Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Koska uusi yritys Mesta AS perustettiin 1 päivänä tammikuuta 2003, valtion on katettava ennen tätä päivää aiheutuneet kustannukset ja Mesta AS:n sen jälkeen aiheutuneet kustannukset.Jelikož nová společnost, Mesta AS, byla založena dne 1. ledna 2003, náklady vzniklé před tímto dnem musí hradit stát, zatímco náklady, které byly vynaloženy po tomto datu, musí nést společnost Mesta AS.
Tämän perusteella eri kustannuserät jaetaan (valtion ja Mesta AS:n kesken) sen mukaan, milloin kustannukset ovat syntyneet.Na tomto základě budou jednotlivé položky nákladů přiděleny (státu nebo společnosti Mesta AS) podle okamžiku, kdy byly tyto náklady vynaloženy.
Mitä tulee konekannan saneerausta koskevaan kustannuserään, Mesta AS:lle on maksettu korvauksia tuotanto-osaston aikaisempien työmaiden siivoamisesta.Co se týká položky nákladů na renovaci strojů, společnost Mesta AS obdržela náhradu za vyklizení předchozích pracovišť výrobního oddělení.
Näin ollen Mesta AS on tarjonnut palvelun tielaitokselle [164].Společnost Mesta AS tudíž poskytla službu Veřejné správě silnic [164].
Onkin tarkasteltava sitä, vastaako Mesta AS:n tielaitokselle tarjoaman palvelun hinta tällaisen palvelun markkinahintaa.Otázkou proto je, zda cena služby, kterou společnost Mesta AS poskytla Veřejné správě silnic, odpovídá tržní ceně za tuto službu.
Valvontaviranomainen panee merkille, että töistä osan ovat suorittaneet aliurakoitsijat kaupallisin ehdoin ja osan Mesta AS itse tuntihinnalla [165].Kontrolní úřad podotýká, že část prací byla vykonána subdodavateli za komerčních podmínek a další část samotnou společností Mesta AS za hodinovou sazbu založenou na nákladech [165].
Valvontaviranomainen katsoo, että useiden aliurakoitsijoiden palkkaaminen kaupallisin ehdoin on todiste siitä, että käytetyt hinnat perustuivat markkinahintaan, eikä valtion Mesta AS:lle tältä osin maksama korvaus sen vuoksi muodosta taloudellista etua.Kontrolní úřad je názoru, že zapojení řady subdodavatelů za komerčních podmínek je důkazem, že byly použity tržní ceny a že náhrada, kterou stát v tomto ohledu poskytl společnosti Mesta AS, proto nezahrnuje hospodářskou výhodu.
Koska Mesta AS:n itse suorittamiin töihin sovellettiin kustannuksiin perustuvia hintoja ilman voittoa, valvontaviranomainen katsoo, ettei ole syytä epäillä Norjan viranomaisten lausuntoa, jonka mukaan hinnat ovat alle markkinahintojen.Jelikož se práce, které vykonala samotná společnost Mesta AS, uskutečnily na základě pořizovacích cen bez jakéhokoli zisku, Kontrolní úřad se domnívá, že není důvod zpochybnit tvrzení norských orgánů, že tyto ceny byly nižší než tržní ceny.
Tämän perusteella valvontaviranomainen katsoo, että Mesta AS ei ole saanut taloudellista etua tielaitoksen Mesta AS:n tarjoamista ”siivoamispalveluista” maksamien hintojen kautta.Na tomto základě Kontrolní úřad usuzuje, že v rámci cen zaplacených Veřejnou správou silnic za „úklidové“ služby poskytnuté společností Mesta AS nezískala společnost Mesta AS žádnou hospodářskou výhodu.
Muut rakenneuudistus- ja uudelleenjärjestelytoimenpiteet – palkan korvausOstatní restrukturalizační a reorganizační opatření – náhrada mezd
Palkan korvauksen osalta valtio on rahoittanut kyseessä olevat kustannukset myöntämällä Mesta AS:lle oman pääoman ehtoista pääomaa.Co se týká náhrady mezd, stát financoval příslušné náklady vložením kapitáludo společnosti Mesta AS, a to ve formě vlastního kapitálu.
Valvontaviranomainen toteaa ensimmäiseksi, että valtiontukisääntöjen soveltamisen kannalta kustannusten rahoitustavalla ei ole merkitystä.Kontrolní úřad na úvod podotýká, že způsob, jakým mohou být náklady financovány, není z hlediska použití pravidel státní podpory důležitý.
Näin ollen sillä, että Norjan viranomaiset ovat päättäneet rahoittaa palkan korvauksista aiheutuneet kustannukset omalla pääomalla, ei ole vaikutusta arvioitaessa, onko valtion rahoitus kyseisten kustannusten kattamiseen valtiontukea.Skutečnost, že se norské orgány rozhodly financovat náklady spojené s náhradou mezd formou vlastního kapitálu, proto nemá vliv na hodnocení, zda financování příslušných nákladů státem může představovat státní podporu.
Norjan viranomaiset päättivät rahoittaa kustannukset omalla pääomalla (eikä avustuksilla) siitä syystä, että yritys käyttäisi varat vaihtoehtoisiin keinoihin työvoiman vähentämiseksi palkan korvausjärjestelyn sijasta.Jak lze připomenout, důvodem, proč se norské orgány rozhodly financovat tyto náklady prostřednictvím vlastního kapitálu (namísto grantů), byla jednoduše snaha společnost přimět, aby finanční prostředky vynaložila na alternativní nástroje k snížení počtu pracovníků místo na ujednání týkající se náhrady mezd.
Mitä tulee siihen, että palkan korvauksiin tarkoitetut varat käytettiin vaihtoehtoisiin työvoiman vähentämistoimenpiteisiin, nimittäin irtisanomis- ja eläkepaketteihin sekä virkavapauspaketteihin,valvontaviranomainen katsoo, että tällaiset toimenpiteet ovat ainoastaan tunnustettuja vaihtoehtoja palkan korvaukselle.Co se týká skutečnosti, že finanční prostředky určené na náhradu mezd byly vynaloženy na alternativní opatření k snížení počtu pracovníků, a to balíčky týkající se ukončení pracovního poměru a důchodů, jakož i balíčky týkající se pracovního volna, Kontrolní úřad se domnívá, že tato opatření představují pouze uznané alternativy náhrady mezd.
Valtion palkan korvaukseen osoittamien varojen käyttäminen vaihtoehtoisista työvoiman vähentämistoimenpiteistä, joilla pyritään saavuttamaan sama tavoite kuin palkan korvauksella, aiheutuvien kustannusten kattamiseen, ei muuta arviointia, joka koskee sitä, saiko yritys taloudellista etua palkan korvaukseen tarkoitetun rahoituksen kautta.Je-li státní financování určené na náhradu mezd použito k uhrazení nákladů spojených s alternativními opatřeními k snížení počtu pracovníků, jež mají dosáhnout stejného cíle jako náhrada mezd, nemění to hodnocení, zda prostřednictvím finančních prostředků určených na náhradu mezd společnost získala hospodářskou výhodu.
Tältä osin muistutetaan siitä, että valtion tarkoituksena sen rahoittaessa palkan korvauksen omalla pääomalla oli yksinkertaisesti pienentää kokonaiskustannuksia saamalla yrityksen käyttämään vaihtoehtoisia halvempia työvoiman vähentämiskeinoja.V této souvislosti se připomíná, že záměrem státu při financování náhrady mezd prostřednictvím vlastního kapitálu bylo jednoduše snížení celkových nákladů tím, že společnost byla podnícena, aby využila levnější alternativní nástroje k snížení počtu pracovníků.
Mitä tulee siihen, muodostaako valtion rahoitus palkan korvauksesta aiheutuvien kustannusten kattamiseen taloudellisen edun, valvontaviranomainen muistuttaa, että kuten edellä todetaan, työlainsäädännöstä yrityksille aiheutuvat kustannukset ovat osa yritysten budjettia.Pokud jde o otázku, zda státní financování nákladů vynaložených na poskytnutí náhrady mezd představuje hospodářskou výhodu, Kontrolní úřad připomíná, že jak je uvedeno výše, náklady na závazky vyplývající z pracovněprávních předpisů představují náklady, které jsou součástí rozpočtu podniků.
Koska palkan korvaukseen liittyvät taloudelliset velvoitteet on asetettu Mesta AS:lle Mesta-laissa [166], kustannukset ovat yrityksen ”tavanomaisia kustannuksia”.Jelikož finanční závazky vyplývající z náhrady mezd byly společnosti Mesta AS uloženy zákonem o společnosti Mesta [166], náklady představují „běžné náklady“ společnosti.
Mesta AS on sen vuoksi saanut taloudellisen edun palkan korvaukseen liittyvien kustannusten kattamiseen myönnettyjen varojen muodossa.Společnost Mesta AS proto získala hospodářskou výhodu v podobě finančních prostředků na uhrazení nákladů souvisejících s náhradou mezd.
LiikarahoitusNadměrné financování
Norjan viranomaiset ovat vaatineet Mesta AS:ää maksamaan takaisin kaiken rahoituksen, joka ylittää rakenneuudistuskustannukset.Norské orgány společnost Mesta AS požádaly, aby vrátila případné finanční prostředky převyšující částky, jež byly vynaloženy na náklady restrukturalizace.
Näin ollen menettelyn aloittamispäätöksessä esitetty liikarahoituksen käyttöä koskeva kysymys ei ole enää merkityksellinen.Záležitosti uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení týkající se vynaložení nadměrných finančních prostředků jsou proto bezpředmětné.
Omaisuuserien sijoittaminenPříspěvek v podobě aktiv
Mesta AS voidaan luokitella avoimuusdirektiivissä [167]tarkoitetuksi julkiseksi yritykseksi.Společnost Mesta AS se považuje za veřejný podnik ve smyslu směrnice o průhlednosti [167].
Määrittäessään sitä, sisältyykö julkisen yrityksen omistajan taloudelliseen toimenpiteeseen taloudellista etua, valvontaviranomainen soveltaa ”markkinataloussijoittajaperiaatetta”, jonka yhteisöjen tuomioistuin on vahvistanut useita kertoja [168].Při zjišťování, zda finanční transakce uskutečněná vlastníkem veřejného podniku zahrnuje hospodářskou výhodu, používá Kontrolní úřad „zásadu investora v tržním hospodářství“, kterou několikrát potvrdil Soudní dvůr [168].
Jos julkiset viranomaiset sijoittavat pääomaa tai luontoissuorituksia (esim. omaisuuseriä) yritykselleen ehdoilla, jotka yksityinen markkinasijoittaja voisi hyväksyä, siihen ei tämän periaatteen mukaan liity taloudellista etua [169].Podle této zásady v případě, že orgány veřejné správy vloží do některého ze svých podniků kapitál nebo příspěvek formou věcného plnění (např. aktiva) za podmínek, které by byly přijatelné pro soukromého investora v tržním hospodářství, toto nepředstavuje hospodářskou výhodu [169].
Sitä vastoin jos rahaa tai muita omaisuuseriä annetaan julkisille yrityksille ehdoilla, joita yksityinen markkinasijoittaja ei voi hyväksyä, siihen sisältyy taloudellista etua [170].Naopak, jsou-li peněžní prostředky či jiná aktiva vloženy do veřejných podniků za podmínek, které by nebyly přijatelné pro soukromého investora v tržním hospodářství, představuje to hospodářskou výhodu [170].
Näin on yleensä, kun yrityksen rakenteen ja tulevaisuuden näkymien perusteella ei kohtuullisessa ajassa voida odottaa tavanomaista tuottoa (osingon jaon tai pääoman arvonnousun muodossa) suhteessa vertailukelpoiseen yksityiseen yritykseen [171].Obvykle se usuzuje, že tomu tak je v případě, pokud lze na základě struktury a budoucích perspektiv podniku očekávat v přiměřeném období běžný, s podobným podnikem srovnatelný výnos v podobě vyplácení dividend nebo navýšení kapitálu [171].
Esimerkiksi, jos tuottoaste määritetään omaisuuserien arvon perusteella ja omaisuuserät on arvostettu markkina-arvon alle, tuotto ei ehkä vastaa sitä, mitä yksityinen sijoittaja pitäisi hyväksyttävänä samoissa olosuhteissa.Je-li například míra návratnosti stanovena na základě hodnoty aktiv, které byly oceněny nižší cenou, než je tržní cena, nemusí tato návratnost odpovídat tomu, co by v podobné situaci považoval za přijatelné soukromý investor.
Nämä seikat huomioon ottaen valvontaviranomainen on tarkastellut omaisuuserien arvon määrittämistä Mesta AS:n perustamisen yhteydessä.Na základě těchto úvah ověřil Kontrolní úřad stanovení hodnoty aktiv v souvislosti se založením společnosti Mesta AS.
Ensiksi voidaan todeta, että oikeuskäytännön mukaan valvontaviranomaisen velvollisuus näyttää toteen asian tosiseikat ulottuu tarvittaessa velvollisuuteen tarkastella asiantuntijalausuntoja niiden todistusarvon määrittämiseksi [172].Z judikatury lze odvodit, že povinnost Kontrolního úřadu zjistit skutkovou podstatu případu se případně vztahuje na povinnost ověřit znalecké posudky s cílem zjistit jejich důkazní hodnotu [172].
Oikeuskäytännön mukaan epävarmoissa tapauksissa valvontaviranomaisella on oikeus, muttei velvollisuutta, käyttää ulkopuolisia konsultteja asiaan liittyvien tosiseikkojen määrittämisessä [173].Z této judikatury je rovněž zřejmé, že v případě nejistoty je Kontrolní úřad oprávněn (nikoli však povinen) najmout externí konzultanty za účelem zjištění skutkové podstaty případu [173].
Lopuksi tuomioistuin on todennut, että vastuu 61 artiklan täytäntöönpanosta kuuluu yksinomaan valvontaviranomaiselle eikä asiantuntijoille [174].Soudní dvůr uvedl, že je ve výhradní pravomoci Kontrolního úřadu zajistit dodržení článku 61 Dohody o EHP, a nikoli v pravomoci znalců [174].
Tarkasteltavana olevassa asiassa Mesta AS:lle sen perustamisen yhteydessä siirrettyjen omaisuuserien arvon määrittivät Ernst&Young ja Deloitte&Touche.V daném případě byla hodnota aktiv, která byla vložena jako příspěvek při založení společnosti Mesta AS, předmětem ocenění, které provedly společnosti Ernst&Young a Deloitte&Touche.
Tilintarkastuskertomusten perusteella valvontaviranomainen totesi menettelyn aloittamispäätöksessään, että omaisuuserien arvonmääritykseen ja arvostusmenetelmien soveltamiseen liittyi epävarmuutta.Na základě auditorských zpráv Kontrolní úřad v rozhodnutí o zahájení řízení uvedl, že existují nejistoty, co se týká ocenění aktiv a použití metod ocenění.
Menettelyn aloittamispäätöksen jälkeen Norjan viranomaiset ovat toimittaneet Ernst&Youngin antamia selvennyksiä.Po zveřejnění rozhodnutí o zahájení řízení norské orgány poskytly vysvětlení auditora, společnosti Ernst&Young.
Valvontaviranomaisen mielestä nämä selvennykset ovat poistaneet epävarmuuden seuraavien menettelyn aloittamispäätöksessä havaittujen seikkojen osalta:Podle názoru Kontrolního úřadu tato vysvětlení rozptýlila níže uvedené nejistoty, které byly uvedeny v rozhodnutí o zahájení řízení:
Ensinnäkin Ernst&Young selvensi, että lokakuun 2002 alusta alkaen omaisuuserien arvostuksessa on käytetty ”reaaliarvoon” perustuvaa periaatetta ja siten kirjanpitoarvoon tai simuloituun kirjanpitoarvoon perustuvat alkuperäiset arvostukset eivät olleet enää merkityksellisiä.Společnost Ernst&Young za prvé vysvětlila, že od října 2002 je zásadou používanou při stanovení hodnoty aktiv „reálná hodnota“, a tudíž původní ocenění vycházející z účetní hodnoty nebo simulované účetní hodnoty již nejsou relevantní. Za druhé, stanovení skutečné hodnoty aktiv bylo založeno na spojení výsledků i) stanovení celkové hodnoty podniku (tj. metoda diskontovaných peněžních toků) a ii) samostatného ocenění jednotlivých aktiv (nebo jejich skupin). Za třetí, na základě skutečnosti, že celková hodnota podniku (vyplývající z diskontovaných peněžních toků) byla nižší než celková hodnota aktiv (vyplývající z ocenění jednotlivých aktiv) a že norské právo obchodních společností stanoví, že vlastní kapitál nesmí přesahovat celkovou hodnotu podniku, bylo nutno hodnotu některých aktiv snížit.
Tämä merkitsee myös sitä, että kaluston arvoa ei tarkistettu alaspäin 200 miljoonalla Norjan kruunulla (747 miljoonasta 547 miljoonaan Norjan kruunuun), kuten kantelijat ovat väittäneet.To rovněž znamená, že hodnota strojů nebyla snížena o 200 milionů NOK (ze 747 milionů NOK na 547 milionů NOK), jak tvrdili stěžovatelé.
Alaspäin tarkistus ei perustunut 747 miljoonan Norjan kruunun arvoon, sillä kyseinen arvo perustui ”simuloidun jatkuvuuden” periaatteeseen, jota ei enää sovellettu [176].Hodnota ve výši 747 milionů NOK nepředstavovala základ pro snížení hodnoty, jelikož se jednalo o hodnotu vycházející ze zásady „simulované kontinuity“, která se již nepoužívá [176].
Ernst&Young on vahvistanut, että varhaiset laskelmat, joilla selitettiin kaluston simuloituun jatkuvuuteen perustuvan arvon (747 miljoonaa Norjan kruunua) ja reaaliarvon (572 miljoonaa Norjan kruunua) välistä suhdetta, ovat harhaanjohtavia eikä niitä käytetty arvioitaessa omaisuuserien reaaliarvoa.Společnost Ernst&Young potvrdila, že dřívější výpočty za účelem vysvětlení případné souvislosti mezi hodnotou založenou na simulované kontinuitě (ve výši 747 milionů NOK) a reálnou hodnotou (ve výši 572 milionů NOK) strojů jsou nesprávné a nebyly součástí postupu stanovení reálné hodnoty aktiv.
Neljänneksi siirtymäsopimusten arvonmäärityksen osalta on selvennetty, että siirtymäsopimukset muodostivat osan diskontattua kassavirtaa (ja otettiin sen vuoksi huomioon arvioitaessa yrityksen kokonaisarvoa), mutta sopimusportfolion arvo oli kuitenkin liian pieni arvon määrittämiseksi sille, ja sen vuoksi sopimuksia ei otettu avaavaan taseeseen [177].Za čtvrté, co se týká přidělení hodnoty přechodným zakázkám, bylo objasněno, že ačkoliv přechodné zakázky byly součástí diskontovaných peněžních toků (a byly proto vzaty v úvahu při stanovení celkové hodnoty podniku). hodnota portfolia zakázek byla příliš nízká, než aby jim mohla být přidělena nějaká hodnota, a zakázky nebyly proto zahrnuty do počáteční rozvahy [177].
Kuten menettelystä selvästi ilmenee, valvontaviranomainen on tutkinut tarkasti tilintarkastuskertomuksissa esitetyt tiedot ja pyytänyt lisäaineistoa, jonka perusteella alun perin esitetyt epäilyt ja epävarmuus ovat selventyneet.Jak je zřejmé z tohoto postupu, Kontrolní úřad důkladně přezkoumal materiály uvedené v auditorskýchzprávách, vznesl dotazy a vyžádal si další materiály a na tomto základě byly rozptýleny počáteční pochybnosti a nejistoty.
Koska edellä esitetyn perusteella tällaiset epäilyt ja epävarmuus ovat poistuneet ja koska arvonmääritys on tapahtunut yleisesti hyväksyttyjen arvostusmenetelmien mukaisesti, valvontaviranomainen ei ole löytänyt syytä epäillä tilintarkastuskertomusten todistusarvoa suhteessa Mesta AS:n lopullisessa avaavassa taseessa esitettyyn kiinteiden omaisuuserien arvonmääritykseen.Jelikož (jak vyplývá z výše uvedených skutečností) tyto pochybnosti a nejistoty byly rozptýleny, a vzhledem ke skutečnosti, že ocenění byla provedena na základě obecně uznávaných metod ocenění, neměl Kontrolní úřad důvod pochybovat o důkazní hodnotě auditorských zpráv s ohledem na stanovení hodnoty fixních aktiv uvedené v konečné verzi počáteční rozvahy společnosti Mesta AS.
Sen vuoksi ei pidetty tarpeellisena hankkia toista asiantuntijalausuntoa.Nepovažovalo se proto za nutné vyžádat si další znalecký posudek.
Edellä esitetyn perusteella valvontaviranomainen katsoo, ettei ole syytä epäillä omaisuuserien arvostusta Mesta AS:n lopullisessa avaavassa taseessa.Na základě výše uvedených skutečností se Kontrolní úřad domnívá, že není důvod pro zpochybnění ocenění aktiv v konečné verzi počáteční rozvahy společnosti Mesta AS.
Siirtymäsopimusten siirtäminenPřevod přechodných zakázek
Esimerkki markkinataloussijoittajaperiaatteen soveltamisesta on se, että valtion myydessä maata ja rakennuksia markkinahintaan, siihen ei katsota sisältyvän valtiontukea, koska valtio on toiminut yksityisen markkinasijoittajan tavoin [178].Jedním z příkladů použití zásady soukromého investora v tržním hospodářství je, že pokud stát prodává pozemky a stavby za tržní cenu, předpokládá se, že tento prodej nezahrnuje státní podporu, jelikož se stát choval jako soukromý investor v tržním hospodářství [178].
Markkinataloussijoittajaperiaatetta sovelletaan kuitenkin samalla tavoin silloin, kun valtio ostaa tavaroita ja palveluja [179].Zásada soukromého investora v tržním hospodářství se však použije rovněž v případě, pokud stát nakupuje zboží a služby [179].
Jos valtio tekee sopimuksen palvelujen hankinnasta markkinatoimijalta, siihen ei sisälly valtiontukea, jos valtio toimii yksityisen markkinasijoittajan tavoin ja maksaa markkinahinnan. Sitä vastoin jos hinta on markkinahintaa korkeampi, sopimukseen voi sisältyä taloudellista etua palveluntarjoajalle.Jestliže stát uzavře smlouvu za účelem poskytování služeb tržním subjektem, státní podpora nebude poskytnuta, pokud se stát chová jako soukromý investor v tržním hospodářství a zaplatí tržní cenu.
Tämä etu vastaa vastaavien palvelujen tarjoamisesta perittävän markkinahinnan ja sen hinnan välistä eroa, jolla palvelut tarjotaan sopimuksen nojalla [180].Naopak, je-li cena vyšší než tržní cena, smlouva může poskytovateli služeb udělit hospodářskou výhodu, která odpovídá rozdílu mezi tržní cenou za poskytování podobných služeb a cenou, za kterou jsou tyto služby poskytovány na základě smlouvy [180].
Yksi tapa, jolla valtio voi saada osoituksen markkinahinnasta, on syrjimättömän julkisen tarjouskilpailun käynnistäminen.Jedním ze způsobů, jak může stát získat informace o tržní ceně, je vyhlášení nediskriminačního veřejného nabídkového řízení.
Toinen tapa on hankkia asiantuntija-arvio.Jiným způsobem je vyžádání si znaleckého posudku.
Joka tapauksessa kaikki liiketoimeen liittyvät olosuhteet on otettava huomioon määritettäessä sitä, onko markkinahintaa sovellettu.Tarkasteltavana olevassa asiassa useita tielaitoksen ja tuotanto-osaston välisiä palvelusopimuksia, joiden nojalla tuotanto-osasto tarjosi palveluja tielaitokselle, siirrettiin tuotanto-osastolta Mesta AS:ään, joka korvasi tuotanto-osaston palveluntarjoajana.Při určování, zda byla použita tržní cena, je každopádně nutno vzít v úvahu všechny okolnosti transakce.V daném případě byla řada smluv o poskytování služeb, jež uzavřely Veřejná správa silnic a výrobní oddělení za účelem poskytování služeb výrobním oddělením Veřejné správě silnic, převedena z výrobního oddělení na společnost Mesta AS v tom smyslu, že společnost Mesta AS nahradila výrobní oddělení jako poskytovatele služeb.
Sen vuoksi valvontaviranomaisen on tarkasteltava sitä, vastaavatko tielaitoksen ja Mesta AS:n välisten sopimusten tekohinnat markkinahintaa.Kontrolní úřad musí proto ověřit, zda ceny, za něž byly smlouvy „uzavřeny“ mezi Veřejnou správou silnic a společností Mesta AS, odrážejí tržní ceny.
On syytä huomauttaa, että se, että valvontaviranomainen on arvioinut tekijöitä, jotka ovat merkityksellisiä määritettäessä sitä, onko valtio toiminut yksityisen markkinasijoittajan tavoin siirtäessään siirtymäsopimukset kokonaan omistamalleen yritykselle, ei estä valvontaviranomaista arvioimasta valtiontuen sisältymistä muihin valtion [181]ja kyseisen yrityksen välisiin toimiin.Pro úplnost je třeba uvést, že skutečnost, že Kontrolní úřad posoudil prvky, které jsou důležité pro zjištění, zda stát jednal jako soukromý investor v tržním hospodářství (tím, že převedl přechodné zakázky) s ohledem na společnost, která je zcela v jeho vlastnictví, nevylučuje, aby Kontrolní úřad posoudil existenci podpory v ostatních transakcích mezi státem [181]a uvedenou společností.
Päinvastoin tällainen arviointi on erityisen relevantti silloin, kun valtio on oman yrityksensä asiakas.Naopak, takovéto posouzení je ještě důležitější v případě, že stát je odběratelem jedné ze svých vlastních společností.
Kuten edellä todettiin, kun valtio hankkii palveluja yritykseltä (myös kokonaan omistamaltaan yritykseltä), sen on toimittava yksityisen markkinasijoittajan tavoin ja maksettava markkinahinta.Jak je objasněno výše, je-li stát pořizovatelem služeb od podniku (včetně podniků, které zcela vlastní), musí jednat jako „soukromý investor v tržním hospodářství“ a uhradit tržní cenu.
Menettelyn aloittamispäätöksen jälkeen Norjan viranomaiset ovat selventäneet olosuhteita, joissa voimassa olleiden rakennussopimusten hinnat siirrettiin Mesta AS:lle.Po zveřejnění rozhodnutí o zahájení řízení norské orgány objasnily okolnosti s ohledem na ceny, za něž byly stávající stavební zakázky převedeny na společnost Mesta AS.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership