| Source | Target | | Saatavilla osoitteessa: http://www.eftasurv.int/media/decisions/195-04-COL.pdf | K dispozici na adrese: http://www.eftasurv.int/media/decisions/195-04-COL.pdf. |
| EUVL C 236, 1.10.2009, ja ETA-täydennysosa N:o 51, 1.10.2009. | Úř. věst. C 236, 1.10.2009 a dodatek EHP č. 51, 1.10.2009. |
| Liechtensteinisches Landesgesetzblatt 1961, nro. 7, myöhemmin tehtyine muutoksineen. | Liechtensteinisches Landesgesetzblatt 1961, Nr. 7, ve znění pozdějších předpisů. |
| Vuoden 1996 sijoitusyrityslain 2 §:n 1 momentti. | Viz čl. 2 odst. 1 zákona o investičních podnicích z roku 1996. |
| Liechtensteinin viranomaiset ovat todenneet, että on mahdotonta luetella näitä palkkioita tyhjentävästi, sillä rahaston johto (tai sijoitusyhtiön hallinnointitoiminto) voi vapaasti harkintansa mukaan periä palkkioita. | Podle sdělení lichtenštejnských orgánů nelze podat vyčerpávající výčet těchto poplatků, neboť vedení fondu (či správcovská složka investiční společnosti) může poplatky vybírat dle vlastního uvážení. |
| Yksityishenkilöt maksavat tuloveroa (”Erwerbssteuer”) ja varallisuusveroa ( ”Vermögenssteuer”), joilla ei ole merkitystä tämän tutkinnan kannalta. | Fyzické osoby podléhají dani z příjmů („Erwerbssteuer“) a dani z majetku ( „Vernögenssteuer“), jež nejsou pro toto vyšetřování relevantní. |
| Nettovoitto määritetään suhteessa verotettavaan pääomaan. | Čistý zisk je nejprve vyjádřen jako procentní podíl ze zdanitelného kapitálu. |
| Veroprosentti on tämän johdosta puolet nettovoiton prosenttiosuudesta suhteessa verotettavaan pääomaan. | Poté je stanovena sazba daně, a to v poloviční výši procentního podílu, který čistý zisk ze zdanitelného kapitálu zaujímá. |
| Veroprosentti on kuitenkin vähintään 7,5 prosenttia ja enintään 15 prosenttia; ks. verolain 79 §:n 2 momentti. | Její minimální výše však činí 7,5 % a maximální výše 15 %, viz čl. 79 odst. 2 daňového zákona. |
| Ks. verolain 88 d §. | Článek 88d daňového zákona. |
| Domiciliary-yritykset ovat julkiseen rekisteriin merkittyjä erillisiä oikeushenkilöitä, joilla on ainoastaan kotipaikka tai toimisto Liechtensteinissa, mutta ne eivät harjoita kaupallista tai liiketoimintaa kyseisessä maassa. | Domiciliační společnosti jsou právnické osoby zapsané ve veřejném rejstříku, jež mají v Lichtenštejnsku pouze své sídlo či kancelář, avšak nevykonávají v Lichtenštejnsku obchodní ani jinou podnikatelskou činnost. |
| Domiciliary-yritysten hyväksi myönnetystä verohelpotuksesta säädettiin ennen Liechtensteinin liittymistä ETA-sopimukseen, eikä se sen vuoksi kuulu tämän päätöksen soveltamisalaan, joka koskee vain sellaisia verohelpotuksia, jotka ovat tulleet voimaan 1.5.1995 jälkeen eli sen jälkeen, kun Liechtenstein liittyi ETA:an. | Tato daňová odchylka ve prospěch domiciliačních společností byla zavedena před přistoupením Lichtenštejnska k Dohodě o EHP, a proto není předmětem tohoto rozhodnutí, jež se zabývá pouze daňovými odchylkami zavedenými po 1. 5. 1995, kdy se Lichtenštejnsko připojilo k EHP. |
| Ks. verolain 85 §:n 2 momentti, sellaisena kuin se on vuoden 1996 muutoksen jälkeen, LGBL 1996, nro 88. | Srv. čl. 85 odst. 2 daňového zákona ve znění novely z roku 1996, lichtenštejnská sbírka zákonů (LGBL) 1996 č. 88. |
| Tällöin kumottiin vuoden 1961 verolain 88 f §, 88 g §, 88 h §:n 3 momentti ja 88 i §:n 2 momentti, jotka koskivat sijoitusrahastojen kuponkiverotusta. | Zrušena byla ustanovení článků 88f, 88 g, čl. 88h odst. 3 a čl. 88i odst. 2 daňového zákona z roku 1961, která upravovala daň z kupónu v případě investičních fondů. |
| Ks. hallituksen esitys nro 69/1995, s. 10, jossa todettiin, että kuponkiveron kumoaminen ”niiden” voitonjaosta oli sijoitusyritysten perustamisen ennakkoedellytys. | Viz vládní vyhláška č. 69/1995, s. 10, kde se uvádělo, že zrušení daně z kupónu při výplatě zisku investičních podniků je předpokladem pro jejich zakládání. |
| Lailla myös kumottiin 84 §:n 5 momentti ja siihen liitettiin uusi momentti (86 §:n 2 momentti), jossa säädetään, että molempien sijoitusyritysmuotojen hallinnoitavat varat jätetään nimenomaisesti pääomaverotuksen ulkopuolelle. | Zákon dále zrušil čl. 84 odst. 5 a zavedl nový čl. 86 odst. 2, který spravovaná aktiva obou druhů investičních podniků výslovně osvobozoval od povinnosti hradit kapitálovou daň. |
| Komission päätös, tehty 22 päivänä syyskuuta 2004, valtiontuesta N 354/04. | Rozhodnutí Komise ze dne 22. září 2004, státní podpora N 354/04. |
| Komission päätös, tehty 13 päivänä helmikuuta 2008, valtiontuesta N 480/07. | Rozhodnutí Komise ze dne 13. února 2008, státní podpora N 480/07. |
| Yhteisöjen ensimmäisen oikeusasteen tuomioistuin on esimerkiksi katsonut, että verotoimenpide ei menetä valikoivaa luonnettaan vain siksi, että se perustuu objektiivisiin kriteereihin, ks. asiat T-127/99, T-129/99 ja T-148/99, Diputación Foral de Álava ym. v. komissio, tuomio 6.3.2002, Kok. 2002, s. II-1275. | Soud prvního stupně například uznal, že fiskální opatření neztrácí svůj selektivní charakter pouze tím, že se zakládá na objektivních kritériích, viz rozsudek Soudu prvního stupně ve věci ze dne 6. března 2002 T-127/99,T-129/99 a T-148/99 Diputación Foral de Álava e.a. v. Komise, Sb. rozh. 2002, s. II-1275. |
| Ks. myös asia C-143/99, Adria–Wien Pipeline, Kok. 2001, s. I-8365, 41 kohta, ja asia C-409/00, Espanja v. komissio, Kok. 2003, s. I-1487, 47 kohta. | Viz rovněž věc C-143/99 Adria-Wien Pipeline, Sb. rozh. 2001, s. I-8365, bod 41, a věc C-409/00 Španělsko v. Komise, Sb. rozh. 2003, s. I-1487, bod 47. |
| Yhdistetyt asiat E-5/04–E-7/04, Fesil ym. v. valvontaviranomainen, ks. edellä, 82 kohta ja sitä seuraavat kohdat. | Spojené věci E-5/04 – E-7/04 Fesil a další v. Kontrolní úřad, citováno výše, bod 82 a násl. |
| Kummankin tyyppisten sijoitusyritysten on pidettävä yhtiön omat varat erillään sijoittajien hallinnoitavista varoista, jotka pidetään talletuspankissa. Konkurssimenettelyssä sekä sijoitusrahastojen että sijoitusyhtiöiden omat varat ovat velkojien saatavilla. | Obě formy investičního podniku musí o vlastních aktivech společnosti a o spravovaných aktivech investorů, jež jsou uchovávána v depozitní bance, vést oddělenou evidenci. V případě insolvenčního řízení jsou vlastní aktiva k dispozici věřitelům investičních fondů i investičních společností. |
| Valvontaviranomainen ei ole tutkinut domiciliary-yhtiöiden suotuisaa verokohtelua, koska sitä koskevat säännökset ovat peräisin ETA-sopimusta edeltävältä ajalta. | Výhodné daňové sazby platné pro domiciliační společnosti nejsou předmětem vyšetřovacího řízení Kontrolního úřadu, neboť příslušná ustanovení byla přijata před přistoupením k Dohodě o EHP. |
| Lainaus Liechtensteinin viranomaisten toimittamasta asiantuntijalausunnosta, joka koskee sijoitusyritysten oikeudellisia muotoja ja niihin aikaisemmin sovellettua verotusta (lausunnon DII.b.ii.3 kohta). | Citováno ze znaleckého posudku, který lichtenštejnské orgány předložily k právním formám investičních podniků a daňovým režimům, jimž tyto podniky podléhají (oddíl DII bod b.ii.3). |
| Tuomio koski verotusta, mutta valvontaviranomainen katsoo, että nyt tarkasteltava ongelma on valtiontukisääntöjen perusteella sama. | Tento rozsudek se týká zdanění, Kontrolní úřad se však domnívá, že stejná otázka vyvstává i v oblasti státní podpory. |
| Ks. myös komission päätös, tehty 6 päivänä syyskuuta 2005, tukiohjelmasta, jonka Italia on toteuttanut säännellyillä markkinoilla julkisesti noteerattuihin markkina-arvoltaan pieniin ja keskisuuriin yrityksiin erikoistuneiden yhteissijoitusyritysten hyväksi (EUVL L 268, 27.9.2006, s. 1), jäljempänä ’Italian yhteissijoitusyritysten tukiohjelma’. | Viz rovněž rozhodnutí Komise ze dne 6. září 2005 o režimu státních podpor, které Itálie poskytla určitým subjektům kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (Úř. věst. L 268, 27.9.2006, s. 1) (dále jen „italský režim pro kolektivní investování“). |
| Ks. myös komission päätös, tehty 6 päivänä syyskuuta 2005, Italian yhteissijoitusyritysten tukiohjelmasta (EUVL L 268, 27.9.2006, s. 1) ja asia T-445/05, Associazione Italiana del risparmio gestito ym. v. komissio, 127 kohta ja sitä seuraavat kohdat. | Viz dále rozhodnutí Komise ze dne 6. září 2005 o italském režimu pro kolektivní investování do převoditelných cenných papírů (Úř. věst. L 268, 27.9.2006, s. 1) a věc T-445/05 Associazione Italiana del risparmio gestito, e.a. v. Komise, bod 127 a násl. |
| Asia T-214/95, Vlaamse Gewest v. komissio, Kok. 1998, s. II-717, 46 kohta. | Věc T-214/95 Vlaamse Gewest v. Komise, Sb. rozh. 1998, s. II-717, bod 46. |
| Asia T-424/05, Italia v. komissio, tuomio 4.3.2009, 154 kohta ja sitä seuraavat kohdat. | Věc T-424/05 Itálie v. Komise, rozsudek ze dne 4. března 2009, bod 154 a násl. |
| Ks. Italian yhteissijoitusyritysten tukiohjelma, 45 kohta, yhteisöjen ensimmäisen oikeusasteen tuomioistuin vahvistanut asiassa T-445/05, Associazione italiana del risparmio gestito v. komissio, mainittu edellä, ja asia T-424/05, Italia v. komissio. | Viz italský režim pro kolektivní investování, bod 45, potvrzený Soudem prvního stupně ve výše citované věci T-445/05 Associazione italiana del risparmio gestito v. Komise a věci T-424/05 Itálie v. Komise. |
| Ks. asia T-424/05, mainittu edellä, 156 kohta. | Viz věc T-424/05, citováno výše, bod 156. |
| Oikeuskäytännön mukaisesti (ks. asia T-424/05, mainittu edellä, 160 kohta) valvontaviranomaisen ei tarvitse osoittaa, että kaikki sijoitusyhtiöt toimivat kansainvälisillä markkinoilla. | V souladu s judikaturou (viz výše citovaná věc T-424/05, bod 160) nemusí Kontrolní úřad prokazovat, že na mezinárodních trzích působí všechny investiční společnosti. |
| Tukiohjelmia arvioitaessa riittää, että arvioidaan niiden yleisiä ominaisuuksia tutkimatta kunkin yksittäistä soveltamista. | Postačí, pokud ve svém posouzení určitého režimu podpory zhodnotí jeho obecné charakteristiky, aniž by zkoumal každý jednotlivý případ jeho použití. |
| Komissio antoi tiedonantonsa marraskuussa 1998 (EYVL C 384, 10.12.1998). | Komise vydala sdělení v listopadu 1998 (Úř. věst. C 384, 10.12.1998). |
| Vastaava tiedonanto liitettiin kesäkuussa 1999 annettuihin valvontaviranomaisen valtiontukea koskeviin suuntaviivoihin luvuksi 17B. | Podobné sdělení bylo v červnu 1999 začleněno do pokynů Kontrolního úřadu pro státní podporu jako kapitola 17B. |
| Ks. muun muassa asia C-387/92, Banco Exterior de España SA v. Ayuntamiento de Valencia, Kok. 1994, s. I-877. | Viz mimo jiné věc C-387/92 Banco Exterior de España SA v. Ayuntamiento de Valencia, Sb. rozh. 1994, s. I-877. |
| Ks. menettelysääntöjen J kohta. | Viz oddíl J kodexu chování. |
| Yhdistetyt asiat T-346/99, T-347/99 ja T-348/99, Territorio Histórico de Álava ym. v. komissio, 84 kohta. | Spojené věci T-346/99, T-347/99 a T-348/99 Territorio Histórico de Álava a další v. Komise, bod 84. |
| Yhdistetytasiat T-254/00, T-270/00 ja T-277/00, Hôtel Cipriani v. komissio, tuomio 28.11.2008 (jossa viitataan yhdistettyihin asioihin T-195/01 ja T-207/01, Government of Gibraltar v. komissio, Kok. 2002, s. II-2309, 130 kohta). | Spojené věci T-254/00, T-270/00 a T-277/00 Hotel Cipriani v. Komise, rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 28. listopadu 2008 (jenž cituje spojené věci T-195/01 a T-207/01 Government of Gibraltar v. Komise, Sb. rozh. 2002, s. II-2309, bod 130). |
| Asia C-5/89, komissio v. Saksa, Kok. 1990, s. I-3437, 14 kohta; asia C-169/95, komissio v. Espanja, Kok. 1997, s. I-135, 51 kohta; asia C-24/95, Land Rheinland-Pfalz v. Alcan Deutschland GmbH, Kok. 1997, s. I-1591, 25 kohta. | Věc C-5/89 Komise v. Německo, Sb. rozh. 1990, s. I-3437, bod 14; věc C-169/95 Komise v. Španělsko, Sb. rozh. 1997, s. I-135, bod 51; věc C-24/95 Land Rheinland-Pfalz v. Alcan Deutschland GmbH, Sb. rozh. 1997, s. I-1591, bod 25. |
| Asia C-5/89, komissio v. Saksa, Kok. 1990, s. I-3437, 14 kohta, ja asia T-171/02 Regione Autonoma della Sardegna v. komissio, Kok. 2005, s. II-2123, 64 kohta. | Věc C-5/89 Komise v. Německo, Sb. rozh. 1990, s. I-3437, bod 14, a věc Regione autonoma della Sardegna v. Komise, Sb. rozh. 2005, s. II-2123, bod 64. |
| Asia C-5/89 komissio v. Saksa, Kok. 1990, s. I-3437, 14 kohta; asia C-169/95, Espanja v. komissio, Kok. 1997, s. I-135, 51 kohta. | Věc C-5/89 Komise v. Německo, Sb. rozh. 1990, s. I-3437, bod 14, a věc C-169/95 Španělsko v. Komise, Sb. rozh. 1997, s. I-135, bod 51. |
| Asia T-290/97, Mehibas Dordstelaan v. komissio, Kok. 2000, s. II-15, ja asiat C-182/03 ja C-217/03, Belgia ja Forum 187 ASBL v. komissio, Kok. 2006, s. I-05479, 147 kohta. | Věc T-290/97 Mehibas Dordstelaan v. Komise, Sb. rozh. 2000, s. II-15, a věci C-182/03 a C-217/03 Belgie a Forum 187 ASBL v. Komise, Sb. rozh. 2006, s. I-05479, bod 147. |
| Liechtensteinin viranomaisten Liechtensteinin parlamentille antaman ETA-sopimusta koskevan kertomuksen (Bericht und Antrag der Regierung an den Landtag des Fürstentums Liechtenstein betreffend das Abkommen über den Europäischen Wirtschaftsraum vom 2. Mai 1992) mukaan Liechtensteinin viranomaiset myöntävät, että periaatteessa verohuojennukset ovat ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitettua valtiontukea ja että Liechtensteinissa toteutetuista verotoimenpiteistä ilmoittaminen saattaa olla joissakin olosuhteissa välttämätöntä (s. 134). | Podle zprávy lichtenštejnského parlamentu k Dohodě o EHP (Bericht und Antrag der Regierung an den Landtag des Fürstentums Liechtenstein betreffend das Abkommen über den Europäischen Wirtschaftsraum vom 2. Mai 1992) lichtenštejnské orgány uznávají, že snížení daně v zásadě představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP a že v určitých případech se na určitá daňová opatření v Lichtenštejnsku může vztahovat oznamovací povinnost (strana 134). |
| Katso myös Euroopan talousalueeseen osallistumisesta Liechtensteinin parlamentille annetun kertomuksen perusteluosa (Bericht und Antrag der Regierung an den Landtag des Fürstentums Liechtenstein betreffend die Teilnahme am Europäischen Wirtschaftsraum (EWR) 2. Teil, Nr. 1995/1), s. 168. | Viz rovněž vysvětlení ve zprávě pro lichtenštejnský parlament týkající se účasti v Evropském hospodářském prostoru (Bericht und Antrag der Regierung an den Landtag des Fürstentums Liechtenstein betreffend die Teilnahme am Europäischen Wirtschaftsraum (EWR) 2. Teil, Nr. 1995/1), strana 168. |
| Rahaston pääomasta kertyneen voiton jaosta perittävästä kuponkiverosta luovuttiin myös vuonna 1996 [15].3.2.2 Hallinnointiyhtiön omien varojen verotus | V roce 1996 byla dále zrušena daň z kupónu vybíraná z rozděleného zisku, který kapitál fondu generoval [15].3.2.2 Zdanění vlastních aktiv správcovské společnosti |
| Näin ollen valvontaviranomainen katsoo, että hallinnointiyhtiöt harjoittavat taloudellista toimintaa omaisuudenhoidon muodossa ja ovat sen vuoksi ETA-sopimuksen 61 artiklan 1 kohdassa tarkoitettuja yrityksiä [27].1.3 Kilpailun vääristyminen ja vaikutus sopimuspuolten väliseen kauppaan | Kontrolní úřad proto dospěl k názoru, že správcovské společnosti vykonávají hospodářskou činnost v podobě správy aktiv, a jsou tedy podniky ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP [27].1.3 Narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi smluvními stranami |
| Periaatteita sovelletaan kuitenkin vain poikkeustilanteessa, eikä yritys pysty tavallisesti luottamaan perustellusti siihen, että tuki on sääntöjenmukaista, ellei tukea ole myönnetty siten, että siitä on ilmoitettu valvontaviranomaiselle (tai tarvittaessa Euroopan komissiolle) määrätyn menettelyn mukaisesti [44]. | Tyto zásady se však použijí pouze za mimořádných okolností, zatímco za běžných okolností nemůže podnik legitimně očekávat, že je podpora zákonná, pokud nebyla poskytnuta v souladu s postupem pro oznamování podpory Kontrolnímu úřadu (nebo případně Evropské komisi) [44]. |
| Unionin tuomioistuin vahvisti tämän periaatteen vastikään seuraavasti: ”Pääasiassa kyseessä olevan kaltaisessa tilanteessa poikkeuksellisen olosuhteen ei myöskään voida katsoa olevan olemassa oikeusvarmuuden periaatteen nojalla, koska yhteisöjen tuomioistuin on todennut, että niin kauan kuin komissio ei ole tehnyt hyväksymispäätöstä […], tuensaajalla ei ole varmuutta tuen laillisuudesta, joten luottamuksensuojan periaatteeseen ja oikeusvarmuuden periaatteeseen ei ole mahdollista vedota.” [45]Periaatteessa tuomioistuin on todennut oikeuskäytännössään, että tuen sääntöjenmukaisuuden osalta luottamuksensuojan periaatteeseen ei voida vedota, ellei tukea ole myönnetty pöytäkirjassa 3 olevan I osan 1 artiklan 3 kohdassa määrätyn menettelyn mukaisesti [46], ja huomauttanut, että huolellinen talouden toimija pystyy yleensä varmistamaan, että kyseistä menettelyä on noudatettu [47]. | Tuto zásadu nedávno znovu potvrdil Soudní dvůr: „V situaci, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, navíc nemůže být existence mimořádné okolnosti brána v úvahu ani s ohledem na zásadu právní jistoty, neboť Soudní dvůr již rozhodl, že dokud Komise nepřijala schvalující rozhodnutí […], nemá příjemce žádnou jistotu, pokud jde o legalitu podpory, takže se nelze dovolávat ani zásady ochrany legitimního očekávání, ani zásady právní jistoty“ [45]. |
| Tästä huolimatta tuomioistuin on kuitenkin myöntänyt, että sääntöjenvastaisesti myönnetyn tuen saaja voi, silloin kun sääntöjenvastaisuus johtuu ilmoittamatta jättämisestä, vastustaa tuen takaisinmaksua ja vedota poikkeuksellisiin olosuhteisiin, joiden perusteella se on voinut perustellusti luottaa tuen sääntöjenmukaisuuteen [48]. | Podle judikatury Soudního dvora v zásadě platí, že se legitimního očekávání ohledně právnosti podpory lze v zásadě dovolávat pouze, pokud tato podpora byla poskytnuta v souladu s postupem stanoveným v čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 [46], s tím, že subjekt jednající s péčí řádného hospodáře musí být běžně schopen ujistit se o tom, že byl tento postup dodržen [47]. Soudní dvůr však rovněž uznal, že za zvláštních okolností se může příjemce podpory, která byla udělena protiprávně z toho důvodu, že nebyla oznámena, dovolávat legitimních očekávání, že při poskytování podpory byla zachována příslušná pravidla, tak aby odvrátil navrácení podpory [48]. |
| Tuomioistuin on todennut, että toimija voi vedota luottamuksensuojan periaatteeseen, jos yhteisön viranomaisen toiminnan vuoksi on syntynyt perusteltuja odotuksia [49]. | Soudní dvůr rozhodl, že dovolávat se ochrany legitimního očekávání může každý subjekt, u kterého vzbudil orgán Společenství podložené naděje [49]. |
| Tässä yhteydessä tämä tarkoittaa, että valtio tai tuensaaja olisi luottanut valvontaviranomaisen (tai Euroopan komission) aiempiin toimiin, esimerkiksi samankaltaisen tai vastaavan tukitoimenpiteen hyväksymiseen. | To v této souvislosti znamená, že se stát nebo příjemce musí opírat o předchozí postupy Kontrolního úřadu (nebo Evropské komise), například při schvalování stejné či podobné podpory. |
| Valvontaviranomainen tai komissio ei ole toteuttanut tällaista toimea, ja tosiasiassa hieman ennen Liechtensteinin verolain täytäntöönpanoa tehdyistä valvontaviranomaisen päätöksistä, jotka koskivat verotukitoimenpiteiden kieltämistä Suomessa ja Norjassa, olisi pitänyt käydä selvästi ilmi, että tiettyjä yhtiöitä tai yhtiöryhmiä suosivista verotoimenpiteistä olisi ilmoitettava valvontaviranomaiselle [50].Valvontaviranomaisen mielestä myöskään oikeusvarmuuteen liittyvät perustelut eivät päde tässä asiassa unionin tuomioistuimen oikeuskäytännön sekä (ETA-sopimuksen) 61 artiklan ja (SEUT-sopimuksen) 107 artiklan laajan sovellettavuuden vuoksi. | Kontrolní úřad ani Komise žádné takovéto postupy nepřijal a zamítavá rozhodnutí Kontrolního úřadu o opatřeních fiskální podpory ve Finsku a Norsku, která byla vydána krátce před zavedením lichtenštejnského daňového zákona, měla ve skutečnosti objasnit, že daňová opatření ve prospěch určitých společností nebo jejich skupin musí být oznámena Kontrolnímu úřadu [50].S ohledem na judikaturu a širokou použitelnost článku 61 (Dohody o EHP) a článku 107 (SFEU) Kontrolní úřad dále neuznává, že lze v tomto případě uplatnit tvrzení ohledně právní jistoty. |
| Valvontaviranomainen ei sen vuoksi hyväksy näkemystä, jonka mukaan tämä päätös rikkoo ETA:n lainsäädännön perusperiaatteita. | Kontrolní úřad proto neakceptuje tvrzení, že by toto rozhodnutí porušovalo hlavní zásady práva EHP. |
| Asia C-1/09, Centre d’Exportation du Livre Français (CELF), Ministre de la Culture et de la Communication v. Société Internationale de Diffusion et d’Édition, tuomio 11.3.2010. | Věc C-1/09 Centre d’Exportation du Livre Français (CELF), Ministre de la Culture et de la Communication v. Société Internationale de Diffusion et d’Édition, rozsudek ze dne 11. března 2010. |
| Ks. myös asia C-91/01, Italia v. komissio, Kok. 2004, s. I-4355, 66 ja 67 kohta. | Viz rovněž věc C-91/01 Itálie v. Komise, Sb. rozh. 2004, s. I-4355, body 66 a 67. |
| EFTA-valtioiden pysyvän komitean päätös | Rozhodnutí Stálého výboru členských států ESVO |
| N:o 3/2010/PK, | č. 3/2010/SC |
| annettu 1 päivänä heinäkuuta 2010, | ze dne 1. července 2010 |
| sisäisestä kustannusjaosta | o sdílení vnitřních nákladů |
