle osoittaa myönteistä kehitystä ja on tärkeä yhteisön poliittinen tavoite [150].Odkazují na rozhodnutí Komise ve věci Destia, v němž Komise shledala, že otevření finského trhu pro silniční služby hospodářské soutěži představovalo pozitivní vývoj a důležitý cíl politiky Společenství [150].
Ottaen huomioon että Mesta AS:n uudelleenjärjestelyn tarkoitus on sama, Norjan viranomaisten mukaan Destia-asiassa huomioidut seikat pätevät myös tässä asiassa.Vzhledem ke skutečnosti, že cíl reorganizace společnosti Mesta AS je stejný, norské orgány tvrdí, že úvahy v případě Destia jsou platné i v tomto případě.
Siirtymäsopimukset eivät ole vahvistaneet Mesta AS:n asemaa kohtuuttomalla tavalla.Přechodné zakázky nevedly k nepřiměřenému posílení postavení společnosti Mesta AS.
Sovellettu lähestymistapa oli välttämätön ja oikeasuhteinen markkinoiden avaamiseksi.ETA-sopimuksen 59 artiklan 2 kohdan osalta Norjan viranomaiset toteavat, että teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevissa siirtymäsopimuksissa asetettiin Mesta AS:lle julkisen palvelun velvoite, joka määritettiin sopimuksissa (tarjottavien palvelujen luonteen, maantieteellisen kattavuuden, tiheyden ja keston osalta).Přijatý přístup byl nezbytný a nebyl nepřiměřený s ohledem na dosažení otevření trhu.Pokud jde o čl. 59 odst. 2, norské orgány uvedly, že přechodné zakázky v oblasti provozu a údržby uložily společnosti Mesta AS závazek veřejné služby stanovený v zakázkách (upřesněním povahy, zeměpisného pokrytí, četnosti a doby trvání služeb, jež mají být poskytovány).
Julkisen palvelun velvoitteesta maksettavaa korvausta, valtion omistusosuutta yrityksissä ja tukea julkisille yrityksille koskevien valtiontukisuuntaviivojen (”julkisesta palvelusta maksettavaa korvasta koskevat valtiontukisuuntaviivat”) mukaisesti korvaus ei ylitä sitä, mikä oli välttämätöntä kustannusten kattamiseksi kohtuullinen voitto huomioon ottaen [151].V souladu s pokyny ke státní podpoře ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, státnímu vlastnictví podniků a podpoře pro veřejné podniky (dále jen „pokyny ke státní podpoře ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby“) nesmí částka vyrovnávací platby překročit částku nezbytnou k pokrytí nákladů se zohledněním přiměřeného zisku [151].
Julkisesta palvelusta maksettavaa korvausta koskevien valtiontukisuuntaviivojen 8 kohdan mukaan kansallisilla viranomaisilla on paljon harkinnanvaraa palvelujen luokittelussa yleisiin taloudellisiin tarkoituksiin liittyviksi palveluiksi.Bod 8 pokynů ke státní podpoře ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby stanoví, že vnitrostátní orgány mají velkou míru volnosti při vymezení služeb, které mohou být považovány za služby obecného hospodářského zájmu.
Tämän perusteella Norjan viranomaiset väittävät, että teiden ylläpitoa ja hoitoa koskeviin siirtymäsopimuksiin sisältyi tehtäviä, joita markkinat eivät olisi kyseisenä ajankohtana pystyneet tarjoamaan tarpeeksi riittävän tieturvallisuuden varmistamiseksi, ja sen vuoksi ne määrättiin Mesta AS:lle.Na tomto základě norské orgány uvedly, že přechodné zakázky v oblasti provozu a údržby zahrnovaly úkoly, jež v té době nemohl v zájmu zajištění přiměřené bezpečnosti silničního provozu dostatečně plnit trh, a byly proto uloženy společnosti Mesta AS.
Lainsäädännön valmisteluasiakirjojen mukaan tieturvallisuus oli varmistettava niin markkinoiden avaamisen aikaan kuin sen jälkeenkin.Legislativní přípravné práce stanovily, že během otevírání trhu i posléze je nutno zajistit bezpečnost silničního provozu.
Mesta AS oli paras keino varmistaa kansallisten viranomaisten vastuu tieturvallisuuden säilyttämisestä.Společnost Mesta AS představovala nejlepší způsob, jak zajistit odpovědnost vnitrostátních orgánů za zachování bezpečnosti silničního provozu.
Mesta AS ei pystynyt vastustamaan sitä, että viranomaiset asettivat sille tämän velvollisuuden, vaan sen oikeudellisena velvoitteena oli suorittaa siirtymäsopimuksissa määritellyt palvelut.Společnost Mesta AS nemohla odmítnout uložení této povinnosti ze strany orgánů, nýbrž měla právní závazek poskytovat služby vymezené v přechodných zakázkách.
VAPAUTUS ASIAKIRJAMAKSUSTAOSVOBOZENÍ OD POPLATKU ZA DOKUMENTY
Norjan viranomaiset väittävät, että vapautus asiakirja- ja rekisteröintimaksusta ei muodosta taloudellista etua Mesta AS:lle, koska luontoissuorituksen arviointi (avaavassa taseessa) perustui siihen, että Mesta AS ei maksaisi tätä maksua.Norské orgány tvrdí, že jelikož ocenění příspěvku formou věcného plnění (v počáteční rozvaze) bylo založeno na předpokladu, že společnost Mesta AS za něj nebude platit, osvobození od poplatku za dokumenty a registračního poplatku nepředstavovalo pro společnost Mesta AS hospodářskou výhodu.
Sen vuoksi vapautus ei vaikuttanut vakavaraisuuteen tai pääomarakenteeseen eikä myöskään Mesta AS:n kokonaisarvoon.Osvobození proto nemělo dopad na likvidnost a kapitálovou strukturu, ani neovlivnilo celkové hodnoty ve společnosti Mesta AS.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership