Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Harmaa NGA-alue voi muodostua alueesta, jolla a) ei ole muuta peruslaajakaistainfrastruktuuria NGA:n lisäksi, sekä b) alueesta, jolla toimii lisäksi yksi tai useampi peruslaajakaistan tarjoaja (aluetta voidaan pitää perinteisenä harmaana tai mustana alueena).Šedým místem z hlediska NGA může být oblast, kde a) kromě sítě NGA neexistuje žádná jiná základní širokopásmová infrastruktura, i b) oblast, kde také působí jeden nebo více poskytovatelů základního širokopásmového připojení (kterou lze považovat za tradiční šedé nebo černé místo).
Musta NGA-alue voi muodostua myös alueesta, jolla toimii yksi (perinteinen harmaa alue) tai useampi (perinteinen musta alue) laajakaistan tarjoaja.Černým místem z hlediska NGA může být také oblast s jedním poskytovatelem širokopásmového připojení (tradiční šedé místo) nebo několika poskytovateli (tradiční černé místo).
Kuten jäljempänä todetaan, laajakaistan kehittämiseen myönnettävän valtiontuen soveltuvuus edellyttää eri edellytysten täyttymistä näissä erilaisissa tilanteissa.Jak je vysvětleno níže, za uvedených různých okolností se pro slučitelnost státní podpory pro rozvoj širokopásmového připojení vyžaduje splnění různých podmínek.
Tältä osin olisi otettava huomioon niiden erityisolosuhteiden mahdollinen jatkuminen, jotka oikeuttivat alun alkaen tuen myöntämiseen kyseessä olevalle infrastruktuurille.V tomto ohledu by se mělo zohlednit možné přetrvávání zvláštních tržních podmínek, které zpočátku odůvodňovaly poskytnutí podpory provozovateli předmětné infrastruktury.
valtiontukea koskevien menettelysääntöjen ja aineellisten sääntöjen muuttamisesta 80. kerran lisäämällä niihin valtiontukisääntöjen soveltamista julkiseen yleisradiotoimintaan koskeva uusi lukukterým se po osmdesáté mění procesní a hmotná pravidla v oblasti státní podpory vložením nové kapitoly o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání
EFTAn VALVONTAVIRANOMAINEN [1], joka, OTTAA HUOMIOON Euroopan talousalueesta tehdyn sopimuksen [2]ja erityisesti sen 61–63 artiklan sekä pöytäkirjan 26,KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO [1], S OHLEDEM na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru [2], a zejména na články 61 až 63 a protokol 26 této dohody,
OTTAA HUOMIOON EFTA-valtioiden sopimuksen valvontaviranomaisen ja tuomioistuimen perustamisesta [3]ja erityisesti sen 24 artiklan ja 5 artiklan 2 kohdan b alakohdan,S OHLEDEM na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora [3], a zejména na článek 24 a čl. 5 odst. 2 písm. b) této dohody,
Valvontaviranomainen varmistaa valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen 24 artiklan nojalla ETA-sopimuksen valtiontukimääräysten soveltamisen.podle článku 24 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru uplatňuje Kontrolní úřad ustanovení Dohody o EHP týkající se státní podpory,
Valvonta- ja tuomioistuinsopimuksen 5 artiklan 2 kohdan b alakohdan nojalla valvontaviranomaisen on annettava ilmoituksia tai suuntaviivoja asioista, joita ETA-sopimus koskee, jos kyseisessä sopimuksessa tai valvonta- ja tuomioistuinsopimuksessa nimenomaisesti näin määrätään tai jos valvontaviranomainen pitää sitä tarpeellisena.podle čl. 5 odst. 2 písm. b) Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru vydá Kontrolní úřad oznámení nebo pokyny k záležitostem, jimiž se zabývá Dohoda o EHP, pokud to tato dohoda nebo Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru výslovně stanoví nebo pokud to Kontrolní úřad považuje za nezbytné,
Valvontaviranomainen hyväksyi valtiontukea koskevat menettelysäännöt ja aineelliset säännöt 19 päivänä tammikuuta 1994 [4].Euroopan komissio, jäljempänä ’komissio’, julkaisi 27 päivänä lokakuuta 2009 komission tiedonannon valtiontukisääntöjen soveltamisesta julkiseen yleisradiotoimintaan [5].Komission tiedonanto on merkityksellinen myös Euroopan talousalueen kannalta.Kontrolní úřad přijal dne 19. ledna 1994 procesní a hmotná pravidla v oblasti státní podpory [4],dne 27. října 2009 zveřejnila Evropská komise (dále jen „Komise“) sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání [5],sdělení Komise se týká i Evropského hospodářského prostoru,
ETA-sopimuksen liitteen XV lopussa olevan luvun ”YLEISTÄ” II kohdan mukaan valvontaviranomaisen on komissiota kuultuaan annettava säädökset, jotka vastaavat komission antamia säädöksiä.podle bodu II v položce „VŠEOBECNÉ“ na konci přílohy XV Dohody o EHP má Kontrolní úřad po konzultaci s Komisí přijmout akty odpovídající aktům přijatým Komisí,
Valvontaviranomainen kuuli komissiota ja EFTA-valtioita 26 päivänä tammikuuta 2010 päivätyillä kirjeillä (tapausnumerot 543973, 543974 ja 543997),Kontrolní úřad konzultoval Komisi a státy ESVO dopisy k dané záležitosti ze dne 26. ledna 2010 (dokumenty č. 543973, 543974 a 543997),
ON ANTANUT TÄMÄN PÄÄTÖKSEN:PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:
Valtiontuen suuntaviivoja muutetaan lisäämällä niihin valtiontukisääntöjen soveltamista julkiseen yleisradiotoimintaan koskeva uusi luku.Pokyny pro státní podporu jsou pozměněny vložením nové kapitoly o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání.
EUVL C 257, 27.10.2009, s. 1.Úř. věst. C 257, 27.10.2009, s. 1.
VALTIONTUKISÄÄNTÖJEN SOVELTAMINEN JULKISEEN YLEISRADIOTOIMINTAAN [1]1.POUŽITÍ PRAVIDEL STÁTNÍ PODPORY NA VEŘEJNOPRÁVNÍ VYSÍLÁNÍ [1]1.
Johdanto ja soveltamisalaÚvod a oblast působnosti
Radio- ja televisiolähetystoiminta on muuttunut huomattavasti kolmen viime vuosikymmenen aikana.Během posledních tří desetiletí prošlo vysílání důležitými změnami.
Monopolien lakkauttaminen, uusien yhtiöiden tulo markkinoille ja teknologian nopea kehitys ovat muuttaneet perusteellisesti kilpailuympäristöä.Odstranění monopolů, vznik nových provozovatelů a rychlý technologický rozvoj podstatně změnily soutěžní prostředí.
Televisiolähetystoimintaa on harjoittanut perinteisesti monopoliasemassa toimiva julkinen yritys.Televizní vysílání bylo tradičně vyhrazenou činností.
Kyseinen tilanne on johtunut pääasiassa lähetystaajuuksien rajallisesta saatavuudesta ja korkeista markkinoillepääsyn esteistä.Od počátku bylo většinou provozováno veřejnými podniky s dominantním postavením, zejména v důsledku omezené dostupnosti vysílacích frekvencí a velkých překážek pro vstup.
Taloudellinen ja teknologinen kehitys mahdollisti kuitenkin 1970-luvulla EFTA-valtioille myös muiden operaattoreiden lähetystoiminnan sallimisen. Tästä syystä EFTA-valtiot ovat päättäneet hyväksyä kilpailun markkinoilla.V sedmdesátých letech minulého století však hospodářský a technologický rozvoj umožňoval státům ESVO rostoucí mírou, aby povolovaly vysílání dalším provozovatelům.
Tämä on antanut kuluttajille enemmän valinnanmahdollisuuksia, sillä tarjolla on monia uusia kanavia ja palveluja.Státy ESVO se proto rozhodly zavést na tomto trhu hospodářskou soutěž.
Se on myös edistänyt vahvojen eurooppalaisten radio- ja televisioyhtiöiden perustamista ja kasvua, uusien teknologioiden kehittämistä sekä varmistanut laajemman moniarvoisuuden alalla. Kehityksen myötä on saatu muutakin kuin pelkkiä lisäkanavia ja -palveluja.To spotřebitelům umožnilo širší výběr, protože se objevilo mnoho dalších kanálů a nových služeb; napomohlo to také vzniku a růstu silných evropských provozovatelů, rozvoji nových technologií a dosažení vyššího stupně pluralismu v tomto odvětví, což znamená více než pouhou dostupnost dodatečných kanálů či služeb.
Vapauttaessaan markkinat kilpailulle EFTA-valtiot katsoivat, että julkista yleisradiotoimintaa on jatkettava. Sen avulla voidaan varmistaa ohjelmasisällön monipuolisuus sekä yleisön tarpeiden tyydyttäminen ja julkisen vallan tavoitteiden saavuttaminen tavalla, jota ei kenties muuten kyettäisi toteuttamaan parhaalla mahdollisella tavalla.Ačkoli státy ESVO otevřely trh hospodářské soutěži, domnívaly se, že by veřejnoprávní vysílání mělo být zachováno jako prostředek k pokrytí řady oblastí a uspokojení potřeb a cílů veřejné politiky, které by jinak nemusely být v optimálním rozsahu uspokojeny.
Monet yksityiset operaattorit ovat kuitenkinsamalla ilmoittaneet valvontaviranomaiselle, että lisääntynyt kilpailu yhdessä valtion rahoittamien operaattoreiden toiminnan kanssa on aiheuttanut kasvavaa huolta toimintaedellytysten tasapuolisuudesta.Větší hospodářská soutěž spolu s přítomností státem financovaných provozovatelů vedla také k vzrůstajícím obavám, pokud jde o rovnost podmínek, na něž Kontrolní úřad upozornili soukromí provozovatelé.
Kanteluissa väitetään, että yleisradioyhtiöiden julkisessa rahoittamisessa on rikottu ETA-sopimuksen 59 ja 61 artiklan määräyksiä.Stížnosti se týkaly porušování článků 59 a 61 Dohody o EHP, pokud jde o veřejné financování veřejnoprávních vysílacích organizací.
Valtiontuen suuntaviivojen [2]edellisessä luvussa, joka koski valtiontukisääntöjen soveltamista julkiseen yleisradiotoimintaan, määritettiin ensimmäisen kerran puitteet valtion rahoittamalle julkiselle yleisradiotoiminnalle.Předchozí kapitola o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání v pokynech pro státní podporu [2]poprvé stanovila rámec, který upravuje státní financování veřejnoprávního vysílání.
Se on ollut hyvä perusta, jonka pohjalta valvontaviranomainen on käsitellyt julkiseen yleisradiotoimintaan myönnettyä rahoitusta koskevia tapauksia.Tato kapitola Kontrolnímu úřadu sloužila jako dobrý základ pro řešení případů v oblasti financování veřejnoprávních vysílacích organizací.
Samaan aikaan teknologian kehitys on muuttanut perusteellisesti yleisradiotoiminnan ja audiovisuaalialan markkinoita.Trh s rozhlasovým a audiovizuálním vysíláním mezitím významně ovlivnily technologické změny.
Markkinoille on tullut useita jakelukanavia ja -tekniikoita, kuten digitelevisio, internetpohjainen televisio (IPTV), mobiilitelevisio ja tilausvideopalvelu.Došlo ke znásobení distribučních platforem a technologií, jako je digitální televize, IPTV, mobilní televize a video na vyžádání.
Uuden teknologian myötä kilpailu on kiristynyt ja markkinoille on tullut uusia toimijoita, muun muassa verkko-operaattoreita ja internetpalvelujen tarjoajia.To vedlo ke zvýšení hospodářské soutěže s novými účastníky, například provozovateli sítí a internetovými společnostmi, kteří vstoupili na trh.
Teknologian kehitys on tuonut markkinoille myös uusia mediapalveluja, kuten online-tietopalveluja ja ei-lineaarisia tai tilauspalveluja.Technologický rozvoj umožnil rovněž vznik nových mediálních služeb, například informačníchslužeb on-line a nelineárních služeb nebo služeb na vyžádání.
Audiovisuaalisten palvelujen tarjonta on yhdentymässä, kun kuluttajat pystyvät yhä helpommin hankkimaan useita palveluja yhdeltä alustalta tai laitteesta tai vaihtoehtoisesti saman palvelun useilta alustoilta tai laitteista.Poskytování audiovizuálních služeb se sjednocuje, přičemž spotřebitelé jsou stále více schopni získat různé služby na jediné platformě nebo na jediném zařízení, či získat jakoukoli dotyčnou službu na různých platformách nebo zařízeních.
Kuluttajien laajemmat vaihtoehdot mediasisällön hankkimisessa ovat lisänneet tarjolla olevia audiovisuaalisia palveluja ja johtaneet katsojakunnan pirstaloitumiseen.Rostoucí škála možností spotřebitelů, pokud jde o přístup k mediálnímu obsahu, vedla ke znásobení nabízených audiovizuálních služeb a k roztříštěnosti divácké obce.
Uusi teknologia on parantanut kuluttajien osallistumismahdollisuuksia.Nové technologie umožnily lepší účast spotřebitelů.
Perinteisistä passiivisista kuluttajista on tullut vähitellen aktiivisia osallistujia, jotka voivat vaikuttaa mediapalvelujen sisältöön.Tradiční model pasivního využívání se postupně mění na aktivní účast a kontrolu nad obsahem ze strany spotřebitelů.
Sekä julkiset että yksityiset radio- ja televisioyhtiöt ovat pyrkineet vastaamaan uusiin haasteisiin monipuolistamalla toimintaansa, ottamalla käyttöön uusia jakelukanavia ja laajentamalla palvelutarjontaansa.S cílem udržet krok s novým vývojem diverzifikují veřejnoprávní i soukromé vysílací stanice své činnosti, přecházejí na nové distribuční platformy a rozšiřují škálu svých služeb.
Yleisradioyhtiöiden julkisista varoista rahoitettavien toimintojen monipuolistuminen (esimerkiksi online-ohjelmasisältö ja erikoisalojen kanavat) on johtanut siihen, että muut markkinatoimijat (myös kustantajat) ovat tehneet asiasta lukuisia kanteluja.V poslední době tato diverzifikace činností veřejnoprávních vysílacích organizací, jež jsou financovány z veřejných zdrojů (jako např. obsah on-line, kanály zaměřené na tematické vysílání), vyvolala řadu stížností z řad ostatních účastníků trhu včetně vydavatelů.
Euroopan unionin tuomioistuin, jäljempänä ’unionin tuomioistuin’, määritteli vuonna 2003 antamassaan Altmark-tuomiossa [3]edellytykset, joiden mukaisesti korvaukset julkisista palveluista eivät ole valtiontukea.V rozsudku ve věci Altmark z roku 2003 [3]Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) vymezil podmínky, za nichž vyrovnávací platba za závazek veřejné služby nepředstavuje státní podporu.
Vuonna 2005 valvontaviranomainen hyväksyi julkisen palvelun velvoitteesta maksettavana korvauksena myönnettävää valtiontukea koskevan uuden luvun [4]ja sisällytti sen valtiontuen suuntaviivoihin.V roce 2005 přijal Kontrolní úřad novou kapitolu o státní podpoře ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby [4]a vložil ji do pokynů pro státní podporu.
EY:n perustamissopimuksen 86 artiklan 2 kohdan määräysten soveltamisesta tietyille yleisiin taloudellisiin tarkoituksiin liittyviä palveluja tuottaville yrityksille korvauksena julkisista palveluista myönnettävään valtiontukeen 28 päivänä marraskuuta 2005 tehty komission päätös 2005/842/EY [5]sisällytettiin lisäksi vuonna 2006 ETA-sopimukseen sen liitteessä XV olevassa 1 h kohdassa tarkoitettuna säädöksenä, sellaisena kuin se on mukautettuna ETA-sopimuksen pöytäkirjalla 1 (jäljempänä ’päätös 2005/842/EY’) [6].V roce 2006 bylo mimoto začleněno rozhodnutí Komise 2005/842/ES ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu [5]do Dohody o EHP jako akt uvedený v bodě 1h přílohy XV Dohody o EHP, přizpůsobený protokolem 1 k této dohodě (dále jen „rozhodnutí 2005/842/ES“) [6].
EFTA-valtioissa ollaan parhaillaan sisällyttämässä direktiivi 2007/65/EY (audiovisuaalisia mediapalveluja koskeva direktiivi) [7]ETA-sopimukseen, jolloin ETA:n laajuinen audiovisuaalialan sääntely ulotetaan koskemaan kehitteillä olevia mediapalveluja.Členské státy ESVO se v současnosti nacházejí v procesu začleňování směrnice 2007/65/ES (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) [7], která rozšiřuje oblast působnosti regulace audiovizuálních služeb v EHP na nové mediální služby.
Nämä muutokset markkinoilla ja sääntely-ympäristössä edellyttävät valtiontukisääntöjen soveltamista julkiseen yleisradiotoimintaan koskevan luvun päivittämistä.Tyto změny na trhu a změny právního prostředí si vyžádaly aktualizaci kapitoly o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání.
Vuonna 2005 laaditussa valtiontuen toimintasuunnitelmassa [8]todetaan, että Euroopan komissio, jäljempänä ’komissio’, ”aikoo myös tarkistaa tiedonantonsa valtiontukisääntöjen soveltamisesta julkiseen yleisradiotoimintaan. Erityisesti uusien digitaalitekniikoiden ja internetpohjaisten palvelujen kehityksen myötä julkisen yleisradiotoiminnan laajuudesta on esitetty uusia näkemyksiä”.V akčním plánu pro státní podpory z roku 2005 [8]bylo oznámeno, že se Evropská komise (dále jen „Komise“) „znovu vrátí ke sdělení o používání pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání. Zvláště s rozvojem nových digitálních technologií a služeb podporovaných internetem se objevily nové problémy týkající se rozsahu činností veřejnoprávního vysílání“.
Tiedonannossa selvennetään periaatteita, joita valvontaviranomainen on noudattanut soveltaessaan ETA-sopimuksen 61 artiklaa ja 59 artiklan 2 kohtaa yleisradiotoiminnan alalla tarjottavien audiovisuaalisten palvelujen julkiseen rahoittamiseen [10], ja otetaan huomioon viimeaikainen kehitys markkinoilla ja lainsäädännössä.Objasňuje zásady, jimiž se Kontrolní úřad řídí při používání článku 61 a čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP, pokud jde o veřejné financování audiovizuálních služeb v odvětví vysílání [10], s přihlédnutím k nedávnému vývoji na trhu a vývoji právních předpisů.
Tämä luku ei rajoita sisämarkkinasääntöjen eikä yleisradiotoimintaa koskevien perusvapauksien soveltamista.Touto kapitolou není dotčeno uplatňování pravidel vnitřního trhu a základních svobod v oblasti vysílání.
Julkisen yleisradiotoiminnan tehtäväÚloha veřejnoprávního vysílání
Julkista yleisradiotoimintaa ei voida verrata julkiseen palveluun millään muulla talouden alalla, vaikka sillä onkin selkeästi taloudellista merkitystä.Veřejnoprávní vysílání, i při svém nesporném hospodářském významu, není srovnatelné s veřejnou službou v žádném jiném hospodářském odvětví.
Mikään muu palvelu ei pysty samanaikaisesti kattamaan yhtä laajaa osaa väestöstä, tarjoamaan yhtä paljon informaatiota ja ohjelmasisältöä sekä vaikuttamaan sekä yksittäisten ihmisten että yleisön mielipiteeseen.Neexistuje jiná služba, která by současně měla přístup k tak širokému okruhu obyvatelstva, poskytovala mu tolik informací a takový obsah, kterým by vyjadřovala a ovlivňovala jak mínění jednotlivce, tak i veřejnosti.
Lisäksi yleisradiotoimintaa pidetään yleensä erittäin luotettavana tietolähteenä ja huomattavalle väestönosalle se on myös tärkein tietolähde.Kromě toho je vysílání obecně chápáno jako velmi spolehlivý zdroj informací a pro nezanedbatelnou část obyvatelstva představuje hlavní zdroj informací.
Tällä tavoin se edistää julkista keskustelua ja voi viime kädessä varmistaa kaikkien kansalaisten jonkinasteisen osallistumisen yhteiskunnallisiin asioihin.Obohacuje tak veřejnou diskusi a v konečném důsledku může zajistit všem občanům přiměřenou účast na veřejném životě.
Yleisradiotoiminnan riippumattomuutta koskevat suojatoimet ovat tässä yhteydessä keskeisiä Euroopan ihmisoikeussopimuksen 10 artiklassa vahvistetun sananvapauden yleisperiaatteen mukaisesti. Unionin tuomioistuin valvoo tämän yleisen oikeusperiaatteen noudattamista [11].V této souvislosti má zásadní význam záruka nezávislosti vysílání, v souladu s obecnou zásadou svobody projevu zakotvenou v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech, která je obecnou právní zásadou, jejíž dodržování zajišťuje Soudní dvůr [11].
Julkisen palvelun asema [12]tunnustetaan yleisesti ottaen ETA-sopimuksessa, erityisesti 59 artiklan 2 kohdassa seuraavasti:Úloha veřejné služby [12]obecně je uznána Dohodou o EHP, zejména čl. 59 odst. 2, který zní:
”Yrityksiin, jotka tuottavat yleisiin taloudellisiin tarkoituksiin liittyviä palveluja, sekä fiskaalisiin monopoleihin sovelletaan tämän sopimuksen määräyksiä ja varsinkin kilpailusääntöjä siltä osin, kuin ne eivät oikeudellisesti tai tosiasiallisesti estä yrityksiä hoitamasta niille uskottuja erityistehtäviä. Kaupan kehitykseen ei saa vaikuttaa tavalla, joka olisi ristiriidassa sopimuspuolten etujen kanssa.”„Podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu nebo ty, které mají povahu fiskálního monopolu, podléhají pravidlům obsaženým v této dohodě, zejména pravidlům hospodářské soutěže, pokud uplatnění těchto pravidel nebrání právně nebo fakticky plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny. Rozvoj obchodu nesmí být dotčen v míře, která by byla v rozporu se zájmem smluvních stran.“
Julkisen yleisradiotoiminnan merkitystä yhteiskuntaelämälle, demokratialle ja kulttuurille korostettiin ETA-sopimuksen liitteessä XI olevassa 33 kohdassa tarkoitetussa säädöksessä (neuvoston ja neuvostossa kokoontuneiden jäsenvaltioiden ja hallitusten edustajien 25 päivänä tammikuuta 1999 antama päätöslauselma julkisesta yleisradiotoiminnasta) [13], sellaisena kuin se on mukautettuna ETA-sopimuksen pöytäkirjalla 1 (jäljempänä’julkisesta yleisradiotoiminnasta annettu päätöslauselma’) [14].Význam veřejnoprávního vysílání pro sociální, demokratický a kulturní život byl potvrzen v aktu uvedeném v bodě 33 přílohy XI Dohody o EHP (usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. ledna 1999 o veřejnoprávním vysílání) [13], přizpůsobeném protokolem 1 této dohody (dále jen „usnesení o veřejnoprávním vysílání“) [14].
Päätöslauselmassa todetaan lisäksi, että ”julkisen yleisradiotoiminnan on voitava vastaisuudessakin tarjota laaja ohjelmistovalikoima jäsenvaltioiden sille määrittelemän tehtävän mukaisesti puhutellakseen koko yhteiskuntaa; näin ollen on perusteltua, että julkisella yleisradiotoiminnalla pyritään saavuttamaan laaja yleisö”.Konečně, „veřejnoprávní vysílání musí být schopné nadále poskytovat široké programové spektrum v souladu se svým posláním, jak bylo vymezeno členskými státy, aby oslovovalo společnost jako celek; v této souvislosti je pro veřejnoprávní vysílání legitimní usilovat o dosažení vysoké sledovanosti“.
Tällaisiin toimenpiteisiin voi sisältyä muun muassa ”toimenpiteitä, joiden tarkoituksena on edistää tiedotusvälineiden moninaisuutta, myös julkisen palvelun televisio- ja radiotoiminnan avulla” [16].Tato opatření mohou zahrnovat mimo jiné „opatření, jejichž cílem je podporovat rozmanitost médií, a to i prostřednictvím veřejnoprávního rozhlasového a televizníhovysílání“ [16].
Nämä julkisen yleisradiotoiminnan arvot ovat yhtä tärkeitä nopeasti muuttuvassa uudessa mediaympäristössä.Tyto hodnoty veřejnoprávního vysílání jsou stejně důležité v rychle se měnícím novém mediálním prostředí.
Tätä korostetaan myös Euroopan neuvoston kahdessa suosituksessa, joista ensimmäinen koskee viestinnän moniarvoisuutta ja mediasisällön monimuotoisuutta [17]ja toinen julkisten tiedotusvälineiden tehtävää [18].Zdůrazňuje se to rovněž v doporučeních Rady Evropy týkajících se plurality médií a různorodosti mediálního obsahu [17]a úlohy veřejnoprávních sdělovacích prostředků v informační společnosti [18].

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership