Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Tällä perusteella yhtiöt ovat ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitettuja yrityksiä.Na tomto základě jsou tyto společnosti podniky ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.
Verolain 82a §:n soveltamisalaan kuuluville vakuutusalan kytkösyhtiöille aiheutuu toimenpiteestä etua, sillä sen mukaan ne saavat huojennuksia maksuista (tuloveroja ei makseta ja pääomaveroa maksetaan alennetun verokannan mukaan), jotka niiden olisi tavallisesti maksettava omista varoistaan.Opatření poskytuje kaptivním pojišťovnám spadajícím do oblasti působnosti čl. 82a zákona o daních výhodu tím, že je osvobozuje od poplatků (neplacení daně z příjmů a pouze nižší platba kapitálové daně), jež by musely normálně hradit ze svých rozpočtů.
Verojen maksu on liiketoimintakulu, joka aiheutuu yrityksen tavanomaisessa taloudellisessa toiminnassa ja josta yritys vastaa tavallisesti itse.Odvádění daní představuje provozní náklad, který vzniká v rámci běžné hospodářské činnosti podniku a který obvykle hradí samotný podnik.
Yleensä normaalia alemman verokannan soveltamisesta tai veroista vapauttamisesta aiheutuu etua niille yrityksille, joilla on tällaiseen oikeus.Způsobilost pro nižší sazbu daně, než by byla běžně splatná, nebo výjimka z daňové povinnosti poskytuje způsobilým společnostem výhodu.
Näille yrityksille aiheutuu etua, koska niiden liiketoimintakulut ovat pienempiä verrattuna muihin samankaltaisessa oikeudellisessa ja tosiasiallisessa asemassa oleviin yrityksiin.Těmto společnostem je poskytnuta výhoda, jelikož jejich provozní náklady jsou v porovnání s ostatními podniky, které se nacházejí v podobné skutkové a právní situaci, nižší.
Valvontaviranomainen ei hyväksy tätäkään väitettä. On yritysryhmän vapaavalintainen päätös vakuuttaa riskinsä erillisessä yrityksessä, jolle maksetaan tarjotusta palvelusta.Je úmyslnou volbou skupiny podniků pojistit svá rizika ve formě zvláštní společnosti zřízené za tržních podmínek, která je za poskytované služby placena.
Verosäännöt eivät liity vakuutettuihin riskeihin vaan saatuihin tuloihin lähteestä riippumatta.Daňová pravidla nesouvisí s pojištěnými riziky, nýbrž s dosaženými příjmy, a to bez ohledu na jejich zdroj.
Yritys saa etua, kun sen taloudellisesta toiminnasta saamia tuloja ja pääomaa verotetaan alemman verokannan mukaan tai ei veroteta lainkaan.Podnik získává výhodu v podobě nižšího či nulového zdanění příjmů a kapitálu, jež plynou z tohoto zdroje hospodářské činnosti.
Vapauttamalla vakuutusalan kytkösyhtiöiden osakkeet tai osuudet kuponkiveroista Liechtensteinin lainsäädäntö tekee samalla vakuutusalan kytkösyhtiöihin sijoittamisesta houkuttelevampaa kuin muihin yhtiöihin sijoittamisesta.Stanovením výjimky pro hrazení daně z kuponu v případě podílů nebo částí kaptivních pojišťoven lichtenštejnské právní předpisy rovněž zajišťují, že investice do kaptivních pojišťoven jsou přitažlivější než investice do jiných podniků.
Vakuutusalan kytkösyhtiöihin sijoittaville aiheutuu siis tästä etua [32].Investorům do kaptivních pojišťoven je proto poskytnuta výhoda [32].
Ollakseen tukea toimenpiteen on oltava valikoiva niin, että sillä suositaan ”jotakin yritystä tai tuotannonalaa”.Aby opatření představovalo podporu, musí být selektivní v tom, že zvýhodňuje „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“.
Aineellisen valikoivuuden arviointiPosouzení věcné selektivity
Verolain 73 §:n mukaisesti liiketoimintaa Liechtensteinissa harjoittavat oikeushenkilöt (myös ulkomaiset yhtiöt, joilla on Liechtensteinissa sivuliike) maksavat tulo- ja pääomaveroa.Podle článku 73 zákona o daních hradí právnické osoby, které v Lichtenštejnsku provozují podnikatelskou činnost (včetně zahraničních podniků, jež mají v Lichtenštejnsku pobočku), daň z příjmů a kapitálovou daň.
Liechtensteinin verolain 82a §:n mukaisesti vakuutusalan kytkösyhtiöt (”Eigenversicherung”) maksavat kuitenkin alennettua 0,1 prosentin pääomaveroa yleisesti sovellettavan 0,2 prosentin pääomaverokannan sijasta.Podle článku 82a lichtenštejnského zákona o daních však kaptivní pojišťovny („Eigenversicherung“) platí nižší kapitálovou daň ve výši 0,1 % namísto obecně platné sazby kapitálové daně ve výši 0,2 %.
Verokantaa alennetaan vielä lisää 50 miljoonaa Sveitsin frangia ja 100 miljoonaa Sveitsin frangia ylittäviltä osuuksilta.Tato sazba se v případě částek přesahujících 50 milionů CHF a 100 milionů CHF dále snižuje.
Kuten Liechtensteinin viranomaiset vahvistivat, saman säännöksen perusteella vakuutusalan kytkösyhtiöt eivät maksa tuloveroa.Jak potvrdily lichtenštejnské orgány, na základě téhož ustanovení neodvádějí kaptivní pojišťovny daň z příjmů.
Verolain 88d §:n 3 momentin nojalla vakuutusalan kytkösyhtiöt on vapautettu myös kuponkiverosta.Na základě čl. 88d odst. 3 zákona o daních jsou kaptivní pojišťovny vyňaty rovněž z daňové povinnosti v případě daně z kuponu.
Kun vakuutusalan kytkösyhtiöiltä ei peritä tulo- eikä kuponkiveroa lainkaan ja pääomaveroa peritään vain alennetun kannan mukaan, vakuutusalan kytkösyhtiöille aiheutuu valikoivaa etua verrattuna muihin yrityksiin, joiden liiketoiminnan tuloista peritään tavanomaista veroa.Tím, že kaptivní pojišťovny nepodléhají dani z příjmů ani dani z kuponu a vztahuje se na ně pouze snížená sazba kapitálové daně, mají v porovnání s ostatními podniky, jejichž příjmy z podnikatelské činnosti podléhají běžné sazbě daně z příjmů, selektivní výhodu.
Liechtensteinin lainsäädännön ja erityisesti verolain 82a §:n 1 momentin mukaan näitä verohuojennuksia sovelletaan vain sellaisiin vakuutusyhtiöihin, jotka toimivat yksinomaan kytkösyhtiöinä (”Eigenversicherung”).Podle lichtenštejnských právních předpisů, zejména čl. 82a odst. 1 zákona o daních, se toto snížení daně vztahuje pouze na pojišťovny, které působí výhradně v oblasti kaptivního pojištění („Eigenversicherung“).
Muihin vakuutusyhtiöihin sekä kaiken muun tyyppisiin muilla aloilla toimiviin yrityksiin sovelletaan tavanomaisia verosääntöjä.Pro ostatní pojišťovny a rovněž ostatní druhy podniků působících v ostatních odvětvích hospodářství platí běžná daňová pravidla.
Valvontaviranomainen katsoo lisäksi, että verotoimenpiteissä on muitakin valikoivia piirteitä, sillä niiden mukaan verohuojennukset ovat suuremmat niillä vakuutusalan kytkösyhtiöillä, joiden pääoma ylittää 50 miljoonaa tai 100 miljoonaa Sveitsin frangia.Kontrolní úřad se rovněž domnívá, že daňová opatření obsahují další prvek selektivity, jelikož kaptivním pojišťovnám, jejichž kapitál přesahuje 50 milionů CHF nebo 100 milionů CHF, poskytují větší daňové úlevy.
Valikoivuuden arvioinnin yhteydessä on viitattu Euroopan komission päätökseen, joka koski Ahvenanmaalla toimivien captive-vakuutusyhtiöiden verotusta [37].V rámciposuzování selektivity se odkazovalo na rozhodnutí Evropské komise týkající se zdanění kaptivních pojišťoven na Alandách [37].
Kyseisessä päätöksessä komissio katsoi, että yrityksiin tavallisesti sovellettavaa verokantaa alemmasta verokannasta hyötyville vakuutusalan kytkösyhtiöille aiheutuu valikoivaa etua, koska tällä suositaan vain vakuutusalan kytkösyhtiöitä ensisijaisina verohuojennuksen saajina.V tomto rozhodnutí měla Komise za to, že kaptivní pojišťovny, které využívají nižší zdanění, než se na podniky vztahuje obvykle, mají selektivní výhodu, jelikož toto opatření zvýhodňuje pouze kaptivní pojišťovny jako hlavní příjemce daňové úlevy.
Valvontaviranomainen yhtyy tähän näkemykseen ja katsoo, että yksin tämä riittää perustelemaan toimenpiteen valikoivuuden [38].Kontrolní úřad s tímto názorem souhlasí a domnívá se, že to samo o sobě postačuje, aby byla opatření selektivní [38].
Toisin kuin monissa vastikään käsitellyissä monitahoisissa verotukiasioissa, tässä kyseessä olevan toimenpiteen tavoitteet ovat selkeät.Na rozdíl od mnoha nedávných složitých případů týkajících se fiskální podpory jsou cíle dotyčného opatření jednoznačné.
Tavanomaisen kannan mukaan perityistä veroista valtio saa tuloja, kun taas vakuutusalan kytkösyhtiöihin sovellettavien verohuojennusten ja -vapautusten tarkoitus on (Liechtensteinin viranomaistenkin mielestä) houkutella liikkuvaa (ja verojen vaikutuksille altista) palvelusektoria Liechtensteiniin.Běžné sazby daně vytvářejí příjmy pro stát, zatímco snížení a výjimka vztahující se na kaptivní pojišťovny mají (jak lichtenštejnské orgány samy přiznávají) do knížectví přilákat mobilní (a z hlediska daní citlivé) odvětví služeb.
Näin ollen vakuutusalan kytkösyhtiöt perustetaan ja sijoitetaan tavallisesti erilleen muusta yritysryhmästä (ainakin osittain), jotta yritysryhmä voi hyötyä alhaisemmasta verotuksesta, jota sovelletaan tästä muodollisesta itsevakuuttamisen muodosta aiheutuviin tuloihin.Kaptivní pojišťovny jsou zase založeny a obvykle umístěny mimo zbytek skupiny (přinejmenším částečně) s cílem využít nižšího zdanění zisku dosaženého formalizovanou formou samopojištění.
Valvontaviranomaisen mielestä ei ole siis mitään syytä todeta, että vakuutusalan kytkösyhtiöiden oikeudellinen ja tosiasiallinen asema olisi eri kuin muiden Liechtensteinissa veronalaisten yritysten.Kontrolní úřad se domnívá, že proto neexistuje důvod pro vyvození závěru, že ve srovnání s ostatními podniky, které podléhají dani v Lichtenštejnsku, se kaptivní pojišťovny nacházejí v odlišné právní a skutkové situaci.
Valikoivuuden arviointi verotoimenpiteitä koskevissa aiemmissa valtiontukipäätöksissäPosouzení selektivity v předchozích rozhodnutích o státní podpoře v souvislosti s daňovými opatřeními
Osa kolmansista osapuolista esitti muodollisen tutkintamenettelyn aikana, etteivät Liechtensteinin verovapaudet ole åvalikoivia, sillä mikä tahansa taloudellinen yritys voi perustaa halutessaan kytkösyhtiön.Některé třetí strany v průběhu formálního vyšetřovacího řízení trvaly na tom, že daňové výjimky v Lichtenštejnsku nejsou selektivní, jelikož kaptivní pojišťovnu může založit kterýkoliv podnik.
Valvontaviranomaisen mielestä tämä ei ole pätevä oikeudellinen näkemys, eikä se missään tapauksessa hyväksy väitteen tosiasiaperustaa.Kontrolní úřad s nimi není zajedno v tom, že to je oprávněná právní úvaha, a každopádně nesouhlasí s věcným základem tohoto tvrzení.
Valvontaviranomainen on sitä mieltä, että kytkösyhtiön perustaminen edellyttää kahta seikkaa.Kontrolní úřad zastává názor, žeaby bylo možno založit kaptivní pojišťovnu, musí být splněny dvě podmínky.
Ensinnäkin vain sellaiset yritykset, jotka pystyvät kattamaan kytkösyhtiön perustamisesta aiheutuvat kiinteät kulut, voivat hyötyä siitä.První podmínkou je to, že tuto možnost mohou využít pouze společnosti, které jsou schopny absorbovat fixní náklady spojené se založením kaptivní pojišťovny.
Toiseksi – mikä tärkeämpää – kytkösyhtiön perustaminen on lähinnä muodollinen itsevakuuttamisen muoto, mistä seuraa lisää edellytyksiä.Druhá (důležitější) podmínka vyplývá ze skutečnosti, že založení kaptivní pojišťovny je v podstatě formalizovanou formou samopojištění.
Valvontaviranomaisen mielestä ainoastaan sellaiset yritykset, joilla on riittävästi varoja (lähinnä suuryritykset), voivat kattaa itsevakuuttamisen riskit [40], ja vakuuttamisen periaatteiden vuoksi toiminnan on oltava tietyn kokoista ja jossain määrin monimuotoista, jotta riski voidaan hallita ilman kolmannelta osapuolelta hankittua vakuutusta.Kontrolní úřad je názoru, že rizika samopojištění mohou pokrýt pouze podniky s významnými zdroji (především velké společnosti) [40]a že zásady pojištění znamenají, že je nezbytná určitá velikost a rozmanitost činností, aby bylo možno rizika řídit bez využití pokrytí poskytovaného třetí stranou.
Koon ja monimuotoisuuden välttämättömyys on valvontaviranomaisen mielestä itsestään selvää, koska pienimmille yhtiöille voi toiminnasta riippuen aiheutua suuria korvausvelvoitteita, joita ne eivät pysty maksamaan (esimerkiksi kiinteän omaisuuden tuhoutuessa onnettomuudessa tai tulipalossa taikka huolimattomasti toimitettujen tuotteiden tai palvelujen aiheuttaessa loukkaantumisen).Tato nutnost týkající se velikosti a rozmanitosti je podle názoru Kontrolního úřadu zcela evidentní, jelikož i nejmenší společnosti mohou mít v závislosti na své činnosti vysoké závazky (například v případě znehodnocení stálých aktiv, které je způsobeno nehodou nebo požárem, či kvůli zranění způsobenému nedbale dodanými výrobky nebo službami), jež by nebyly schopny uhradit.
Komissio totesi kyseisessä asiassa, että verovapauden myöntäminen niiden pääomatulojen osalta, joita sijoittaja saa osakkeiden luovutuksesta, kun hänellä on ollut hallussaan vähintään 5 prosenttia sijoituskohteena olleen yhtiön tavanomaisesta osakepääomasta keskeytyksettä vähintään 12 kuukauden ajan, ei ollut aineellisesti valikoiva toimenpide.V tomto případě Komise shledala, že výjimka z daňové povinnosti v případě daně z kapitálových výnosů z prodeje podílů investory, kteří drželi nejméně 5 % kmenového kapitálu příjemce investic nepřetržitě po dobu alespoň 12 měsíců, nebyla selektivní z věcného hlediska.
Komissio totesi, että 5 prosentin hallussapitovaatimus ei suosinut samankaltaisessa oikeudellisessa ja tosiasiallisessa asemassa olevaa yritystä toimenpiteellä tavoitellun päämäärän kannalta, sillä toimenpide oli yritysten käytettävissä kokoon tai oikeudelliseen muotoon katsomatta [43].Komise dospěla k závěru, že požadavek na držbu 5 % kapitálu nezvýhodňoval s ohledem na cíl sledovaný daným opatřením žádný podnik ve srovnatelné právní a skutkové situaci, jelikož se vztahoval na všechny podniky bez ohledu na jejich velikost nebo právní strukturu [43].
Tässä päätöksessä arvioinnin kohteena olevaa verotoimenpidettä sovelletaan toisaalta vain tietynmuotoisiin yrityksiin, jotka harjoittavat tiettyä taloudellista toimintaa (vakuutusalan kytkösyhtiöt), ja joka tapauksessa tällaisia yhtiöitä voivat perustaa vain ne yritykset, joiden varat riittävät kytkösyhtiön perustamiseen ja yritystoiminnan riskien itsevakuuttamiseen.Daňové opatření posuzované v tomto rozhodnutí se na druhou stranu vztahuje pouze na zvláštní formu podniků vykonávajících zvláštní formu hospodářské činnosti (kaptivní pojišťovny), přičemž se každopádně jedná o společnosti, které mohou být založeny pouze podniky s dostatečnými zdroji pro založení takovéto společnosti a uzavření samopojištění s ohledem na rizika společnosti.
Tutkinnan aikana mainittiin myös aineettomista hyödykkeistä saatavia tuloja koskevat Espanjan verohuojennukset.V průběhu šetření byla zmiňována rovněž španělská snížená daň z nehmotných aktiv.
Kyseisessä asiassa komissio katsoi, että aineettomista hyödykkeistä saatavien tulojen veroetuuskohtelu poikkesi tavanomaisista yritysverotuksen säännöistä.V tomto případě se Komise domnívala, že se zvýhodněný režim pro příjmy z nehmotných aktiv odchyluje od běžných pravidel zdanění podnikatelské činnosti.
Komissio totesi kuitenkin, ettei toimenpide ollut valikoiva, sillä se oli mahdollinen kaikille Espanjassa yritysveronalaisille yrityksille, joilla on aineettomia hyödykkeitä, ja siitä voi hyötyä mikä tahansa yritysverojen maksaja (kokoon, oikeudelliseen muotoon tai toimialaan katsomatta).Dospěla však k závěru, že opatření nebylo selektivní, jelikož bylo dostupné všem podnikům, které ve Španělsku podléhají dani z příjmu právnických osob a které mají nehmotná aktiva, a příjemci mohou být všichni plátci daně z příjmu právnických osob (bez ohledu na svou velikost, právní strukturu nebo odvětví, v němž působí).
Espanjan viranomaiset olivat toimittaneet komissiolle tilastoja, joiden mukaan aineettomia hyödykkeitä (ja niitä edeltänyttä tutkimus- ja kehittämistoimintaa) oli laajalti kaikilla talouden aloilla, myös palvelualalla.Španělské orgány poskytly Komisi statistické údaje prokazující, že se nehmotná aktiva (a činnosti v oblasti výzkumu a vývoje, jež jim předcházely) vyskytují ve všech odvětvích hospodářství, včetně odvětví služeb.
Komission mielestä toimenpide ei vahvista tiettyjen yritysten asemaa jäsenvaltioiden välisessä kaupassa muihin kilpaileviin yrityksiin verrattuna [44]ja sitä sovelletaan erotuksetta kaikkiin taloudellisiin toimijoihin [45].Komise měla za to, že opatření neposiluje postavení žádného konkrétního druhu podniků ve vztahu k ostatním podnikům soutěžícím v obchodu uvnitř Společenství [44]a platí bez rozdílu pro všechny hospodářsky činné osoby [45].
Valvontaviranomaisen mielestä tämäkään päätös ei ole oleellinen tarkasteltaessa vakuutusalan kytkösyhtiöiden verotusta Liechtensteinissa. Tutkinnassa viitattiin vielä komission päätökseen Alankomaiden groepsrentebox-ohjelmasta, jolla on tarkoitus vähentää eroja kahden, konsernin sisäisen rahoitusvälineen, vieraan ja oman pääoman, verokohtelussa.Kontrolní úřad se opět nedomnívá, že je toto rozhodnutí relevantní pro zdanění kaptivních pojišťoven v Lichtenštejnsku. Odkazovalo se rovněž na rozhodnutí Komise o režimu Groepsrentebox, nizozemském opatření, jehož cílem je zmenšit rozdíl v daňovém zacházení mezi dvěma nástroji financování v rámci skupiny, tj. vlastním a cizím kapitálem.
Kyseisessä toimenpiteessä konsernin sisäisen rahoituksen yhteydessä saatuja ja maksettuja korkoja verotetaan ”konsernin sisäisenä ryhmänä” (”groepsrentebox”) 5 prosentin kannan mukaan tavanomaisen 25,5 prosentin yhtiöveron sijasta.Podle tohoto opatření kladné saldo mezi úroky přijatými a zaplacenými v rámci transakcí, kterými se provádí financování uvnitř skupiny, se namísto běžné sazby daně z příjmu právnických osob ve výši 25,5 % zdaňuje podle daňového režimu pro úroky ve skupině sazbou 5 %.
Komission mielestä sellaiselle yritykselle aiheutuvaa etua, joka myöntää lainan siihen etuyhteydessä olevalle yritykselle, ei voida katsoa syrjiväksi, koska etuyhteydessä olevalle yritykselle myönnettävää lainaa ei voida verrata etuyhteydettömälle yritykselle myönnettävään lainaan.Komise se domnívala, že výhodu udělenou společnosti poskytující úvěr společnosti ve spojení nelze považovat za diskriminační, protože úvěr pro společnost ve spojení není srovnatelný s úvěrem pro společnost, která není ve spojení.
Komission näkemyksen mukaan vaatimus määräysvallan käyttämisestä toisessa yhtiössä on horisontaalinen kriteeri, jota sovelletaan kaikkiin yhtiöihin niiden kokoon, toimialaan tai muuhun eroon katsomatta, ja keskenään etuyhteydessä olevien yritysten välillä vieraalla pääomalla tapahtuvaan rahoitukseen sovellettava eri veroprosentti on vain seurausta objektiivisista eroista, eikä se vaikuta verotuksen tasapuolisuuteen.Komise zastávala názor, že požadavek výkonu kontroly nad jinou společností je kritériem, jež se uplatňuje plošně pro všechny společnosti bez ohledu na velikost, odvětví či jakékoli jiné rozlišení – odlišná daňová sazba pro dluhové financování mezi společnostmi ve spojení proto pouze odráží objektivní rozdíly a nemá vliv na daňovou neutralitu.
Valvontaviranomainen myöntää, että edellä mainituissa tapauksissa on joitakin samankaltaisuuksia tutkinnan kohteena olevien verotoimenpiteiden kanssa – etenkin Irlantia ja Alankomaita koskevien tapausten konsernin sisäisen luonteen osalta –, mutta sen mielestä komission päätelmiä ei voi kuitenkaan soveltaa tässä tapauksessa.Ačkoliv Kontrolní úřad uznává, že mezi výše uvedenými případy a daňovými opatřeními, jichž se týkalo šetření, existuje určitá podobnost, zejména s ohledem na vnitroskupinovou povahu irského a nizozemského případu, Kontrolní úřad nesouhlasí s tím, že v tomto případě platí odůvodnění Komise.
Komission päätelmissä oli jokaisessa näistä tapauksista oleellista, että etua aiheuttavaan verokohteluun johtava toimi on mahdollinen mille tahansa yritykselle, ja tältä osin liiketoimen vähimmäisarvoa koskevat rajoitukset (yrityksen perustaminen Alankomaissa ja omistuksen vähimmäismäärä Irlannissa) oli valvontaviranomaisen mielestä tärkeää poistaa.Podstatnou částí odůvodnění Komise v každém z těchto případů bylo to, že opatření, jež vede k zvýhodněnému daňovému režimu, je dostupné všem podnikům, a v této souvislosti Kontrolní úřad považuje za důležité, že byly zrušeny minimální částky finančních transakcí (ke zřízení společnosti v Nizozemsku a minimální hodnota příslušné účasti v Irsku).
Edellä esitettyjen syiden perusteella valvontaviranomainen katsoo, ettei vakuutusalan kytkösyhtiön perustaminen ole mahdollista mille tahansa yritykselle (ja toteaa, että tietynmuotoista yhtiötä koskeva verovapautus eroaa joka tapauksessa tämän tapauksen olosuhteista).Z výše uvedených důvodů má Kontrolní úřad za to, že založení kaptivní pojišťovny není dostupné všem podnikům (a vyvozuje závěr, že se daňová výjimka vztahující se na jednu formu společností každopádně liší od okolností tohoto případu).
Verojärjestelmän logiikkaLogika daňového systému
Erityistä tai valikoivaa verotoimenpidettä voidaan kuitenkin perustella verojärjestelmän logiikalla [46].Specifické nebo selektivní daňové opatření může být nicméně odůvodněno logikou daňového systému [46].
Toimenpiteet, joiden tarkoituksena on vapauttaa osittain tai kokonaan tietyn alan yritykset yleisen järjestelmän tavanomaisen soveltamisen mukaisista maksuista, voivat olla valtiontukea, ellei kyseistä vapautusta voida perustella yleisen verojärjestelmän luonteella tai rakenteella [47].Opatření, jež mají pro podniky v určitém odvětví zavést úplnou nebo částečnou výjimku při hrazení poplatků vyplývajících z běžného uplatňování všeobecného systému, mohou představovat státní podporu, není-li tato výjimka odůvodněna povahou a logikou všeobecného daňového systému [47].
On siis mahdollista, etteivät vakuutusalan kytkösyhtiöihin sovellettavat erityiset verosäännöt ole valikoivia, jos ne ovat perusteltuja Liechtensteinin verojärjestelmän luonteen ja rakenteen nojalla.Je proto možné, že zvláštní daňová pravidla týkající se kaptivních pojišťoven nejsou selektivní, jsou-li odůvodněna povahou a vnitřním uspořádáním lichtenštejnského daňového systému.
Valvontaviranomaisen on arvioitava, johtuuko kyseisestä verotoimenpiteestä aiheutuva yritysten erilainen kohtelu etujen tai rasitteiden suhteen koko sovellettavan yleisen järjestelmän luonteesta tai rakenteesta. Jos erilainen kohtelu perustuu muihin tavoitteisiin kuin niihin, joita koko järjestelmällä haetaan, kyseinen toimenpide on periaatteessa katsottava valikoivaksi.Kontrolní úřad musí posoudit, zda odlišný režim pro podniky, pokud jde o výhody nebo zátěž zavedenou dotyčným daňovým opatřením, vyplývá z povahy nebo vnitřního uspořádání všeobecného systému, který se uplatňuje. Je-li toto rozlišování založeno na jiných cílech, než jsou cíle sledované všeobecným systémem, považuje se dotyčné opatření v zásadě za selektivní.
Vakiintuneen oikeuskäytännön mukaan erilaisen kohtelun yritysten välillä käyttöön ottaneen EFTA-valtion on osoitettava, että tällainen on perusteltua kyseisen järjestelmän luonteen ja rakenteen nojalla [48].Podle ustálené judikatury je na státu ESVO, který mezi podniky zavedl odlišný režim, aby prokázal, že tento režim je odůvodněn povahou a vnitřním uspořádáním dotyčného systému [48].
Valvontaviranomaisen on siis selvitettävä, täyttävätkö vakuutusalan kytkösyhtiöihin sovellettavat erityiset verosäännöt verojärjestelmään olennaisesti kuuluvat tavoitteet vai ovatko niiden tavoitteet toiset. Liechtensteinin viranomaiset ovat todenneet, että tämä verohuojennus otettiin käyttöön, jotta vakuutusalan kytkösyhtiötoimintaa perustettaisiin ja harjoitettaisiin Liechtensteinissa uutena taloudellisen toiminnan alana.Kontrolní úřad musí poté posoudit, zda zvláštní daňová pravidla týkající se kaptivních pojišťoven splňují cíle samotného daňového systému, nebo zda sledují jiné cíle. Lichtenštejnské orgány uvedly, že tato daňová úleva byla zavedena s cílem vytvořit a rozvíjet v Lichtenštejnsku odvětví kaptivního pojištění jako novou oblast hospodářské činnosti.
Valvontaviranomaisen mielestä tämä on selkeästi taloudellinen ja poliittinen päämäärä, joka ei kuulu erottamattomasti tuloveroihin eikä näin ollen verojärjestelmän logiikkaan [49].Liechtensteinin viranomaiset väittivät lisäksi joidenkin kolmansien osapuolten tavoin, että kytkösyhtiöiden erilainen kohtelu muihin vakuutusyhtiöihin verrattuna on tunnustettu ETA-oikeuteen kuuluvassa vakuutusyhtiöitä koskevassa johdetussa lainsäädännössä, erityisesti jälleenvakuutusdirektiivissä 2005/68/EY ja Euroopan parlamentin ja neuvoston uudessa solvenssi II -direktiivissä 2009/138/EY [50].Podle názoru Kontrolního úřadu se jednoznačně jedná o hospodářský a politický účel, který nesouvisí s daní z příjmů, nespadá proto do logiky daňového systému [49].Lichtenštejnské orgány dále v souladu s některými třetími stranami tvrdily, že rozdílný režim pro kaptivní pojišťovny v porovnání s ostatními pojišťovnami uznává právo EHP prostřednictvím sekundárních právních předpisů týkajících se pojišťoven, zejména směrnice o zajištění 2005/68/ES a nové směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES Solventnost II [50].
EU:n jälleenvakuutusdirektiivin ja solvenssi II -direktiivin sanotaan erottelevan vakuutusalan kytkösyhtiöt perinteisistä tai kaupallisista vakuutusyhtiöistä, ja väitteiden mukaan tämä on yhdenmukaista Liechtensteinin lainsäädäntöön perustuvan erilaisen verokohtelun kanssa.Valvontaviranomainen myöntää, että vakuutusalan kytkösyhtiöiden ja muiden vakuutusyhtiöiden välinen erottelu voi olla perusteltua siltä osin, kuin on kyse esimerkiksi sisämarkkinoiden sääntelyä koskevista vaatimuksista, joilla varmistetaan esimerkiksi tietyn pääoman säilyttäminen.Lichtenštejnské orgány uvedly, že směrnice EU o zajištění a směrnice Solventnost II odlišují kaptivní pojišťovny od poskytovatelů tradičního nebo komerčního pojištění, a tvrdily, že to je v souladu s rozdílným daňovým režimem podle lichtenštejnského práva.Kontrolní úřad uznává, že mohou existovat přesvědčivé důvody pro rozlišování mezi kaptivními pojišťovnami a ostatními pojišťovnami, pokud jde o regulatorní požadavky týkající se vnitřního trhu zajištující zachování například určité výše kapitálu.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership