Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Se kertoi valvontaviranomaiselle, että yksi syy yhtiön perustamiseen Liechtensteinissa oli, että Liechtenstein ”ei ollut epäedullinen” verotuksen kannalta katsottuna muihin maihin verrattuna, ja että verojärjestelmän muutos ”vaikuttaisi haitallisesti Liechtensteinin elinvoimaisuuteen kytkösyhtiöiden toimipaikkana”.Jedním z důvodů (jak informovala Kontrolní úřad) založení společnosti v Lichtenštejnsku bylo to, že knížectví nebylo v porovnání s ostatními lokalitami z daňového hlediska „nevýhodné“, a změna daňového režimu „nepříznivě ovlivní životaschopnost Lichtenštejnska coby místa vhodného pro kaptivní pojišťovny“.
Yhtiön F huomautuksetPřipomínky společnosti F
Yhtiö F selitti ensin, miten vakuutusalan ja jälleenvakuutusalan kytkösyhtiöt ja erityisesti yhtiö F osana […]-holdingyhtiötä on organisoitu.Společnost F nejprve objasnila, jak jsou uspořádány kaptivní pojišťovny a zajišťovny, a konkrétně společnost F jako součást holdingu […].
Se painotti, että kytkösyhtiöiden avulla yritysryhmän sisäiset riskit kootaan, jolloin riskienhallinta ja rahoitus tehostuvat.Společnost zdůraznila skutečnost, že kaptivní pojištění představujesdružení rizik v rámci skupiny společností s cílem umožnit efektivní řízení rizik a financování.
Lisäksi kytkösyhtiön perustaminen lisää sen mielestä yritysryhmä sisäisten riskien läpinäkyvyyttä.Domnívala se rovněž, že založení kaptivní pojišťovny zajišťuje větší průhlednost rizik v rámci skupiny.
Yhtiö F viittasi markkinoiden yhdentymistä koskeviin vaatimuksiin, joita oli Euroopan talousalueeseen kuuluvien EFTA-maiden kesken vähemmän EU:hun verrattuna.Společnost F poukázala na menší požadavky integrace trhu, jež existují mezi státy ESVO, které jsou členy EHP, v porovnání s EU.
Se viittasi erityisesti Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen (SEUT-sopimus) 113 artiklaan, 114 artiklan 2 kohtaan ja 115 artiklaan, joissa määrättiin lainsäädännön lähentämisestä verotuksen alalla ja joita vastaavia määräyksiä ei ollut ETA-sopimuksessa.Odkázala zejména na článek 113, čl. 114 odst. 2 a článek 115 SFEU, pokud jde o sbližování právních předpisů v oblasti daní, přičemž v Dohodě o EHP obdobná ustanovení neexistují.
Yhtiö F väitti, etteivät vakuutusalan kytkösyhtiöiden hyväksi Liechtensteinissa toteutetut verotoimenpiteet ole ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitettua valtiontukea.Společnost F tvrdila, že daňová opatření ve prospěch kaptivních pojišťoven v Lichtenštejnsku nepředstavují státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.
Se esitti väitteelleen kaksi perustetta: kytkösyhtiöt eivät ole yrityksiä eikä verotoimenpiteistä ole valikoivaa etua millekään yritykselle.Toto tvrzení se zakládalo na dvou důvodech: kaptivní pojišťovny nejsou podniky a daňová opatření neposkytují žádnému podniku selektivní výhodu.
Yhtiö F viittasi Norjan tielaitoksen Møren ja Romsdalin piiritoimistoa koskevaan valvontaviranomaisen päätökseen [12]ja väitti, etteivät kytkösyhtiöt ole yrityksiä, koska ne tarjoavat vakuutuspalveluja vain ”talon sisällä”.S odkazem na rozhodnutí Kontrolního úřadu týkající se Norské správy silnic, okresního úřadu Møre og Romsdal [12]společnost F tvrdila, že kaptivní pojišťovny nejsou podniky, jelikož poskytují pojistné služby pouze „interně“.
Lisäksi kytkösyhtiöiden harjoittama toiminta ei ole luonteeltaan taloudellista, sillä se rajoittuu yksinomaan […]-holdingyhtiöryhmän muun osan toiminnasta aiheutuvien sisäisten riskien siirtoon.Činnost, kterou vykonávají kaptivní pojišťovny, nemá mimoto hospodářskou povahu, jelikož je omezena výhradně na přenos interních rizik vyplývajících z činností zbytku holdingové skupiny […].
Yhtiö F oli eri mieltä tutkinnan aloittamista koskevassa päätöksessä esitetyistä valvontaviranomaisen perusteluista ja väitti, ettei kytkösyhtiötä perusteta taloudellisen hyödyn vuoksi vaan siksi, että sen avulla yritysryhmän riskit kootaan, jolloin riskienhallinta tehostuu ja riskien läpinäkyvyys lisääntyy.Společnost F nesouhlasila s tvrzeními Kontrolního dvora uvedenými v rozhodnutí o zahájení řízení a tvrdila, že důvodem pro založení kaptivní společnosti není to, že je to ekonomicky výhodné, nýbrž to, že to znamená sdružení rizik skupiny za účelem efektivnějšího řízení rizik a větší průhlednosti.
Tällaista tehtävää ei voi hoitaa yritysryhmän ”ulkopuolinen” yhtiö, joten tämäntyyppiselle toiminnalle ei ole markkinoita.Tuto zvláštní funkci nemůže převzít „externí“ společnost, a proto pro tento zvláštní druh činností neexistuje žádný trh.
Lisäksi yhtiö F väitti, ettei sen tarjoamalle palvelulle löydy vaihtoehtoa avoimilta markkinoilta.Společnost F rovněž uvedla, že pro služby, které poskytuje, neexistuje na volném trhu žádná alternativa.
Yhtiö F väitti vielä, että viittaus Euroopan komission Ahvenanmaata koskevaan päätökseen on kyseenalainen,sillä komission päätökset eivät velvoita valvontaviranomaista, vaan valvontaviranomaisen on arvioitava toimenpiteitä riippumattomasti ja yksin ETA-sopimuksen määräysten perusteella.Společnost F rovněž tvrdila, že odkaz na rozhodnutí Evropské komise týkající se Aland je sporný, jelikož Kontrolní úřad není rozhodnutími Komise vázán, nýbrž musí opatření posoudit nezávisle a výhradně na základě ustanovení Dohody o EHP.
Lisäksi yhtiö F väitti, etteivät verotoimenpiteet liity tiettyyn yritykseen vaan tiettyyn tehtävään, joten ne eivät ole valikoivia.Společnost F taktéž uvedla, že daňová opatření nejsou spojena s určitým podnikem, nýbrž se zvláštní funkcí, a nejsou proto selektivní.
Yhtiön F mielestä valikoivuus ei liity yrityksen taloudelliseen vahvuuteen, ja Ahvenanmaata koskevassa asiassa sekä valvontaviranomainen että komissio olivat pohtineet väärin perustein sitä, voisiko asianomainen toimija perustaa vakuutusalan kytkösyhtiön.Společnost F se domnívala, že selektivita nesouvisí s hospodářskou silou podniku, a tvrzení Kontrolního úřadu i Komise v případě Aland v souvislosti s otázkou, zdali by podnik mohl založit kaptivní pojišťovnu, nebyla správná.
Yhtiö F väitti, että viimeksi mainitussa asiassa komissio ei ollut arvioinut valikoivuutta täysimääräisesti, sillä se ei ollut arvioinut, kuuluivatko toimenpiteet verojärjestelmän luonteeseen ja logiikkaan.Společnost F tvrdila, že v posledně uvedeném případě Komise neposoudila plně selektivitu, jelikož neposoudila, zda jsou opatření v souladu s povahou a logikou daňového systému.
Yhtiö F viittasi EFTAn tuomioistuimen oikeuskäytäntöön ja esitti, että minkä tahansa perustelluksi katsotun suoran tai välillisen syrjinnän on perustuttava yleiselle järjestelmälle ominaiseen logiikkaan ja siihen sisältyviin puolueettomiin edellytyksiin.Toissijaisina perusteina yhtiö F katsoi, että verotoimenpiteet olivat voimassa ennen ETA-sopimuksen voimaantuloa Liechtensteinissa ja että yhtiöön on sovellettu samoja verosääntöjä sen perustamisesta vuonna 1990 lähtien.Jako vedlejší tvrzení společnost F uvedla, že daňové opatření existovalo před vstupem Dohody o EHP v Lichtenštejnsku v platnost a že se na společnost od jejího založení v roce 1990 vztahovala stejná daňová pravidla.
Näitä sääntöjä on sovellettu nimenomaan vakuutusalan kytkösyhtiöihin tammikuusta 1998, eikä niitä ole muutettu merkittävästi sen jälkeen.Tato pravidla se výslovně týkala kaptivních pojišťoven od roku 1998 a od té doby se podstatně nezměnila.
Yhtiö F väitti, että Liechtensteinissa kytkösyhtiöihin sovellettavat verotoimenpiteet on alettu katsoa valtiontueksi vain ETA-määräysten muuttumisen vuoksi.Společnost F tvrdila, že důvodem toho, že se daňová opatření vztahující se na kaptivní pojišťovny v Lichtenštejnsku považují za státní podporu, je pouze vývoj pravidel EHP.
Komission päätöksentekokäytännössä verotoimenpiteitä ei ole katsottu valtiontueksi vuosina 1960–1990, jolloin Liechtensteinin järjestelmä otettiin käyttöön.Podle rozhodovací praxe Komise v období od roku 1960 do roku 1990, během něhož Lichtenštejnsko režim zavedlo, se daňová opatření nepovažovala za státní podporu.
Yhtiö F viittasi vielä aiempiin komission päätöksiin, joissa vastaavia verojärjestelyitä ei ollut aina katsottu valtiontueksi, ja totesi, että sen mielestä takaisinperintää ei pitäisi vaatia tässä tapauksessa oikeusvarmuuden ja luottamuksensuojan perusteella.S odkazem na předchozí rozhodnutí Komise, z nichž některá nepovažovala podobná daňová opatření za státní podporu, se společnost F domnívala, že by v tomto případě nemělo být z důvodu právní jistoty a ochrany legitimních očekávání požadováno navrácení podpory.
Yhtiön G huomautuksetPřipomínky společnosti G
Yhtiö G ilmoitti 1 päivänä joulukuuta 2008 ja 25 päivänä toukokuuta 2009 päivätyissä kirjeissään olevansa yllättynyt aloitetusta tutkinnasta, sillä se oli luottanut Liechtensteinin verojärjestelmän lainmukaisuuteen yli 10 vuotta eikä toistaiseksi ollut ollut merkkejä siitä, että vakuutusalan kytkösyhtiöihin sovellettavat säännöt voisivat olla valtiontukea.V dopisech ze dne 1. prosince 2008 a 25. května 2009 vyjádřila společnost G s ohledem na šetření překvapení, jelikož po dobu více než 10 let věřila v legalitu lichtenštejnského daňového systému, a až dosud se neobjevily žádné náznaky, že by pravidla týkající se kaptivních pojišťoven mohla být státní podporou.
Sen mielestä yrityksen ei voida olettaa tarkistavan, onko yli 10 vuotta voimassa olleesta lainsäädännöstä ilmoitettu valvontaviranomaiselle.Podle jejího názoru nelze očekávat, že podnik ověří, zda byly právní předpisy, které platí po dobu více než 10 let, oznámeny Kontrolnímu úřadu.
Lisäksi sen mukaan verojen taannehtiva maksu on kyseenalaista oikeudelliselta kannalta katsottuna ja haitallista taloudelliselta kannalta katsottuna erityisesti nykyisessä talouskriisissä.Společnost dále uvedla, že placení daní se zpětným účinkem je z právního hlediska sporné a z hospodářského hlediska kontraproduktivní, zejména v současné finanční krizi.
Yhtiö G viittasi myös luottamuksensuojan ja oikeusvarmuuden periaatteisiin.Společnost G poukázala rovněž na zásady týkající se legitimních očekávání a právní jistoty.
Yhtiön H huomautuksetPřipomínky společnosti H
Yhtiö H ilmoitti 17 päivänä lokakuuta 2008 ja 27 päivänä toukokuuta 2009 päivätyissä kirjeissään olevansa huolissaan siitä, että vakuutusalan kytkösyhtiöiden hyväksi Liechtensteinissa annettu lainsäädäntö voitaisiin katsoa ETA-sopimuksen toimintaan soveltumattomaksi valtiontueksi.V dopisech ze dne 17. října 2008 a 27. května 2009 společnost H vyjádřila obavu, že by daňové předpisy ve prospěch kaptivních pojišťoven v Lichtenštejnsku mohly být považovány za neslučitelnou státní podporu.
Yhtiö ilmoitti luottaneensa yli 10 vuotta voimassa olleen lainsäädännön laillisuuteen, eikä yhtiötä ollut sen mielestä realistista vaatia varmistamaan, että lainsäädäntö on ETA-sopimuksen valtiontukea koskevien sääntöjen mukainen.Společnost uvedla, že věřila v legalitu právních předpisů, které platily po dobu více než 10 let, a nebylo by reálné požadovat zajištění jejich souladu s pravidly státní podpory obsaženými v Dohodě o EHP.
Verojen takaisinperintä rikkoisi luottamuksensuojan ja oikeusvarmuuden periaatteita ja olisi vastoin Euroopan talousalueella sovellettavaa yhdenvertaisen kohtelun periaatetta, sillä Euroopan komissio on antanut näinä aikoina luvan miljoonien eurojen valtiontuelle talouskriisin lieventämiseksi.Zpětné získání daní by představovalo porušení zásad týkajících se legitimních očekávání a právní jistoty a odporovalo by zásadě rovného zacházení v EHP v době, kdy Evropská komise v zájmu zmírnění finanční krize schválila na státní podpory miliony EUR.
Yhtiön I huomautuksetPřipomínky společnosti I
Yhtiö I ilmoitti olevansa huolissaan siitä, että vakuutusalan kytkösyhtiöiden verotus Liechtensteinissa saattoi olla ETA-sopimuksen toimintaan soveltumatonta valtiontukea, ja painotti luottavansa 10 vuotta Liechtensteinissa sovellettuun lainsäädäntöön.Společnost I vyjádřila obavu, že zdanění kaptivních pojišťoven v Lichtenštejnsku může představovat neslučitelnou státní podporu, a zdůraznila, že důvěřovala právním předpisům, které v Lichtenštejnsku platily po dobu 10 let.
Tästä syystä takaisinperintään olisi sen mielestä sovellettava luottamuksensuojan ja oikeusvarmuuden periaatteita.To podle jejího názoru odůvodňuje uplatnění legitimních očekávání a právní jistoty v souvislosti s navrácením podpory.
Yhtiön J huomautuksetPřipomínky společnosti J
Yhtiö J esitti 13 päivänä marraskuuta 2008 ja 20 päivänä huhtikuuta 2009 päivätyissä kirjeissään huolensa siitä, että vakuutusalan kytkösyhtiöihin Liechtensteinissa sovellettava verotus ei mahdollisesti sovellu ETA-sopimuksen toimintaan.V dopisech ze dne 13. listopadu 2008 a 20. dubna 2009 vyslovila společnost J své obavy ohledně možné neslučitelnosti zdanění kaptivních pojišťoven v Lichtenštejnsku s pravidly státní podpory.
Yhtiö J väitti, että vakuutusalan kytkösyhtiöitä koskevat erityissäännökset uudessa solvenssi II -direktiivissä osoittavat, etteivät kytkösyhtiöt toimi samoilla markkinoilla muiden vakuutusyhtiöiden kanssa eikä niihin sovelleta samaa sääntelyä.Společnost J tvrdila, že zvláštní ustanovení v nových právních předpisech Solventnost II týkající se kaptivních pojišťoven naznačují, že kaptivní pojišťovny nepůsobí na stejném trhu a že se na ně nevztahují stejné regulační mechanismy jako na ostatní pojišťovny.
Yhtiö J väitti myös, että mikä tahansa yritys voi perustaa vakuutusalan kytkösyhtiön, joten toimenpide ei ole valikoiva.Společnost J rovněž uvedla, že kaptivní pojišťovnu může založit kterýkoliv podnik, a opatření proto není selektivní.
Yhtiön mielestä vakuutusalan kytkösyhtiöiden nettotulojen verottaminen yleisesti johtaisi yritysten epätasa-arvoiseen kohteluun.Společnost zastávala názor, že by obecné zdanění čistých příjmů kaptivních pojišťoven vedlo k nerovnému zacházení s podniky.
Sen mukaan kytkösyhtiöt ovat itsevakuuttamisen väline ja niiden tuloja olisi verotettava vain sellaisesta vakuutustoiminnasta, jossa on kyse lain mukaisesta vakuuttamisvelvollisuudesta yhtiön kotimaassa.Společnost tvrdila, že kaptivní pojišťovny jsou nástrojem samopojištění a měly by být zdaněny pouze s ohledem na příjmy z odvětví pojištění souvisejících s povinným pojištěním v zemi pojistitele.
Muutoin kytkösyhtiön perustavat yritykset olisivat sen mielestä verotuksen kannalta epäedullisemmassa asemassa kuin ne yritykset, joilla ei ole vakuutusalan kytkösyhtiötä ja jotka eivät vakuuta sellaisia riskejä, joita ei ole lain mukaan välttämätöntä vakuuttaa.Společnost uvedla, že v opačném případě na tom budou podniky, které založí kaptivní pojišťovnu, z daňového hlediska hůře než podniky, které kaptivní pojišťovnu nemají a rozhodly se nepojistit rizika, jež nemusí být pojištěna ze zákona.
Kytkösyhtiöt antavat vakuutuksia sellaisten riskien varalle, joille ei ole markkinoita, joten tällaisesta toiminnasta saatavia tuloja ei pitäisi verottaa.Kaptivní pojišťovny pojišťují rizika, pro něž neexistuje žádný trh, a příjem z těchto činností by proto neměl být zdaněn.
Yhtiön mielestä oli oikeusvarmuuden periaatteen vastaista olettaa, että yritys kyseenalaistaisi yli 10 vuotta voimassa olleen lainsäädännön.Společnost tvrdila, že by bylo v rozporu se zásadou právní jistoty očekávat, že podnik zpochybní právní předpisy, které platily více než 10 let.
Se ilmoitti luottaneensa perustellusti verotoimenpiteiden laillisuuteen ja väitti, että jos valvontaviranomainen tulisi siihen tulokseen, että asiaan liittyy valtiontukea, toimenpide olisi katsottava voimassa olevaksi tueksi tai (vaihtoehtoisesti) takaisinperintä olisi vastoin oikeuden perusperiaatteita.Společnost uvedla, že legitimně věřila v legalitu daňových opatření, a tvrdila, že pokud Kontrolní úřad dospěje k závěru, že se jedná o státní podporu, jsou tato opatření způsobilá jako existující podpora, nebo by (alternativně) navrácení podpory bylo v rozporu se základními zásadami práva.
Lopuksi yhtiö J viittasi vielä talouskriisiin sekä siihen, miten kriisi oli vaikuttanut valtiontuen arviointiin.Společnost J poukázala rovněž na finanční krizi a její dopad na posuzování státní podpory.
Sen mielestä monet Euroopan unionin jäsenvaltioiden toteuttamista toimenpiteistä eivät ole luonteeltaan tilapäisiä vaan muuttuvat pysyviksi.Podle jejího názoru nebude mít mnoho opatření, jež přijala řada členských států Evropské unie, dočasnou povahu, nýbrž se stane trvalými opatřeními.
Näin ollen yhtiö J odotti, ettei valvontaviranomainen vaadi kytkösyhtiöihin sovellettavan Liechtensteinin verolainsäädännön muuttamista.Vzhledem k tomu společnost J očekávala, že Kontrolní úřad nebude požadovat změnu lichtenštejnských daňových právních předpisů vztahujících se na kaptivní pojišťovny.
Yhtiön K huomautuksetPřipomínky společnosti K
Sen mukaan takaisinperinnän määrääminen olisi vastoin oikeusvarmuuden periaatetta (ja se totesi, että Liechtensteinin lain mukaan verovelkoja on vaadittava 5 vuoden kuluessa).Společnost tvrdila, že by případný příkaz k navrácení podpory odporoval zásadě právní jistoty (s poukazem na to, že v lichtenštejnském právu je pro případ napadení daňových povinností stanovena 5letá promlčecí lhůta).
Jos valvontaviranomainen toteaisi, että ETA-sopimuksen toimintaan soveltumatonta valtiontukea oli myönnetty, yhtiön K mielestä takaisinperintä olisi vastoin oikeusvarmuuden, yhtenäisyyden ja luottamuksensuojan periaatteita.Pokud by Kontrolní úřad dospěl k závěru, že byla poskytnuta neslučitelná státní podpora, společnost K se domnívá, že by její navrácení porušilo zásady právní jistoty, homogenity a legitimních očekávání.
LIECHTENSTEININ VIRANOMAISTEN HUOMAUTUKSETPŘIPOMÍNKY LICHTENŠTEJNSKÝCH ORGÁNŮ
Aloituspäätöstä koskevat huomautuksetPřipomínky k rozhodnutí o zahájení řízení
Liechtensteinin viranomaiset viittasivat 25 päivänä marraskuuta 2008 päivätyssä kirjeessään valtiontuen arvioinnin kehittymiseen yritysverotuksen alalla 1980-luvun alusta vuoteen 1998, jolloin annettiin tiedonanto valtiontukisääntöjen soveltamisesta yritysten välittömään verotukseen, sekä 2000-luvun alkuun, jolloin Euroopan komissio teki useita asiaan liittyvä päätöksiä (esimerkiksi Belgian koordinointikeskuksista tehty päätös [15].Liechtensteinin viranomaisten mukaan vakuutusalan kytkösyhtiöt eivät toimi avoimilla markkinoilla, koska niiden toiminta rajoittuu yritysryhmän sisäisten – oman konserninsa – riskien hallintaan.V dopise ze dne 25. listopadu 2008 poukázaly lichtenštejnské orgány na vývoj v posuzování státní podpory v souvislosti se zdaněním podnikatelské činnosti od počátku 80. let minulého století až do vydání sdělení o použití předpisů o státní podpoře v případě přímého zdanění podnikatelské činnosti v roce 1998 a do vydání rozhodnutí Evropské komise na počátku tohoto desetiletí (například v případě belgických koordinačních center [15]).Lichtenštejnské orgány tvrdily, že kaptivní pojišťovny nepůsobí na volném trhu, jelikož jejich činnosti jsou omezeny na řízení rizik v rámci skupiny, tj. rizik vlastní skupiny společností.
Tulot, joita vakuutusalan kytkösyhtiö saa konsernin sisäisistä liiketoimista, eivät ole tavanomaista tuloveronalaista tuloa, sillä omien varojen hallinnointi ei ole veronalaista kaupallista toimintaa.Případný příjem, jehož kaptivní pojišťovna dosáhne prostřednictvím transakcí v rámci skupiny, není běžným příjmem, který by měl podléhat dani z příjmů, jelikož správa vlastních aktivnepředstavuje obchodní činnost podléhající zdanění.
Liechtensteinin viranomaisten mielestä sellaisen tahon, joka ei harjoita toimintaansa markkinoilla muiden markkinatoimijoiden kanssa kilpaillen, ei voida katsoa harjoittavan taloudellista toimintaa yrityksenä [16].Podle jejich názoru nelze mít za to, že se subjekt, který nevykonává svou činnost na trhu v soutěži s jinými účastníky trhu, podílí na hospodářské činnosti jako podnik [16].
Jos kytkösyhtiöt tarjoavat palveluja ”vapailla markkinoilla”, Liechtensteinin järjestelmässä varmistetaan, että vapailla markkinoilla harjoitetusta toiminnasta peritään veroa tavanomaisen verokannan mukaan.I v případě, že by kaptivní pojišťovny poskytovaly služby na „volném“ trhu, lichtenštejnský systém zajišťuje, aby se na tyto činnosti na volném trhu vztahovaly běžné sazby daně.
Liechtensteinin viranomaisten mielestä kytkösyhtiöt olisi katsottava yrityksiksi ainoastaan niiltä osin, kuin ne harjoittavat tällaista ”vapaata” toimintaa.Podle názoru lichtenštejnských orgánů by se společnosti měly považovat za podniky pouze v rozsahu, v jakém se podílejí na těchto „volných“ činnostech.
Liechtensteinin viranomaiset väittivät, että vakuutusalan kytkösyhtiöt muodostavat (jälleenvakuutusyhtiöiden tavoin) ensivakuutuksista erilliset markkinat, koska riski jaetaan yritysryhmän sisällä, kytkösyhtiöihin sovellettava sääntely on erilaista ja ne hoitavat hallintotehtäviä omassa yritysryhmässään.Lichtenštejnské orgány uvedly, že kaptivní pojišťovny (stejně jako zajišťovny) představují odlišný trh od přímého pojištění kvůli alokaci rizik v rámci skupiny, jinému regulatornímu rámci a funkcím v oblasti správy, které kaptivní pojišťovny vykonávají v rámci skupiny, do níž náleží.
Vakuutusalan kytkösyhtiöt vakuuttavat vain oman yritysryhmänsä riskejä (joille ei ole markkinoita tai joissa kustannukset ovat liian korkeat), eivät kolmansien osapuolten riskejä.Kaptivní pojišťovny pojišťují pouze rizika vlastní skupiny (pro něž neexistuje žádný trh nebo náklady pojištění jsou příliš vysoké), a nikoliv rizika třetích stran.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership