Finnish to Czech European Commission terminology (DGT)

Search term or phrase in this TERMinator '. "." . '

Purchase TTMEM.com full membership to search this dictionary
 
 
Share this dictionary/glossary:
 

 
database_of_translation_agencies
 

SourceTarget
Yhteyksien ylikuormittuessa merkitykselliset maantieteelliset markkinat ovat Pohjoismaita kapeammat ja voivat vastata kotimaisia tarjousalueita.V případě přetížení je relevantní zeměpisný trh užší než severská oblast a mohl by se shodovat s domácími dražebními oblastmi.
Norjassa on tällä hetkellä viisi tarjousaluetta [5].V současnosti existuje v Norsku pět dražebních oblastí [5].
Niiden tuntien prosenttiosuus, joiden osalta Pohjoismaissa on hintaeroja, on kuitenkin vähäinen:Procentní podíl hodin, kdy dochází k cenovým rozdílům mezi oblastmi v severském regionu, je však omezen:
Hinta-alueTarifní zóna
NO 2 – Kristiansandč. 2 – Kristiansand
NO 3 – Trondheimč. 3 – Trondheim
NO 4 – Tromssač. 4 – Tromsø
NO 5 – Bergenč. 5 – Bergen
Hinta-alueet ovat suurimman osan ajasta yhtenäiset:Tarifní zóny jsou většinu času propojeny:
Hinta-aluesarjatSeskupení tarifních zón
% tunneista yhtenäisinä% hodin spojených
NO 1 – NO 2č. 1 – č. 2
NO 1 – NO 2 – NO 5č. 1 – č. 2 – č. 5
NO 3 – NO 4 – Ruotsič. 3 – č. 4 - Švédsko
Norjan hinta-alueet on yleensä integroitu Ruotsin alueiden kanssa.Norské tarifní zóny jsou obecně integrovány se Švédskem.
Ylikuormittumisen mahdollisuus saattaa aiheuttaa huolta sellaisten väliaikaisten pullonkaulojen hyväksikäytöstä, jotka voivat lisätä paikallista markkinavoimaa.Možnost výskytu přetížení může vzbuzovat obavy o možném využívání dočasných nedostatků, které by mohly zvýšit sílu místních trhů.
Tämän johdosta Norjan kilpailuviranomaiset ovat määritelleet merkitykselliset maantieteelliset markkinat pohjoismaisiksi niiden tuntien perusteella, jolloin yhteydet eivät ole ylikuormittuneita, ja pienemmiksi taas niiden tuntien perusteella, jolloin yhteydet ovat ylikuormittuneita [6].Na tomto základě norské orgány pro hospodářskou soutěž vymezily relevantní zeměpisný trh jako severský trh v hodinách bez přetížení a menší trh v hodinách s přetížením [6].
Kysymys siitä, olisiko markkinat määriteltävä kattavuudeltaan pohjoismaisiksi vai kapeammiksi, jätetään avoimeksi, koska analyysin tulos on sama riippumatta siitä, käytetäänkö suppeampaa vai laajempaa määritelmää.Otevřenou zůstává otázka, zda by měl být trh vymezen na severský region nebo zda by měl být rozsahem užší, neboť výsledek analýzy je stejný, ať je založena na užším nebo širším vymezení.
Markkinoille pääsyPřístup na trh
Saatavilla olevien tietojen perusteella näyttää siltä, että Norja on pannut direktiivin 2003/54/EY täytäntöön ja soveltanut sitä täysimääräisesti.Na základě informací, které jsou v současnosti k dispozici, a pro současné účely se zdá, že Norsko plně provedlo a uplatňuje směrnici 2003/54/ES.
Tämän perusteella olisi katsottava 30 artiklan 3 kohdan ensimmäisen alakohdan mukaisesti, että markkinoille pääsyä ei ole rajoitettu Norjan alueella.V důsledku toho a v souladu s čl. 30 odst. 3 prvním pododstavcem by měl být přístup na trh na celém území Norska považován za neomezený.
AvoimuuskilpailulleVystavení hospodářské soutěži
Euroopan komission [7]tapaan valvontaviranomainen analysoi kolmen suurimman tuottajan markkinaosuuden, markkinoiden keskittymisasteen ja markkinalikviditeetin asteen.Kontrolní úřad, v souladu s Evropskou komisí [7], bude analyzovat tržní podíl tří hlavních výrobců, stupeň koncentrace na trhu a stupeň likvidity trhu.
Euroopan komissio katsoo, että sähköntuotannon alalla ”yksi kansallisten markkinoiden kilpailuastetta kuvaavista indikaattoreista on kolmen suurimman tuottajan kokonaismarkkinaosuus” [8].Evropská komise má za to, že pokud jde o výrobu elektřiny, „jedním z ukazatelů míry hospodářské soutěže na vnitrostátních trzích je celkový podíl na trhu tří největších výrobců“ [8].
Kolmen suurimman pohjoismaisen sähköntuottajan yhteenlaskettu markkinaosuus oli tuotantokapasiteetilla tarkasteltuna 45,1 prosenttia vuonna 2010 (Vattenfall: 18,8 prosenttia, Statkraft: 13,3 prosenttia ja Fortum: 13 prosenttia), mikä on hyväksyttävällä tasolla.Celkový podíl na trhu z hlediska výrobní kapacity tří největších výrobců v severském regionu činil 45,1 % v roce 2010 (Vattenfall: 18,8 %, Statkraft: 13,3 % a Fortum: 13 %), což je přijatelná úroveň.
Keskittymisaste Norjassa vuonna 2008 oli Hirschman–Herfindahl-indeksillä (HHI) kapasiteetin perusteella mitattuna 1826 [9].Stupeň koncentrace změřené v Norsku indexem Hirschman-Herfindahl (HHI) podle kapacity činil 1826 v roce 2008 [9].
Pohjoismaisilla sähkön tukkumarkkinoilla on katsottava olevan kilpailua.Severský velkoobchodní trh s elektrickou energií musí být považován za konkurenční.
Siirtyminen avoimiin markkinoihin on onnistunut erittäin hyvin Pohjoismaissa.Přechod na otevřený trh v severském regionu byl velmi úspěšný.
Pörssissä on yli 300 rekisteröityä toimijaa.Na burze je registrováno přes 300 obchodníků.
Kuten edellä selitettiin, ylikuormittumisesta johtuvat pullonkaulat ovat harvinaisia ja luonteeltaan väliaikaisia.Jak je uvedeno výše, nedostatky v důsledku přetížení jsou vzácná a svým charakterem dočasná.
Tämän vuoksi markkinoihin kohdistuu jatkuva kilpailupaine, jonka aiheuttaa mahdollisuus hankkia sähköä Norjan ulkopuolelta.Proto existuje stálý konkurenční tlak vyplývající z možnosti získat elektřinu z oblastí mimo území Norska.
Pohjoismaiden välillä ei veloiteta siirtomaksuja.Severské země si neúčtují poplatky za přenos.
Koska Norjan ja muiden hinta-alueiden väliset yhteydet eivät useinkaan ole ylikuormittuneet, Norjan alueella ei voida investoida sähköalaan ottamatta huomioon muita pohjoismaisilla markkinoilla toimivia tuottajia.Často nepřetížené spoje mezi Norskem a dalšími tarifními zónami jsou zárukou, že investice v odvětví elektřiny není možné na norském území realizovat bez ohledu na ostatní výrobce na severském trhu.
Lisäksi sähkön tukkuhinnat asettaa Nord Pool, joka harjoittaa erittäin likvidin kauppapaikan toimintaa.Kromě toho velkoobchodní ceny elektřiny určuje Nord Pool, který provozuje vysoce likvidní obchodní platformu.
Myös tasesähkömarkkinoiden toimintaa olisi pidettävä indikaattorina, ei ainoastaan tuotannon vaan myös tukkumarkkinoiden osalta.Dále by se mělo za ukazatel pokládat také fungování vyrovnávacích trhů, a to nejen v souvislosti s výrobou, ale též pro velkoobchodní trh.
Ne markkinoiden toimijat, jotka eivät pysty helposti sovittamaan sähköntuotantoaan asiakaskuntansa tarpeisiin, saattavat joutua kärsimään hintaerosta siirtoverkko-operaattorin myymän vaje-energian ja sen takaisin ostaman ylituotannon välillä.Ve skutečnosti jakýkoli účastník trhu, který snadno nedokáže přizpůsobit své výrobní portfolio charakteristikám svých zákazníků, může pocítit rozdíl mezi cenou, za kterou provozovatel přenosových soustav prodává nedostatkovou energii, a cenou, za kterou koupí zpět nadbytečnou výrobu.
Nämä siirtoverkko-operaattorin hinnat ovat joko sääntelijän määräämiä tai vaihtoehtoisesti käytetään markkinoihin perustuvaa mekanismia, jolloin hinta määräytyy niiden tarjousten mukaan, joita muut tuottajat tekevät oman tuotantonsa säätelemiseksi ylös- tai alaspäin.Tyto ceny může provozovateli přenosových soustav stanovit přímo regulační orgán, nebo se uplatní tržní mechanizmus, tzn. že cena se určí na základě nabídek od ostatních výrobců, kteří tímto způsobem regulují svou výrobu směrem nahoru či dolů.
Pohjoismaiden alueella on lähestulkoon täysin integroituneet tasesähkömarkkinat tasesähkön toimittamiseksi, ja tasemarkkinoiden keskeiset ominaisuudet – markkinoihin perustuva hinnoittelu sekä siirtoverkko-operaattorin osto- ja myyntihinnan välinen pieni ero – ovat sellaiset, että niitä olisi pidettävä osoituksena siitä, että kyseiseen toimintoon kohdistuu suoraa kilpailua.Existuje téměř plně integrovaný vyrovnávací trh v severském regionu pro dodávky vyrovnávací energie a jeho hlavní charakteristiky (tržní ceny a nízké rozpětí mezi nákupní cenou od provozovatele přenosové soustavy a prodejní cenou) jsou takové, že by měly být brány jako ukazatel přímého vystavení hospodářské soutěži.
Nämä tekijät olisi sen vuoksi otettava huomioon merkkinä tarkasteltavina oleviin merkityksellisiin markkinoihin kohdistuvasta suorasta kilpailusta huolimatta siitä, kattavatko maantieteelliset markkinat Pohjoismaiden koko alueen vai ovatko ne kapeammat.Na tyto činitele by se tedy mělo pohlížet jako na ukazatele přímého vystavení hospodářské soutěži na relevantním trhu, který je předmětem přezkumu, a to bez ohledu na to, zda trh zeměpisně zabírá severský region jako celek nebo je svým rozsahem užší.
IV PÄÄTELMÄTZÁVĚR
Edellä esitettyjen Norjaa koskevien seikkojen perusteella olisi katsottava, että ehto, joka koskee kilpailun kohdistumista suoraan johonkin toimintoon ja josta säädetään direktiivin 2004/17/EY 30 artiklan 1 kohdassa, täyttyy sähkön tuotannon ja tukkumyynnin osalta Norjassa.Z hlediska výše uvedených ukazatelů v Norsku by měla být podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES považována za splněnou, pokud jde o výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny v Norsku.
Lisäksi kuten edellä johdanto-osan 18 kappaleessa mainitaan, vapaata pääsyä markkinoille koskevan lisäehdon on katsottava täyttyvän.Vedle toho, jak je uvedeno v bodě 18 odůvodnění, podmínka neomezeného přístupu k činnosti musí být také považována za splněnou.
Tämän vuoksi direktiiviä 2004/17/EY ei pitäisi soveltaa silloin, kun hankintayksiköt myöntävät hankintasopimuksia, joiden tarkoituksena on mahdollistaa sähkön tuotanto tai tukkumyynti kyseisillä maantieteellisillä alueilla, tai kun ne järjestävät suunnittelukilpailuja kyseisen toiminnan harjoittamiseen alueilla.Směrnice 2004/17/ES by se proto neměla použít v případě, že zadavatelé udělují zakázky určené pro umožnění výroby nebo velkoobchodního prodeje elektřiny, jsou-li tyto činnosti vykonávány v těchto zeměpisných oblastech, ani v případě, že pořádají veřejné soutěže na výkon těchto činností tamtéž.
Tämä päätös perustuu oikeudelliseen ja tosiasialliseen tilanteeseen 24 päivänä tammikuuta 2012, sellaisena kuin se on hakijan lähettämien tietojen perusteella.Toto rozhodnutí je založeno na právní a skutkové situaci v období po 24. lednu 2012, jak je zřejmé z informací předložených žadatelem.
Päätöstä voidaan tarkistaa, jos oikeudellinen tai tosiasiallinen tilanne muuttuu merkittävästi niin, etteivät direktiivin 2004/17/EY 30 artiklan 1 kohdan soveltamisen edellytykset enää täyty.Může být přezkoumáno, pokud by v případě zásadních změn právního či skutkového stavu došlo k tomu, že by nebyly splněny podmínky pro uplatnění čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES.
Tämä päätös on tehty pelkästään direktiivin 2004/17/EY 30 artiklan mukaisen poikkeuksen myöntämiseksi, eikä se rajoita kilpailusääntöjen soveltamista.Toto rozhodnutí se činí výhradně za účelem udělení výjimky podle článku 30 směrnice 2004/17/ES, aniž je dotčeno použití pravidel pro hospodářskou soutěž.
Tätä päätöstä sovelletaan sähkön tuotantoon ja tukkumyyntiin Norjassa, eikä se koske sähkön siirtoa, jakelua ja vähittäistoimituksia Norjassa.Toto rozhodnutí se vztahuje na výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny v Norsku a netýká se přenosu, distribuce a maloobchodních dodávek elektřiny v Norsku.
Tässä päätöksessä säädetyt toimenpiteet ovat EFTAn valvontaviranomaista avustavan, julkisia hankintoja käsittelevän EFTAn komitean lausunnon mukaiset,Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru ESVO pro veřejné zakázky, který je Kontrolnímu úřadu ESVO nápomocen,
Euroopan talousalueesta tehdyn sopimuksen liitteessä XVI olevassa 4 kohdassa tarkoitettua säädöstä yleishyödyllisiä palveluja koskevien julkisten sopimusten tekomenettelyistä (direktiivi 2004/17/EY) ei sovelleta hankintayksiköiden tekemiin hankintasopimuksiin, joiden tarkoituksena on mahdollistaa sähkön tuotanto ja tukkumyynti Norjassa.Akt uvedený v bodě 4 přílohy XVI Dohody o Evropském hospodářském prostoru, kterým se stanoví postupy pro zadávání veřejných zakázek v odvětví veřejných služeb (směrnice 2004/17/ES) se nevztahuje na zakázky zadané zadavateli, které mají umožnit provozování činností výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Norsku.
Tehty Brysselissä 22 päivänä toukokuuta 2012.V Bruselu dne 22. května 2012.
EYVL L 27, 30.1.1997, s. 20.Úř. Věst. L 27, 30.1.1997, s. 20.
Ks. Euroopan komission päätökset, annettu 26 päivänä tammikuuta 2011 asiassa COMP/M.5978 – GDF Suez / International Power, 22 päivänä joulukuuta 2008 asiassa COMP/M.5224 – EDF / British Energy, 14 päivänä marraskuuta 2006 asiassa COMP/M.4180 – Gaz de France / Suez ja 9 päivänä joulukuuta 2004 asiassa M.3440 – EDP/ENI/GDP.Viz rozhodnutí Evropské komise ze dne 26. ledna 2011 ve věci COMP/M.5978 – GDF Suez/International Power, ze dne 22. prosince 2008, ve věci COMP/m.5224 – EdF/British Energy, ze dne 14. listopadu 2006, věc COMP/M.4180 – Gaz de France/Suez, ze dne 9. prosince 2004, ve věci M.3440 - EDP/ENI/GDP.
Ks. myös komission päätökset sähkön tuontia ja myyntiä Suomessa ja Ruotsissa koskevasta direktiivin 2004/17/EY soveltamatta jättämisestä; 19 päivänä kesäkuuta 2006 tehty päätös, jonka mukaan direktiivin 2004/17/EY 30 artiklan 1 kohtaa sovelletaan sähkön tuotantoon ja myyntiin Suomessa Ahvenanmaata lukuun ottamatta, ja 29 päivänä lokakuuta 2007 tehty päätös sähkön tuotantoa ja myyntiä Ruotsissa koskevasta direktiivin 2004/17/EY soveltamatta jättämisestä.Viz také rozhodnutí přijatá Komisí o vynětí výroby a prodeje elektřiny ve Švédsku a ve Finsku z uplatňování směrnice 2004/17/ES; rozhodnutí ze dne 19. června 2006, kterým se stanoví, že čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES se vztahuje na výrobu a prodej elektřiny ve Finsku, s výjimkou Ålandských ostrovů a rozhodnutí ze dne 29. října 2007 o vynětí výroby a prodeje elektřiny ve Švédsku z použití směrnice 2004/17/ES.
Oslo– NO 1, Kristiansand – NO 2, Trondheim – NO 3, Tromssa – NO 4 ja Bergen – NO 5.Oslo – č. 1, Kristiansand – č. 2, Trondheim – č. 3, Tromsø – č. 4 a Bergen – č. 5.
Tarjousalueiden NO 2 ja NO 5 rajaa siirrettiin 5 päivänä syyskuuta 2011 pohjoiseen päin uuden käyttöön otettavan yhteyden vuoksi.Dne 5. září 2011 byla hranice mezi dražebními oblastmi č. 2 a č. 5 posunuta na sever v důsledku uvedení do provozu nového vedení.
Hakemuksessa annetuissa tiedoissa ei oteta huomioon tätä muutosta.Údaje poskytnuté v žádosti tuto změnu nezohledňují.
Ks. valtionhallinnosta vastaavan ministeriön 14 päivänä lokakuuta 2002 tekemä päätös Statkraft – Agder Energi ja 7 päivänä helmikuuta 2003 tekemä päätös Statkraft – Trondheim Energiverk.Viz rozhodnutí Ministerstva státní správy ze dne 14. října 2002 ve věci Statkraft – Agder Energi a ze dne 7. února 2003 ve věci Statkraft – Trondheim Energiverk.
Kesäkuun 19 päivänä 2006 tehty päätös, jonka mukaan direktiivin 2004/17/EY 30 artiklan 1 kohtaa sovelletaan sähkön tuotantoon ja myyntiin Suomessa Ahvenanmaata lukuun ottamatta, ja 29 päivänä lokakuuta 2007 tehty päätös sähkön tuotantoa ja myyntiä Ruotsissa koskevasta direktiivin 2004/17/EY soveltamatta jättämisestä, 7–13 kohta.Rozhodnutí ze dne 19. června 2006, kterým se stanoví, že čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES se vztahuje na výrobu a prodej elektřiny ve Finsku, s výjimkou Ålandských ostrovů a rozhodnutí ze dne 29. října 2007 o vynětí výroby a prodeje elektřiny ve Švédsku z použití směrnice 2004/17/ES, odstavce 7 – 13.
Ks. Raportti edistymisestä kaasun ja sähkön sisämarkkinoiden luomisessa, KOM(2005) 568 lopullinen, 15.11.2005; 29 päivänä lokakuuta 2007 tehty päätös sähkön tuotantoa ja myyntiä Ruotsissa koskevasta direktiivin 2004/17/EY soveltamatta jättämisestä.Viz zpráva o pokroku při vytváření vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou KOM(2005) 568 v konečném znění ze dne 15.11.2005, rozhodnutí ze dne 29. října 2007 o vynětí výroby a prodeje elektřiny ve Švédsku z použití směrnice 2004/17/ES.
Ks. Commission staff working document, Technical Annex to the Communication from the Commission to the Council and the European Parliament report on progress in creating the internal gas and electricity market (Komission yksiköiden valmisteluasiakirja, tekninen liite komission tiedonantoon neuvostolle ja Euroopan parlamentille – Raportti kaasun ja sähkön sisämarkkinoiden toteutuksen edistymisestä), KOM(2010) 84, lopullinen, s. 12.Viz pracovní dokument útvarů Komise, Technická příloha ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu Zpráva o pokroku při vytváření vnitřního trhu s plynem a elektřinou, KOM(2010) 84 v konečném znění, s. 12.

Want to see more? Purchase TTMEM.com full membership