Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Esimerkki tästä oli Bærum-sopimuksen hinta (arvo noin 75 miljoonaa Norjan kruunua).Jedním příkladem je cena stanovená pro zakázku Bærum (s hodnotou ve výši přibližně 75 milionů NOK).
Destia-asia, joka koskee Suomen tieliikelaitoksen rakenneuudistusta (EUVL L 270, 10.10.2008, s. 1), johdanto-osan 234 kappale.Věc Destia týkající se restrukturalizace finského úřadu správy silnic (Úř. věst. L 270, 10.10.2008, s. 1), 234. bod odůvodnění.
Ks. ViaNovan raportti, joka osoitti, että niiden siirtymäsopimusten, joista järjestettiin myöhemmin julkinen tarjouskilpailu vuoden 2003 aikana, kustannustaso oli noin 32 prosenttia alhaisempi kuin vastaavien Mesta AS:lle siirrettyjen siirtymäkauden sopimusten alkuperäinen kustannustaso.Viz zpráva společnosti ViaNova, v níž bylo zjištěno, že výše nákladů u přechodných zakázek, které byly v průběhu roku 2003 předmětem následných veřejných výběrových řízení, byla přibližně o 32 % nižší než původní výše nákladů u srovnatelných přechodných zakázek převedených na společnost Mesta AS.
Ks. yritysten välitöntä verotusta koskevia valtiontukitoimenpiteitä koskevien suuntaviivojen 3 jakson 2 kohta.Viz bod 2 oddílu 3 pokynů k použití předpisů o státní podpoře v případě opatření týkajících se přímého zdanění podnikatelské činnosti.
Valvontaviranomainen teki 14.12.2005 kielteisen päätöksen N:o 318/05/KOL, jossa se katsoi, että heinäkuussa 2000 yritykselle Entra AS (siirrettäessä kiinteistö valtiolta Entralle) myönnetty vapautus asiakirja- ja rekisteröintimaksun maksamisesta sisälsi valtiontukea, joka ei soveltunut ETA-sopimuksen toimintaan.Dne 14.12.2005 vydal Kontrolní úřad záporné rozhodnutí (318/05/KOL), v němž měl za to, že osvobození od placení poplatků za dokumenty a registračních poplatků přiznané v červenci 2000 společnosti Entra AS (v rámci převodu nemovitostí ze státu na společnost Entra) zahrnovalo státní podporu, která není slučitelná s fungováním Dohody o EHP.
Tässä päätöksessä valvontaviranomainen katsoi, että vapautus ei ollut osa hallinnollista käytäntöä, joka voitaisiin luokitella yleiseksi toimenpiteeksi, koska hallinnollisen käytännön (”jatkuvuusperiaate”) soveltaminen yritysten uudelleenjärjestelyyn ei ollut hallinnollinen käytäntö Entran perustamisajankohtana.V tomto rozhodnutí měl Kontrolní úřad za to, že osvobození není součástí správního postupu považovaného za obecné opatření, jelikož uplatnění správního postupu („zásada kontinuity“) v případě reorganizace společností nepředstavovalo v době založení společnosti Entra správní praxi.
Jäsenvaltioiden ja julkisten yritysten välisten taloudellisten suhteiden avoimuudesta sekä tiettyjen yritysten taloudellisen toiminnan avoimuudesta annettu komission direktiivi 2006/111/EY (”avoimuusdirektiivi”).Směrnice Komise 2006/111/ES o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků („směrnice o průhlednosti“).
Ks. esimerkiksi komission 20 päivänä lokakuuta 2001 tekemä päätös 2006/741/EY tuesta, jonka Saksa on myöntänyt Landesbank Schleswig-Holstein – Girozentralelle, nykyinen HSH Nordbank AG (EUVL L 307, 7.11.2006, s. 134).Viz například rozhodnutí Komise 2006/741/ES ze dne 20. října 2004 o podpoře poskytnuté Německem ve prospěch společnosti Landesbank Schleswig-Holstein – Girozentrale, nyní HSH Nordbank AG (Úř. věst. 2006 L 307, s. 134).
Päätös N:o 318/05/KOL.Rozhodnutí č. 318/05/KOL.
Päätöksen 318/05/KOL II osan 1.2.1 jakso.Bod 1.2.1 v části II rozhodnutí č. 318/05/KOL.
Ks. tähän liittyen asia C-730/79, Philip Morris v. komissio, Kok. 1980 s. 2671, 11 kohta, jossa todetaan, että ”kun valtion taloudellinen tuki vahvistaa yrityksen asemaa jäsenvaltioiden välisessä kaupassa muihin, kilpaileviin yrityksiin verrattuna, tuen on katsottava vaikuttavan jäsenvaltioiden väliseen kauppaan”.V této souvislosti viz věc 730/79 Philip Morris v. Komise, Sb. rozh. 1980, s. 2671, bod 11, v němž je uvedeno, že „v případech, kdy finanční podpora poskytnutá státem posiluje postavení podniku ve srovnání s jinými podniky soutěžícími v obchodu uvnitř Společenství, je nutné mít za to, že uvedené podniky jsou ovlivněny touto podporou“.
Ks. esimerkiksi asia EDF (Ranksa), EUVL L 49, 22.2.2005, s. 9; Destia (Suomi) (EUVL L 270, 10.10.2008, s. 1); OTE (Kreikka) (EUVL L 243, 11.9.2008, s. 7); La Poste (Ranska) (EUVL L 63, 7.3.2008, s. 16); ja Royal Mail (Yhdistynyt kuningaskunta), asia C7/2007, päätös 8.4.2009.Viz například úvahy ve věcech EDF (Francie) (Úř. věst. L 49, 22.2.2005, s. 9), Destia (Finsko) (Úř. věst. L 270, 10.10.2008, s. 1), OTE (Řecko), (Úř. věst. L 243, 11.9.2008, s. 7), La Poste (Francie) (Úř. věst. L 63, 7.3.2008, s. 16) a Royal Mail (Spojené království) C/2007 ze dne 8. dubna 2009.
Tämä on valvontaviranomaisen päätelmä 18 päivänä heinäkuuta 2007 tehdyssä päätöksessä N:o 349/07/KOL Norjan tielaitoksen Møre and Romsdalin aluetoimistosta.To je závěr v rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 349/07/KOL ze dne 18. července 2007 ve věci Norské správy silnic, okresního úřadu Møre a Romsdal.
Ks. Mestan verkkosivut www.mesta.no ja Mesta AS:n vuosikertomus 2008, s. 2.Viz internetové stránky společnosti Mesta; www.mesta.no a výroční zpráva této společnosti za rok 2008, s. 2.
Koska Mesta AS:n siirtymäsopimusten nojalla tarjoamat sopimukset kattoivat vuodet 2003–2006, siis ajanjakson ennen ja jälkeen vuotta 2005, julkisesta palvelusta maksettavaa korvausta koskevia suuntaviivoja sovelletaan.Jelikož se služby poskytované společností Mesta AS na základě přechodných zakázek týkaly období od roku 2003 do roku 2006, tudíž období před rokem 2005 i pozdějšího období, použijí se pokyny k vyrovnávací platbě za závazek veřejné služby analogicky.
Asia E-04/-9, Islannin pankkien ja arvopaperinvälittäjien yhdistys v. Eftan valvontaviranomainen, Eftan oikeustapauskokoelma 2006, s. 42, 65 kohta.Věc E-9/04 The Bankers’ and Securities’ Dealers Association of Iceland v. Kontrolní úřad ESVO, Sb. rozh. Soudního dvora ESVO 2006, s. 42, bod 65.
Tämä vastaa tapaa, jolla julkisen palvelun velvoitteet oli asetettu edeltävässä alaviitteessä mainituissa komission päätöksissä.To se podobá způsobu, jakým byly závazky veřejné služby svěřeny v rozhodnutích Komise uvedených v poznámce pod čarou výše.
Siirtäminen vuodelta 2003 vuodelle 2004 oli alle 10 prosenttia vuotuisesta korvauksesta julkisesta palvelusta maksettavaa korvausta koskevien suuntaviivojen 20 jakson mukaisesti.Převod z roku 2003 do roku 2004 představoval méně než 10 % roční vyrovnávací platby v souladu s bodem 20 pokynů k vyrovnávací platbě za závazek veřejné služby.
Palkan säilyttämiseen liittyvää toimenpidettä (jota ei ole toteutettu ja joka ei sen vuoksi ole aiheuttanut kustannuksia) lukuun ottamatta kaikki toimenpiteet toteutettiin Mesta AS:n perustamisajankohtana ja olivat voimassa vuoden 2005 loppuun.S výjimkou opatření týkajícího se zachování mezd (které nenabylo účinku, a tudíž nevznikly žádné náklady) byla všechna opatření provedena v době založení společnosti Mesta AS a trvala až do konce roku 2005.
Kaikkiin toimenpiteisiin liittyvät kokonaiskustannukset arvioitiin alun perin 77 miljoonaksi Norjan kruunuksi [49], mutta Norjan viranomaisten mukaan tammikuussa 2006 aiheutuneet kokonaiskustannukset olivat noin 82,4 miljoonaa Norjan kruunua (ilman hallinnollisia kustannuksia).Zatímco se celkové náklady vztahující se na všechna opatření původně odhadovaly na 77 milionů NOK [49], norské orgány vysvětlily, že celkové náklady vynaložené do ledna 2006 činily přibližně 82,4 milionu NOK (bez administrativních nákladů).
Deloitte&Touche havaitsi, että (simuloidun jatkuvuuden mukaista) kiinteän omaisuuden arvoa oli pienennettävä 1137 miljoonasta Norjan kruunusta [80]937 miljoonaan Norjan kruunuun (eli 200 miljoonaa Norjan kruunua) [81].2.3.4 Arvostus lopullisessa avaavassa taseessaNa tomto základě společnost Deloitte&Touche zjistila, že hodnotu (podle zásady simulované kontinuity) fixních aktiv je nutno snížit z částky ve výši 1137 milionů NOK [80]na 937 milionů NOK (tj. o 200 milionů NOK) [81].2.3.4 Stanovení hodnoty v konečné verzi počáteční rozvahy
Nämä sopimukset kattoivat tiepäällysteisiin, tiemerkintöihin, ojitukseen, hiekoitukseen sekä tulviin ja lumivyöryihin liittyviä töitä, ja niiden voimassaolo päättyisi viimeistään neljän vuoden kuluessa, eli vuoden 2006 kolmannella vuosineljänneksellä.Všechny tyto zakázky, které zahrnovaly práce týkající se povrchu vozovky, značení, kanalizace, posypu a záplav a lavin, měly skončit nejvýše do čtyř let, tj. třetího čtvrtletí roku 2006.
Keston mukaan ne jakautuvat neljään luokkaan jäljempänä esitetyn mukaisesti.Pokud jde o dobu trvání, spadají do čtyř níže uvedených kategorií.
Tielaitoksen, ViaNova Planin ja Trafikk AS:n tilaamassa ja julkaisemassa raportissa analysoidaan sopimusten hintatasoa joulukuussa 2003 (”ViaNovan raportti”).Zpráva, kterou zadalo a zveřejnilo Ředitelství veřejných silnic a vyhotovila společnost ViaNova Plan and Trafikk AS, zahrnuje analýzu výše cen u zakázek v prosinci 2003 (dále jen „zpráva společnosti ViaNova“).
ViaNovan raportista ilmenee, että useista Mesta AS:lle siirretyistä teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevista sopimuksista järjestettiin julkinen tarjouskilpailu tammikuussa 2003.Zpráva společnosti ViaNova uvádí, že v lednu 2003 podléhala řada přechodných zakázek v oblasti provozu a údržby převedených na společnost Mesta AS veřejným nabídkovým řízením.
Norjan viranomaiset ovat toimittaneet katsauksen hinnoista, jotka olivat seurausta teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevien sopimusten kilpailuttamisesta vuosina 2003–2006.Norské orgány předložily přehled cen vyplývajících z nabídkových řízení na zakázky v oblasti provozu a údržby v období mezi rokem 2003 a 2006.
Norjan viranomaisten toimittamassa katsauksessa esitetyt summat ovat (joitakin eroja lukuun ottamatta) samanlaiset kuin summat Veidekke ASA:n toimittamassa Excel-taulukossa, johon sisältyy myös taulukko, jossa verrataan voittavaa (eli alinta) tarjousta kussakin tarjouskilpailussa niihin hintoihin, joilla sopimukset siirrettiin.Částky uvedené v přehledu předloženém norskými orgány jsou (s určitými rozdíly) podobné částkám uvedeným v tabulce v Excelu, kterou poskytla společnost Veidekke ASA a která zahrnovala rovněž tabulku srovnávající vítěznou (tj. nejnižší) nabídku v každém nabídkovém řízení s cenami, za něž byly zakázky převedeny.
Voittanut tarjousCena vítězné nabídky
Summa, jolla sopimuksen siirtohinta ylittää voittaneen hinnanČástka, o kterou cena při převodu zakázky převyšuje cenu vítězné nabídky
Viranomaisten toimittama katsaus niistä teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevista sopimuksista, joista on vuosina 2003–2006 järjestetty tarjouskilpailu, osoittaa Mesta AS:n voittaneen 14 sopimusta vuonna 2003 järjestetyissä 24 tarjouskilpailussa.Z přehledu zakázek v oblasti provozu a údržby zadaných ve veřejných nabídkových řízeních v období mezi rokem 2003 a 2006, který předložily orgány, vyplývá, že společnost Mesta AS získala 14 z celkem 24 zakázek zadaných v roce 2003.
Vuonna 2004 Mesta AS voitti 13 sopimusta yhteensä 25 sopimuksesta ja vuonna 2005 Mesta AS voitti 20 sopimusta yhteensä 29 sopimuksesta.V roce 2004 společnost Mesta AS získala 13 z celkem 25 zakázek, zatímco v roce 2005 společnost Mesta AS získala 20 z celkem 29 zakázek.
Diskontatun kassavirran analyysista saatujen tulosten perusteella sopimusportfolion [96]arvo oli kuitenkin liian alhainen minkään arvon määrittämiseksi sille [97].2.4.7 Tilapäinen julkisen palvelun velvoiteNa základě výsledků metody diskontovaných peněžních toků byla hodnota portfolia zakázek [96]příliš nízká, než aby jim bylo možno přidělit nějakou hodnotu [97].2.4.7 Dočasný závazek veřejné služby
Velvoite poistettiin vähitellen, ja se päättyi 1 päivänä syyskuuta 2006.Závazek byl postupně ukončován a skončil dne 1. září 2006.
Julkisen palvelun tehtävä on kuvailtu yksityiskohtaisesti tielaitoksen vuonna 1999 julkaisemassa (vuonna 2003 päivitetyssä) raportissa, joka koskee teiden ylläpidon ja hoidon standardeja [98].Úkol veřejné služby je podrobně popsán ve zprávě o normách pro provoz a údržbu, kterou vydala Veřejná správa silnic v roce 1999 (aktualizováno v roce 2003) [98].
Palvelutehtävä on annettu Mesta AS:lle kuhunkin Mesta AS:lle myönnettyyn sopimukseen sisältyvällä määräyksellä, jossa kuvaillaan lyhyesti merkitykselliset standardit ja viitataan teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevaan standardisointiraporttiin.Norjan viranomaisten mukaan edellä kuvailtu julkisen palvelun tehtävä osoitettiin Mesta AS:lle, jotta voitaisiin taata riittävä tieturvallisuuden taso syyskuuhun 2006 asti.Úkol v oblasti služeb byl společnosti Mesta AS svěřen prostřednictvím ustanovení v každé smlouvě uzavřené se společností Mesta AS, a to uvedením stručného přehledu příslušných norem aodkazem na zprávu o normalizaci pro provoz a údržbu.Norské orgány objasnily, že pověření společnosti Mesta AS výše popsaným úkolem veřejné služby mělo zaručit dostatečnou úroveň bezpečnosti silničního provozu až do září 2006.
Tältä osin viranomaiset ovat todenneet, että tielaitos vastaa tieturvallisuudesta ja sen vähimmäistason varmistamisesta valvomalla korjaus- ja kunnossapitotöitä [100].V tomto ohledu orgány vysvětlily, že Veřejná správa silnic odpovídá za bezpečnost silničního provozu a zajištění minimálního standardu prostřednictvím dohledu a kontroly nad opravami a údržbou [100].
Tässä yhteydessä Norjan viranomaiset ovat todenneet, että Mesta AS piti erillistä kirjanpitoa jokaisesta siirtymäsopimuksesta vuosina 2003–2006.V této souvislosti norské orgány objasnily, že v průběhu období 2003 až 2006 společnost Mesta AS vedla pro každou přechodnou zakázku zvláštní účty.
Näin ollen seuraavissa taulukoissa esitetyt tulot (ja kustannukset) liittyvät suoraan teiden ylläpitoa ja hoitoa koskeviin siirtymäsopimuksiin.Všechny příjmy (a náklady) uvedené v následujících tabulkách proto přímo souvisí s přechodnými zakázkami v oblasti provozu a údržby.
Seuraavassa taulukossa esitetään Mesta AS:n kustannukset, tulot ja todellinen tuottoaste teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevien siirtymäsopimusten perusteella vuosina 2003–2006.Následující tabulka podává přehled o nákladech, příjmech a skutečné míře návratnosti dosažené společností Mesta AS v rámci přechodných zakázek v oblasti provozu a údržby v období 2003 až 2006.
Norjan viranomaiset ovat tarkentaneet, että erityistä tuottoastetta ei ollut vahvistettu etukäteen teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevien siirtymäsopimusten osalta.Norské orgány uvedly, že s ohledem na přechodné zakázky v oblasti provozu a údržby nebyla předem stanovena žádná konkrétní míra návratnosti.
Toisissa ohjeissa tämä käytäntö laajennetaan sulautumien purkamiseen ja konversioihin 1 päivästä heinäkuuta 2005 alkaen [115].2.6 SYYT MENETTELYN ALOITTAMISEENDruhý oběžník tento postup rozšiřuje na zpětné rozdělení a převod podniků s účinnosti ode dne 1. července 2005 [115].2.6 DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ
SCHJØDTSPOLEČNOST SCHJØDT
Tämä perustuu sellaisten tarjouskilpailujen analysointiin, joihin sisältyy sekä rakennussopimuksia että teiden ylläpitoa ja hoitoa koskevia sopimuksia ajanjaksolla 1 päivästä elokuuta 20021 päivään helmikuuta 2008.To je založeno na analýze nabídkových řízení zahrnujících jak stavební zakázky, tak i zakázky v oblasti provozu a údržby v období od 1. srpna 2002 do 1. února 2008.
Analyysin perusteella näyttää siltä, että Mesta AS:n keskimääräiset hinnat ovat nousseet tasolta, jolla ne olivat 20 prosenttia Skanskan hintoja pienemmät, Skanskan hintatason yläpuolelle.Z analýzy vyplývá, že průměrné ceny společnosti Mesta AS byly zpočátku o 20 % nižší než ceny společnosti Skanska, posléze se však dostaly na vyšší úroveň, než byly ceny společnosti Skanska.
Norjan viranomaiset huomauttavat myös, että ensimmäisen oikeusasteen tuomioistuin totesi, että Tanskan hallitus olisi voinut saavuttaa saman tuloksen olemalla siirtämättä virkamiehiä Combusiin: ” … Tanskan valtio olisi voinut … saavuttaa saman tuloksen ottamalla samat virkamiehet takaisin julkishallinnon tehtäviin erityistä hyvitystä maksamatta, jolloin Combus olisi voinut käyttää välittömästi yksityisoikeuden soveltamisalaan kuuluvia työsopimussuhteisia toimihenkilöitä.” [130]Norjan viranomaiset ovat väittäneet, että Combus-tuomion perusteella ratkaiseva seikka on se, onko korvauksessa kyse toimenpiteistä, ”joilla alennetaan yrityksen vastattavaksi tavallisesti kuuluvia kustannuksia tai joita on pidettävä sellaisena taloudellisena etuna, jota edunsaajayritys ei olisi saanut tavanomaisten markkinoilla sovellettavien ehtojen mukaan”.Norské orgány rovněž poznamenaly, že Soud prvního stupně uvedl, že dánská vláda mohla dosáhnout stejného výsledku tím, že by funkcionáře nepřevedla do společnosti Combus: „…dánská vláda mohla dosáhnout stejných výsledků opětovným přidělením těchto funkcionářů v rámci veřejné správy, aniž by zaplatila jakýkoli zvláštní příspěvek navíc, který by umožnil společnosti Combus ihned zaměstnat zaměstnance na smluvním základě v rámci soukromého práva“ [130].Norské orgány tvrdily, že na základě rozsudku ve věci Combus je rozhodující otázkou, zda náhrada „snižuje náklady, jež obvykle zatěžují rozpočet podniku. Na takovou náhradu je třeba pohlížet jako na hospodářskou výhodu, kterou by podnik, jenž je příjemcem, za obvyklých tržních okolností nezískal“.
Varhaiseläkkeet, virkamieseläkeoikeuksien säilyttäminen ja erityisen eläkeiän säilyttäminenPředčasný odchod do důchodu, zachování nároků na důchod státních zaměstnanců a zachování zvláštního věku odchodu do důchodu
Norjan viranomaiset muistuttavat, että varhaiseläkettä tarjottiin, jotta voitaisiin vähentää virkamiesasemassa olevia työntekijöitä.Norské orgány připomínají, že předčasný odchod do důchodu byl nabízen s cílem snížit počet pracovníků, kteří byli státními zaměstnanci.
Norjan viranomaiset katsovat, että siirtymäsopimusten hintataso ei ylittänyt sitä, ”mitä olisi pidettävä kestävänä markkinahintana ajankohtana, jolloin siirtymäsopimukset siirrettiin …”.Norské orgány se domnívají, že výše cen přechodných zakázek nepřesahovala to, „co by se mělo považovat za udržitelnou tržní cenu v době převedení přechodných zakázek …“.
Arvioinnin on joka tapauksessa perustuttava yrityksen perustamisajankohtana käytettävissä olleisiin tietoihin.Hodnocení musí být každopádně založeno na skutečnostech, které byly k dispozici v době založení společnosti.
Tältä osin Norjan viranomaiset vetoavat Combus-tuomioon [153].V této souvislosti norské orgány vycházejí z rozsudku ve věci Combus [153].
Norjan viranomaiset ovat huomauttaneet, että huomioon olisi otettava ehdot, joilla aikaisempi työnantaja eli valtio palkkasi kyseiset työntekijät, ja valtiolle näistä järjestelyistä syntyvät velvoitteet.Norské orgány v tomto ohledu podotkly, že je nutno vzít v potaz podmínky, za nichž zaměstnával příslušné pracovníky předchozí zaměstnavatel, tj. stát, a závazky státu plynoucí z těchto ujednání.
Combus-asiassa tuomioistuin totesi, että kyseessä olevan toimenpiteen ”tarkoituksena oli korvata Combusin työntekijöinä olevien virkamiesten etuoikeutettu ja kallis asema sellaisella, joka on verrattavissa Combusin kanssa kilpailevien muiden linja-autoliikennealan yritysten työntekijöiden asemaan. Tarkoituksena oli siis vapauttaa Combus rakenteellisesta haitasta suhteessa sen yksityisiin kilpailijoihin.” [154]V rozsudku ve věci Combus Soud prvního stupně uvedl, že dotyčné opatření „směřuje k nahrazení výsadního a nákladného postavení úředníků zaměstnaných společností Combus statutem smluvního zaměstnance srovnatelným se statutem zaměstnanců jiných podniků autobusové přepravy, a tedy k osvobození společnosti Combus od strukturální nevýhody vyplývající z výsadního postavení úředníků vzhledem k jejím soukromým soutěžitelům“ [154].
Vaikka onkin totta, että Combus-asian tavoin tässä asiassa on kyse korvauksesta, jolla vapautetaan yritys (Mesta AS) rakenteellisesta haitasta suhteessa sen yksityisen sektorin kilpailijoihin, jotkin tämän asian aineellisoikeudelliset tosiseikat eroavat Combus-asiasta.Ačkoliv je pravdou, že stejně jako ve věci Combus tento případ zahrnuje náhradu s cílem zbavit společnost (Mesta AS) strukturální nevýhody, která jí vznikla ve vztahu k soukromým soutěžitelům, některé podstatné skutečnosti daného případu se liší od případu Combus.
Myös kansallista tieverkostoa koskevien ylläpito- ja hoitotöiden osalta Norjan viranomaiset olivat ennen 1 päivää tammikuuta 2003 saaneet hinnat viidestä vuosina 1998–2001 toteutetusta koe-/pilottihankkeesta.Avšak i s ohledem na práce v oblasti provozu a údržby samotné sítě státních silnic získaly norské orgány před 1. lednem 2003 ceny vyplývající z nabídkových řízení pro pět zkušebních/pilotních projektů v období 1998–2001.
Nämä hinnat olivat mukana vuonna 2000 kilpailukyvystä suoritetussa (tielaitoksen itsensä julkaisemassa) vertailuanalyysissa, joka osoitti, että tuotanto-osaston tapauksessa kustannusten osuus sopimushinnasta oli 23 prosenttiyksikköä suurempi kuin markkinatoimijoiden kanssa tehdyissä koe-/pilottisopimuksissa.Tyto ceny tvořily součást srovnávací analýzy z roku 2000 (kterou vydala samotná Veřejná správa silnic) týkající se schopnosti soutěžit, která prokázala, že podíl nákladů na ceně zakázek byl u výrobního oddělení o 23 % vyšší než v případě zkušebních/pilotních zakázek, které byly zadány tržním subjektům.
Tämä kanta noudattaa valvontaviranomaisen päätelmiä Entra-asiassa 14 päivänä joulukuuta 2005 tehdyssä päätöksessä [190].1.3 VALTION VAROJEN KÄYTTÖTento názor je rovněž v souladu se závěrem Kontrolního úřadu ve věci Entra, který byl přijat dne 14. prosince 2005 [190].1.3 PŘÍTOMNOST STÁTNÍCH PROSTŘEDKŮ
Kirjeenvaihdosta on yksityiskohtaisempia tietoja muodollisen tutkintamenettelyn aloittamisesta tehdyssä päätöksessä N:o 350/07/KOL, jota koskeva tiivistelmä on julkaistu EUVL:ssä C 310, 20.12.2007, s. 5, ja ETA-täydennysosassa N:o 61, 20.12.2007.Další podrobnosti o této korespondenci viz rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 350/07/KOL o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, jehož shrnutí je zveřejněno v Úř. věst. C 310, 20.12.2007, s. 5 a v dodatku EHP č. 61, 20.12.2007.
Päätöksen koko teksti on julkaistu valvontaviranomaisen verkkosivustolla (www.eftasurv.int).Celé znění je zveřejněno na internetových stránkách Kontrolního úřadu na adrese: www.eftasurv.int.
Asiakirjan St.prp. nr. 1 Tillegg nr. 1 (2002–2003) 4.1 jakso ja myös kauppa- ja teollisuusministeriön 28.8.2009 päivätyn kirjeen 1.3 jakso (tapahtuma nro 528656).§ 4 odst. 1 St. prp. nr. 1 Tillegg nr. 1 (2002–2003), zopakováno rovněž v bodě 1.3 dopisu ministerstva obchodu a průmyslu ze dne 28.8.2009 (dokument č. 528656).
”Standard for drift og vedlikehold” vuodelta 1999, päivitetty vuonna 2003.„Standard for drift og vedlikehold“ z roku 1999 a aktualizovaný v roce 2003.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership