Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Yhden rahoituslähteen järjestelmän ryhmä käsittää järjestelmät, joissa julkista yleisradiotoimintaa rahoitetaan vain julkisista varoista (sen muodosta riippumatta).Skupina „samostatného financování“ zahrnuje systémy, v nichž je veřejnoprávní vysílání financováno výlučně z veřejných prostředků v jakékoli formě.
Sekarahoitusjärjestelmä kattaa monenlaisia rahoitusjärjestelmiä, joissa yleisradiotoimintaa rahoitetaan valtion varojen ja kaupallisesta tai julkisen palvelun toiminnasta saatavien tulojen erilaisilla yhdistelmillä. Tällaista kaupallista toimintaa ovat esimerkiksi mainosajan tai ohjelmien myynti ja maksullisten ohjelmapalvelujen tarjoaminen.Systémy „dvojitého financování“ zahrnují širokou škálu mechanismů, v jejichž rámci je veřejnoprávní vysílání financováno pomocí různých kombinací státních fondů a příjmů z obchodních činností nebo činností veřejné služby, jako je prodej vysílacího času pro reklamu nebo programů a nabízení služeb za úplatu.
Julkisesta yleisradiotoiminnasta annetussa päätöslauselmassa todetaan seuraavaa: ”Euroopan yhteisön perustamissopimuksen määräykset eivät rajoita jäsenvaltioiden toimivaltaa rahoittaa julkista yleisradiotoimintaa (…)”.Jak je uvedeno v usnesení o veřejnoprávním vysílání: „[U]stanovení Smlouvy o založení Evropského společenství se nedotýkají pravomocí členských států financovat veřejnoprávní vysílání (…)“.
Valvontaviranomaisella ei näin ollen periaatteessa ole syytä vastustaa sekarahoitusjärjestelmän valintaa yhden rahoituslähteen sijaan.Kontrolní úřad proto v zásadě nic nenamítá proti volbě systému dvojitého financování místo systému samostatného financování.
Vaikka EFTA-valtiot voivat vapaasti valita julkisen yleisradiotoiminnan rahoitustavan, valvontaviranomainen varmistaa ETA-sopimuksen 59 artiklan 2 kohdan nojalla, että julkinen rahoitus ei haittaa kohtuuttomasti kilpailua ETA-alueella, kuten edellä 37 kohdassa todetaan.Zatímco státy ESVO si mohou libovolně zvolit způsob financování veřejnoprávního vysílání, Kontrolní úřad musí podle čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP ověřit, že státní financování nemá nepřiměřený vliv na hospodářskou soutěž v EHP, jak je uvedeno v bodu 37 výše.
Valtiontuen arviointia koskevat avoimuusvaatimuksetPožadavky na transparentnost při posuzování státní podpory
Arviointi, jonka valvontaviranomainen laatii valtiontuesta, edellyttää, että julkisen palvelun tehtävästä on laadittu selkeä ja täsmällinen määritelmä ja tehtävän täyttämiseen tarvittavat toiminnot sekä tähän liittyvät tilit pidetään riittävän hyvin erillään muusta toiminnasta ja muista tileistä.Posouzení státní podpory Kontrolním úřadem vyžaduje jasnou a přesnou definici poslání veřejné služby a jasné a přiměřené rozlišení mezi činnostmi veřejné služby a činnostmi, které veřejnou službou nejsou, včetně jasně odděleného vedení účtů.
Julkisen palvelun tehtävän ja muiden toimintojen eriyttämistä kirjanpidossa vaaditaan tavallisesti jo kansallisella tasolla, jotta voidaan taata julkisten varojen käyttämisen avoimuus ja tilintekovelvollisuus.Oddělené vedení účtů mezi činnostmi veřejné služby a činnostmi, které nejsou veřejnou službou, se již běžně vyžaduje na vnitrostátní úrovni, neboť je nezbytné pro zajištění transparentnosti a odpovědnosti při používání veřejných prostředků.
Erillinen kirjanpito tarjoaa keinon tutkia oletettuja ristikkäistukia ja myös puolustaa perusteltuja korvauksia yleishyödyllisten taloudellisten palvelujen tarjoamisesta.Oddělené vedení účtů poskytuje nástroj pro posouzení údajného křížového subvencování a pro zdůvodnění oprávněných vyrovnávacích plateb za plnění úkolů obecného hospodářského zájmu.
Vain asianmukaisen tulojen ja menojen kohdentamisen perusteella voidaan määrittää, onko julkinen rahoitus todella rajattu julkisen palvelun tehtävän täyttämisestä aiheutuneisiin nettokustannuksiin ja näin ollen hyväksyttävissä ETA-sopimuksen 59 artiklan 2 kohdan nojalla.Pouze na základě řádného rozvržení nákladů a příjmů je možné určit, zda je veřejné financování skutečně omezeno na čisté náklady poslání veřejné služby, a je tak přijatelné podle čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP.
Direktiivissä 2006/111/EY (avoimuusdirektiivi) jäsenvaltiot velvoitetaan toteuttamaan tarvittavat läpinäkyvyyteen liittyvät toimenpiteet, jos ne ovat myöntäneet joillekin yrityksille erityis- tai yksinoikeuksia tai antaneet niille tehtäväksi yleishyödyllisten taloudellisten palvelujen tarjoamisen ja maksavat kyseisille yrityksille, joilla on muita toimintoja, ts. muita kuin julkisen palvelun tehtäviä, julkisen palvelun velvoitteesta jossain muodossa korvauksia.Směrnice 2006/111/ES (směrnice o zprůhlednění finančních vztahů) od členských států požaduje, aby přijaly opatření k zajištění transparentnosti v případě kteréhokoli podniku, kterému byla udělena zvláštní nebo výlučná práva nebo který byl pověřen výkonem služeb obecného hospodářského zájmu a dostává vyrovnávací platbu za závazek veřejné služby v jakékoli formě a který vykonává jiné činnosti, jež nejsou veřejnou službou.
Näitä läpinäkyvyysvaatimuksia ovat: a) erillisen juoksevan kirjanpidon pitäminen eri toiminnoista, ts. julkisen palvelun toiminnoista ja muusta toiminnasta; b) kaikkien tulojen ja menojen asianmukainen merkitseminen ja kohdentaminen kirjanpidossa soveltamalla johdonmukaisesti objektiivisesti perusteltuja kustannuslaskennan periaatteita; ja c) selkeiden tietojen antaminen erillisen kirjanpidon perustana olevista kustannuslaskennan periaatteista [44].Těmito požadavky na transparentnost jsou: a) vnitřní účty odpovídající různým činnostem, tj. činnostem veřejné služby a činnostem, které nejsou veřejnou službou, musí být oddělené; b) veškeré náklady a výnosy musí být správně přičteny nebo rozděleny na základě důsledně uplatňovaných a objektivně zdůvodnitelných zásad analytického účetnictví; a c) zásady analytického účetnictví, podle kterých se oddělené účty vedou, musí být jasně stanoveny [44].
Nämä yleiset läpinäkyvyysperiaatteet pätevät myös yleisradioyhtiöihin siinä määrin, kuin niiden tehtäväksi on annettu yleishyödyllisen taloudellisen palvelun tarjoaminen, ne saavat julkisista varoista korvauksen kyseisen palvelun tarjoamisesta ja harjoittavat myös muita kuin julkisen palvelun toimintoja.Tyto obecné požadavky na transparentnost se vztahují rovněž na vysílací organizace – pokud jsou pověřeny poskytováním služby obecného hospodářského zájmu, dostávají s ohledem na tuto službu veřejnou vyrovnávací platbu a vykonávají rovněž jiné činnosti, které nejsou veřejnou službou.
Erillinen kirjanpito ei aiheuta erityisiä ongelmia yleisradiotoiminnassa tulopuolella.V odvětví vysílání nepředstavuje oddělené vedení účtů na straně příjmů žádný zvláštní problém.
Tämän vuoksi valvontaviranomainen katsoo, että yleisradioyhtiöiden olisi kirjattava tulopuolelle yksityiskohtaisesti kaikki tulonlähteet ja tulojen määrät, jotka kertyvät julkisen palvelun piiriin kuuluvasta ja muusta toiminnasta.Z těchto důvodů se Kontrolní úřad domnívá, že na straně příjmů by provozovatelé vysílání měli podávat podrobný výkaz zdrojů a výše všech příjmů vyplývajících z výkonu činností veřejné služby a činností, které nejsou veřejnou službou.
Menopuolella voidaan ottaa huomioon kaikki julkisen palvelun tarjoamisesta aiheutuvat kustannukset.Na straně nákladů je možno vzít v úvahu veškeré výdaje vzniklé při poskytování veřejné služby.
Jos yritys harjoittaa myös toimintaa, joka ei liity julkisiin palveluihin, huomioon voidaan ottaa ainoastaan julkisiin palveluihin liittyvät kustannukset.Pokud podnik vykonává činnosti, které nejsou veřejnou službou, je možno vzít v úvahu pouze náklady spojené s veřejnou službou.
Valvontaviranomainen on tietoinen siitä, että yleisradiotoiminnan alalla erillinen kirjanpito voi olla vaikeampi toteuttaa menopuolella.Kontrolní úřad uznává, že v odvětví veřejnoprávního vysílání může být oddělení účtů na straně nákladů obtížnější.
Tämä johtuu siitä, että erityisesti perinteisessä yleisradiotoiminnassa EFTA-valtiot voivat katsoa, että yleisen palvelun tehtävä kattaa yleisradioyhtiön koko ohjelmiston, ja sallia samalla kaupallisen toiminnan.Důvodem je to, že zejména v oblasti tradičního vysílání mohou státy ESVO mít za to, že se poslání veřejné služby vztahuje na veškeré programy vysílací organizace a současně umožňuje jejich obchodní využití.
Toisin sanoen julkisen palvelun toiminnoilla ja muilla toiminnoilla voi olla suurelta osin samat tuotantopanokset eikä kustannuksia välttämättä aina voida suhteuttaa.Jinými slovy, činnosti veřejné služby a činnosti, které nejsou veřejnou službou, mohou mít ve velké míře stejné vstupy a náklady nemusí být vždy možné poměrně oddělit.
Muista kuin julkisen palvelun toiminnoista aiheutuvat kustannukset (esimerkiksi mainontakulut) olisi aina määritettävä selkeästi ja eriteltävä kirjanpidossa.Náklady související s činnostmi, které nejsou veřejnou službou (např. marketingové náklady na reklamu), by měly být vždy jednoznačně identifikovány a zaúčtovány zvlášť.
Lisäksi tuotantopanoksiin liittyvät kustannukset, joilla on tarkoitus kehittää samanaikaisesti sekä julkisen palveluihin että muihin palveluihin liittyviä toimintoja, olisi kohdistettava suhteutettuna molempiin palvelutyyppeihin aina, kun se on mahdollista toteuttaa tarkoituksenmukaisella tavalla.Náklady na vstupy, které mají sloužit současně rozvoji činnosti v oblasti veřejných služeb i služeb, které veřejnými službami nejsou, by kromě toho měly být poměrně rozděleny na činnosti veřejné služby a na činnosti, které veřejnou službou nejsou, kdykoli je tak možné učinit smysluplným způsobem.
Jos samoja resursseja käytetään sekä julkisen palvelun tarjoamiseen että muuhun toimintaan, niiden kustannukset on kohdennettava yhtiön kokonaiskustannuksissa siten, että julkisen palvelun ulkopuolinen toiminta on eritelty [45].V ostatních případech, kdykoli se tytéž zdroje využívají k výkonu veřejné služby i úkolů, které veřejnou službou nejsou, by měly být společné náklady na vstupy přidělovány na základě rozdílu mezi celkovými náklady podniku včetně činností, které nejsou veřejnou službou, a bez nich [45].
Näissä tapauksissa kustannuksia, jotka voidaan kokonaisuudessaan kohdistaa julkisen palvelun toiminnoille mutta jotka hyödyttävät myös muita toimintoja, ei tarvitse jaotella, vaan ne voidaan kohdistaa kokonaisuudessaan julkisen palvelun piiriin kuuluville toiminnoille.V těchto případech nemusí být náklady, které lze zcela přičíst činnostem veřejné služby, i když je využívají rovněž činnosti, které veřejnou službou nejsou, rozděleny mezi oba druhy činností a mohou být zcela přiděleny činnosti veřejné služby.
Julkisen yleisradiotoiminnan erityispiirteiden vuoksi siihen sovelletaan yleensä eri lähestymistapaa kuin muihin yleishyödyllisiin aloihin.Tento rozdílný přístup, který se obvykle používá v ostatních odvětvích veřejně prospěšných služeb, je vysvětlen zvláštnostmi odvětví veřejnoprávního vysílání.
Yleisradiotoiminnan alalla on otettava huomioon julkisen palvelun toimintoihin liittyvistä kaupallisista toiminnoista saatava nettohyöty, kun lasketaan julkisen palvelun nettokustannuksia, jotta julkisen palvelun tarjoamisesta maksettavaa korvausta voidaan alentaa.V oblasti veřejnoprávního vysílání musí být čistý zisk obchodních činností spojených s činnostmi veřejné služby zohledněn za účelem výpočtu čistých nákladů veřejné služby, a tudíž ke snížení výše vyrovnávací platby za závazek veřejné služby.
Näin vähennetään ristikkäistukien riskiä, kun yhteisiä kustannuksia kohdistetaan julkisen palvelun toiminnoille.To snižuje riziko křížového subvencování zaúčtováním společných nákladů na činnosti veřejné služby.
Kuvaavimman esimerkin edellisessä kohdassa kuvatusta tilanteesta muodostavat yleisradioyhtiön julkisen palveluntehtävän puitteissa tuotettujen ohjelmien kustannukset.Hlavním příkladem situace popsané v předchozím bodu jsou náklady na tvorbu programů v rámci poslání veřejné služby dotyčné veřejnoprávní vysílací organizace.
Näillä ohjelmilla sekä toteutetaan julkisen palvelun tehtävää että hankitaan katsojia mainosajan myymistä varten.Tyto programy slouží ke splnění poslání veřejné služby a rovněž k zajištění sledovanosti pro prodej vysílacího času pro reklamu.
On kuitenkin lähes mahdotonta määrittää tarkasti, kuinka suuri osuus ohjelman lähettämisestä täyttää julkisen palvelun tehtävää ja kuinka paljon sillä hankitaan mainostuloja.Ve skutečnosti však nelze vyčíslit dostatečně přesně, nakolik sledování programu plní poslání veřejné služby a nakolik přináší příjmy z reklamy.
Tämän vuoksi kyseisten kustannusten jakaminen näiden kahden toiminnan välillä saattaa olla keinotekoista ja epätarkoituksenmukaista.Z tohoto důvodu hrozí, že rozdělení nákladů na programové spektrum mezi oba druhy činnosti bude libovolné a nebude smysluplné.
Valvontaviranomainen katsoo, että taloudellisen toiminnan läpinäkyvyyttä voidaan lisätä myös pitämällä julkiseen palveluun liittyvät toiminnot ja muut toiminnot riittävän hyvin erillään julkisen yleisradioyhtiön organisaatiossa.Kontrolní úřad usuzuje, že finanční transparentnost lze dále zvýšit přiměřeným oddělením činností veřejné služby a činností, které nejsou veřejnou službou, na organizační úrovni veřejnoprávní vysílací organizace.
Toimintojen tai rakenteiden eriyttämisellä voidaan yleensä helpommin välttää kaupallisten toimintojen ristikkäistuet alusta alkaen. Lisäksi voidaan määrittää asianmukainen siirtohinnoittelu ja tavanomaisten markkinaehtojen noudattaminen liiketoimissa.Oddělení funkcí a struktur obvykle od samého počátku usnadňuje předcházení křížovému subvencování obchodních činností a zajišťuje převodní ceny a dodržování zásady nezávislosti.
Tämän vuoksi valvontaviranomainen ehdottaa, että EFTA-valtiot erottavat merkittävät, erillisen kokonaisuuden muodostavat kaupalliset toiminnot rakenteellisesti tai toiminnallisesti muista toiminnoista.Kontrolní úřad proto státy ESVO vyzývá, aby jako formu osvědčeného postupu uvážily oddělení funkcí nebo struktur u významných a oddělitelných obchodních činností.
Nettokustannusperiaate ja liian suuret korvauksetZásada čistých nákladů a nadměrná náhrada
Koska liian suuret korvaukset eivät ole tarpeen yleishyödyllisten taloudellisten palvelujen tuottamiseksi, ne katsotaan periaatteessa yhteismarkkinoille soveltumattomaksi valtiontueksi, joka on maksettava valtiolle takaisin. Arvioinnissa kuitenkin otetaan huomioon tässä jaksossa esitettävät, julkisia yleisradioyhtiöitä koskevat selvennykset.Nadměrná náhrada v zásadě představuje neslučitelnou státní podporu, kterou je státu nutno vrátit, neboť není pro poskytování služby obecného hospodářského zájmu nezbytná. Mohou se však na ni vztahovat objasnění týkající se veřejnoprávního vysílání uvedená v tomto oddíle.
Valvontaviranomaisen lähtökohtana on periaate, jonka mukaan valtion rahoitus on tavallisesti tarpeen, jotta yritys voi täyttää julkisen palvelun tehtävänsä.Kontrolní úřad vychází z úvahy, že státní financování je obvykle nutné, aby podnik mohl úkoly veřejné služby plnit.
Jotta suhteellisuustesti läpäistäisiin, julkisista varoista maksettava korvaus ei saa yleensä ylittää julkisen palvelun tehtävän suorittamisesta aiheutuvia nettokustannuksia. Arvioinnissa otetaan huomioon myös muut julkisen palvelun tehtävän suorittamisesta saadut suorat tai välilliset tulot.Aby však vyhověl testu přiměřenosti, je obecně zapotřebí, aby výše veřejné vyrovnávací platby nepřekročila čisté náklady na poskytnutí veřejné služby, přičemž je třeba brát v úvahu rovněž ostatní přímé či nepřímé příjmy, které z poslání veřejné služby vyplývají.
Tämän vuoksi kaikista julkisen palvelun toimintoihin liittyvistä kaupallisista toiminnoista saatava nettohyöty otetaan huomioon määritettäessä julkisen palvelun nettokustannuksia.Z tohoto důvodu se pro určení čistých nákladů veřejné služby bere v úvahu čistý zisk ze všech obchodních činností, které s činností veřejné služby souvisejí.
Julkisen palvelun tehtävän suorittamisesta korvauksen saaville yrityksille sallitaan yleensä kohtuullinen voitto liiketoiminnastaan.Podniky, které dostávají za plnění úkolu veřejné služby vyrovnávací platbu, mohou mít zpravidla přiměřený zisk.
Voitto muodostuu oman pääoman tuotosta, jossa otetaan huomioon yrityksen toimintaan liittyvät riskit tai niiden puuttuminen.Tento zisk se skládá z míry návratnosti vlastního kapitálu, která bere v úvahu riziko či neexistenci rizika, které podnik podstupuje.
Yleisradiotoiminnassa julkisen palvelun tehtävää suorittavat yritykset eivät useinkaan ole voittoa tavoittelevia eikä niiden tarvitse maksaa tuottoa sijoitetulle pääomalle. Julkisten palvelujen tuottamisen lisäksi niillä ei useinkaan ole muuta toimintaa.V odvětví vysílání je poslání veřejné služby často vykonáváno vysílacími organizacemi, které jsou neziskové nebo které nemusí vyplácet odměnu za použitý kapitál a nevykonávají žádnou jinou činnost než poskytování veřejné služby.
Valvontaviranomaisen mielestä tällaisille yrityksille julkisen palvelun tehtävästä maksettavaan korvaukseen ei tarvitse sisällyttää voitto-osuutta [46].Kontrolní úřad se domnívá, že v těchto případech není přiměřené prvek zisku do výše náhrady za plnění poslání veřejné služby zahrnout [46].
Sen sijaan jos tietyt julkisen palvelun velvoitteet on uskottu kaupallisilla markkinoilla toimiville yrityksille, joiden on maksettava tuottoa yritykseen sijoitetulle pääomalle, korvaukseen voidaan sisällyttää riskit huomioon ottava voitto-osuus, joka on kohtuullinen tuotto pääomalle. Yrityksen on kuitenkin osoitettava, että voitto-osuus on perusteltu ja tarpeen julkisen palvelun velvoitteiden täyttämiseksi.Avšak v ostatních případech, například jsou-li určitými závazky veřejné služby pověřeny komerčně řízené podniky, které musí vyplácet odměnu za kapitál, jenž byl do nich investován, může být prvek zisku představující spravedlivou odměnu za kapitál s přihlédnutím k riziku považován za přiměřený, je-li to řádně odůvodněno a pokud je to nezbytné pro plnění závazků veřejné služby.
Yleisradioyhtiöt voivat vuosittain pitää itsellään (”julkisen palvelun rahastona”) liian suuren korvauksen, joka ylittää julkisen palvelun suorittamisesta aiheutuvat nettokustannukset, siltä osin kuin se on tarpeen julkisen palvelun velvoitteiden rahoituksen varmistamiseksi.Veřejnoprávní vysílací organizace si mohou ponechat roční nadměrnou náhradu převyšující čisté náklady veřejné služby (jako „rezervu na veřejné služby“) v míře, která je nezbytná pro zajištění financování závazků veřejné služby.
Valvontaviranomainen katsoo yleensä, että yritys voi joutua veloittamaan summan, jonka osuus julkisen palvelutehtävän vuotuisista budjetoiduista kustannuksista on enintään 10 prosenttia, selviytyäkseen kustannus- ja tulotasojen vaihteluista.Obecně se Kontrolní úřad domnívá, že za částku nezbytnou pro zvládnutí výkyvů nákladů a příjmů lze považovat částku do výše 10 % ročních výdajů zahrnutých do rozpočtu na poslání veřejné služby.
Yleissääntönä on, että tämän raja-arvon ylittävät korvaukset on perittävä takaisin viipymättä.Nadměrnou náhradu nad tento limit je zpravidla nutno neprodleně vrátit.
Yleisradioyhtiöiden voidaan poikkeuksellisesti sallia pitävän itsellään korvaukset, joiden osuus julkisen palvelutehtävän vuotuisista budjetoiduista kustannuksista on yli 10 prosenttia, asianmukaisesti perustelluissa tapauksissa.Výjimečně a v řádně odůvodněných případech může být veřejnoprávním vysílacím organizacím povoleno ponechat si částku převyšující 10 % ročních výdajů zahrnutých do rozpočtu na poslání veřejné služby.
Tämä on hyväksyttävää ainoastaan sillä edellytyksellä, että liian suuri korvaus on etukäteen sitovasti osoitettu kertaluonteisiin huomattaviin kuluihin, jotka ovat tarpeen julkisen palvelun tehtävän suorittamiseksi [47].To je možné pouze za předpokladu, že tato nadměrná náhrada je předem závazně vyčleněna pro účely jednorázových velkých výdajů, jež jsou pro plnění poslání veřejné služby nezbytné [47].
Tällaisen selkeästi tiettyihin kuluihin osoitetun liian suuren korvauksen käytön pitäisi olla myös ajallisesti rajoitettua käyttötarkoituksen mukaan.Použití takové jasně vyčleněné nadměrné náhrady by mělo být rovněž časově omezené v závislosti na jejím účelu.
Jotta valvontaviranomainen voi hoitaa tehtävänsä, EFTA-valtioiden on vahvistettava edellytykset, joiden täyttyessä yleisradioyhtiöt voivat käyttää edellä mainittua liian suurta korvausta.Aby mohl Kontrolní úřad vykonávat své povinnosti, stanoví státy ESVO podmínky, za nichž mohou veřejnoprávní vysílací organizace uvedenou nadměrnou náhradu použít.
Edellä mainittu liian suuri korvaus on käytettävä vain julkisen palvelun toimintojen rahoittamiseen.Uvedená nadměrná náhrada se použije výhradně za účelem financování činností veřejné služby.
Kaupallisten toimintojen ristikkäistuet eivät ole perusteltuja, ja ne katsotaan yhteismarkkinoille soveltumattomiksi valtiontuiksi.Křížové subvencování obchodních činností není opodstatněné a představuje neslučitelnou státní podporu.
RahoitusvalvontajärjestelytMechanismy finanční kontroly
EFTA-valtioiden on otettava käyttöön edellä olevan 72–76 kohdan määräysten mukaiset tarkoituksenmukaiset järjestelyt, joilla varmistetaan, että korvaukset eivät ole liian suuria.Státy ESVO zavedou vhodné mechanismy, které zabrání nadměrné náhradě nad rámec ustanovení v bodech 72 až 76.
EFTA-valtioiden on varmistettava julkisten varojen käytön säännöllinen ja tehokas valvonta, jolla estetään ristikkäistuet ja liian suuret korvaukset sekä tarkkaillaan ”julkisen palvelun rahaston” määrää ja sen käyttöä.Zajistí pravidelnou a účinnou kontrolu využívání veřejného financování s cílem zamezit nadměrné náhradě a křížovému subvencování a zajistit dohled nad výší a využitím „rezerv na veřejné služby“.
EFTA-valtioiden toimivaltaan kuuluu kansallisen yleisradiojärjestelmänsä kannalta sopivimman ja tehokkaimman valvontajärjestelyn valitseminen. Niiden on myös yhteensovitettava kyseinen järjestely käytössä oleviin muihin valvontajärjestelyihin, joilla seurataan julkisen palvelun tehtävän suorittamista.Je v pravomoci států ESVO, aby ve svých vnitrostátních systémech vysílání zvolily nejvhodnější a nejúčinnější kontrolní mechanismy, přičemž vezmou v úvahu rovněž nutnost zajistit jejich provázanost s mechanismy, které byly pro účely dohledu nad plněním veřejné služby již zavedeny.
Tällaisten valvontajärjestelyjen tehokkuus edellyttänee, että niiden säännöllisestä toteuttamisesta vastaavat (mieluiten vuosittain) julkisesta yleisradioyhtiöstä riippumattomat ulkopuoliset tahot.Tyto kontrolní mechanismy budou účinné zřejmě pouze tehdy, budou-li prováděny externím subjektem, který je na veřejnoprávní vysílací organizaci nezávislý, a to v pravidelných intervalech, nejlépe jednou ročně.
EFTA-valtioiden on varmistettava, että käytettävissä on tehokkaita toimenpiteitä, joilla voidaan periä takaisin ristikkäistuet ja liian suuret korvaukset, jotka ylittävät 6.5 jakson määräysten mukaisen määrän.Státy ESVO zajistí podmínky pro zavedení účinných opatření ke zpětnému získání nadměrné náhrady, která překročí rámec ustanovení v předchozím oddíle 6.5, a rovněž ke zpětnému získání křížového subvencování.
Julkisten yleisradioyhtiöiden taloudellista asemaa olisi tarkasteltava perusteellisesti aina EFTA-valtion kansallisen yleisradiojärjestelmän mukaisen rahoitusjakson lopussa tai, jos rahoitusjaksoa ei käytetä, sellaisen jakson lopussa, jonka kesto saisi yleensä olla enintään neljä vuotta.Finanční situace veřejnoprávních vysílacích organizací by měla podléhat hloubkovému přezkumu na konci každého finančního období, jak je stanoveno ve vnitrostátních systémech vysílání jednotlivých států ESVO, nebo pokud takové období neexistuje, na konci časového období, které by běžně nemělo překročit čtyři roky.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership