Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen 5 artiklan 2 kohdan b alakohdan nojalla valvontaviranomainen antaa ilmoituksia ja suuntaviivoja asioista, joita ETA-sopimus koskee, jos kyseisessä sopimuksessa taikka valvonta- ja tuomioistuinsopimuksessa nimenomaisesti näin määrätään tai jos valvontaviranomainen pitää sitä tarpeellisena.podle čl. 5 odst. 2 písm. b) Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru vydá Kontrolní úřad oznámení nebo pokyny k záležitostem, jimiž se zabývá Dohoda o EHP, pokud to tato dohoda nebo Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru výslovně stanoví nebo pokud to Kontrolní úřad považuje za nezbytné,
Valvontaviranomainen hyväksyi valtiontukea koskevat menettelysäännöt ja aineelliset säännöt 19 päivänä tammikuuta 1994. [4]Euroopan komissio, jäljempänä ’komissio’, antoi 30 päivänä syyskuuta 2009 tiedonannon ”Yhteisön suuntaviivat valtiontukisääntöjen soveltamisesta laajakaistaverkkojen nopean käyttöönoton yhteydessä” [5].Komission tiedonanto on merkityksellinen myös Euroopan talousalueen kannalta.Kontrolní úřad přijal dne 19. ledna 1994 procesní a hmotná pravidla v oblasti státní podpory [4],dne 30. září 2009 zveřejnila Evropská komise (dále jen „Komise“) sdělení Komise – Pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí [5],sdělení Komise se týká i Evropského hospodářského prostoru,
ETA-sopimuksen liitteen XV lopussa olevan luvun ”Yleistä” II kohdan mukaan valvontaviranomaisen on komissiota kuultuaan annettava säädökset, jotka vastaavat komission antamia säädöksiä.podle bodu II v položce „VŠEOBECNÉ“ na konci přílohy XV Dohody o EHP má Kontrolní úřad po konzultaci s Komisí přijmout akty odpovídající aktům přijatým Komisí,
Valvontaviranomainen on kuullut komissiota ja EFTA-valtioita 22 päivänä tammikuuta 2010 päivätyillä kirjeillä (tapausnumerot 543740, 543741 ja 543742),Kontrolní úřad konzultoval Komisi a státy ESVO dopisy k dané záležitosti ze dne 22. ledna 2010 (dokumenty č. 543740, 543741 a 543742),
Valtiontuen suuntaviivoja muutetaan lisäämällä niihin uusi luku valtiontukisääntöjen soveltamisesta laajakaistaverkkojen nopean käyttöönoton yhteydessä.Pokyny pro státní podporu jsou pozměněny vložením nové kapitoly o použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí.
Tehty Brysselissä 3 päivänä helmikuuta 2010.V Bruselu dne 3. února 2010.
Suuntaviivat ETA-sopimuksen 61 ja 62 artiklan sekä valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen pöytäkirjassa 3 olevan 1 artiklan soveltamista ja tulkitsemista varten, valvontaviranomainen hyväksynyt ja antanut 19 päivänä tammikuuta 1994 (julkaistu Euroopan yhteisöjen virallisessa lehdessä L 231, 3.9.1994, s. 1, ja ETA-täydennysosassa N:o 32, 3.9.1994, s. 1), sellaisina kuin ne ovat muutettuina, jäljempänä ’valtiontuen suuntaviivat’.Pokyny pro uplatňování a výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP a článku 1 protokolu 3 k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, které byly přijaty a vydány Kontrolním úřadem ESVO dne 19. ledna 1994, zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie (L 231, 3.9.1994, s. 1 a v dodatku EHP č. 32, 3.9.1994, s. 1, v platném znění. Dále jen „pokyny pro státní podporu“.
Valtiontuen suuntaviivojen päivitetty versio on saatavilla valvontaviranomaisen internetsivuilla: http://www.eftasurv.int/state-aid/legal-framework/state-aid-guidelines.Aktuální znění pokynů pro státní podporu je zveřejněno na internetových stránkách Kontrolního úřadu na adrese: http://www.eftasurv.int/state-aid/legal-framework/state-aid-guidelines/.
Laajakaistayhteydet ovat avainasemassa tieto- ja viestintäteknologioiden kehittämisen, omaksumisen ja käytön kannalta taloudessa ja yhteiskunnassa.Dostupnost širokopásmového připojení je klíčovým předpokladem pro rozvoj, zavádění a používání informačních a komunikačních technologií (IKT) v hospodářství a společnosti.
Laajakaistayhteydet ovat strategisesti merkityksellisiä, koska ne nopeuttavat näiden teknologioiden myötävaikutusta kasvuun ja innovointiin kaikilla talouden aloilla sekä edistävät sosiaalista ja alueellista yhteenkuuluvuutta.Širokopásmové připojení má strategický význam díky své schopnosti urychlit realizaci příspěvku těchto technologií k růstu a inovaci ve všech hospodářských odvětvích a k sociální a územní soudržnosti.
Kuten Lissabonin strategiassa ja sen jälkeen annetuissa Euroopan komission, jäljempänä ”komissio”, tiedonannoissa [2]määrätään, myös valvontaviranomainen pyrkii aktiivisesti edistämään laajakaistapalvelujen saattamista kattavasti kaikkien Euroopan kansalaisten ulottuville.V souladu s Lisabonskou strategií a následnými sděleními [2]Evropské komise (dále jen „Komise“) Kontrolní úřad rovněž podporuje plošnou dostupnost širokopásmových služeb všem evropským občanům.
Komissio totesi jo asiakirjassa ”Valtiontuen toimintasuunnitelma – Valtiontukien vähentäminen ja tarkempi kohdentaminen: suunnitelma valtiontuen uudistamiseksi vuosina 2005–2009” [3], että valtiontukitoimenpiteet voivat tietyin edellytyksin olla tehokas väline yhteisen edun mukaisten tavoitteiden saavuttamiseksi.Je třeba připomenout, že v dokumentu Akční plán pro státní podpory – Cílenější státní podpory a jejich nižší počet: plán pro reformu státní podpory v letech 2005–2009 [3]Komise konstatovala, že opatření státní podpory mohou být za určitých podmínek účinným nástrojem pro dosažení cílů společného zájmu.
Valtiontuella voidaan erityisesti korjata markkinahäiriöitä, parantaa markkinoiden tehokasta toimintaa ja tehostaa kilpailukykyä.Státní podpora zejména může napravit selhání trhu, a tím zlepšit efektivní fungování trhů a zvýšit konkurenceschopnost.
Kun markkinoilla saavutetaan tehokkaita tuloksia, jotka kuitenkin ovat epätyydyttäviä koheesiopolitiikan kannalta, valtiontukea voidaan käyttää suotavamman ja oikeudenmukaisemman markkinatilanteen saavuttamiseksi.Dále může být státní podpora použita k dosažení více žádoucích, spravedlivých výsledků fungování trhů v případě, že trhy sice mají efektivní výsledky, ale ty se považují za neuspokojivé z hlediska politiky soudržnosti.
Erityisesti hyvin suunnattu tukitoimenpide laajakaista-alalla voi osaltaan pienentää ”digitaalista kahtiajakoa” [4], joka erottaa toisistaan maan eri alueet sen mukaan, missä on tarjolla edullisia ja kilpailukykyisiä laajakaistapalveluja ja missä ei.Konkrétně může správně zacílený státní zásah v oblasti širokopásmového připojení přispět ke zmenšení „digitální propasti“ [4], která rozděluje oblasti či regiony určité země, kde se nabízejí cenově dostupné a konkurenční širokopásmové služby, a oblasti, kde tyto služby nabízeny nejsou.
Samanaikaisesti on varmistettava, että valtiontuki ei syrjäytä markkinoiden aloitteita laajakaista-alalla.Současně však musí být zajištěno, aby státní podpora nevedla k vytěsnění iniciativy trhu v odvětví širokopásmového připojení.
Jos valtiontukea myönnetään laajakaistahankkeisiin alueilla, joilla markkinatoimijat tavanomaisissa olosuhteissa olisivat valmiita tekemään investointeja tai ovat jo tehneet niitä, tämä voisi vaikuttaa investointeihin, joita laajakaistaoperaattorit ovat jo tehneet markkinaehdoin, ja heikentää merkittävästi markkinatoimijoiden kannustimia investoida laajakaistaan.Pokud by se státní podpora pro širokopásmové připojení uplatňovala v oblastech, kde by se tržní subjekty obvykle rozhodly investovat nebo kde již investovaly, mohlo by to ovlivnit investice, které již provozovatelé širokopásmových sítí provedli za tržních podmínek, a významně oslabit motivaci tržních subjektů v první řadě investovat do širokopásmového připojení.
Tällaisissa tapauksissa laajakaistalle myönnettävä valtiontuki voisi olla tavoitteen kannalta haitallista.V takovýchto případech by státní podpora pro širokopásmové připojení mohla být kontraproduktivní vzhledem k cíli, který sleduje.
Valtiontuen valvonnan ensisijaisena tavoitteena laajakaista-alalla on varmistaa, että valtiontukitoimenpiteet johtavat laajakaistayhteyksien laajempaan levinneisyyteen tai niiden leviämisen nopeutumiseen verrattuna tilanteeseen ilman tukitoimenpiteitä. Lisäksi on varmistettava, että tuen myönteiset vaikutukset ovat suurempia kuin kilpailun vääristymisenä ilmenevät kielteiset vaikutukset.Hlavním cílem kontroly státní podpory v oblasti širokopásmového připojení je zajistit, aby opatření státní podpory přinesla větší širokopásmové pokrytí a rozšíření širokopásmového připojení nebo je přinesla rychleji, než jak by bylo dosaženo bez této podpory, a aby kladné účinky podpory převážily nad jejími zápornými účinky v podobě narušení hospodářské soutěže.
Sähköisen viestinnän sääntelyjärjestelmässä käsitellään myös laajakaistayhteyksiin liittyviä kysymyksiä.Je třeba připomenout, že předpisový rámec pro elektronické komunikace se zabývá rovněž otázkami souvisejícími s širokopásmovým přístupem [5].
Näin ollen tukkutason laajakaistamarkkinat ovat ennakkosääntelyn kohteena kaikissa EFTA-valtioissa.Velkoobchodní trhy s širokopásmovým přístupem podléhají tudíž doposud regulaci ex ante ve všech státech ESVO [6].
Tästä aiheesta on jo laadittu useita aloitteita, joiden tavoitteena on vastata seuraavan sukupolven liityntäverkkojen (Next Generation Access, jäljempänä ”NGA”) [7]luomiin uusiin haasteisiin, jotka koskevat erityisesti verkon käyttöoikeuksiin liittyvää sääntelyä. [8]V této souvislosti již byla podniknuta řada iniciativ, jejichž cílem je reagovat na nové výzvy, které z hlediska regulace přinášejí přístupové sítě nové generace (dálejen „sítě NGA“) [7], zejména pokud jde o otázky přístupu [8].
Tässä luvussa esitellään lyhyesti, kuinka valvontaviranomainen soveltaa ETA-sopimuksen valtiontukisääntöjä toimenpiteisiin, joilla tuetaan perinteisten laajakaistaverkkojen käyttöönottoa komission päätöksentekokäytännön pohjalta (2 jakso). Lisäksi tässä luvussa käsitellään useita sellaisten tukitoimenpiteiden arviointiin liittyviä seikkoja, joiden tavoitteena on kannustaa ja edistää NGA-verkkojen nopeaa käyttöönottoa (3 jakso).Tato kapitola objasňuje politiku Kontrolního úřadu, pokud jde o používání pravidel státní podpory podle Dohody o EHP u státních opatření na podporu zavádění tradičních širokopásmových sítí na základě stávající rozhodovací praxe Komise (oddíl 2), a zabývá se rovněž řadou otázek týkajících se posuzování opatření zaměřených na podporu rychlého budování sítí NGA (oddíl 3).
Valvontaviranomainen soveltaa tässä luvussa vahvistettuja suuntaviivoja arvioidessaan valtiontukea laajakaistalle. Tällä tavoin parannetaan oikeusvarmuutta ja valvontaviranomaisen päätöksentekokäytännön avoimuutta.Pokyny uvedené v této kapitole použije Kontrolní úřad při posuzování státní podpory pro širokopásmové připojení, čímž zvýší právní jistotu a transparentnost svých rozhodovacích postupů.
LAAJAKAISTAHANKKEILLE MYÖNNETTÄVÄÄ VALTIONTUKEA KOSKEVA VALVONTAVIRANOMAISEN POLITIIKKA2 POLITIKA KONTROLNÍHO ÚŘADU V OBLASTI STÁTNÍ PODPORY PRO PROJEKTY ŠIROKOPÁSMOVÉHO PŘIPOJENÍ
Valtiontukisääntöjen soveltaminenPoužití pravidel státní podpory
Komissio on päätöksissään suhtautunut myönteisesti tukitoimenpiteisiin, joilla pyritään edistämään laajakaistan käyttöönottoa maaseudulla ja sellaisilla alueilla, joilla laajakaistayhteyksien saatavuus on alhainen. Sen sijaan komissio on suhtautunut kriittisemmin tukitoimenpiteisiin alueilla, joilla jo on laajakaistainfrastruktuuria ja joilla esiintyy kilpailua.Ve své rozhodovací praxi se Komise v naprosté většině případů staví příznivě ke státním opatřením na podporu zavádění širokopásmového připojení ve venkovských oblastech a oblastech s nedostatečnou dostupností těchto služeb, avšak kritičtěji posuzuje opatření státní podpory v oblastech, kde již širokopásmová infrastruktura existuje a kde probíhá související hospodářská soutěž.
Kun valtion toimenpiteet laajakaistan käyttöönoton edistämiseksi ovat täyttäneet Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen, jäljempänä ”SEUT-sopimus”, 107 artiklan 1 kohdassa (vastaa ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohtaa) tarkoitetut valtiontukea koskevat edellytykset, komissio on arvioinut toimenpiteiden soveltuvuutta yhteismarkkinoille pääasiallisesti SEUT-sopimuksen 107 artiklan 3 kohdan (vastaa ETA-sopimuksen 61 artiklan 3 kohtaa) nojalla.Slučitelnost státních zásahů na podporu zavedení širokopásmového připojení, které splňovaly podmínky státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, který odpovídá čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, Komise dosud posuzovala především podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie který odpovídá čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP.
Seuraavissa 2.2 ja 2.3 jaksossa kuvaillaan lyhyesti, kuinka komissio soveltaa valtiontukisääntöjä laajakaistaverkkojen käyttöönottoa tukeviin valtion toimenpiteisiin.V oddílech 2.2 a 2.3 je shrnuta politika Komise v oblasti státní podpory, která se týká státních opatření na podporu zavádění širokopásmových sítí.
ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohta: tuen olemassaoloČl. 61 odst. 1 Dohody o EHP: existence podpory
ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdan mukaan ”EY:n jäsenvaltion tai EFTA-valtion myöntämä taikka valtion varoista muodossa tai toisessa myönnetty tuki, joka vääristää tai uhkaa vääristää kilpailua suosimalla jotakin yritystä tai tuotannonalaa, ei sovellu tämän sopimuksen toimintaan, siltä osin kuin se vaikuttaa sopimuspuolten väliseen kauppaan”.Podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP „podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody“.
Toimenpiteen luokittelu valtiontueksi edellyttää seuraavien kumulatiivisten edellytysten täyttymistä:Z toho vyplývá, že opatření se považuje za státní podporu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
tuki on myönnetty valtion varoista;opatření musí být financováno ze státních prostředků;
siitä on taloudellista etua yrityksille;musí poskytovat hospodářskou výhodu podnikům;
etu on valikoiva ja vääristää tai uhkaa vääristää kilpailua;tato výhoda musí být selektivní a musí narušovat hospodářskou soutěž nebo hrozit jejím narušením;
toimenpide vaikuttaa yhteisön sisäiseen kauppaan.opatření musí ovlivňovat obchod uvnitř EHP.
Julkiseen tukeen laajakaistahankkeille sisältyy usein ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitettua valtiontukea. [9]Veřejná podpora pro projekty širokopásmového připojení je často spojena s existencí státní podpory ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP [9].
Ensinnäkin tukitoimenpiteisiin sisältyy tavallisesti valtion varoja (esimerkiksi kun valtio tukee laajakaistahankkeita avustuksilla, veronalennuksilla tai muuntyyppisillä suotuisilla rahoitusehdoilla). [10]Za prvé, tato opatření obvykle zahrnují vynaložení státních prostředků (např. pokud stát projekty širokopásmového připojení podporuje prostřednictvím subvencí, slev na daních či jiných podmínek preferenčního financování) [10].
Toiseksi taloudelliselle toiminnalle myönnetyn tuen osalta voidaan todeta, että laajakaistan käyttöönottohankkeita tukevat valtion toimenpiteet kohdistuvat tavallisesti taloudellisen toiminnan harjoittamiseen (kuten laajakaistainfrastruktuurin rakentaminen, toiminnan harjoittaminen ja siihen pääsyn mahdollistaminen, runkoyhteydet ja maalaitteet mukaan luettuina, esimerkiksi kiinteät, maanpäälliset langattomat, satelliittiperustaiset tai eri tekniikoiden yhdistelmä).Za druhé, pokud jde o podporu poskytnutou pro výkon hospodářské činnosti, státní opatření podporující projekty zavádění širokopásmového připojení se obvykle týkají výkonu hospodářské činnosti (jako je budování, provozování či zpřístupňování širokopásmové infrastruktury, včetně páteřního zařízení pro přenos signálu a pozemního zařízení, tj. např. pevného, pozemního bezdrátového nebo satelitního přenosu případně jejich kombinací).
Poikkeustapauksissa, kun tällä tavoin rahoitettua verkkoa ei käytetä kaupallisiin tarkoituksiin (esimerkiksi verkon tarjotessa laajakaistayhteyden ainoastaan ei-kaupallisille verkkosivustoille, palveluille ja tiedoille) [11], valtion toimenpiteellä ei kuitenkaan anneta taloudellista etua yrityksille, minkä seurauksena kysymyksessä ei ole ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitettu valtiontuki.Nicméně ve výjimečných případech, kdy takto financovaná síť neslouží k obchodním účelům (např. když síť umožňuje širokopásmový přístup pouze k nekomerčním internetovým stránkám, službám a informacím) [11], by takový státní zásah nezahrnoval poskytnutí hospodářské výhody podnikům, a tudíž by nepředstavoval státní pomoc ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.
Kolmanneksi edun myöntämisen osalta voidaan todeta, että tavallisesti tuki myönnetään suoraan verkkoon investoijille [12], jotka useimmiten on valittu avoimella tarjouskilpailulla [13].Za třetí, pokud jde o poskytnutí výhody, podpora je obvykle poskytována přímo investorům [12]dané sítě, kteří jsou ve většině případů vybíráni formou otevřeného zadávacího řízení [13].
Vaikka tarjouskilpailun käyttäminen varmistaa, että tuki on rajattu tietyn hankkeen edellyttämään vähimmäismäärään, tarjouskilpailun voittaja saattaa pystyä taloudellisen tuen ansiosta harjoittamaan kaupallista toimintaa ehdoilla, jotka eivät muutoin olisi saatavilla markkinoilla. Välillisiin edunsaajiin saattavat kuulua kolmannet operaattorit, jotka saavat tukkutason käyttöoikeudet rakennettuun infrastruktuuriin, ja myös yrityskäyttäjät, jotka saavat laajakaistayhteyden ehdoilla, jotka eivät olisi mahdollisia ilman valtion toimenpidettä.Použití zadávacího řízení sice zajišťuje, aby byla každá podpora omezena na minimální výši nezbytnou pro konkrétní projekt, ale finanční podpora by vítěznému účastníkovi mohla umožnit provádět obchodní činnost za podmínek, které by jinak na trhu nebyly k dispozici.
Neljänneksi valikoivuutta koskevan perusteen osalta voidaan todeta, että laajakaistaverkkojen käyttöönottoa tukevat valtion toimenpiteet ovat luonteeltaan valikoivia, sillä niiden kohteena ovat yritykset, jotka toimivat ainoastaan tietyillä alueilla tai sähköisten viestintäpalvelujen markkinoiden tietyillä segmenteillä.Za čtvrté, pokud jde o podmínku selektivity, státní opatření na podporu zavádění širokopásmových sítí jsou svou povahou selektivní, protože jsou zaměřena na podniky působící pouze v některých regionech nebo v některých segmentech celého trhu se službami elektronických komunikací.
Kilpailun vääristymisen osalta voidaan lisäksi todeta, että valtion toimenpiteet muuttavat yleensä olemassa olevia markkinaolosuhteita, sillä monet yritykset päättäisivät hankkia valittujen toimittajien tarjoamia palveluja olemassa olevien, mahdollisesti kalliimpien vaihtoehtoisten markkinapohjaisten ratkaisujen sijasta.Zásah státu navíc, pokud jde o narušení hospodářské soutěže, obvykle mění stávající podmínky na trhu v tom smyslu, že si řada podniků po jeho provedení vybere služby poskytované vybranými dodavateli místo stávajících alternativních tržních řešení, která mohou být dražší [15].
Sen vuoksi sillä, että laajakaistapalvelu tulee ylipäänsä saataville tai tulee saataville alhaisempaan hintaan kuin muutoin olisi tapahtunut, on kilpailua vääristävä vaikutus.Skutečnost, že širokopásmové služby začnou být k dispozici nebo začnou být nabízeny za cenu nižší, než jaká by existovala bez zásahu, tudíž svým účinkem narušuje hospodářskou soutěž.
Lisäksi laajakaistahankkeisiin myönnettävä valtiontuki voi heikentää tuottavuutta ja syrjäyttää sellaisten markkinatoimijoiden investointeja, jotka olisivat muutoin halukkaita investoimaan kohdealueelle tai sen osaan.Kromě toho může státní podpora pro širokopásmové připojení snížit výnosnost a vytěsnit investice účastníků trhu, kteří by jinak byli připraveni investovat v cílové oblasti nebo jejích částech.
Siltä osin kuin valtion toimenpiteet ovat omiaan vaikuttamaan toisissa EFTA-valtioissa toimiviin palveluntarjoajiin, niillä on myös vaikutusta kauppaan, sillä sähköisten viestintäpalveluiden markkinat (joihin sisältyvät laajakaistan tukku- ja vähittäismarkkinat) ovat avoinna operaattoreiden ja palveluntarjoajien väliselle kilpailulle. [16]Konečně v míře, v jaké má státní zásah potenciál ovlivnit poskytovatele služeb z jiných států ESVO, má také účinek na obchod, protože trhy s elektronickými komunikačními službami (včetně velkoobchodních a maloobchodních trhů se širokopásmovým připojením) jsou otevřené hospodářské soutěži mezi provozovateli a poskytovateli služeb [16].
Ei tukea: markkinataloussijoittajaperiaatteen soveltaminenNeexistence podpory: použití zásady investora v tržním hospodářství
Kun valtio tukee laajakaistaverkon käyttöönottoa hankkimalla pääomaosakkuuden tai sijoittamalla pääomaa hankkeen toteuttavaan yritykseen, on arvioitava, sisältyykö tähän sijoitukseen valtiontukea.Pokud stát zavádění širokopásmového připojení podporuje formou majetkové účasti na společnosti, která má daný projekt realizovat, nebo kapitálové injekce do této společnosti, je nutné posoudit, zda takováto investice nepředstavuje státní podporu.
Yhdenvertaisen kohtelun periaatteesta seuraa, että sellaista pääomaa, jonka valtio suoraan tai välillisesti on antanut yrityksen käyttöön tavanomaisia markkinaolosuhteita vastaavissa olosuhteissa, ei voida pitää valtiontukena.Ze zásady rovného zacházení vyplývá, že kapitál poskytnutý podniku, ať přímo či nepřímo, státem za podmínek odpovídajících obvyklým tržním podmínkám nelze považovat za státní podporu.
Jos julkisen sijoittajan osakkuuksiin tai pääomasijoituksiin ei liity riittävää tuottavuuspotentiaalia edes pitkällä aikavälillä, kyseisiä toimenpiteitä on pidettävä ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitettuna tukena, ja arvioitaessa niiden soveltuvuutta yhteismarkkinoille on käytettävä ainoastaan kyseisessä määräyksessä esitettyjä perusteita. [17]Pokud majetková účast nebo kapitálové vklady veřejného investora nejsou spojeny s dostatečnými vyhlídkami na výnosnost, a to ani v dlouhodobém horizontu, je daný zásah nutné pokládat za podporu ve čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP a jeho slučitelnost se společným trhem musí být posouzena pouze na základě kritérií stanovených v uvedeném článku [17].
Komissio on arvioinut markkinataloussijoittajaperiaatteen soveltamista laajakaista-alalla Amsterdamia koskevassa päätöksessään [18].Použití zásady soukromého investora v tržním hospodářství v oblasti širokopásmového připojení Komise zkoumala ve svém rozhodnutí ve věci města Amsterdamu [18].
Kuten tässä päätöksessä korostettiin, jäsenvaltion on osoitettava perusteellisesti ja kattavasti, että julkinen investointi on markkinaehtoinen, joko sillä perusteella, että yksityiset sijoittajat osallistuvat siihen merkittävällä panoksella tai että investoinnille saadaan järkevän liiketoimintasuunnitelman mukainen kohtuullinen tuotto.V tomto rozhodnutí se zdůrazňuje, že soulad veřejné investice s tržními podmínkami musí být doložen důkladně a komplexně, a to buď prostřednictvím významné účasti soukromých investorů, nebo prostřednictvím řádného obchodního plánu, z něhož vyplývá přiměřená návratnost investic.
Yksityisten sijoittajien osallistuessa hankkeeseen ehdottomana edellytyksenä on, että niiden on kannettava investointiin liittyvä kaupallinen riski samoin ehdoin kuin julkisen sijoittajan.Pokud se projektu účastní soukromí investoři, je nutnou podmínkou, že budou muset převzít obchodní riziko spojené s danou investicí za stejných podmínek jako veřejný investor.
Ei tukea: julkisen palvelun velvoitteesta maksettava korvaus ja Altmark-kriteeritNeexistence podpory: vyrovnávací platba za závazek veřejné služby a kritéria podle rozsudku ve věci Altmark
Joissakin tapauksissa EFTA-valtiot voivat esittää, että laajakaistaverkon tarjonta olisi katsottava ETA-sopimuksen 59 artiklan 2 kohdassa tarkoitetuksi yleisiin taloudellisiin tarkoituksiin liittyväksi palveluksi. [19]V některých případech mohou mít státy ESVO za to, že by poskytování širokopásmové sítě mělo být považováno za veřejnou službu nebo službu obecného hospodářského zájmu (dále jen „SOHZ“) ve smyslu čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP [19].
Yhteisöjen tuomioistuimen oikeuskäytännön mukaan neljän pääedellytyksen (ns. Altmark-kriteerien) täyttyessä valtion rahoitus yleisiin taloudellisiin tarkoituksiin liittyvän palvelun tarjoamiseen voi jäädä ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdan soveltamisalan ulkopuolelle.Podle judikatury Soudního dvora nemusí státní financování poskytování SOHZ spadat do působnosti čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, jestliže jsou splněny čtyři hlavní podmínky (obvykle označované jako kritéria podle rozsudku ve věci Altmark) [20].
Kyseiset neljä edellytystä ovat seuraavat: a) yleisiin taloudellisiin tarkoituksiin liittyvään palveluun valtion rahoitusta saavan yrityksen tehtäväksi on muodollisesti annettava yleisiin taloudellisiin tarkoituksiin liittyvän palvelun velvoitteiden täyttäminen ja nämä velvoitteet on määriteltävä selvästi, b) ne parametrit, joiden perusteella korvaus lasketaan, on etukäteen vahvistettava objektiivisesti ja läpinäkyvästi, jotta vältettäisiin sellaisen taloudellisen edun sisältyminen korvaukseen, joka olisi omiaan suosimaan edunsaajayritystä suhteessa sen kilpailijayrityksiin, c) korvaus ei saa ylittää sitä, mikä on tarpeen, jotta voidaan kattaa kaikki ne kustannukset tai osa niistä kustannuksista, joita yleisiin taloudellisiin tarkoituksiin liittyvän palvelun velvoitteiden täyttäminen aiheuttaa, kun otetaan huomioon kyseisten velvoitteiden täyttämisestä saadut tulot ja kohtuullinen voitto, ja d) silloin, kun edunsaajaa ei valita julkisia hankintoja koskevassa menettelyssä, myönnettävän korvauksen taso on määritettävä tarkastelemalla sellaisia kustannuksia, joita hyvin johdetulle keskivertoyritykselle aiheutuisi kyseisten velvoitteiden täyttämisestä, kun otetaan huomioon saadut tulot ja kohtuullinen voitto.Jde o tato čtyři kriteria: a) příjemce podpory z mechanismu státního financování SOHZ musí být formálně pověřen poskytováním a plněním takové služby a povinnosti, které služba zahrnuje, musí být jasně vymezeny; b) ukazatele, na základě kterých je vypočítána vyrovnávací platba, musí být stanoveny předem objektivním a transparentním způsobem, aby nemohlo dojít k udělení hospodářské výhody, která by mohla přijímající podnik zvýhodnit oproti konkurenčním podnikům; c) vyrovnávací platba nemůže překročit výši nezbytnou k pokrytí všech nebo části nákladů vzniklých v souvislosti s plněním povinností SOHZ, přičemž se zohlední příslušné příjmy, jakož i přiměřený zisk z jejich plnění, a d) pokud výběr příjemce podpory není proveden postupem zadávání veřejných zakázek, výše přiznané vyrovnávací platby musí být stanovena na základě analýzy nákladů, které by běžný, řádně řízený podnik vynaložil na plnění těchto povinností, přičemž se zohlední příslušné příjmy a přiměřený zisk.
Kahdessa päätöksessä [21], jotka koskivat alueellisten viranomaisten toimenpiteitä (tuetun) julkisen palvelun toimeksiannon [22]myöntämiseksi yksityisille operaattoreille peruslaajakaistaverkkojen käyttöönottamiseksi alueilla, joilla laajakaistayhteyksien saatavuus oli alhainen, komissio päätteli, että ilmoitetut tukijärjestelmät noudattivat Altmark-tuomiossa vahvistettuja neljää kriteeriä eivätkä sen vuoksi kuuluneet SEUT-sopimuksen 107 artiklan 1 kohdan soveltamisalaan [23].Ve dvou rozhodnutích [21], která se týkala opatření přijatých regionálními orgány spočívajících v udělení koncese k poskytování (subvencovaných) veřejných služeb [22]soukromým subjektům pro zavedení základních širokopásmových sítí v regionech s jejich nedostatečnou dostupností, dospěla Komise k závěru, že oznámené režimy podpory jsou v souladu se čtyřmi kritérii stanovenými v rozsudku ve věci Altmark, a tudíž nespadají do působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie [23].
Molemmissa tapauksissa tarjouskilpailun voittaja valittiin pienimmän tarvittavan tukimäärän perusteella, ja myönnettävän korvauksen suuruus laskettiin ennalta määritettyjen ja läpinäkyvien kriteerien perusteella.Zejména byl vobou těchto případech vítězný účastník zadávacího řízení vybrán na základě nejnižší požadované částky podpory a výše přiznané vyrovnávací platby byla stanovena na základě předem určených a transparentních kritérií.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership